PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Zahajovací koncert 48. ročníku Pardubického hudebního jara v pondělí 13. dubna nasadil laťku úrovně regionálního festivalu vskutku vysoko. Postaral se o to italský soubor Accademia Bizantina, jehož koncertním mistrem a uměleckým vedoucím je Alessandro Tampieri. Program večera v Sukově síni pardubického Domu hudby byl sestaven výhradně z děl Antonia Vivaldiho, přičemž vyvrcholil úchvatným pojetím Čtvera ročních dob.

V pondělí 13. dubna se v sále Vesmír představil v rámci recitálového cyklu Janáčkovy filharmonie Ostrava francouzský pianista Lucas Debargue. Koncert s hudbou Ravela, Skrjabina a Liszta, doplněný vlastní skladbou i improvizací, potvrdil jeho výraznou uměleckou osobnost. Zároveň připomněl, že jeho svěží sólová vystoupení by Prahu neměla minout.

O Juanu Diegu Flórezovi se traduje legenda, že byl jako mladý na konkurzu v Národním divadle v Praze odmítnut pro nedostatečnost. Zda se zakládá na pravdě, dnes už asi nezjistíme. Každopádně od svého debutu na Rossiniho operním festivalu v Pesaru v roce 1996 je tento peruánský tenorista považován za absolutní špičku belcantového repertoáru a díky agentuře Nachtigall Artists vystupuje pravidelně i v Čechách – jeho pátý tuzemský koncert se uskuteční 19. dubna v pražském Rudolfinu, kde vystoupí v komorním spojení se svým dvorním klavíristou Vincenzem Scalerou. Serveru KlasikaPlus.cz pěvec před koncertem poskytl exkluzivní rozhovor.

Adam Skoumal patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény. Na pódiích se objevuje nejenom jako klavírista, ale i jako skladatel. V obou rolích se představí 16. dubna v Gočárově vile v Pardubicích po boku svého dlouholetého komorního partnera, houslisty Milana Al-Ashhaba a nedávného laureáta Concertina Praga, klarinetisty Otakara Antonína Štefana. Mimo jiných zazní i již „zajetá“ Skoumalova skladba Variace na cikánskou melodii pro housle a klavír. V dnešním rozhovoru jsme se dotkli nejenom již zmíněných rolí, ale i pocitů při hraní vlastních skladeb, pedagogického působení na Pražské konzervatoři nebo i studií v Americe.

Polská sopranistka Aleksandra Kurzak bude jednou z největších hvězd letošního Pražského jara. Představí se v titulní úloze oratoria Máří Magdaléna od skladatele Julese Masseneta, známého spíš operami. Kurzak se na světových operních scénách pohybuje víc než čtvrtstoletí. Za tu dobu prodělala pozoruhodný vývoj – od koloraturních a lyrických rolí, jako je Mozartova Zuzanka, Donizettiho Adina či Offenbachova Olympia, se propracovala až k úlohám, jako je Madama Butterfly, Tosca a Turandot. Na jevištích se občas potkává se svým manželem, tenoristou Robertem Alagnou, s nímž má dceru Malenu. Také jejich rodinné soužití pěvkyně přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz

Letošní pražská operní sezona se nese ve znamení Richarda Wagnera. Praha jakožto jedno z významných center wagnerovského kultu uvedla na začátku února s velkým úspěchem první díl mistrovy tetralogie Prsten Nibelungův. Jako další z Wagnerových titulů se 26. března uskutečnila premiéra Parsifala ve Státní opeře a před dvěma týdny si mohli čeští wagneriáni vychutnat Tristana a Isoldu z newyorské Metropolitní opery. Ohlížení se za Wagnerovým epochálním dílem tak nepřímo vybízí k otázkám, v čem tkví podstata wagnerovského hudebního dramatu a jaké je místo Wagnerových děl v hudebních dějinách.

Ostatná marcová dvojica abonentných koncertov Slovenskej filharmónie (26. a 27. marca) pripravila návštevníkom nezabudnuteľný umelecký zážitok. Náš prvý orchester pod taktovkou Juraja Valčuhu predniesol pred dvakrát vypredaným hľadiskom veľkolepý hudobný kolos Symfónie č. 9 D dur Gustava Mahlera.

Říkají si Crocodile Orchestra a od prvního okamžiku dbali na dokonalost. Mladí pánové se představili v padnoucích černých oblecích, dámy v dlouhých róbách stejné barvy, sólistka ve tmavě modré. Spolu s koncertním mistrem se 27. března lišili jen bělostným doplňkem pod opěrkou houslí. Všichni hráli vznešeně, ve stoje. Vedl je dirigent Tomáš Kalousek.

Česká filharmonie přišla s elegantním dramaturgickým osvěžením v podobě Houslového koncertu D dur Wyntona Marsalise. Českou premiéru uvedla 25. března Nicola Benedetti, které je koncert věnován, a sklidila velké ovace. Americký dirigent s rumunskými kořeny Christian Măcelaru ovšem uvedl také americkou symfonii s českými kořeny, Symfonii č. 1 Bohuslava Martinů.

Ondřej Múčka je mimo jiné regenschori, varhaník, skladatel a spoludramaturg Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník se v Brně uskuteční mezi 29. březnem a 12. dubnem. Zazní na něm skladby širokého stylového rozpětí od renesance až po premiéry kompozic, které byly vytvořeny na objednávku festivalu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Múčka nabízí pohled pod pokličku festivalových koncertů, ale hovoří i o oratoriu Emmaus, které zkomponoval pro letošní ročník.

Výlučne z diel Johannesa Brahmsa vyskladalo Klavírne kvarteto Josefa Suka svoj veľkonočný koncert. V kostele sv. Vavřince tak 24. marca zazneli dve z troch skladateľových diel tohoto žánru: Klavírne kvartetá č. 1 a 3. Brahms je pre súbor evidentne blízkym autorom – a priazeň voči jeho hudbe sa jasne prepísala aj do interpretácie.

Michaela Rózsa Růžičková se od sezony 2026/27 stává novou šéfdirigentkou Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně a po Aleně Hron působící v Českých Budějovicích tedy historicky druhou českou šéfdirigentkou. Její více než desetiletá kariérní dráha propojuje precizní řemeslo, pěveckou zkušenost i nakažlivou energii, s níž proměňuje každý projekt v živý hudební dialog. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje svou neobvyklou schopnost stát před orchestrem souběžně i v roli sólistky, vzpomíná na své studium a odhaluje, jak ve své práci přirozeně propojuje klasický repertoár s novými impulzy i edukativními projekty.

Zatímco filmová hudba „západní“ provenience – různí Potterové, Piráti a Páni – se těší přízni orchestrů již delší dobu, uvádění „východní“ (konkrétně japonské) produkce je stále spíše raritou, byť i to se začíná měnit. Dokladem takového posunu je koncert The Sound of Epic Anime Plzeňské filharmonie ze dne 19. března, kdy dirigoval její šéfdirigent Chuhei Iwasaki.

Posledním králem, který skutečně působil na Pražském hradě, byl Karel I. Habsburský. Jeho vládu ukončila první světová válka a vznik Československé republiky. Nyní se však na Hrad král vrátil – alespoň symbolicky. Pokus o jeho dosazení na český trůn se odehrál 18. března, kdy Pražský filharmonický sbor uvedl ve Španělském sále v rámci svého Francouzského večera Honeggerovo oratorium Král David. Jeho vláda sice trvala pouhou hodinu a čtvrt, její přínos byl přesto nesmírně bohatý a hodnotný.

Pěvecká soutěž Operalia, spojená se jménem Plácida Dominga, se loni na podzim konala v bulharské Sofii. První cenu získala gruzínská sopranistka Ekaterine Buachidze, kterou si jen pár měsíců po triumfu, konkrétně 16. března, mohlo poslechnout i tuzemské publikum v pražské Novoměstské radnici zásluhou Spolku přátel hudebních talentů. To je samozřejmě skvělé. Ale jak čerstvá vítězka zapůsobila?

„Málokdy máte příležitost zazpívat si něco tak krásného,“ rozplývala se o přestávce protagonistka a organizátorka koncertu 15. března v Muzeu Bedřicha Smetany, sopranistka Tamara Morozová. Ta prostřednictvím Lieder society, zaměřené na interpretaci písňové tvorby, nabídla společně s Adamem Bornem a Demianem Ewigem vskutku pohádkový večer s Brahmsovým cyklem Krásná Magelona.

V Divadle F. X. Šaldy v Liberci se dne 13. března uskutečnila premiéra Svatebních košil od Antonína Dvořáka. Kantáta je nekonvenčně pojata ve scénické formě v režii Lindy Hejlové Keprtové, interpretace předlohy je však velmi volná, což s sebou nese významové nesrovnalosti. Dirigoval Zbyněk Müller, o sólový part se podělilo dokonce sedm pěvců a hudební složka včetně sboru připraveného Tadeášem Tulachem potěší.

Jeden z kulturních recenzentů o něm napsal, že „mezi nás připutoval proto, aby geniálně dirigoval skladby svého krajana George Enesca“. Přitom toho však Lawrence Foster, ročník 1941, absolvoval během své umělecké dráhy mnohem víc. Začal u filharmoniků v Los Angeles, dlouho pak vedl symfoniky v Lisabonu či v Monte Carlu. Když roku 2024 odřídil během dvou zářijových dnů tři koncerty v ostravském Vesmíru, okořenila Janáčkova filharmonie událost sdělením, že se dirigent nachází na prahu své poslední koncertní sezóny. Jenže, člověk míní, život mění… A tak se Foster 19. a 20. března do Ostravy vrací a KlasikaPlus.cz s ním přináší rozhovor.

V rámci festivalu Smetanovské dny se 9. března plzeňskému publiku naskytla výjimečná příležitost zaslechnout cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany v úpravě pro sólový klavír. Tohoto úkolu se zhostil Matyáš Novák ve svém projektu Smetana Reborn.

Linda Hejlová Keprtová je operní režisérkou a do července 2026 také ředitelkou Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Svou libereckou kapitolu završí kantátou Antonína Dvořáka Svatební košile, jež bude poněkud netradičně uvedena ve scénické formě a jejíž premiéra je chystaná na 13. března. Portál KlasikaPlus.cz s umělkyní a manažerkou v jedné osobě přináší rozhovor.

Pavel Trojan je český hudební skladatel, kterému se skladby hrají doma i v zahraničí. Dlouhá léta také působil jako pedagog a ředitel Pražské konzervatoře. V jeho tvorbě převažují skladby komorní, orchestrální, vokální a vokálně-instrumentální, ale je také autorem oper, muzikálů nebo hudby filmové. Několik jeho skladeb, včetně jedné premiéry, bude k slyšení v úterý 17. března na koncertu Prague Philharmonia v rámci Cyklu soudobé hudby. Tento večer bude sdílet se svým synem Pavlem Trojanem mladším, který se představí také jako skladatel. V následujícím rozhovoru se dočtete více o skladbách staršího z tvůrců a také třeba o tom, jak se dívá na soudobou hudbu.

Americký tenorista Paul Appleby vyniká mezi ostatními pěvci jasným, čistým tónem, interpretační inteligencí a pestrou škálou výrazových možností. Stejně dobře se cítí v noblesním světě Mozartovy hudby jako v dramatické intenzitě Berlioze, Brittena či současné opery. V rozhovoru hovoří o své umělecké identitě, zdravém operním ekosystému a o rolích, které brzy představí v Praze – na Pražském jaru uvede Berliozovo Faustovo prokletí a s rozhlasovými symfoniky se ujme tenorového partu ve Stravinského oratoriu Oedipus Rex.

Preview festivalu Janáček Brno přineslo 3. března do vyprodaného Janáčkova divadla v rychlém sledu druhý návrat Carsenovy Káti Kabanové – inscenace téměř deset let staré, ale překvapivě živé. Voda tu není dekorací: stává se prostorem, svědomím i zrcadlem, v němž se postavy násobí a divák se nevyhne vlastnímu pohledu. Večer pod taktovkou Ondreje Olose držela pohromadě Káťa Kateřiny Kněžíkové – hlasem světové kvality a výrazem, který emoci nehraje, ale prožívá.

Pražské Národní divadlo uvedlo v neděli 1. března již tradiční matiné k narozeninám Bedřicha Smetany. Po umělecké stránce velice podařený koncert, na kterém vystoupilo kvarteto mladých pěvců spolu s klavíristy Martinem Levickým a Zdeňkem Klaudou, byl zároveň jakousi částečnou splátkou dluhu, který jako společnost vůči Bedřichovi Smetanovi máme.

Inspirace, radost, přátelé, sdílení i zkušenosti. To jsou nejčastěji skloňované hodnoty, které v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje vybraná pětice absolventů Stipendijní akademie MenART. S blížícím se termínem uzávěrky přihlášek do příštího devátého ročníku programu, určeného talentovaným žákům a studentům uměleckých oborů a jejich pedagogům, tak nastal čas pro volné pokračování v sérii rozhovorů, které se v minulých letech zaměřily na mentory a pedagogy. Klíčovým elementem jsou však mladí stipendisté. A ti, jak ukázaly jejich odpovědi, odcházejí z MenARTu naplnění pozitivními zkušenostmi, spoustou zážitků a velkou dávkou motivace do další práce.