„Hudba bude znít česká i světová, v širokém spektru od Bedřicha Smetany po Jiřího Šlitra, od baroka po jazz.“

„Vedle všech osmi Smetanových oper zazní i další opery – Janáčkova Její pastorkyňa a Quo vadis od Sylvie Bodorové.“

„Program doplní také odlehčená představení, například hudební kabaret Jonáš a tingl-tangl či brněnská novinka s názvem Hurvínek prodává nevěstu.“

Všech osm oper Bedřicha Smetany uvede letos v létě Národní festival Smetanova Litomyšl. Ve své historii tak učiní podobně kompaktně poprvé. Šestašedesátý ročník je navíc s padesáti koncertními a operními programy a desítkami dalších akcí a s měsíčním rozvrhem nejrozsáhlejším od vzniku přehlídky. Ta se ve skladatelově rodišti koná od roku 1946 a v Roce české hudby 2024 zaujímá klíčové místo v oslavách jeho dvoustého jubilea.

V historické Litomyšli se od 8. června do 7. července vystřídá pět operních souborů, několik orchestrů, přední komorní soubory, dirigenti a sólisté, pěvecké sbory, soubory staré hudby, jazzmani i mladí hudebníci z projektu MenART. Hudba bude znít česká i světová, v širokém spektru od Bedřicha Smetany po Jiřího Šlitra, Karla Kryla a Michaela Kocába, od baroka po jazz. Prodávat se má 34.000 vstupenek.

Zahájení bude patřit v přímém televizním přenosu a v přenosu do festivalových zahrad reprezentativnímu koncertnímu průřezu Smetanovým dílem, na kterém se vedle České filharmonie, dirigenta Jakuba Hrůši a hvězdných tuzemských sólistů Jana Mráčka a Ivo Kahánka bude podílet i Cirk La Putyka. Program zprostředkuje nejen ČT art, ale také mezinárodní televize Mezzo a Medici TV. Cyklus Má vlast zazní pak naopak netradičně až v samém závěru jako Velké finále, a to v interpretaci České filharmonie a Tomáše Netopila.

Opery Bedřicha Smetany festival nenabídne chronologicky, ale přesto díla uvede mezi 13. červnem a 2. červencem kompletně, a to s využitím inscenací pražského Národního divadla, Národního divadla Brno, ostravského Národního divadla moravskoslezského a Slovenského národního divadla. Jediná Libuše nebude mít scénickou podobu. Koncertní verzi, stejnou, jaká zazní už v květnu na Pražském jaru, přiveze Česká filharmonie s Kateřinou Kněžíkovou v titulní roli. Dirigentem bude Jakub Hrůša.

Vedle Smetanových zazní i další opery – Janáčkova Její pastorkyňa a Quo vadis od Sylvie Bodorové. Dalším z očekávaných vrcholů 66. ročníku je galakoncert britsko-italského tenoristy Freddieho De Tommasa, se kterým za doprovodu PKF–Prague Philharmonia zazpívá rumunská sopranistka Iulia Maria Dan. Z tvorby Jiřího Antonína Bendy je vybrán jak melodram Médea, a to s Czech Ensemble Baroque a se Zuzanou Stivínovou v hlavní roli, tak komická opera Vesnický trh, naplánovaná do exteriérového divadélka rokokového zámku v nedalekých Nových Hradech. Přijede také pražský barokní orchestr Collegium 1704 nebo Huelgas Ensemble, světoznámé belgické vokální těleso specializované na starou hudbu.

Připraveny jsou speciálně komponované koncerty s velkým obsazením, jako je Sólo pro 100 smyčců či hudební program o pivu a pivovarech korunovaný Pivním oratoriem Jana Kučery. Chybět nebudou ani intimněji laděná komorní vystoupení, sólové recitály nebo duchovní hudba, jako například Brucknerovo Te Deum, Michnova Loutna česká, Mozartova Korunovační mše a Missa solemnis Václava Jana Tomáška. Program doplní také odlehčená představení, například hudební kabaret Jonáš a tingl-tangl či brněnská novinka pro celé rodiny se Smetanovou hudbou a s názvem Hurvínek prodává nevěstu.

Na bachovských koncertech vystoupí houslista Josef Špaček a pianista Marek Kozák, zahraje varhaník Pavel Svoboda, v Litomyšli se objeví Pavel Haas Quartet, Wihanovo kvarteto a Smetanovo trio.

Mottem je letos Naše vlast. Pořadatelé tak akcentují kořeny, tradice a národní charakter, ale i mezinárodní přesahy a impulsy. Cíleně chtějí nad rámec takzvaně prověřených, opakovaně frekventovaných děl prezentovat i skladby a formy, s nimiž se návštěvníci setkávají zřídka. Sem patří Smetanova Triumfální symfonie, cyklus Má vlast upravený na objednávku Smetanovy Litomyšle pro dechové okteto či třeba skladby pro dva až čtyři klavíry.

Z důvodu pokračující rekonstrukce litomyšlského státního zámku se i v tomto roce, stejně jako loni, musejí hlavní festivalové pořady konat nikoli na zámeckém nádvoří, ale v multifunkční sportovní hale s kapacitou téměř 1300 diváků, vybavené na léto jevištěm a zvýšeným hledištěm. Dílo architektů Aleše Buriana a Gustava Křivinky získalo za rok 2007 nominaci na cenu Evropské unie za současnou architekturu Mies van der Rohe Pavilion Award a Litomyšl halu prezentuje jako jeden z příkladů vydařených moderních staveb ve městě. Podle ředitele festivalu Michala Medka se v ní nyní upravuje vzduchotechnika a akustické podmínky, aby prostředí pro tamní koncertní a operní produkce bylo v červnu ještě lepší než loni.

Pořadatelé by se rádi napřesrok už zase vrátili na zámecké nádvoří, ale nevědí, jestli se záměr podaří realizovat; mnohé nasvědčuje tomu, že rekonstrukce zámku neskončí včas ani v roce 2025. Budou však muset v každém případě vyprojektovat a vyrobit novou samonosnou konstrukci s pódiem a sedadly, novou „koncertní síň“; pracuje na ní architekt Josef Pleskot. Ta, která i s výsuvnou střechou sloužila festivalu po tři desetiletí až do roku 2022, už by nevyhovovala.

„Bedřich Smetana byl umělec, který věnoval veškeré životní síly svým uměleckým krédům. Vynikal nad své okolí. Jeho hudební jazyk je na svou dobu vzácně smělý, ale jeho hudba je komunikativní – chtěl přímočaře a sugestivně působit na lidské srdce, mysl i rozum. A to vše platí dodnes,“ řekl při prezentaci festivalového programu Jakub Hrůša, jeden z ambasadorů Roku české hudby a patronů projektu Smetana200. Navíc podle něj celému světu tento skladatel ukazuje, že lze mít kladný, ne v něčem nebezpečný poměr k vlastnímu národu…

Foto: František Renza, Petr Veber, Klaus Engelmayer