„Smetana strávil ve svém rodišti jen prvních sedm let života, ale místní si svého nejslavnějšího rodáka považují.“

„Litomyšlské pivo – jak jinak – má na etiketě Bedřichovu hlavu.“

„Logo projektu Smetana200 je i na nové lávce přes hlavní silnici, přejmenované lidmi spontánně na Smetanovu lávku.“

Narodil se nám Bedříšek, hlaholí starosta Daniel Brýdl v kostýmu sládka Františka Smetany. Je druhého března, dvě hodiny odpoledne, a východočeská Litomyšl slaví dvousté výročí svého nejslavnějšího rodáka. V roce 1824 se toto zvolání ozvalo prý úplně stejně, jen bylo deset dopoledne. Otec šesti dcer a teď tedy konečně i prvního syna se podle dobových svědectví před zámeckým pivovarem spontánně pustil do tance s děvečkou a pak hned dal vyvalit chase sud piva, aby se veselila s ním.

Je první březnová sobota a litomyšlské oslavy dvoustých narozenin skladatele a kapelníka Bedřicha Smetany dosahují vrcholu. Na nádvoří mezi bývalým pivovarem a renesančním zámkem jsou stánky s masem, sladkostmi a s místním pivem, které – jak jinak – má na etiketě Bedřichovu hlavu a operuje se slogany obsahujícími slova typu symfonie. Prvních dvě stě piv se dnes točí zdarma. Přišlo hodně lidí, ale na mnohé se dostane.

Smetana strávil ve svém rodišti jen prvních sedm let života, ale místní si svého nejslavnějšího rodáka považují a jsou na něj hrdí. Prostranství před zámkem vévodí vlajky s logem projektu Smetana200, stejné logo je na nové lávce přes hlavní silnici, přejmenované lidmi spontánně na Smetanovu lávku. A u skladatelova pomníku na náměstí, který v roce 1924 vytvořil sochař Jan Štursa, se už od předchozího dne vrší květiny.

Hodinu po poledni se tu shromažďuje početný dav, aby s představiteli města a festivalu vzdal hold muži, který vykonal mnoho pro kulturní emancipaci svého národa a jehož hudba nám přináší krásné zážitky a hodnotné podněty. Na praktikáblech stojí spojené pěvecké sbory dospělých i školáků, včetně žáků Základní umělecké školy Bedřicha Smetany. Zní sbor Má hvězda, děvčata tančí na neodolatelně chytlavou hudbu komediantské scény z Prodané nevěsty.

„Už před sto lety naši předci udělali vše pro to, aby jméno Bedřicha Smetany bylo v Československu a v celé Evropě vepsáno zlatým písmem,“ zdůrazňuje v prostém a civilním proslovu starosta Daniel Brýdl, když připomíná odhalení pomníku před sto lety, v červnu roku 1924, ke stému jubileu skladatelova narození. Aniž by to nějak musel zdůrazňovat, jde s naprostou samozřejmostí o potvrzení toho, že stejná úcta patří a je věnována Smetanovu odkazu i dnes.

„Chtěl bych popřát jeho hudbě, aby se nám dařilo ji dál šířit, odstraňovat z ní postupně mramorový nános minulosti, zpřístupňovat ji mladým lidem a propagovat ji i v zahraničí,“ říká ředitel festivalu Smetanova Litomyšl Michal Medek a slibuje: „Budeme pro to dělat maximum, budeme dělat vše, co umíme.“

A pak se přítomní mohou připojit ke sboru stojícímu vlevo od pomníku a zazpívat si spolu s ním. Dívky rychle rozdávají text a už jsou tu první akordy, nádech… „Proč bychom se netěšili…“. Není to zrovna chorál, ale řada přítomných si pobrukuje, občas se ozve i smělejší hlas. K populární scéně z Prodané nevěsty se přidává choreografie a nakonec i tanec několika párů, do kterých se přidali muži z publika.

Na zámeckém návrší, kam se všichni z náměstí přesunují, se letos zjara hodně buduje. Zámek je v rekonstrukci, zčásti obklopen ohradami, některé trávníky jsou rozježděné těžkou technikou. A rekonstrukce pokračuje i v přízemí pivovaru. Smetanův rodný byt bude s novou expozicí otevřen teprve 8. června, v první den šestašedesátého ročníku národního festivalu Smetanova Litomyšl. Ale je možné do něj dnes zčásti nahlédnout. Později odpoledne se koná v Regionálním muzeu vernisáž výstavy Bedřich Smetana a Litomyšl a na večer je připraven videomapping na průčelí zámeckého pivovaru – odlehčené vyprávění o skladatelově životě.

Teď je ale krátce po druhé a starosta Daniel Brýdl, mimochodem syn starosty Miroslava Brýdla, legendy z litomyšlských devadesátek, na pódiu naznačuje tanec s děvečkou v kroji a volá: Vyvalte sudy, narodil se nám Bedříšek. A potom naráží sud, který vyvezli na trakaři… To pivečko, to věru je nebeský dar, mohlo by se zase společně zazpívat. Ale je to přece jen méně známé a asi i těžší zpívání, a tak si desítky a desítky přítomných lidí už jen povídají, zabývají se koláčky, bramborovými plackami, ovarem, klobásami a pivem a užívají si předjarní počasí. Příjemné, ale přece jen větrem trochu studené.

Čtěte také litomyšlský díl SeriáluPlus Smetana v souvislostech, podrobnosti o nadcházejícím ročníku festivalu Smetanova Litomyšl v rubrice VýhledPlus a rozhovor s Pavlem Kosatíkem Vymanit Smetanu z českého zakletí.

Foto: Petr Veber