PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Zažít, že Janáčka poslouchá nadšeně na šest tisíc lidí pohromadě, je naprosto jedinečné.“ 

„V budoucnu se asi jednou dostanu i k Věci Makropulos, ale myslím, že to je ještě cesta na více let.“

„Když jsem začala zpívat české role, nikdy nepadlo rozhodnutí, že budu chtít být specialistkou na český repertoár.“

Američanka Corinne Winters se v poslední době výrazně profiluje v českém repertoáru. Zpívá Rusalku, ale hlavně Jenůfu a Káťu Kabanovou. V sobotu s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem, s dalšími sólisty a s dirigentem Jakubem Hrůšou na festivalu Dvořákova Praha vystoupí v Janáčkově Glagolské mši. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vzpomíná na letošní srpnové koncerty na festivalu BBC Proms i na Káťu na Salcburském festivalu před dvěma roky, uvažuje o hudbě Leoše Janáčka i o češtině, kterou se intenzivně učí, a vypočítává výhody, které jí přináší její nevelká postava.

„Program Finale končí. Prostě se majitelům přestal vyplácet.“

„Přeučování bude bolestné, pro mnohé nestory téměř nemyslitelné.“

„Skladatelé, přestaňte skládat sonatinky a rychle převádějte své důležité partitury do xml.“

Většina hudby, i té klasické, vzniká s pomocí počítače. Ten za skladatele odvede spoustu písařské práce a vytvoří tištěný výstup jako z nakladatelství. Teď ale udeřil do kompoziční praxe blesk z čistého nebe. Někoho nechal bez zranění, jiné sežehl.

„Bamberští se hlásí ke svému českému původu. Kdyby tomu tak nebylo, tak by uvedení Mahlerovy Sedmé dávalo těžko smysl.“

„Při pohledu z dvacátého století je vizionář Mahler romantik non plus ultra. Stačí ho srovnat s Janáčkem…“

„Jsem nadopován antirutinním vitamínem; vadilo by mi, kdyby interpretace probíhala jenom samospádem.“

Na festivalu Dvořákova Praha diriguje Jakub Hrůša celkem čtyři koncerty. Zahajovací 6. září s Bamberskými symfoniky, další den s Českou filharmonií, 9. září opět Bamberské symfoniky a pak ještě jeden, pod otevřeným nebem, pro který se obě tělesa bezprecedentně spojí. Ve středu 11. září tak na Výstavišti zazní Mahlerova Sedmá symfonie, která tam ve společném podání česky a německy hovořících pražských hudebníků měla v roce 1908 světovou premiéru. Jakub Hrůša se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí nad tehdejším soužitím obou kultur a v porovnání se současníky i nad moderností v Mahlerově hudbě. Hovoří však i o Janáčkovi a o Dvořákovi.

„Soutěže mohou pomoci, mohou toho ale také mnohem více zničit.“

„Často se špatně chápou Dvořákova tempová označení.“

„Je důležité, abychom se jako interpreti nestavěli příliš do popředí. Já jsem třeba hodně temperamentní. Jako malý jsem byl extrémně divoký a později jako teenager jsem měl tendence se tím temperamentem nechat unést.“

Julian Steckel letos spolu s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou zahájí Dvořákovu Prahu. Violoncellový koncert Antonína Dvořáka, který je již tradičně součástí zahajovacího koncertu, má na svém repertoáru už více než čtvrtstoletí a vyhrál s ním také například slavnou mnichovskou soutěž ARD. Jak přistupuje k jeho interpretaci, co všechno s ním už zažil, jak přemýšlí o hudbě a jak vypadala jeho dosavadní hudební dráha, to jsou jen některá z témat, která Julian Steckel odkryl v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Letos se po několika letech všechny koncerty odehrají v chrámu svatého Mořice.“

„Rok české hudby se vine jako červená nit celým letošním ročníkem.“

„Jsem přesvědčen, že varhanní festival, který má v Olomouci tradici více než půl století, bude mít v zájmu zachovat i nově vznikající instituce.“

Už za tři dny v Olomouci začíná 56. ročník Mezinárodního varhanního festivalu. Mezi 2. a 16. zářím rozezní Englerovy varhany svatomořický chrám celkem pětkrát a tradičně tak zahájí novou sezonu Moravské filharmonie Olomouc. Dramaturg festivalu Karel Martínek letošní ročník zároveň hráčsky otevírá. Pro portál KlasikaPlus.cz prozradil, na co se posluchači mohou těšit, jaké dárky od něj dostane Bedřich Smetana k narozeninám nebo jak se festival zabydluje zpátky v domovském prostředí kostela sv. Mořice.

„Tentýž orchestr dva dny po sobě a máte pocit, jako když den střídá noc.“

„Opouští nadpřirozené elementy světa kouzel a oproti výkladu Gottfrieda von Straβburga zde absentuje prvek čarovného nápoje jakožto prostředku k zamilování.“

„Těleso promlouvalo jako freudovské podvědomí, zachycovalo hloubku bolesti lidské duše a boj o vlastní bytí tak niterně, jak je to jenom možné.“

Bayreuther Festspiele 26. srpna uvedly nové nastudování Wagnerovy opery Tristan a Isolda. V kontextu bayreuthských poměrů lze novou produkci pod hudebním vedením šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova řadit do ranku konzervativních.

„Konkrétní podobu dostávají události v květnu roku 1724, kdy Bioni získal smlouvu od tenoristy a libretisty Antonia Denzia.“

„Pořadatelům se kromě vzkříšení Bioniho díla podařilo napodobit některé okolnosti tehdejšího uvedení.“

„Je na místě ocenit těžko představitelné objevitelské, badatelské i realizační úsilí všech, kteří se na přípravě celého večera podíleli.“

Letošní třiadvacátý ročník multižánrového festivalu barokní kultury Theatrum Kuks nabídl návštěvníkům v rámci tradičně bohatého programu také jednu unikátní událost. V sobotu 24. srpna se v lapidáriu kukského hospitálu konal koncert s moderně znějícím, ale zároveň výstižným titulem Zuřivý Roland reloaded, kterým pořadatelé připomněli třísté výročí prvního uvedení italské opery v českých zemích. Byla to právě opera Zuřivý Roland, v italském originále Orlando furioso, z pera skladatele Antonia Bioniho, kterou na Kuksu v srpnu 1724 provedla Peruzzi-Denziova operní společnost.

„Na Schönenberg přijel na pozvání milionáře a hudebníka Paula Sachera poprvé na podzim 1938, po posledních prázdninách ve vlasti, strávených na Vysočině.“

„Z Paříže se na Schönenberg Martinů vrátil ještě v roce 1940, když měl v Basileji památnou premiéru Dvojkoncert. A pak až po válce, během které musel uprchnout do Ameriky, mimochodem také se Sacherovou pomocí.“

„Od podzimu 1957 pak zbývající dva roky skladatelova života bydleli především už jen na Schönenbergu. Přijali velkorysou nabídku být tam neomezeně.“

V Roce české hudby 2024 se 28. srpna připomíná pětašedesát let od úmrtí skladatele Bohuslava Martinů. Jeho život se uzavřel v nemocnici v Liestalu, pár kilometrů jihovýchodně od Basileje. Ve Švýcarsku v té době žil už druhým rokem. Byl od poloviny dvacátých let světoběžníkem bez opravdového domova. Poslední bydliště a pohostinné útočiště našel v usedlosti švýcarského dirigenta a mecenáše Paula Sachera na Schönenbergu, kde se poprvé objevil v roce 1938 a kam se pak s manželkou vracíval jako k blízkým přátelům. Od Liestalu je to téměř doslova za kopcem.

„Co se týče pěveckého obsazení, není tajemstvím, že vedení Festspiele sází každoročně na ‚své koně‘.“

„Bohužel příliš jásotu výkon orchestru a Simone Young samotné u diváctva nezasluhoval.“

„Letošní Soumrak Bohů nepatřil hudebně ani pěvecky mezi nejlepší provedení, ale svoji nespornou kvalitu si festivalová produkce stále drží.“

Mnoho kladů, některé zápory. V neděli 25. srpna byla v rámci Bayreuther Festspiele k vidění inscenace Soumraku bohů, poslední opery Wagnerova cyklu Prsten Nibelungův.

„Kvalita každé produkce Hamleta Ambroise Thomase stojí a padá s kvalitou pěveckého obsazení.“

„Co naopak úplně scházelo, byly notové pulty pro sólisty. Pěvečtí protagonisté večera je totiž nepotřebovali. Všichni interpreti znali své party zpaměti.“

„Po scéně šílenství, kterou si vychutnala pomuchlaná, rozcuchaná a bosá, následoval několikaminutový nadšený aplaus publika.“

Letošní ročník Salcburského festivalu nabízí kromě řady scénicky pojatých děl i čistě koncertní produkce. Jednou z nich se 16. a 19. srpna stalo provedení opery Hamlet Ambroise Thomase, francouzského autora devatenáctého století, při němž byli návštěvníci sále Felsenreitschule svědky mimořádného umění. Zejména jeden z výkonů v dobrém smyslu vyčníval.

„Lapidárium Kuksu má ale svůj divadelní rozměr a Italové mají přirozené gesto a nadsazený afekt, takže jejich civilní život často divadlo připomíná.“

„Závěrečný sbor jsem pojal opravdu jako hledání ztraceného tvaru zcela ve stylových intencích skladatele Antonia Bioniho.“

„Mecenášům se musíte vlichocovat, takže já spíš opráším starý flašinet.“

Skladatel a muzikolog Tomáš Hanzlík je posluchačům znám především jako umělecký vedoucí uskupení Ensemble Damian a impresário kočovného divadla Theatrum Schrattenbach. Se svým souborem uvádí jak „starou“ hudbu v autentické interpretaci, tak své autorské projekty, jež staví na vlastních badatelských poznatcích o hudbě 18. a raného 19. století a přetavuje do minimalistického pojetí; odsud používané označení „neobarokní minimalismus“. Jakou cestu zvolil pro vystoupení na letošním ročníku festivalu Theatrum Kuks?

„Nebudeme moct hrát tak často, jak byli naši diváci zvyklí.“

„Argumenty divadla, že vzdělávání je investice do budoucnosti společnosti i samotné instituce, politici evidentně příliš neslyší.“

„Brno podpoří vznik a provoz edukačních center v Domě umění, ve Filharmonii a v Knihovně Jiřího Mahena. Na dotaz, proč ne i v Národním divadle Brno, primátorka uvedla, že se lidem i jí stýská po restauraci.“

Národní divadlo Brno se přetahuje s městskými politiky. Pociťuje nedostatek financí a vnímá, že protežováno je díky politickým konexím Městské divadlo Brno. Průběžně s nimi řeší i další třecí plochy. Loni to byl spor o Redutu, o kterou se mělo dělit s Divadlem Bolka Polívky, letos jde o odlišný pohled na využití prostor bývalé restaurace Bohéma v Janáčkově divadle. Může ředitel Martin Glaser vnímat situaci jinak, než že magistrát nedoceňuje službu, kterou operní, činoherní a baletní soubor městu, kraji a státu nabízí?

„S manželkou stihl zdolat i jednu z nejvyšších velšských hor. Její nadmořská výška není podle jeho slov až tak zajímavá, ale převýšení dá docela zabrat.“

„Po dlouhých letech jsem měl tento rok konečně skutečnou dvoutýdenní dovolenou v jižních krajích.“

„Nejdůležitější je být konečně doma a neslyšet od dětí: Kam zase jdeš?“

Tuzemští dirigenti vesměs o prázdninách dokáží, alespoň po omezenou dobu, odpočívat, ale partitury, někteří spolu s knihami na čtení, s sebou na dovolenou většinou stejně vozí. Tucet oslovených se v anketě portálu KlasikaPlus.cz shoduje, že doba dovolených bývá kombinací rodinného programu a práce. I v létě je třeba se na něco připravovat, nebo je to vhodná doba k rozšiřování rozhledu. Začátek blížící se nové sezóny bývá podle jejich vyjádření dost hutný. A připravit si novou skladbu, neřku-li operu, není nic snadného. A tak toho odpočinku rozhodně nebývají celé dva prázdninové měsíce, ale jen nějaký ten týden, v ojedinělých případech si pro relax možná uhájí až jeden měsíc.

„Spolu s akademií organizujeme i festival, na kterém dostávají příležitost vystoupit nejlepší účastníci kurzů.“

„Všichni lektoři jsou vynikající interpreti i zkušení pedagogové a mají již za ta léta nejenom krásný vztah ke Kroměříži, ale hlavně intenzivní vztah k mladým umělcům.“

„Je to týden nesmírně intenzivní, podněty, které by student získával v průběhu týdnů a měsíců, tady má šanci získat v krátkém čase a rovnou v mezinárodní společnosti.“

Dirigent Tomáš Netopil miluje rodnou Kroměříž, kde prožil dětství i hudební mládí. Nyní do tamního krásného prostředí zve mladé umělce z celého světa a při kurzech a festivalu Academy Kroměříž jim nabízí umělecké vedení i koncertní příležitosti. Obohacuje tak kulturní život města a dává o něm vědět daleko za hranice.

„Jaroslav Březina na nahrávce působí oproti kolegům civilněji, více ´intelektuálněji´. Dynamicky je poněkud potlačen, nevyčnívá z davu, drží se mazaně stranou.“ 

„Při poslechu perfektně připraveného studiového snímku nejsme rušeni režijními nápady, mnohdy velmi problematickými.“

„Cenné je poznání, že vyrostla nová generace vynikajících pěvců, schopná prostřednictvím nových špičkových operních nahrávek plně konkurovat někdejším legendárním snímkům.“

Výlety páně Broučkovy, pátá z devíti oper Leoše Janáčka a jediná z nich uvedená ve světové premiéře v Praze, mají novou studiovou nahrávku. Stojí za ní soubor pražského Národního divadla s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem, titulní roli ztvárňuje tenorista Jaroslav Březina. Snímek z přelomu let 2020 a 2021, vydaný v Roce české hudby 2024, připomínáme ve výroční den skladatelova úmrtí.

„Koncert realizovaly společně hned dva symfonické orchestry: zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů a Moravská filharmonie Olomouc.“

„Do krátkého odsazení se ozval tichý zvon z nedalekého kostela, obdivuhodně zapadající do tóniny, rytmu i atmosféry.“

„Při spěchajících smyčcích ale náhle bez varování zhasly oba stojany osvětlující dirigenta.“

Hortus Magicus, tedy Magická zahrada – to je festival, který útočil na smysly návštěvníků o víkendu od 9. do 11. srpna. Na Arcibiskupském zámku v Kroměříži i v Podzámecké zahradě mohli návštěvníci zažít akce pro děti i dospělé. Mottem festivalu bylo Země česká, domov můj, zahájení tedy bylo případné: zazněl symfonický cyklus Má Vlast Bedřicha Smetany pod taktovkou dirigenta Tomáše Netopila. A bylo to velké dobrodružství.

„Pro divadlo napsal Wolfgang Rihm celkem dvanáct děl.“

„Rihmovy opery často řeší nadčasové problémy naší současnosti.“

„Většinu svých oper napsal Rihm na objednávku operních divadel nebo festivalů.“

Když 27. července tohoto roku zemřel v Ettlingenu ve věku 72 let německý skladatel Wolfgang Rihm, odešel jeden z nejvýznamnějších operních skladatelů současnosti. Patřil k velkým německým operním komponistům 20. a 21. století, jakými byli Bernd Alois Zimmermann (1918–1970), Hans Werner Henze (1926–2012), Karlheinz Stockhausen (1928–2007), Aribert Reimann (1936–2024) a Manfred Trojahn (*1949), z nichž pouze posledně jmenovaný je ještě naživu.

„Hudba se obrodí sama. Nevěřím, že budu avantgardní, protože se to musí, sluší anebo protože chci.“

„V Brně dnes není šance uvést operní práce Osvalda Chlubny, protože ‚všichni jsme Janáček‘, a tedy jsme světoví, proč tedy provádět kompozice, které světové nejsou.“

„Brněnská kompoziční škola zanikla s interní privatizací uměleckých osudů a kateder.“

Vojtěch Dlask je nejen hudební skladatel, ale také dramaturg, pedagog, klavírista a publicista. Byť původem z Mladé Boleslavi, skladbu studoval v Brně na Janáčkově akademii múzických umění pod vedením Františka Gregora Emmerta. Absolvoval také stáže v Estonsku u Tõnu Kõrvitse a v Litvě, kde svou tvorbu konzultoval s Osvaldasem Balakauskasem, Broniusem Kutavičiusem a Rytisem Mažulisem. V současné době působí jako pedagog na brněnské Masarykově univerzitě. Kromě volné tvorby se věnuje také hudbě pro divadla.

„Mariñova ojedinělá hlasová poloha s dokonalým zvládnutím všech myslitelných atributů pěvecké techniky, sympatický zjev, navíc nevtíravé, přitom sugestivní pohybové a mimické ztvárnění jednotlivých árií, to vše doslova uhranulo posluchače.“

„Musica Florea zahrála s technickou bravurou, rytmickou pregnancí a doslova živelnou radostí; tak, jak je pro tento soubor typické.“

„Náročnou árii rozvinuli do dialogu hoboje a zpěvu, plného nápaditého hudebního humoru, takže došlo dokonce i na smích publika.“

Jubilejní 15. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks připravil pro své posluchače na svém čtvrtém z pěti koncertů opravdovou lahůdku. Za doprovodu souboru Musica Florea, pochopitelně pod vedením Marka Štryncla, zde 3. srpna vystoupil fenomenální venezuelský pěvec Samuel Mariño, obdařený nevšední hlasovou dispozicí mužského, respektive chlapeckého sopránu.

„Ševčík vytvořil něco, co bylo v jeho době naprosto inovativní.“

„Nejkrásnější je ta šíře možností – Ševčíkova metoda je určena úplným začátečníkům, ale i špičkovým profesionálům.“

„Jde nám o to, aby dětské publikum pocítilo tu vlnu pozitivní energie.“

V západočeských Horažďovicích se mezi 5. a 15. srpnem uskuteční další ročník mezinárodních kurzů a přidruženého festivalu Ševčík Academy. Neúnavný umělecký vedoucí akce, violoncellista Tomáš Jamník v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz povídal nejen o projektu samotném, ale také o odkazu Otakara Ševčíka. Přiblížil také plány do budoucna i další své aktivity.

„Svět básníků, k nimž se vztahoval, měl přímý vliv na jeho vlastní tvorbu, na představy o tom, co chce svými tóny říct.“

„Julius Zeyer se stal úhelným básníkem Sukova lyrického světa.“

„Otokara Březinu Suk choval v takové úctě, že se jej ani neodvážil osobně vyhledat.“

Byl skladatel a houslista Českého kvarteta Josef Suk takříkajíc neliterárním hudebníkem, když se nerad vyjadřoval písemně a nenabízel ani slovní výklady svých děl? Opak je pravdou – úzce se vztahoval ke světu současných básníků, zejména k Zeyerovi, Sovovi a Březinovi. Dá se to doložit zcela konkrétními příklady z jeho díla. V mládí četl severské autory. Vážil si Čapka. A po vzniku Československa se jeho kontakty s literáty prolínaly s politikou, když jeho přáteli byli muži blízcí Masarykovi – filozof Drtina a publicista a historik Herben.

„Zpívat barokní repertoár se ode mě očekávalo.“

„Existuje jevištní Samuel, který je sebevědomý, extravagantní a jistý si sám sebou. Ale doma se stanu tím druhým Samuelem, plachým člověkem.“

„Doufám, že alespoň jednou budeme ve společnosti respektovat svoje odlišnosti.“

Venezuelský sopranista Samuel Mariño, který je i přes svůj nízký věk, pouhých třicet let, vyhledávaným interpretem operního a koncertního repertoáru, vystoupí 3. srpna na festivalu Hudební léto Kuks. Jeho unikátní hlas i rozvinutá pěvecká technika mu umožňujíe ztvárňovat ty nejobtížnější role a party (zvláště) barokního repertoáru. Kromě toho je znám i bořením starých pořádků a extravagancí zjevu a projevu při svých vystoupeních.

„Byl v pravou chvíli na pravém místě, když se roku 1949 začala psát průlomová kapitola v dějinách televize a opery v jejím vysílání.“

„Nejcennějším byl cyklus Opera for Millions, který měl po celou dobu na starosti právě Adler.“

„Do míst, odkud pocházel, se už nikdy nevrátil, ale přece jako by tam jeho odkaz stále žil.“

Ne že by toho sám o sobě dokázal málo. Dirigoval symfonická tělesa i operní představení, ve dvou divadlech byl uměleckým ředitelem, vedl operní centrum v proslulém hudebním učilišti, dvakrát byl nominován na cenu Emmy. A přece je příběh jabloneckého rodáka, jakým byl světoběžník Peter Herman Adler, umocněn širším kontextem. Poctou době poválečného nadšení a „sladkých šedesátek“, sweet sixties, kdy se v Americe našli bohatí podporovatelé čehosi tak menšinového, jako byly přenosy či záznamy operních představení v televizi. Právě do této oblasti otiskl náš činorodý krajan svou nejcennější stopu.

„Varhany podle názoru komunistického režimu přiváděly občany do kostela, místo aby budovali socialismus.“

„Varhaník Jiří Reinberger využil svého právnického vzdělání, přesvědčovacích schopností a paradoxně velké obliby varhan v Sovětském svazu.“

„Ani normalizace po roce 1968 tyto koncerty už nezrušila.“

V červenci 1964 se po pauze, dané militantním ateismem komunistického režimu, poprvé od roku 1948 konal v Praze u sv. Jakuba varhanní koncert. Vystoupil tehdy Jiří Ropek. Varhaník Jan Hora, který se pak brzy jako interpret také zapojil, vzpomíná na roky, kdy církve byly pouze trpěny a pořádání varhanních koncertů a dalších veřejných akcí v kostelích, s výjimkou bohoslužeb, nebylo tolerováno. Nikdy to podle jeho svědectví nebyl vyložený zákaz, nikdy neexistoval písemný příkaz. Většinou šlo o rafinované slovní nebo telefonické doporučení nepokoušet se o jakoukoliv větší aktivitu v chrámovém prostředí.

„Dirigent Roman Válek je duší souboru i festivalu, jeho dramaturgie je koncepční a systematická.“

„Kdo přišel na krvavou scénu, byl zklamán. Žádné ‚drámo‘ ani násilí se nekonalo.“

„Zasáhla vyšší moc a den před premiérou pěvkyně onemocněla. Hrozilo zrušení představení, nakonec však umělkyně souhlasila s kompromisem.“

Hudební festival ve Znojmě míří do cíle. Vrcholem se stalo uvedení „svatého válečného oratoria“ Juditha triumphans Antonia Vivaldiho z roku 1716. Krutý biblický příběh o kurážné židovské vdově, která zachránila své město Bethulii, má díky Vivaldiho invenční hudbě dramatický spád a pěvecké party jsou přehlídkou technické bravury i výrazové spontaneity. Díky nápaditému vizuálnímu zpracování režiséra Tomáše Ondřeje Pilaře a profesionalitě všech účinkujících, vedených dirigentem Romanem Válkem, se podařilo vytvořit výsostné umělecké dílo.

„Nepůjde o mou první zkušenost s postavou Judithy.“

„Akustiky se trochu obáváme.“

„Nápadnou odlišností oproti loňsku je, že sólistické obsazení je čistě ženské.“

Hlavní role loni, hlavní role letos. Dagmar Šašková je z Francie zpátky v České republice a stejně jako v minulém roce se chopí klíčového partu v rámci ústřední produkce Hudebního festivalu Znojmo. Tentokrát se mezzosopranistka ujme titulní role ve Vivaldiho oratoriu Juditha Triumphans, jehož česká premiéra se v hudebním nastudování Romana Válka a jeho Czech Ensemble Baroque uskuteční 25. července.

„Nikdy nepřijížděl jako lázeňský host. Vždy měl ve městě nějaké setkání, většinou s berlínským nakladatelem Fritzem Simrockem.“ 

„Čtyři věty naplnil blahodárnou životní vřelostí, psalo se po premiéře v červenci 1894.“

„Karlovarský symfonický orchestr vstoupí po prázdninách do 190. sezóny. Novosvětskou symfonii má na programu 14. září.“

Půl tuctu osobních návštěv skladatele a první provedení Novosvětské symfonie na evropském kontinentu před sto třiceti lety, to je základ dvořákovských tradic v Karlových Varech. Jako nejstarší tuzemské těleso je udržuje Karlovarský symfonický orchestr a s ním coby pořadatel renomované soutěže také Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka. Nepřekvapuje, že právě toto lázeňské město bylo navíc i místem odhalení prvního pomníku Antonína Dvořáka na světě.