KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Prostor, který nejsilněji odráží Plus v našem názvu. Snoubí přesahy ze světa klasické hudby s dalšími rovinami a úhly pohledu, jak ji vnímat, poslouchat, díky ní se inspirovat a propojovat ji s jinými oblastmi života. Přinášíme souvislosti historické, místopisné, duchovní, generační, žánrové nebo umělecké.
Přes třicet tisíc návštěvníků zavítalo na letošní jubilejní osmdesátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, které uspořádalo na šestasedmdesát koncertů, workshopů, masterclassů a dalších doprovodných programů. Pořadatelé hlásí rekordní návštěvnost i tržby a chystají příští ročník. Jeho programová náplň bude představena začátkem listopadu. „Pražské jaro posluchačům nabídlo špičková provedení hudby sahající od…
Pražské jaro a jeho jubilejní 80. ročník míří do svého velkolepého finále. Dne 2. a 3. června vyvrcholí provedením Osmé symfonie Gustava Mahlera pod taktovkou Semjona Byčkova. Monumentální dílo zazní ve Smetanově síni Obecního domu v podání České filharmonie, Českého filharmonického sboru Brno, Pražského filharmonického sboru, Kühnova dětského sboru a osmi hvězdných sólistů. Pro…
Aktualizováno Číst dál…
Významným milníkem bude pro dirigenta Petra Popelku v jeho dosavadním rychlém vzestupu na mezinárodní scéně debut s Berlínskými filharmoniky. Má se uskutečnit počátkem ledna 2026 v berlínském sále Filharmonie. Na programu jsou Dvořák, Berg a Schumann a jako sólista je ohlášen houslista Gil Shaham. Petr Popelka, od loňska šéfdirigent Vídeňských symfoniků a do příštího roku současně…
„Za trumf považují pořadatelé audiovizuální projekt Inferno situovaný do ikonického ostravského Trojhalí.“
„Jubileu festivalu je připsán koncert Kouzlo operetní klasiky, jehož protagonisty budou Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka.“
„V sobotu 28. června se v hukvaldské oboře jako open air rozezní v podání operního souboru Slezského divadla Opava Janáčkova Její pastorkyňa.“
Druhý červnový den začíná v Ostravě Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Jeho první ročník se uskutečnil v roce 1950, a tak jde nejen o reprezentativní uměleckou a společenskou událost města a Moravskoslezského kraje, ale o jeden z nejstarších a nejvýznamnějších festivalů klasické hudby v českých zemích. Do středy 2. července se konají dvě desítky koncertů, které vedle Ostravy, kde Leoš Janáček v roce 1928 zemřel, zasáhnou i do dalších měst a mimo jiné i do jeho rodiště Hukvald.
Festival Jakuba Jana Ryby skončí v Rybově roce 2025, v roce kdy slavná Rybovka před Vánoci bude znít snad ještě usilovněji, protože její autor (1765–1815) má dvojí kulatiny. U obou naznačených příležitostí se uskuteční mimořádný koncert, na kterém zazní Rybovo oratorium nazvané Soudný den, a to v obnovené, možná i světové premiéře. Stane se tak 16.…
Dirigent Marko Ivanović letošní sezónou zakončí své desetileté působení na postu šéfdirigenta Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Od té příští jej vystřídá Robert Kružík. Brněnská operní scéna na Ivanovićovu počest zařazuje dvě slavnostní představení Janáčkovy opery Její pastorkyňa, a to ve dnech 16. a 31. května. „V Markovi Ivanovićovi jsem našel šéfdirigenta…
Ve dnech 29. ledna až 18. dubna 2025 se uskutečnil šestnáctý ročník bienálního Festivalu hudebního divadla Opera. Byl nejrozsáhlejším v historii festivalu, představilo se na něm pětadvacet divadelních projektů. Své inscenace v Praze nabídly operní soubory z celé České republiky i ze Slovenska, představení zřizovaných operních domů i tentokrát zásadně doplnily produkce vzniklé nezávisle na…
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, dříve Janáčkův máj, slaví letos pětasedmdesátiny. U této příležitosti připravil putovní výstavu, která bude mít vernisáž 23. dubna na mošnovském letišti a představí bohatou festivalovou historii. V sérii e-výstav pokračuje Národní divadlo Brno, aktuálně připomíná osobnost mezinárodně etablovaného tenoristy Viléma Přibyla. Ostravský janáčkovský festival, jehož letošní výroční programové…
„Vysokoškolská studia Emma Kovárnová zakončila v roce 1955 provedením Koncertního kusu (Konzertstück) C dur Roberta Schumanna s orchestrálním doprovodem.“
„Důležité interpretační podněty získali Due Boemi di Praga návštěvami Darmstadtských letních kursů nové hudby.“
„Budeme na ni vzpomínat nejen jako na vynikající umělkyni, ale rovněž jako na vysoce kultivovaného, krásného člověka.“
Ve věku nedožitých pětadevadesáti let, v úterý 1. dubna 2025 v ranních hodinách, v pražské Nemocnici Na Františku odešla na onen svět mimořádná umělkyně, klavíristka Emma Kovárnová. Převážnou část své kariéry zasvětila komorní hře. Ve spolupráci s basklarinetistou Josefem Horákem vytvořila soubor Due Boemi di Praga, který po dobu čtyř desetiletí s plným nasazením šířil slávu české hudby po čtyřech kontinentech.
„Umělec, jehož život byl přesným opakem uměleckého snobství.“
„Při hraní se zdržoval jakýchkoli projevů, které by odpoutávaly pozornost od hudby.“
„Častokrát jsem se od něho naučil na společném pivu víc než na hodině.“
Každý raz zomrie, a aj tak sme vždy smutní. Podobná, i keď omnoho silnejšia melanchólia, ako keď čítame knihu, ktorej koniec sa dá vidieť podľa jej hrúbky na pravej strane. Alebo na koncerte, kde znie Schumannova Fantázia, ktorá odchádza pomaly dostratena… V sobotu 8. 3. náhle zomrel Ivan Gajan. Niet na Slovensku klaviristu, ktorý by nevedel, o koho ide.
Svět si ve středu 26. března letošního roku připomněl sté výročí narození Pierra Bouleze, nejvýznamnějšího francouzského skladatele své generace a také významného vizionáře, kulturního emisara, dirigenta a hudebního teoretika, který se zásadním způsobem zasazoval o díla skladatelů dvacátého století. Patřil k předním univerzálním myslitelům v dějinách hudby. Nikoli nevýznamným byl i jeho přínos ke světové janáčkovské…
„V nových inscenacích bude uvedeno několik Straussových operet.“
„Nejodvázanější řada nabídne Johanna Strausse ‚v nových dimenzích‘ – na neobvyklých pódiích a v hracích prostorech.“
„Navštívit je možné i loni na podzim otevřené soukromé Muzeum Johanna Strausse v centru města přímo naproti pavilónu Secese.“
Datum narození Johanna Strausse mladšího připadá sice až na 25. říjen, ale JohannStrauss2025Wien je celoroční akcí. Má podtitul Vídeň v straussovském opojení a nabízí desítky akcí. Jednou ze stěžejních je velká výstava, která je až do 23. června k vidění v Divadelním muzeu nedaleko Státní opery. A bez zajímavosti není, že skladatelovým ambasadorem v zahraničí se stane vedle dalších Petr Popelka, český šéfdirigent Vídeňských symfoniků.
Rok české hudby 2024 se stal celospolečenským fenoménem, který zasáhl široké publikum v Česku i v zahraničí. Během roku 2024 se uskutečnilo 1400 akcí, které pořádalo 344 subjektů ve 262 městech. Hlavním tématem bylo dvousté výročí narození Bedřicha Smetany pod hlavičkou přidruženého projektu Smetana200, Smetanova Prodaná nevěsta pak byla nejhranějším titulem. Za „ohlédnutí“…
„Stejně jako v ´covidovém´ roce 2021 má Káťu v Glyndebourne zpívat Kateřina Kněžíková.“
„Jednou z mála výjimek, kdy letos figuruje Janáčkovo dílo v plánech v zámoří, je australský soubor Victorian Opera v Melbourne, který plánuje dvě představení Káti Kabanové.“
„Janáčkova ´Broučka´ po představeních v Berlíně provede Simon Rattle navíc koncertně 4. a 6. května s London Symphony Orchestra.“
V polovině února se v Glasgow a později v Edinburku hraje Věc Makropulos, v březnu uvádějí v Berlíně Výlety páně Broučkovy, v Mnichově Káťu Kabanovou a v Linci Příhody lišky Bystroušky, v březnu a dubnu je na programu ve Freiburgu im Breisgau Jenůfa, kterou pak hrají i v Heidelberku a v Coburgu. Káťu bude v létě uvádět také festival v Glyndebourne a na podzim se objeví dokonce v Austrálii. I roce 2025 tedy zažívají Janáčkovy opery úspěšné tažení hudebním světem, zejména evropským. V zámoří se spíše uplatňují jeho symfonické a komorní skladby.
Světová výstava Expo 2025 se po pětapadesáti letech vrací do japonské Ósaky, kde odstartuje 13. dubna a potrvá až do letošního října. Český pavilon vysoutěžený v březnu roku 2023, který se staví od loňského května, bude mimo jiné hostit na dvě stě tuzemských umělců, kteří byli poprvé v historii vybráni na základě otevřené…
Rok české hudby jako podstatný milník v historii českých symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Tak na loňské celoroční hudební oslavy nahlíží Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů vedená Lenkou Kavalovou. Zdůrazňuje, že vedle uvádění klasických českých autorů poskytl orchestrům a sborům prostor i k prezentaci soudobé tvorby. Tuzemská hudební tělesa prokázala potenciál a přínos pro celou…
Asociace hudebních festivalů České republiky se na prahu nového roku ohlíží za uplynulým Rokem české hudby a přináší souhrnné statistiky kulturních akcí, které uspořádali její členové, i výhled na jejich letošní plány. Instituce reprezentuje aktuálně třináct významných českých festivalů klasické hudby pořádaných v průběhu roku po celé republice v čele s mezinárodními hudebními festivaly Pražské…
„V hudebních dějinách nalezneme více skladatelů, kteří se proslavili jedinou skladbou.“
„Určitě by bylo vhodné, aby dramaturgové profesionálních orchestrů pouvažovali o zařazení například Koncertu pro housle a orchestr F dur nebo Violoncellového koncertu C dur.“
„Chceme-li přímo poznat jeho osobnost, čtěme jeho vlastní životopis a školní deníky, které jsou vydány v češtině.“
Takřka každý hudebník v naší zemi zná Českou mši vánoční „Hej, mistře“. Alespoň jednou ji hrál, zpíval nebo dirigoval. Nebo alespoň slyšel. Tím pádem ví i o jejím autoru Jakubu Janu Rybovi, nejvýznamnějším představiteli českých kantorů přelomu 18. a 19. století. Dané dílo zaznívá během každých Vánoc v desítkách, ne-li stovkách provedení a bylo již přeloženo do několika cizích jazyků, ve kterých se i zpívalo. Rožmitálský skladatel se narodil roku 1765 v Přešticích a zemřel v roce 1815 v lesní tišině nad Voltuší u Rožmitálu; letos tedy má výročí 260 let od narození a 210 let od úmrtí. Společnost Jakuba Jana Ryby, která pečuje o jeho odkaz, tak zcela přirozeně vyhlásila rok 2025 rokem Rybovým.
„Ide predsa len o pomerne vzácnu, hoci z povahy veci nie celkom konzistentnú sondu do toho, čo sa v súčasnej hudbe u nás deje.“
„Komorné médium je pre autorky a autorov skladieb tohoto projektu evidentne inšpiratívnym.“
„Projekt ukazuje, že existuje už pomerne veľká skupina umelcov, ktorí sa novovznikajúcej hudbe venujú systematicky, a že má táto skupina potenciál rozšíriť sa vďaka ďalším, dostatočne zvedavým, hudobníkom a hudobníčkam.“
Ku koncu Roku českej hudby 2024 vrcholí aj jeden z projektov, ktoré sa v rámci osláv výrazne venovali súčasnej tunajšej hudbe. Pätnásť českých skladateliek a skladateľov postupne zverejňuje nahrávky svojich skladieb, ktoré mohli realizovať vďaka výzve Institutu umění a jeho exportnej kancelárie SoundCzech. Poslucháčom je zatiaľ prístupný playlist s podtitulom Nová česká komorní hudba – New Czech Chamber Music na YouTube. V januári sa chystá uvedenie nahrávok na Českom rozhlase Vltava.
„Bedřich Smetana dokončil celkem osm oper.“
„Opera Národního divadla moravskoslezského nastudovala celé Smetanovo operní dílo.“
„Za vydavatelský počin by se dalo označit vydání všech Smetanových oper Supraphonem.“
Celý kulturní svět oslavil 2. března letošního roku dvousté výročí narození zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, 12. května navíc uplynulo sto čtyřicet let od skladatelova úmrtí. Jakkoli si nemyslím, že by se dramaturgie operního souboru měla sestavovat podle aktuálních výročí, jsem přesvědčen, že toto dvojí Smetanovo jubileum by naše divadla neměla ignorovat. Přesto se tak někde stalo.
U příležitosti stého čtyřicátého výročí zahájení stálého provozu brněnského českého divadla ve vlastní divadelní budově na Veveří připravilo Národní divadlo Brno e-výstavu. Otevření Divadla na Veveří, kde pak měla v roce 1904 světovou premiéru Janáčkova Její pastorkyňa, vytvořilo stabilní prostor pro rozvoj české divadelní kultury v Brně a položilo základy dnešního Národního divadla…
Varhany v bazilice Nanebevzetí Panny Marie, která je součástí komplexu premonstrátského Strahovského kláštera v Praze, jsou po několika nevhodných přestavbách a úpravách z osmdesátých let minulého století v kritickém stavu. Jejich rekonstrukci, která je v případě menšího nástroje odhadována na bezmála půl milionu eur, by měla provést německá varhanářská dílna z Walterhausenu. Finance na obnovu by měla…
Na dvě stovky evropských kulturních organizací se spojily, aby upozornily na akutní ohrožení umělecké svobody a kulturní autonomie v Maďarsku a na Slovensku, potažmo i v jiných evropských zemí. Jejich zástupci podepsali otevřený dopis, v němž požadují, aby Evropský parlament chránil autonomii kulturních organizací. Výzva Resistance Now: Svobodná kultura vyjadřuje znepokojení nad útoky, zákazy, propouštěním a škrty,…
„Hledat v Pucciniho hudbě cokoliv, co jsme dosud neslyšeli, je poměrně obtížné, ne však nemožné.“
„Vnucuje se otázka, do jaké míry je Kaufmannova nahrávka skutečnou poctou skladateli, pro kterého byly ‚Love Affairs‘ reálně i na jevišti jedním ze smyslů života.“
„Z historického i muzikologického hlediska mají nahrávky pucciniovských rarit jistě své opodstatnění a žádná z nich nepostrádá své světlé stránky.“
Bohéma, Tosca, Madama Butterfly, Turandot… Ať si o jevištních dílech letošního jubilanta Giacoma Pucciniho (22. 12. 1858 – 29. 11. 1924) myslíme cokoliv, o auru jednoho z nejúspěšnějších operních skladatelů všech dob už Maestra ze severoitalské Luccy nikdo a nic nepřipraví. Sté výročí úmrtí je samozřejmě o poznání méně veselou příležitostí než jakékoliv oslavy narozenin či památných premiér, ale i tak představuje dobrý důvod věnovat dotyčné celebritě více pozornosti, než je obvyklé…
Národní festival Smetanova Litomyšl se od příštího roku bude opět konat na nádvoří renesančního zámku, zapsaného na seznamu světového kulturního UNESCO. Zámek byl poslední dva roky v rekonstrukci. Nové řešení letního auditoria navrhl přední český architekt Josef Pleskot. Jeho projekt má citlivě spojit historický prostor s potřebami festivalu a s nároky na moderní…
„Jiří Bělohlávek s Novým českým komorním orchestrem právě řešil budoucí formu tělesa, takže nabídka z armády přišla vhod.“
„Současná Prague Philharmonia se i v nevýhodných ekonomických podmínkách neziskové organizace dodnes řadí svou interpretační kvalitou k naší absolutní špičce.“
„Vidím dvě polohy: komorní, založenou Jiřím Bělohlávkem, a jeho nástupců, kteří orchestr přivedli i k velkému symfonickému repertoáru. Obě mu sluší.“
Třicáté výročí prvního oficiálního koncertu Pražské komorní filharmonie, dnes orchestru Prague Philharmonia, připadající na 17. listopadu, je důvodem ke vzpomínkám. Pro portál KlasikaPlus.cz zaznívají v rozhovoru s muzikologem, manažerem a pedagogem Iljou Šmídem, který stál v začátcích tělesa po boku šéfdirigenta a zakladatele PKF Jiřího Bělohlávka.
„Gramofonový průmysl se nachází v krizi a zdá se, že není moc co nahrávat.“
„Nejvíc operet je v katalogu CPO od Franze Lehára, celých dvacet.“
„Dostupnost nahrávek se v čase mění.“
Žánr operety je v úpadku. Její vývoj je ukončen, nastoupila stagnace. Zaslouženě? Nepochopitelně? Zkušenosti z nedalekého Rakouska stále hovoří o životnosti žánru, situace v českém hlavním městě je naopak alarmující, až lze hovořit o lokálním zániku operety. Rok české hudby výzývá k uchopení českých hudebních dějin z mnoha různých úhlů pohledu, navíc je nutné připomenout jubileum tvůrce nejslavnější české operety Polská krev – Oskar Nedbal letos oslavil kulaté 150. výročí narození. Čtyři malá zamyšlení nad operetou ukončí povídání Opereta na zvukových nosičích.
„V Německu operety ve velkých městech uvádějí specializované scény na hudební divadlo.“
„Mekkou operety je dnes Rakousko.“
„Kdo má u nás operetu rád, musí se vydat za hranice, aby viděl některá zajímavá díla.“
Žánr operety je v úpadku. Její vývoj je ukončen, nastoupila stagnace. Zaslouženě? Nepochopitelně? Zkušenosti z nedalekého Rakouska stále hovoří o životnosti žánru, situace v českém hlavním městě je naopak alarmující, až lze hovořit o lokálním zániku operety. Rok české hudby výzývá k uchopení českých hudebních dějin z mnoha různých úhlů pohledu, navíc je nutné připomenout jubileum tvůrce nejslavnější české operety Polská krev – Oskar Nedbal letos oslavil kulaté 150. výročí narození. Čtyři malá zamyšlení nad operetou pokračují tématem Kam dnes za operetou?
Letošní rok je tomu již dvacet let, kdy byly vysvěceny varhany v humpoleckém kostele svatého Mikuláše. Tento královský nástroj od té doby přispívá nejen ke kráse liturgie, ale také vychoval řadu varhaníků, hostil varhanní kurzy, soutěže, festivaly a při četných koncertech přivítal mnoho interpretů z domova i ze zahraničí. Výročí realizace výstavby oslaví koncert…
„Rok české hudby je i rokem výročí některých českých operetních skladatelů.“
„Antonín Dvořák byl vedle Oskara Nedbala profesorem kompozice i Rudolfa Piskáčka a Rudolfa Frimla.“
„Operety u nás psaly desítky skladatelů.“
Žánr operety je v úpadku. Její vývoj je ukončen, nastoupila stagnace. Zaslouženě? Nepochopitelně? Zkušenosti z nedalekého Rakouska stále hovoří o životnosti žánru, situace v českém hlavním městě je naopak alarmující, až lze hovořit o lokálním zániku operety. Rok české hudby výzývá k uchopení českých hudebních dějin z mnoha různých úhlů pohledu, navíc je nutné připomenout jubileum tvůrce nejslavnější české operety Polská krev – Oskar Nedbal letos oslavil kulaté 150. výročí narození. Čtyři malá zamyšlení nad operetou pokračují připomínkou jubilujících českých operetních skladatelů.