„Smetanova hudba byla pro Nejedlého národním programem a výrazem národního ducha, a tak ji neustále prosazoval… až se z toho stala obrozenecko-komunistická národní ideologie.“

„„Naši předci, když divadlo, dnešní Smetanův dům, stavěli, tak jako všichni vlastenci měli před očima jako klenot pražské Národní divadlo. Chtěli se mu alespoň trochu přiblížit.“

„Bedřich Smetana se narodil jako jedenácté dítě nájemce litomyšlského zámeckého pivovaru Františka Smetany. Ne náhodou festival Smetanova Litomyšl zařadil na 9. června hudební večer s názvem To pivečko je nebeský dar!“

Před dvěma sty lety, 2. března 1824, se v přízemním bytě litomyšlského zámeckého pivovaru narodil Bedřich Smetana. Ve městě žila rodina do roku 1831. Pak pobýval a žil v jižních Čechách, na Vysočině, v Plzni, Praze, v Jabkenicích… i ve švédském Göteborgu. Litomyšl navštívil už jen dvakrát. Přesto si místní svého nejslavnějšího rodáka považují, jsou na něj hrdí a nenechají si ho vzít. Jeho odkaz je pro historické a výrazně kulturou žijící východočeské město zásadní hodnotou.

V roce 1924 Litomyšl postavila Bedřichu Smetanovi na hlavním historickém náměstí pomník. Oslavy byly ten rok velkolepé. V dubnu vystoupila ve městě Ema Destinnová a o něco později Česká filharmonie s Mou vlastí. V květnu představil soubor olomoucké opery pět ze Smetanových oper. V sobotu 21. června se ve Smetanově domě uskutečnil hudební program, o den později byl odhalen pomník, dílo sochaře Jana Štursy. Také byla zpřístupněna rodná světnička a Národní divadlo s dirigentem Otakarem Ostrčilem uvedlo Libuši.

Letošní rok, o sto let později, přinese ve stejný den, tedy 22. června, hold Bedřichu Smetanovi u jeho pomníku. Hudební program, který je svěřen sboru a členům orchestru Opery Národního divadla s Janem Chalupeckým, bude součástí festivalu Smetanova Litomyšl. Chystá se také znovuotevření nové expozice ve zrekonstruovaném rodném bytu v přízemí bývalého pivovaru, a to už první den festivalu, 8. června. Během něj pak zazní všechny Smetanovy opery a čtyři desítky dalších programů.

Když hovoříte s historikem Martinem Boštíken z Regionálního muzea, nemůže řeč nepřijít na osobu litomyšlského rodáka Zdeňka Nejedlého, původně historika a muzikologa, ale později komunistického politika a ideologa. Nejedlý se do tuzemského vnímání Smetany a jeho hudby obtiskl víc, než je zdrávo…

„Zdeněk Nejedlý byl bytostně zakotven v devatenáctém století a ve svých historických koncepcích viděl komunisty jako pokračovatele pokrokových tradic českého národa,“ říká Martin Boštík. Nejedlý, jehož otec Roman byl sbormistrem zpěváckého spolu Vlastimil, mimochodem dosud existujícího, si z Litomyšle do dalších let odnesl podle jeho slov dvě lásky, kterým zůstal trvale věrný. Byl to Smetana a byl to Jirásek – jako představitelé pokrokových proudů v národním obrození.

„Smetanova hudba pro něj byla národním programem a výrazem národního ducha, a tak ji neustále prosazoval… až se z toho stala obrozenecko-komunistická národní ideologie,“ pokračuje litomyšlský historik. Byl podle něj ale mezi komunisty jedním z mála, kdo trval a stavěl na takových národních tradicích… Nejedlý byl v počátcích poctivý badatel, shromažďoval fakta, ale nebyl schopen je selektovat. „I ta obrovská práce, kterou udělal na tématu Smetana, musela proto zůstat torzem,“ poukazuje Boštík na jeho nedokončený záměr zpracovat monograficky celý Smetanův odkaz, který skončil u prvního dílu.

V Litomyšli se budoucího skladatele vedle pivovaru týká ještě několik míst. V letech 1829 až 1831 získával první vzdělání v piaristické škole, jejíž hlavní budova dodnes stojí na kraji zámeckého návrší a sídlí v ní muzeum. První veřejné vystoupení jako malý muzikant absolvoval Smetana na akademii filozofického ústavu 4. října 1930 v sále hostince na Karlově. Zahrál tam úpravu předehry k Auberově opeře Němá z Portici. Hrát na klavír byl pak zván i na zámek. I proto se někteří badatelé domnívají, že se první vystoupení mohlo odehrát v zámeckém divadle, kam vedle panstva chodívali i měšťané.

Nevylučuje to ani Leoš Krejčí, ředitel Smetanova domu a v létě hlavní umělecký produkční festivalu Smetanova Litomyšl. Domnívá se, že v sále Karlov těžko byl vhodný klavír, zatímco na zámku určitě ano… Smetanův dům, kulturní zařízení města, jehož hlavní divadelní, plesový a hudební sál pojme na pět stovek diváků, stojí v podstatě na místě zbořeného Karlova. Byl v roce 1905 otevřen operou Dalibor. „Zdá se nám dnes neuvěřitelné, že operu tehdy až na jediného profesionálního hosta, představitele titulní role, nastudovali umělci z Litomyšle a okolí,“ říká Leoš Krejčí.

V Litomyšli vznikla v roce 1862 Jednota divadelních ochotníků. Byli to právě oni, kteří přišli s myšlenkou, že by si město zasloužilo pořádné divadlo, připomíná a pokračuje: „Naši předci, když divadlo, dnešní Smetanův dům, stavěli, tak jako všichni vlastenci měli před očima jako klenot pražské Národní divadlo. Chtěli se mu alespoň trochu přiblížit. I výzdobou,“ vypráví Leoš Krejčí. A skutečně, jsou tu podobnosti. I v tom, že na Smetanův dům podle něj – stejně jako ve své době na Národní divadlo – byla vypsána sbírka. A také v tom, že byl v roce 1905 otevřen 11. června. „To je datum, kdy bylo před požárem v roce 1881 poprvé otevřeno Národní divadlo. Jsem přesvědčen, že to byl záměr, ne náhoda.“ tvrdí. Otevření litomyšlského Smetanova domu byla přítomna řada osobností, včetně tehdejšího ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šubrta.

Poprvé navštívil Smetana rodné město 16. září 1867, kdy tam zavítal z Chocně, kde byl se sborem pražského Hlaholu na pěvecké slavnosti. Dochoval se Smetanův krátký hudební motiv, který si zaznamenal druhý den během návratu do Prahy a nazval jej Na cestě z Litomyšle. Skladatel Lukáš Hurník na tomto motivu postavil symfonickou fantazii, která měla na objednávku festivalu premiéru v roce 2014.

Druhá návštěva byla oficiální slavností. Konala se od 18. do 20. září 1880 a měla připomenout padesáté výročí jeho prvního veřejného vystoupení. Smetana, spolu s rodinným doprovodem a s hudebním publicistou Josefem Srbem-Debrnovem, přijel kočárem ze Zámrsku. Účastnil se slavnostní akademie v zámeckém divadélku, kde v podání místních hudebníků zazněly mimo jiné Večerní písně, Z českých luhů a hájů a úryvek z kvartetu Z mého života. Další den se zúčastnil odhalení pamětní desky na domě č. 61 na náměstí, který několik let patřil jeho rodičům, kde se však ani nenarodil, ani nežil. Konal se banket a studentský ples. Třetí den byl přijat na radnici. Pak se vracel vlakem přes Choceň. Prvního března 1884 byl Bedřich Smetana jmenován čestným občanem města Litomyšle. V roce 1912 se na budově pivovaru objevila nová pamětní deska, nahrazená však definitivně v roce 1949 tou původní z náměstí, zhotovenou místním kameníkem Františkem Metyšem.

Bedřich Smetana se narodil jako jedenácté dítě nájemce litomyšlského zámeckého pivovaru Františka Smetany a jeho třetí manželky, Barbory Lynkové. V době narození měl šest sester, ke kterým mu v Litomyšli postupně přibylo ještě dalších šest sourozenců. Otec Smetana provozoval od roku 1818 pivovar v Novém Městě nad Metují. Do Litomyšle se přestěhoval v roce 1823. Když se dozvěděl o narození prvního syna, poručil prý pro chasu vyvalit na oslavu sud piva.

Ne náhodou festival Smetanova Litomyšl zařadil do programu 66. ročníku na 9. června 2024 hudební večer s názvem To pivečko je nebeský dar!, odkazující ke sborové scéně z Prodané nevěsty. Vedle ní a vedle premiéry hudebně-obrazové svity z českých filmů zazní ještě symfonická předehra Gambrinus Otmara Máchy, příslušná část z Orffovy kantáty Carmina burana a Pivní oratorium skladatele a dirigenta Jana Kučery s texty od středověku po současnost, vztahujícími se k fenoménu piva v českých zemích.

Na výstavě Bedřich Smetana a Litomyšl, otevřené v muzeu od 2. března do podzimu 2024, pocházejí vystavené předměty, archiválie a reprodukce dobových dokumentů z různých fondů a sbírek – z Regionálního muzea v Litomyšli, Městské galerie Litomyšl, Státního oblastního archivu v Hradci Králové – Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli, Archivu Národního divadla Brno, Národního muzea – Českého muzea hudby a od fotografa Pavla Vopálky. Kurátorem výstavy je Martin Boštík, grafická úprava je dílem Jiřího Lammela.

Věděli jste, že…

… v Litomyšli jako profesor dějepisu a zeměpisu na gymnáziu strávil čtrnáct let života Alois Jirásek, než se roku 1888 přestěhoval do Prahy?

… se v Litomyšli v roce 1832 narodil Julius Mařák, pozdější profesor krajinářského ateliéru na Akademii výtvarných umění, malíř, který se podílel na výzdobě pražského Národního divadla?

… dva roky žila na hlavním náměstí se svým manželem spisovatelka Božena Němcová?

… nejprve v Litomyšli a pak i v nedaleké Proseči část života prožila Teréza Nováková, spisovatelka zaměřená na tento region, aktivní členka ženského emancipačního hnutí?

… v Litomyšli žila a zemřela spisovatelka, básnířka, autorka kuchařských knih Magdalena Dobromila Rettigová?

… malíř, grafik, řezbář, spisovatel a knihvazač Josef Váchal vyzdobil učiteli a bibliofilovi Josefu Portmanovi stěny i nábytek jeho litomyšlského domu, známého dnes jako Portmoneum – Muzeum Josefa Váchala?

… se v roce 1878 v Litomyšli v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka, narodil Zdeněk Nejedlý, pozdější přední kulturní ideolog tuhého komunismu Gottwaldovy éry?

… v Litomyšli našel druhý domov sochař Olbram Zoubek, autor posmrtné masky Jana Palacha nebo Pomníku obětem komunismu v Praze na Petříně, který tam v letech 1974 až 1991 jako režimu nepohodlný umělec restauroval sgrafita na zámku?

Foto: Petr Veber, Wikipedie / Jan Mulač / volné dílo