PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Smetana strávil ve svém rodišti jen prvních sedm let života, ale místní si svého nejslavnějšího rodáka považují.“

„Litomyšlské pivo – jak jinak – má na etiketě Bedřichovu hlavu.“

„Logo projektu Smetana200 je i na nové lávce přes hlavní silnici, přejmenované lidmi spontánně na Smetanovu lávku.“

Narodil se nám Bedříšek, hlaholí starosta Daniel Brýdl v kostýmu sládka Františka Smetany. Je druhého března, dvě hodiny odpoledne, a východočeská Litomyšl slaví dvousté výročí svého nejslavnějšího rodáka. V roce 1824 se toto zvolání ozvalo prý úplně stejně, jen bylo deset dopoledne. Otec šesti dcer a teď tedy konečně i prvního syna se podle dobových svědectví před zámeckým pivovarem spontánně pustil do tance s děvečkou a pak hned dal vyvalit chase sud piva, aby se veselila s ním.

„Clara Nováková bravurně využívá všechny zvukové polohy svého nástroje.“

„Klavíristka hrála vnímavě s respektem ke komorní sazbě, ale zároveň si sebevědomě brala prostor, pokud to skladba dovolovala.“

„Leitmotivem večera byla radost. Radost ze setkání, radost z hudby, radost ze svobody.“

Barokní refektář Profesního domu MFF UK na Malostranském náměstí v Praze je již tradičním místem koncertů komorního cyklu PKF — Prague Philharmonia. Cyklus představuje komorní soubory a hráče orchestru spolu s hosty. V pondělí 26. února jsme však byli hosty tak trochu všichni, včetně domácích hudebníků. Hosty na návštěvě u Novákových.

„Nejedlý zdůrazňoval Smetanovo češství, mně přijde důležité zdůrazňovat Smetanovu světovost.“

„Jakkoli se to s ním v minulosti přehánělo, má smysl bavit se o něm i dnes, protože už to může probíhat v úplně jiném tónu.“

„Smetana má na to, abychom ho mnohem víc než dosud dostali do světa.“

Nové promýšlení faktů o „zakladateli české národní hudby“ nabízí spisovatel Pavel Kosatík. V knize Bedřich Smetana – Životopis, která vychází v březnu 2024 k dvoustému jubileu skladatele, dává jasné podněty. Světová hudba v tuzemsku podle něj nezačala vznikat až s Dvořákem, Janáčkem a Martinů, ale stejný potenciál má už Smetanovo dílo. Jen se to nějak moc dlouho přehánělo s tvrzením, že jeho hudba je především česká…

„Milada je heroina, která má nádherné zpívání.“

„A víte, že je to moje první role v češtině? Ale je to taková podivná čeština.“

„V Melbournské opeře jsem byla Amelií z Verdiho Maškarního plesu, za ni jsem v roce 2014 získala prestižní cenu Green Room Award.“

Csilla Boross je maďarská sopranistka, kterou ocenilo české operní publikum zejména v roce 2009, kdy ji vidělo jako Čo-Čo-San v Pucciniho opeře Madama Butterfly v Janáčkově divadle. Za ztvárnění této postavy dostala v roce 2010 Cenu Thálie; následně se jí otevřely dveře na světová jeviště. Nyní se vrací na brněnskou scénu k souboru Janáčkovy opery jako Milada ve Smetanově opeře Dalibor.

„O mém otci Janu Novákovi se pořád píše, že je to ‚Martinů‘ nebo ‚Stravinský‘, jako kdyby jen někoho kopíroval… Ale Novák je Novák!“

„Trochu mě udivilo, když jsem přišla do Čech a někdo mi řekl: ‚Člověče ty hraješ tak, že bych ani nepoznal, že jsi žena.‘ Vůbec jsem to nechápala.“

„Ve škole jsme teď hráli gamelan, já jsem hrála na balinéskou píšťalu suling nebo pikolu. Takové věci mě strašně baví.“

Flétnistka Clara Nováková je dlouhá léta inspirací nejen českým flétnistkám a flétnistům. Její osobitá interpretace oplývá výraznou expresivitou a energií. Zájem však vzbuzuje i bezprostřednost a lehkost, s níž umělkyně hovoří o flétně, hudbě, ale i svých pestrých životních zkušenostech. Po dětství v Brně, Dánsku a Itálii, studiích v Německu a ve Francii a řadě profesně úspěšných let ve Francii a Španělsku už přes deset let žije a učí v Číně. Do Evropy se vrací dvakrát ročně a právě teď chystá dva koncerty v Praze.

„Soustředím se na to, abych divákům zprostředkovala něco autentického“

„Líbí se mi, když se moje postavy mohou učit jedna od druhé.“

„Part Skladatele musíte znát opravdu velmi dobře a najít způsob, jak ho zpívat, aby to neznělo jako rytmické cvičení.“

Původem islandská mezzosopranistka, sólistka Opery Národního divadla Arnheiður Eiríksdóttir si za pár let v Zlaté kapličce stihla získat přízeň pražského publika i kritiky. Ona sama říká, že se v Praze cítí jako doma a že Češi a Islanďané toho mají hodně společného. Držitelka Ceny Thálie (2023) za roli Oktaviána (Růžový kavalír) je na jevišti nepřehlédnutelná, a to jak pěvecky, tak svým mimořádně přirozeným hereckým projevem. Na diváky se přitom snaží přenést co nejpřesvědčivější emoci a nepolevit z hudební kvality – i když je operní provoz často plný kompromisů.

„Umělá inteligence opravdu zatím jen kompiluje z již vytvořeného.“

„Která skladba by mohla zahajovat Pražské jaro, kdyby to nebyla Má vlast? Umělý mozek nezaváhal…“

„Jaký problém bude vygenerovat multimediální soubor s hudební událostí, která se nikdy nestala?“

Steven Hawking už před deseti lety varoval, že nás může umělá inteligence zahubit. Už je ta doba zde? A kdy záhuba dorazí i do světa klasické hudby? Lukáš Hurník shrnuje své dosavadní zkušenosti. Některé jsou tragikomické, některé jsou katastrofami. Občas je to ale zábavné…

„Anna Moriová má dar výrazové přirozenosti a v hlase jakoby automaticky přítomné něhy a poezie.“

„Je nutné ocenit doprovod Martina Levického, který doprovázel citlivě a s nejvyšší péčí.“

„Žádnému z nejvyšších tónů Magdalény Hebousse nechyběla kýžená pocitová ‚hloubka‘ a témbrová plnost.“

Píseň je královna. Operní soubor pražského Národního divadla jí tedy věnuje pozornost. Páté z celkových osmi matiné pilotního ročníku cyklu písňových recitálů se opět odehrálo na jevišti Stavovského divadla a hlavní slovo v sobotu 17. února měly stále ještě studentky pražské akademie, sopranistka Magdaléna Hebousse a mezzosopranistka Anna Moriová. V úvodním čísle se k nim přidali sopranistka Yukiko Kinjo a tenorista Josef Moravec. Na klavír doprovázel Martin Levický a měl tak podíl na hodnotném dopoledni.

„Nudilo by mě objíždět svět s pouhými čtyřmi nebo pěti rolemi.“

„Je přece fascinující ponořit se na několik hodin do jiného světa a zapomenout na všechno kolem sebe.“

„Když už bych podstoupil obtíže s češtinou, nemohlo by to být jen pro čtyři nebo pět představení.“

Dva tucty alb už natočil a vydal tenorista Jonas Kaufmann, jedna z nejžádanějších pěveckých hvězd operní i koncertní scény současnosti. To nejnovější, věnované slavným hitům filmové hudby, představí v rámci koncertního turné také v Praze. Pod hlavičkou Nachtigall Artists vystoupí 23. února v Obecním domě v Praze s Českým národním symfonickým orchestrem a Jochenem Riederem. V exkluzivním rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vyjadřuje nejen k melodiím z filmů, ale srovnává emocionální dosah filmové hudby se zážitky z opery….

„Detlev Glanert patří k nejúspěšnějším skladatelům současnosti.“

„Ovace vestoje nadšeně přijaly nové dílo renomovaného skladatele.“

„Celé dílo precizně nastudoval anglický dirigent Jonathan Darlington.“

Nejnovější opera německého skladatele Detleva Glanerta Židovka z Toleda byla ve světové premiéře uvedena 10. února 2024 v Semperově opeře v Drážďanech. Uvedení bylo nesmírně úspěšné, publikum ovacemi vestoje nadšeně přijalo nové dílo renomovaného skladatele; dílo, které navíc vzniklo právě na objednávku Semperovy opery.

„Za postupným uvedením několika Janáčkových děl stojí v Amsterdamu Američanka Karina Canellakis, která je od roku 2019 šéfdirigentkou Filharmonického orchestru Nizozemského rozhlasu.“

„Příhody lišky Bystroušky ve městech San Francisco, Berkeley a Mountain View má v plánu Pocket Opera, profesionální společnost cíleně propagující uvádění oper v angličtině, spolu s objevováním méně známých děl.“

„Festival Janáček Brno začíná 1. listopadu premiérou Výletů páně Broučkových. Režisérem bude Robert Carsen, Matěje Broučka ztvární britský tenorista Nicky Spence.“

Janáčkovy opery zažívají další období úspěšného tažení Evropou i Amerikou. A v Roce české hudby 2024 je ještě výrazněji hrají i tuzemská divadla. Její pastorkyňa je na programech v Německu i v Praze, Příhody lišky Bystroušky v Ostravě i v Kanadě a v Kalifornii….

„Vedle barokní hudby, která je doménou kontratenoristů, Orliński zařadil na program i díla polských skladatelů 19. a 20. století.“

„Hlas Orlińskeho je subtilní, připomíná něžný a čistý hlásek andělíčka, je pohyblivý a schopný slušné dynamické rozpínavosti.“

„Bylo by ale určitě zajímavé, kdyby vokální i pohybové schopnosti Orlińského náležitě využil nějaký soudobý skladatel.“

Poprvé v české metropoli vystoupil polský kontratenorista Jakub Józef Orliński. A stal se nejspíš i vůbec prvním pěvcem, jenž na pódiu Dvořákovy síně Rudolfina předvedl ukázku tanečního stylu zvaného breakdance.

„Simon Rattle s Českou filharmonií sólistku doprovázeli obdivuhodně spolehlivě, jak v ohledu souhry, tak v ohledu dynamického vývoje.“

„Kdyby mi někdo řekl, že přesvědčivější interpretaci nikdy neslyšel, nevymlouval bych mu to.“

„Možná vlivem velmi živého tempa, navíc nabitého jakýmsi nervním prvkem, jsem měl dojem, že na první dvě témata expozice první věty Brucknerovy symfonie koukám z okna jedoucího vlaku.“

Když do Prahy zavítají hvězdná jména jako Yuja Wang nebo Simon Rattle, pak typicky na sérii tří vyprodaných abonentních koncertů. Tím spíš, je-li součástí programu dílo tak proslulé jako Koncert pro klavír a orchestr č. 3 Sergeje Rachmaninova. Provedení tohoto díla s Českou filharmonií na prvním koncertě 8. února bylo v mnoha kvalitativních ohledech nenapodobitelné, ale současně vybízelo k úvahám o významu dokonalosti v interpretačním umění.

„Málokdo asi zpochybní Hanusův zásadní podíl na tom, že inscenací Dalibora nejde o povinný hold klasikovi, ale o vydařený pokus upozornit na to, že stojí za to se Smetanou zabývat.“

„Na jevišti režisér Pountney zpřítomnil téměř ´tristanovskou´ lásku až za hrob i praktiky prohnilého režimu a silně otevřel otázku, kdo je padouch a kdo hrdina – a jestli lze být obojím současně.“

„Tomasz Konieczny přinesl do interpretační tradice postavy krále Vladislava nejvíc nového: obdařil ho hlasem, který nezapře jeho velké wagnerovské kreace na světových pódiích.“

Druhý únorový večer patřil v brněnském Národním divadle premiéře Smetanova Dalibora – a na Moravě tak za přítomnosti předsedy vlády oficiálně začal Rok české hudby opravdu impozantně. Koprodukce s Velšskou národní operou přinesla v režii Davida Pountneyho odvážný, podnětný, provokativní…

„Robert Jindra Dvořákovu Polednici skutečně hýčkal.“

„Vodníkův pansky rozkazovačný tón byl v podání Myšičky excelentní.“

„V roce dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany bylo uvedení jeho švédských symfonických básní velice vítaným holdem géniovi.“

V pondělí 29. ledna 2024 uvedl Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Robertem Jindrou na svém abonentním koncertě symfonické básně Dvořáka a Smetany. A neslýchaně přitažlivý melodram Zdeňka Fibicha s recitačním extempore Martina Myšičky. Dramaturgický svátek v Dvořákově síni Rudolfina…

„Česká klavírní moderna dětem je pro učitele klavíru jednou z mála příležitostí, jak se setkávat a sdílet pedagogické postřehy či úspěchy s kolegy napříč naší republikou.“

„Stále více se také objevuje autorská tvorba samotných interpretů, letos ještě podpořená skladatelskou soutěží.“

„Endorfiny se u dětí, pedagogů i rodičů vyplavují na plné obrátky. Nadchází chvíle loučení. Ale Eva Doušová stále kmitá.“

Je sobota 27. ledna devět ráno. Pro mnohé ještě doba spánkového odpočinku, u sv. Vavřince na Malé Straně to však už žije. Vždy usměvavá Eva Doušová, matka celého projektu, vítá nově příchozí. Začíná festival Česká klavírní moderna dětem, přehlídka moderní hudby v podání mladých interpretů, která se už poosmé koná (před)poslední lednový víkend, letos okořeněná vyhlášením výsledků skladatelské soutěže.

„Smetana skládal na německý text. Ten byl podařenější než český překlad a to je dosud kámen úrazu, protože řada míst v češtině nezní přirozeně.“

„Operní divák může být někdy stejný jako fotbalový fanoušek, který ví, jak to mělo být, kdo měl komu přihrát a nakonec za všechno může trenér.“

„Zahrajeme tedy část původního Smetanova závěru – Dalibor umírá krátce poté, co byl vyřčen ortel a není to výmysl této inscenace.“

Dirigent Tomáš Hanus patří mezi žáky Jiřího Bělohlávka, kteří úspěšně reprezentují českou hudbu v zahraničí. Po začátcích v Brně zakotvil jako šéf opery ve velšském Cardiffu. V letošním Roce české hudby po letech opět diriguje v Janáčkově opeře v Brně, tentokrát Smetanovu operu Dalibor.

„Při dalších návštěvách už Praha Mozarta vítala jako svého.“

„Dirigent Rubén Dubrovsky se v Praze představil poprvé.“

„Byl to zdařilý večer mimořádného umění, který neměl slabiny.“

Pod názvem Mozartovy narozeniny se 27. ledna uskutečnil na jevišti Stavovského divadla slavnostní koncert, pořádaný ve výroční den narození tohoto hudebního génia, jehož život a dílo je neodmyslitelně spjato s Prahou. Orchestr Národního divadla se představil spolu s předními sólisty a hosty Opery Národního divadla a Státní opery pod taktovkou argentinsko-rakouského dirigenta Rubéna Dubrovského. Tradice těchto koncertů, založená v roce 2009, zdůrazňuje…

„Klasikem je Smetana, i když zaznívají hlasy, že inscenovat jeho opery je kvůli jejich příběhům obtížné a že na ně lidé ani nechtějí moc chodit.“

„I když pro odezvu poměrně širokého publika nějaké silné podněty jejich hudba tak snadno nenabízí, tak třeba ještě jejich čas přijde…?“

„Kdo další vstoupí po slavné české skladatelské čtveřici a několika jejich souputnících s fanfárami na pomyslný Olymp, nebo se tam, což je pravděpodobnější, tak nějak nenápadně objeví?“

Debaty a úvahy o tom, kdo ze žijících nebo nedávno zesnulých skladatelů se jednou stane klasikem, kdo se dostane do kánonu uznávaných za ty nejvlivnější a nejdůležitější, tedy i nadále hrané, jsou ošemetné. Vzpomeňme na autory minulosti, objevené až mnohem později, ale i na oslavované…

„Nelze si nevšimnout, že sál je při vystoupeních Karlovarského symfonického orchestru zcela zaplněn pravidelně.“

„Autor, přizván při potlesku na pódium, projevil živou gestikulací před bouřícím hledištěm své nadšení.“

„Beethovenovu ‚Osudovou‘ šéfdirigent Ondřej Vrabec pečlivě očistil od sedimentů interpretačních zvyklostí.“

Atrium karlovarských Císařských lázní se znovu zaplnilo hudbymilovnými lidmi. A koncert Karlovarského symfonického orchestru 25. ledna opět oslovil skvělou dramaturgií. Dirigoval Ondřej Vrabec.

„Schönbergova Komorní symfonie oslnila expresivitou a virtuozitou provedení.“

„V Jákobově oratoriu efektně vynikla velká šíře dynamického spektra.“

„Partituru extrémně náročného díla nastudoval Kirill Petrenko znamenitě.“

Šéfdirigent a umělecký ředitel Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko se rozhodl do svých dlouhodobých plánů zahrnout nastudování klíčových děl rakouského představitele modernismu Arnolda Schönberga. V rámci abonentních koncertů je zařadil do dramaturgie programů Velkého sálu Filharmonie v Berlíně ve dnech 25. až 27. ledna 2024 u příležitosti letošního 150. výročí skladatelova narození.

„Před pětadvaceti lety o mně Jiří Kout v Lipské opeře řekl něco, co pro mne tehdy byla abstrakce: ‚Tento wagnerovský hlas musí být hned angažován.‘“

„Soutěže jsou bohužel důležité. Říkám ‚bohužel‘, protože ve skutečnosti pěvecké soutěže ze srdce nenávidím.“

„Wagner se pro mne stal životní náplní. Takže Bayreuth nemohu minout.“

Polský barytonista Tomasz Konieczny není českým divákům neznámý. Pamatovat si ho mohou třeba z Wagnerova Parsifala, v němž účinkoval roku 2011 v pražském Národním divadle. Mezitím se ve světě etabloval jako žádaný představitel barytonových rolí německého repertoáru. V těchto dnech se pohybuje mezi Lipskem, kde vystupuje jako Wotan ve Wagnerově Valkýře, a Brnem. V moravské metropoli zkouší krále Vladislava v nové inscenaci Smetanova Dalibora.

„Mascetti oslnil brilantní technikou rychlých běhů, vyrovnanosti a průzračností trylků, propracovanou artikulací a lehkostí úhozu.“

„V interpretaci děl Cimarosy, Szymanowské a Chopina vystoupila do popředí pečlivá artikulační drobnokresba, vycházející z cembalové a fortepianové techniky.“

„Mascetti je typem interpreta, který neslouží svému egu, ale hudbě, a tím projevuje i své umělecké kvality.“

Zajímavý posluchačský zážitek nabídl italský klavírista Danilo Mascetti, který v pondělí 22. ledna vystoupil v barokních prostorách Italského kulturního institutu. Kaple nedaleko pražského Petřína je architektonickým skvostem, který však sólistům připravuje nejednu těžší akustickou chvilku. Danilo Mascetti se však s nástrahami sálu vyrovnal obdivuhodně.

„Navzdory jasnozřivému a mnohokrát ověřenému programovému plánu disponoval koncertní večer rovněž kontrastním prvkem.“

„Orchestr za pomoci výrazných dynamických a expresivních skoků zesiloval onu spíše primitivně a tektonicky přetržitě poskládanou fragmentární logiku díla.“

„Druhá věta přinesla silně rozpohybovaný, zběsilými smyčci tažený celek, jejž soustavně okořeňoval provokativní šelest dechové sekce.“

Parkety pražského Rudolfina se 22. ledna prohnuly pod tíhou dekadentní exprese a opulentně obsazeného Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který publiku představil obsahově závažná díla tří neoklasiků Sergeje Prokofjeva, Viktora Kalabise a Benjamina Brittena. Hostující dirigent Ilan Volkov, světově uznávaný a řemeslně zdatný zástupce dirigentské střední generace, se ujal náročného repertoáru s profesionální poctivostí i odměřeností. Výsledkem byl silný posluchačský zážitek, kterému však občas chyběl individuální interpretační vhled a promyšlenější konstrukční práce s hudební formou.

„Na horizontu jeviště je promítací plátno, na kterém se v průběhu akce objevují archivní dobové fotografie Brna, Janáčkovy rodiny i Janáčka samotného.“

„Klavíristka Helena Fialová musela zvukově obsáhnout celý symfonický orchestr a uhlídat nástupy a sezpívání sólistů.“

„V roli Leoše Janáčka exceloval mim Miroslav Sýkora, jeho výkon dával představení noblesu i dramatickou životnost, syrový humor byl dávkován s citem a smyslem pro uměřenost.“

Leoš Janáček je brněnským i světovým fenoménem. Tak ho ve čtvrtek 18. ledna představila nová produkce v prostředí brněnského Cabaretu des Péchés. V režii a podle scénáře Hany Mikoláškové na jednoaktovém projektu spolupracovali mladí umělci. A nápad neotřelým způsobem přibližující osobu skladatele realizovali výborně.

„Ševčík však nevychovával ze svých studentů technicky vybavené roboty, ale hráče oproštěné od technických obtíží.“

„Ševčík při své výuce využíval téměř vždy doprovod klavíru.“

„Svou poslední cigaretu vykouřil Ševčík v roce 1891 a od té doby ji nevzal do úst. Aby zahnal abstinenční příznaky, začal Ševčík běhat a denně podnikal dvacetikilometrové pochody.“

Otakar Ševčík, houslista, pedagog a autor celosvětově uznávané nástrojové metody, zemřel 18. ledna 1934. Svým devadesátým výročím tak stojí po boku dalších velikánů v oslavovaném Roce české hudby. Od roku 2019 je Ševčíkův odkaz pravidelně oslavován v rámci Ševčíkovy akademie a festivalu v jeho rodných Horažďovicích.