PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vděční diváci naslouchali i z ochozu v prvním patře.“

„Kinosál nekinosál, virtuozitě Iva Kahánka a celkovému dojmu z Dvořákova Koncertu g moll neubral ani drobeček.“

„Byla to procítěná exploze odstínů, barev, poetiky i naléhavosti.“

Tři filmové hity v koncertním sále Císařských lázní, čtyři koncerty v lehce předělaném kinosále hotelu Thermal, u Vřídla mezi prameny a v někdejší Spořitelně, která je jednou z nových adres pro kulturu města na seznamu UNESCO. Skvělí interpreti, exkluzivní program, pohodová atmosféra a mnoho inspirativních setkání. Letošní Karlovarské Variace trvaly opět jen necelé dva dny, o to intenzivnější zážitek nabídly a posunuly vlastní laťku o další zářez výš.

„Program zapadal do roku České hudby, byl vstřícný i slavnostní a místy v něm bylo té optimistické energie snad až příliš.“

„Špaček hrál technicky jistě a velmi štíhlým tónem.“

„Své pověsti nejlepšího violisty světa Antoine Tamestit dostál.“

Také letos bylo možné slavit 17. listopad mimo jiné klasickou hudbou. Česká filharmonie hrála 16. a 17. listopadu český program, který začínal Smetanovou předehrou, pokračoval Sukovou Fantazií pro housle, dále Rapsodií pro violu Bohuslava Martinů a vrcholil Janáčkovou Sinfoniettou. Neobyčejně svěží program byl výrazným dirigentským debutem Petra Popelky u České filharmonie.

„Jak zmínil Jan Jiraský, po Luboši Fišerovi i Janáček nám bude klasikou.“

„Přídavkem byla Janáčkova skladba nazvaná 1. X. 1905.“

„‚Hodiny utrpení zapomeň, ale to, co tě naučily, nikdy.‘ Slova mohou v plné míře platit i pro rodinu Stiassni.“

Na 16. listopadu připravil festival Janáček Brno klavírní matiné Jana Jiraského ve vile Stiassni. Jan Jiraský uvedl esenci skladeb českých autorů, Črty Bedřicha Smetany, výběr z Poetických nálad Antonína Dvořáka, Letní dojmy Josefa Suka, Klavírní sonátu Luboše Fišera a cyklus V mlhách Leoše Janáčka.

„Večer ve středu bude příležitost slyšet dva záznamy koncertů z nabídky Evropské vysílací unie. Nejprve koncert pod taktovkou Bertranda de Billyho a pak Daniela Hardinga“

„A v úterý a čtvrtek se znovu vydáme na Hudební fórum Hradec Králové, ve čtvrtek to bude přímý přenos koncertu s názvem Americká krása.“

„V neděli se přiblížíme ke stému výročí úmrtí Giacoma Pucciniho, které připadá na 29. listopadu, a připravena je jedna z jeho tří nejslavnějších oper: Madama Butterfly.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 18. do 24. listopadu?

„Ivo Kahánek se vypěstoval ve vskutku elitního umělce, mimořádně komplexního.“

„Součástí večera a aktem před přestávkou se stalo předávání pamětní medaile Institutu Bohuslava Martinů.“

„Těžko chtít lepší ‚materiál‘ ke zbudování klavírního tria.“

Dny Bohuslava Martinů jsou zahájeny. Dvořákovo trio posílené o violistu Jiřího Kabáta se 14. listopadu na úvod festivalu věnovalo dílům Smetany, Mahlera a samozřejmě Martinů. Pěkně zaplněný Sál Martinů na pražské HAMU slyšel zralé a profesionální výkony elitních českých umělců, byl tu však jeden problém.

„Recitál slavného českého basbarytonisty byl v Brně očekávaný s velkými nadějemi a zvědavostí.“

„David Švec nechal vyznít barvy klavíru, hrál si s kvalitou tónu, s kontrastní dynamikou a výsledkem byl procítěný přednes, úderný i něžný.“

„Po přestávce se Adam Plachetka ujal mikrofonu a sdělil publiku, že písně byly nahrány na nové CD, které si návštěvníci koncertu mohou zakoupit jako první.“

Rok české hudby se propsal na program festivalu Janáček Brno i díky recitálu Adama Plachetky a klavíristy Davida Švece. Vybrali si písně čtyř českých autorů na básně Vítězslava Hálka. Zazněly v sobotu 9. listopadu v Mahenově divadle a rovněž bylo pokřtěno nové CD, kterému šel za kmotra umělecký šéf Janáčkovy opery Jiří Heřman.

„Jedinečný festival děl soudobé uvede dílo Thomase Adèse.“

„Ve středu si nenechte ujít reprízu pondělního koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu s francouzským programem.“

„Víkendová návštěva patří známému kytaristovi Lubomíru Brabcovi.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 11.  do 17. listopadu?

„Slyšeli jsme spolehlivé provedení plné skvělých detailů.“

„Hlasový aparát Ann-Christine Larsson byl naprosto uvolněný, bezvadně intonovala a příkladně aktikulovala.“

„Závěrečná část plná dílčích vzedmutí v daný okamžik, byť ve výborné interpretaci, působila trochu nekonečně.“

Hosty druhého abonentního koncertu orchestru Plzeňská filharmonie řady Platina byli ve čtvrtek švédský dirigent Joachim Gustafsson a sopranistka Ann-Christine Larsson stejné národnosti. Na programu bylo zařazeno vedle jedné „švédské“ symfonické básně Bedřicha Smetany a také provedení díla švédského autora přelomu 19. a 20. století Carla Eugene Stenhammara, jehož jméno se na našich pódiích objevuje jen zřídka. Téměř zaplněný Velký sál Měšťanské besedy v Plzni očekával netradiční hudební zážitek.

„Sedm výstavních panelů s českými a anglickými texty a s bornovsky humorně odlehčeným výtvarným doprovodem představuje stručně, ale výstižně letošní jubilanty.“

„U příležitosti přejmenování letiště byla v říjnu 2012 slavnostně odhalena také stálá instalace Bořka Šípka, jejímž smyslem je trvalé připomenutí odkazu a díla Václava Havla.“

„Stojí za to se na Letiště Václava Havla vypravit a koukat nejen na letadla…”

Pražské Letiště Václava Havla není jen významným leteckým uzlem ve střední Evropě. Své prostory také dává do služeb propagace české kultury a letos zejména hudby. Malá panelová výstava Rozlety české hudby je až do konce tohoto roku umístěna v odletovém prostoru Terminálu 2 u bran C. Tím pádem ovšem není přístupná běžné veřejnosti, jen té „cestující“, která projde odbavením a bezpečnostní kontrolou. Po prohlídce je ale patrné, že jejím hlavním smyslem je propagace české hudby a jejích letošních jubilantů právě pro létající „globetrottery“, domácí i zahraniční, čekající zde na odlet svého spoje. A tento účel výstava naplňuje zcela.

„Po doznění jsem zatoužil Čekovské kus slyšet znovu.“

„Slyšeli jsme hýčkané, opečovávané, vychované provedení, výsledkem však trochu krotké.“

„Čím to ale je, že díla slovenských autorů se u nás nehrají?“

U příležitosti 106. výročí vzniku samostatného československého státu a v předjímce 35. výročí sametové revoluce do pražského Obecního domu zavítala Slovenská filharmonie se svým šéfdirigentem Danielem Raiskinem. Slavnostní koncert konaný už podruhé ve víře v založení chvályhodné tradice připomněl hodnotu česko-slovenské vzájemnosti a zároveň přinesl spoustu atraktivních uměleckých výkonů.

„Česká hudba tvoří jeden ze základních kamenů repertoáru kvarteta, což není zdaleka obvyklé u zahraničních souborů.“

„První houslista Tartini Quartetu se narodil úplně ve stejný den jako Václav Talich.“

„Hru souboru charakterizovala okolnost, že v interpretaci nepřeháněli tempa rychlých vět.“

Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun probíhá od 1. října do 24. listopadu a zahrnuje řadu šesti festivalových koncertů a epilogu. Hlásí se k památce slavného dirigenta, který v Berouně prožil vekou část svého života – dramaturgií připomíná jeho přínos a životní osudy. Nejinak tomu bylo u již pátého koncertu, který jsme si mohli vyslechnout v úterý 29. října. Večer s názvem Pocta české hudbě, na kterém vystoupil soubor Tartini Quartet ze Slovinska, odkazuje na Talichovu lublaňskou životní epizodu, především na jeho působení ve Slovinské filharmonii. Všichni hráči Tartini Quartetu jsou současní nebo emeritní členové tohoto orchestru.