PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Dirigent Václav Smetáček, od jehož narození uplynulo 30. září 2026 už sto dvacet let, je spojován především s Orchestrem F. O. K., pozdějším Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK. Byl téměř přesně 30 let jeho šéfdirigentem, takže mnohým tato dvě jména splývala. Pro šíření české hudby a českého dirigentského umu v zahraničí však udělal ve svých produktivních letech opravdu obrovský kus práce. Pokud nebudeme počítat četné emigranty, ať už před Hitlerem nebo před komunisty, byl Smetáček, který zůstal po celý život československým občanem, jedním z mála našich dirigentů uznávaných v celém světě.

Technologický pokrok je nepopiratelný. Ale stejně nepopiratelná je i skutečnost, že umění není jen produkt. Je to vztah mezi dílem a člověkem… A nebo jinak: Umělá inteligence dnes dokáže vytvořit obraz, povídku i symfonii. Ale dokáže vytvořit hodnotu? Umění nikdy nebylo jen o výsledku — vždy bylo o člověku, který za ním stojí…

Příznivci komorní hudby ve věhlasné londýnské koncertní síni Wigmore Hall, která slaví 125 let existence, dostanou záznamy vybraných vystoupení nově a exkluzivně jako součást streamovací služby Apple Music Classical. V nabídce bude i říjnový koncert smyčcového kvarteta Pavel Haas Quartet, českého souboru, který na tamním pódiu dlouhodobě patří k umělcům nejen pravidelně vystupujícím, ale přímo rezidenčním.

Bohatý a čistý zvuk, plný nuancí, navozující současně pocit blízkosti mezi publikem a interprety. To je cíl společnosti Nagata Acoustics odpovědné za budoucí akustiku Vltavské filharmonie, koncertního sálu, který by měl být v Praze otevřen v roce 2033. Dosavadní propočty v těchto dnech tým upřesňuje a prohlubuje pomocí fyzického modelu sálu, který má v měřítku 1:10 k dispozici v Mnichově Hradišti. Další týmy mezitím pokračují v přípravě stavební dokumentace a návazných harmonogramů i v posuzování a promýšlení urbanistických a provozních souvislostí týkajících se nejen samotného „národního hudebního centra“, ale i celé nové městské čtvrti, která v pražských Holešovicích postupně vzniká.

Květnový ediční počin společnosti Deutsche Grammophon, která vydala novou nahrávku šesti symfonií Bohuslava Martinů v podání Bamberských symfoniků řízených šéfdirigentem Jakubem Hrůšou, se dočkal velmi příznivého ohlasu v britských médiích. Kulturní rubrika londýnských Timesů ho v tom měsíci dokonce zařadila mezi osm nejlepších alb klasické hudby.

Každým rokem jsou červencové operní slavnosti v Mnichově tamním vyvrcholením bohaté sezony. Do bavorské metropole na festival zavítá velké množství operních milovníků nejen z celého Německa a Evropy, ale i ze zámoří. Většina představení a dalších projektů festivalu, který se pořádá již sto padesát let, je dlouho dopředu beznadějně vyprodána. Jednou z uvedených novinek letošního ročníku je opera Of One Blood současného australského autora Bretta Deana.

V závěru sezony uvedla Vídeňská státní opera inscenace hned dvou oper Georgese Bizeta. Zatímco Carmen je součástí repertoáru divadla už od dob vzniku díla, tedy od roku 1875, a momentálně se ve Vídni uvádí v produkci režiséra Calixta Bieita, skladatelovi Lovci perel byli na této scéně inscenování vůbec poprvé. V hudebním nastudování Daniele Rustioniho a pod režijním vedením Ersana Mondtaga se v titulu představili Kristina Mkhitaryan, Juan Diego Flórez a Ludovic Tézier.

Na scénu plzeňského Velkého divadla se v sobotu 18. dubna vrátili Kovařovicovi Psohlavci. Premiéra – první od roku 1962 – zazněla pod taktovkou šéfdirigenta Jiřího Štrunce, režie a výtvarného řešení scény se ujal ředitel Divadla J. K. Tyla Martin Otava. Postavu legendárního mluvčího Chodů ztvárnil Richard Samek, jeho protějšek Lamingera z Albenreuthu Pavel Klečka.

V prvních měsících nového roku divadla postupně zveřejňují plány své další sezony. První tak patrně učinila Metropolitní opera v New Yorku, z našich scén to bylo Národní divadlo v Praze. Prezentace probíhá různě – někde je vyhrazen několikahodinový prostor a diváci mohou slyšet i hudební ukázky z připravovaných premiér, jiná divadla novou sezonu představí na tiskové konferenci a následně uveřejní na webových stránkách divadla; v některých případech je sezona představena kompletně, v jiných neúplně… Pražské Národní divadlo sice už v únoru zveřejnilo premiéry příští sezony, ale divák se vůbec nedozví obsazení jednotlivých rolí (což bývá klíčové) ani termíny jednotlivých představení. KlasikaPlus.cz přináší zamyšlení nad dramaturgií tuzemské hlavní scény.

V dnešní době často slýcháváme v souvislosti s uměním přídomek „geniální“. Jeho nadužívání je někdy směšné, jindy budí podezření a zdaleka ne vždy výstižně vyjadřuje schopnosti a význam adresáta. Když se však zeptáte jakéhokoli muzikanta, který měl to štěstí spolupracovat s hudebníkem, kapelníkem, muzikologem a pedagogem Pavlem Klikarem, každý z nich, ať už působil v Originálním pražském synkopickém orchestru, nebo v barokním ansámblu Musica Antiqua Praha, vám potvrdí, že to byl člověk a muzikant zcela výjimečný, mimořádný, zkrátka geniální… Zemřel jako dvaasedmdesátiletý 14. února 2026. 

V sobotu 31. ledna se ve Velkém divadle v Plzni rozezněla hudba Josefa Myslivečka. V hudebním nastudování Vojtěcha Spurného, v režii a na scéně Rocca a s kostýmy Belindy Radulović se v sólových partiích až na jedinou výjimku představili hostující umělci. Titulní role opery Tamerlán byla bez alternace svěřena kontratenoristovi Vojtěchu Pelkovi.

„Vlastně jsme vytěžili smetiště z různých období a objevili tak bohatou archeologickou lokalitu.“

„Musel tu bydlet opravdu bohatý a vážený člověk, chcete-li fantazírovat, mohl tu být na své cestě ubytovaný třeba i Přemysl Otakar II. Z jeho doby ten dům totiž je.“

„Přípravy pro stavbu sálu se nijak nezpozdily.“

Janáčkovo kulturní centrum, což je pracovní název pro budoucí koncertní sál v Brně, se připravuje s přestávkami už mnoho let. Letos zpomalení příprav „zavinili“ archeologové. Na místě plánované stavby totiž našli bohaté naleziště dokladů o životě obyvatel území Brna ze 13. století. Před uzavřením výzkumu představili své nálezy veřejnosti.

„Roste silná generace slovenských hudebníků.“

„S Andrésem Orozco-Estradou se znám dobře a je to také velmi dobrý dirigent, ale Petr si orchestr umí získat na svoji stranu. On přijde na zkoušku a ti lidé mu věří…“

„Vídeňští filharmonikové opery někdy hrají z listu.“

Slovenský houslista Dalibor Karvay jako koncertní mistr Vídeňských symfoniků… na toto spojení jsme u orchestru, který od loňského roku vede náš Petr Popelka, zvyklí. Avšak pozor! Formulka platí jen do konce aktuálního roku. Karvay své čerstvé rozhodnutí přesvědčivým způsobem zdůvodňuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, nic však nemění na faktu, že s košickou filharmonií a jejím novým stálým hostujícím dirigentem Tomášem Braunerem brzy vystoupí ve Smetanově síni Obecního domu – akce 4. listopadu je slavnostní příležitostí u výročí narození zakládajících osobností Československé republiky.