„Skutečský učitel Jan Kavan proslul fyzickými tresty, Tomášek se ve hře na klavír kvůli němu stal samoukem.“

„Po odchodu ze služeb hraběte založil Tomášek v Praze vlastní hudební ústav, zaměřený na výuku klavíru a skladby. Konkuroval konzervatoři i Varhanické škole.“

„Památník Vítězslava Nováka vznikl v roce 1955 poté, co dům rodiny Práškových ve Skutči věnovala Marie Nováková státu.“

Město Skuteč na Chrudimsku, v osmnáctém a devatenáctém století s bohatými kulturními a hudebními aktivitami, je spojeno hned se dvěma pražskými skladateli. Pocházela odtamtud manželka Vítězslava Nováka, který díky tomu do Skutče pravidelně jezdil a v roce 1949 tam zemřel. Naopak Václav Jan Tomášek měl ve Skutči kořeny – narodil se tam před 250 lety, 17. dubna 1774, v rodině pláteníka a tkalce, městského konšela a purkmistra. Už devatenáctým rokem se proto na jaře, letos od března do 12. května, koná festival Tomáškova a Novákova hudební Skuteč.

V Kulturním klubu Skuteč se v neděli 21. dubna odpoledne koná koncert na počest 250. výročí narození skutečského rodáka Václava Jana Tomáška. Jeho protagonisty jsou Musica Florea a Petra Matějová hrající na dobový, tedy raně romantický kladívkový klavír. Program, který uvádějí v těchto týdnech i na jiných místech, obsahuje Tomáškův Klavírní kvartet a Mozartovu hudbu. Je to zároveň příležitost navštívit, ten den zdarma, památník s expozicí v rodném domě skladatele. Připraven je tam i hudební program žáků místní Základní umělecké školy Vítězslava Nováka. Další možností dozvědět se víc o Tomáškově životě a díle je výstava v Regionálním muzeu Skuteč, která trvá do 26. května.

Václav Jan Křtitel Tomášek, přezdívaný ve své době v metropoli jako „pražský hudební papež“, výrazně ovlivnil v českém prostředí klavírní žánry a jejich směřování k romantickým formám a náladám. Generačně byl Mozartovým následovníkem, obdivoval Glucka, Haydna i mladého Beethovena, současně však už byl předchůdcem romantických skladatelů. Za zásadní je považována jeho klavírní a písňová tvorba. Psal drobnější poetické skladby a písně komponoval i na texty obrozeneckých českých básníků. Volbu mezi kariérou právníka nebo hudebníka mu v roce 1806 usnadnil hrabě Jiří August Buquoy: nabídl mu celoživotní zabezpečení, pokud vstoupí do jeho služeb jako hudebník a skladatel. Léta strávená v malostranském paláci a v letních sídlech na Červeném Hrádku u Jirkova a na Nových Hradech v jižních Čechách znamenala nejplodnější období Tomáškovy tvůrčí činnosti. Po odchodu ze služeb hraběte založil Tomášek v Praze vlastní hudební ústav, zaměřený na výuku klavíru a skladby. Konkuroval konzervatoři i Varhanické škole. Mezi jeho žáky patřili Jan Hugo Václav Voříšek, Alexandr Dreyschock, Eduard Hanslick, August Wilhelm Ambros či budoucí ředitel pražské konzervatoře Jan Bedřich Kittl.

Tomáška v dětství vyučoval zpěv a hru na housle chrudimský regenschori Pavel Josef Wolf. Stal se výtečným altistou. Skutečský učitel Jan Kavan proslul naopak fyzickými tresty, Tomášek se ve hře na klavír kvůli němu stal samoukem. Ve třinácti letech se díky doporučení regenschoriho Wolfa dostal mezi vokalisty minoritského kláštera v Jihlavě. Po třech letech se stěhoval do Prahy. Rozhodujícím zážitkem se tam pro něj stalo, že ho jeho bratr Jakub Tomášek vzal na Mozartovu operu Don Giovanni…

Vítězslav Novák, rodák z Kamenice nad Lipou na vysočině, Dvořákův žák, je spolu s Josefem Sukem vůdčí postavou české hudební moderny, tedy prvních let dvacátého století. Se Skutčí byl spojen od roku 1912, kdy se oženil se svou žačkou Marií Práškovou, dcerou majitele továrny na obuv. Město se mu stalo druhým domovem, pravidelně tam zajížděl a za druhé světové války dokonce ve Skutči trvale pobýval.

Novákova raná tvorba vycházela z doznívajícího romantismu Dvořákova, Schumannova a Brahmsova typu, ale současně ji velmi ovlivnila zejména lidová hudba. Inspirován moravským a slovenským folklorem vnesl Novák do české hudby svět východní lidové hudby, zvláštnosti a půvaby její rytmiky i harmonicky bohaté melodiky. Na počátku 20. století na něj měly velký vliv i tehdejší moderní nové umělecké směry, jako je symbolismus nebo impresionismus, zůstal však orientován na české zdroje a projevy. Novákovo vrcholné tvůrčí období spadá do prvních dvou dekád 20. století a týká se symfonických, klavírních i komorních děl. Druhé nejvýznamnější tvůrčí vzepětí přišlo v době nacistické okupace, která v Novákovi probudila silný umělecky transformovaný vzdor.

Novák byl až do druhé světové války po tři desetiletí profesorem skladby na Pražské konzervatoři; mezi jeho žáky patřili vedle mnoha skladatelů českých i významní slovenští hudební skladatelé. Ti díky jeho vlivu vytvořili zakladatelskou epochu hudby 20. století malého národa uprostřed Evropy, především v souvislosti se zájmem o bohatý hudební folklor Slovenska, který jim Novák pomohl objevit pro jejich tvůrčí cesty.

Vítězslav Novák se dožil 79 let, během nichž se mu dostalo nejvyšších poct. Zemřel ve Skutči před 75 lety, ve stejném roce jako Richard Strauss. Stalo se tak náhle 18. července 1949. Stejně jako se Straussem v Německu, i s Novákem v české hudbě jeho generace definitivně odešla velká epocha pozdního romantismu.

Novákův památník vznikl v roce 1955, rok poté, co dům rodiny Práškových ve Skutči věnovala Marie Nováková státu s přáním vytvoření stálé expozice k uctění památky svého manžela. Zřízením a správou byla tehdy Ministerstvem kultury pověřena Společnost Antonína Dvořáka. V roce 1973 byl potom Památník Vítězslava Nováka převeden do správy skutečského muzea. Expozici tvoří skladatelova pracovna, dochovaná v původním stavu, hudební salon s klavírem a muzejní síň mapující jeho život a díla, především ta, která vznikala ve Skutči.

Foto: Facebook města Skuteč, Wikipedia / Antonín Machek / volné dílo, Wikipedia / Josef Kreuz (PEPan) / CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/), Wikipedia / a.n. / Volné dílo