PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Hubičku si operní pěvci dávají většinou tak nějak stylizovaně. Možná na to mají i nějaké manažery, stejně jako filmoví herci na milostné scény. Hubička, ta Smetanova, se však dává letos i v Operní líhni na Smetanově Litomyšli. S mladými na jevišti. Moc pěkně. A své manažery měla při dlouhé přípravě nadmíru povolané – dirigenta Jakuba Kleckera a režisérku Magdalenu Švecovou.

Klavírních úprav Smetanova díla je celá řada. V úterý 16. června však festival Smetanova Litomyšl nabídl posluchačům unikátní zážitek v podobě kompletního cyklu Má vlast ve virtuózní úpravě pro sólový klavír od Jindřicha Kàana z Albestů od jehož úmrtí letos uplynulo sto let. Ke koncertnímu křídlu usedl umělec nadmíru povolaný, jímž byl Matyáš Novák. Je to právě on, kdo toto pozoruhodné a z hlediska interpretace mimořádně náročné dílo znovu objevil a po celý jeden rok se věnoval jeho pečlivému studování.

Vojtěch Trubač, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm a držitel doktorátu z Frost School of Music na University of Miami, vystoupí 21. června na koncertě Smetana & Šostakovič v mladých rukou v rámci festivalu Smetanova Litomyšl. Mladý klavírista se také profesionálně věnuje hře na varhany a v obou oborech dosáhl významných úspěchů – získal například druhou cenu v klavírní soutěži Beethovenův Hradec v roce 2022, ve stejném roce také druhou cenu z Mezinárodní soutěže F. Chopina v Darmstadtu (1. cena nebyla udělena), vyhrál varhanní soutěž Organum regium 2012, soutěž Pro Bohemia 2018 a dostal se do finále Mezinárodní varhanní soutěže v Bialystoku. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus jsme si povídali o české hudbě, zahraničních studiích, spojení hry na klavír s hrou na varhany a dalších souvisejících tématech.

Novinkou letošního programu festivalu Smetanova Litomyšl je Operní líheň – nastudování skladatelovy Hubičky se studentskými sólisty. Stojí za ním s režisérkou Magdalenou Švecovou dirigent Jakub Klecker, který v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje průběh celoročních příprav a vypočítává záměry, které projekt má. Je přesvědčen, že pro dlouhodobý pěvecký rozvoj sólistů je hlubší poznání práce na smetanovských operních rolích velmi důležité. A připomíná, že Hubička patří k nejvděčnějším a pěvecky nejpřístupnějším operám Bedřicha Smetany. Připravují se tři představení, na večery od 23. do 25. června.

Chceme udržet festival co nejpřístupnější i Litomyšlanům, chceme, aby město z festivalu maximálně profitovalo, shodují se Michal Medek a Marek Šulc, ředitel a umělecký ředitel Smetanovy Litomyšle. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz nicméně uvažují i o širších kontextech, včetně iniciace dění v zahraničí. Také o unikátnosti programů, o nebezpečí hrát jen „kratochvilnou a předvídatelnou“ hudbu a o financování kultury. Nebo o případných návratech na stadion a o revitalizaci zámeckého amfiteátru… Za nejdůležitější nicméně považují způsoby, jakými se netradičně, nově a jinak dívat na litomyšlského rodáka Bedřicha Smetanu a jeho odkaz. Protože ten je, jak říkají, sice svazuje, ale mnohem víc i zavazuje.

Na konci května 1866 dokázal Bedřich Smetana české veřejnosti, že není wagnerián. Jeho druhá opera přinesla do českého a později i světového repertoáru zásadní slovo ke komickému žánru. A doma se stala první a nakonec také nepřekonatelnou operou národní, skoro zlidovělou. Prodaná nevěsta. Premiéru měla v pražském Prozatímním divadle před sto šedesáti lety. Do podoby, v jaké se dnes hraje, zrála však ještě další čtyři roky.

Má vlast Symfonického orchestru Českého rozhlasu a jeho šéfdirigenta Petra Popelky byla na úvod Pražského jara nezapomenutelně vyprofilovaným uměleckým činem. Smetanova hudba zazněla mimořádně životně, poutavě a nevšedně, podnětně a muzikálně. Občanskou iniciativu ‚Nesahejte nám na veřejnoprávní média’ podpořil ten večer sám rozhlas účinným kalibrem. Ano, nejde o pouhé zpravodajské médium, kterému by momentálně vládnoucí politici rádi dali náhubek. Je ve společnosti významným kulturním hráčem, a to nepřehlédnutelně i svým orchestrem. Nejsme v psím útulku. Sem náhubky nepatří.

Šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu Petr Popelka hraje se svým tělesem 12. a 13. května na Pražském jaru Smetanovu Mou vlast. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz však přibližuje nejen tento krásný úkol, související s letošním stým jubileem tělesa, ale i práci s Vídeňskými symfoniky, zkušenosti z hostování u amerických orchestrů a své vidění dirigentské profese. Včetně toho, že se před stovkou muzikantů musí i v nechtěné zranitelnosti cítit komfortně.

V úterý 7. dubna se olomoucká Reduta proměnila v taneční salón. Jednoduchý titul koncertu Klavírní recitál Marka Kozáka v sobě skrýval obsáhlý program plný skladeb, jež pojí motiv tance. Mladý český klavírista, varhaník a skladatel, který slaví úspěchy na domácí i zahraniční půdě, si pro posluchače připravil rozmanitý program zahrnující skladby od 18. do 20. století. V jeho podání zazněla díla Johanna Sebastiana Bacha, Bedřicha Smetany, Maurice Ravela a Franze Liszta.

Datum 1. dubna skrývá nenápadné zrcadlo – převrácené číslice odkazují ke 4. lednu, dni prvního koncertu České filharmonie v roce 1896. Orchestr si tedy ve dvou dubnových dnech připomněl sto třicet let své existence, když na stupínku ve Dvořákově síni Rudolfina stanul šéfdirigent Semjon Byčkov. K narozeninové oslavě přizval skladatele, s nimiž je těleso neoddělitelně spjato: Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetanu.

Komorní koncert se dvěma harfami patří v koncertní praxi spíše k ojedinělým událostem. Díky změně programu se však této mimořádnosti dostalo návštěvníkům moravskoslezského cyklu Hudební výlety. Ve čtvrtek 26. března se v Rytířském sále frýdeckého zámku návštěvníkům představil nevšední dramaturgický koncept a dvě výjimečné interpretky – Janu Bouškovou a Minju Stojanović.

V rámci festivalu Smetanovské dny se 9. března plzeňskému publiku naskytla výjimečná příležitost zaslechnout cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany v úpravě pro sólový klavír. Tohoto úkolu se zhostil Matyáš Novák ve svém projektu Smetana Reborn.

Sedmadvacetiletý Matyáš Novák patří k našim nejzajímavějším mladým pianistům. Obdiv vzbuzuje nejen svou velkolepou lisztovskou technikou a pozoruhodnou barvitostí své hry, ale také svým neobyčejně rozsáhlým repertoárem. S oblibou se pouští do skladeb, které se objevují na koncertních pódiích jen zcela výjimečně, a často zpestřuje svá vystoupení vlastními klavírními fantaziemi. V letošním roce připravil pro své posluchače nový, mimořádně atraktivní projekt: pod názvem Smetana Reborn uvádí v jednom večeru komplet všech šesti symfonických básní Smetanova cyklu Má vlast v klavírní transkripci Jindřicha Kàana z Albestů (1852–1926).

Pražské Národní divadlo uvedlo v neděli 1. března již tradiční matiné k narozeninám Bedřicha Smetany. Po umělecké stránce velice podařený koncert, na kterém vystoupilo kvarteto mladých pěvců spolu s klavíristy Martinem Levickým a Zdeňkem Klaudou, byl zároveň jakousi částečnou splátkou dluhu, který jako společnost vůči Bedřichovi Smetanovi máme.

Poslední dokončenou operu Bedřicha Smetany Čertova stěna uvedl soubor Janáčkovy opery Národního divadla v Brně v pátek 6. a v sobotu 7. února na jevišti Janáčkova divadla v nové inscenaci po dlouhém půlstoletí – v režii Jiřího Heřmana, na scéně Dragana Stojčevského, v kostýmech Zuzany Štefunkové Rusínové a v choreografii Marka Svobodníka. U dirigentského pultu stál Robert Kružík, který je podepsán i pod hudebním nastudováním, hrál orchestr Janáčkovy opery. Sbor připravil sbormistr Martin Buchta. Výsledek je skvělý.

Roman Hoza je známé jméno tuzemského klasickohudebního „rybníčku“, barytonista se však přesto k „první české roli zásadního charakteru“, jak sám říká, dostává až nyní. Bude jí Vok I. z Rožmberka v inscenaci Smetanovy opery Čertova stěna. Chystají ji v brněnské Janáčkově opeře, kde je pěvec více než dekádu členem ansámblu, a premiéra se odehraje 6. února. Tato produkce je hlavní motivací Hozova rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, ovšem povídání poskytuje komplexnější obrázek umělcovy osobnosti.

Přestože se jedná o velice zkušenou pěvkyni, která je už více než dekádu sólistkou brněnské Janáčkovy opery, aktuálně ji čekají dokonce dvě na pódiu ještě nevyzkoušené umělecké úlohy. Mezzosopranistka Václava Krejčí Housková totiž 12. ledna zpívá v pražském Obecním domě důležitý sólový part v Mahlerově Druhé symfonii, už začátkem února pak na své domovské scéně přidá debut v roli Záviše v inscenaci Smetanovy opery Čertova stěna. První z úkolů se v zajímavé shodě okolností odehraje pod dirigentem Tomášem Hanusem, který stál u zpěvaččiných brněnských začátků. KlasikaPlus.cz s umělkyní přináší rozhovor.