KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Prostor, který nejsilněji odráží Plus v našem názvu. Snoubí přesahy ze světa klasické hudby s dalšími rovinami a úhly pohledu, jak ji vnímat, poslouchat, díky ní se inspirovat a propojovat ji s jinými oblastmi života. Přinášíme souvislosti historické, místopisné, duchovní, generační, žánrové nebo umělecké.
Asociace hudebních festivalů České republiky se na prahu nového roku ohlíží za uplynulým Rokem české hudby a přináší souhrnné statistiky kulturních akcí, které uspořádali její členové, i výhled na jejich letošní plány. Instituce reprezentuje aktuálně třináct významných českých festivalů klasické hudby pořádaných v průběhu roku po celé republice v čele s mezinárodními hudebními festivaly Pražské…
„V hudebních dějinách nalezneme více skladatelů, kteří se proslavili jedinou skladbou.“
„Určitě by bylo vhodné, aby dramaturgové profesionálních orchestrů pouvažovali o zařazení například Koncertu pro housle a orchestr F dur nebo Violoncellového koncertu C dur.“
„Chceme-li přímo poznat jeho osobnost, čtěme jeho vlastní životopis a školní deníky, které jsou vydány v češtině.“
Takřka každý hudebník v naší zemi zná Českou mši vánoční „Hej, mistře“. Alespoň jednou ji hrál, zpíval nebo dirigoval. Nebo alespoň slyšel. Tím pádem ví i o jejím autoru Jakubu Janu Rybovi, nejvýznamnějším představiteli českých kantorů přelomu 18. a 19. století. Dané dílo zaznívá během každých Vánoc v desítkách, ne-li stovkách provedení a bylo již přeloženo do několika cizích jazyků, ve kterých se i zpívalo. Rožmitálský skladatel se narodil roku 1765 v Přešticích a zemřel v roce 1815 v lesní tišině nad Voltuší u Rožmitálu; letos tedy má výročí 260 let od narození a 210 let od úmrtí. Společnost Jakuba Jana Ryby, která pečuje o jeho odkaz, tak zcela přirozeně vyhlásila rok 2025 rokem Rybovým.
„Ide predsa len o pomerne vzácnu, hoci z povahy veci nie celkom konzistentnú sondu do toho, čo sa v súčasnej hudbe u nás deje.“
„Komorné médium je pre autorky a autorov skladieb tohoto projektu evidentne inšpiratívnym.“
„Projekt ukazuje, že existuje už pomerne veľká skupina umelcov, ktorí sa novovznikajúcej hudbe venujú systematicky, a že má táto skupina potenciál rozšíriť sa vďaka ďalším, dostatočne zvedavým, hudobníkom a hudobníčkam.“
Ku koncu Roku českej hudby 2024 vrcholí aj jeden z projektov, ktoré sa v rámci osláv výrazne venovali súčasnej tunajšej hudbe. Pätnásť českých skladateliek a skladateľov postupne zverejňuje nahrávky svojich skladieb, ktoré mohli realizovať vďaka výzve Institutu umění a jeho exportnej kancelárie SoundCzech. Poslucháčom je zatiaľ prístupný playlist s podtitulom Nová česká komorní hudba – New Czech Chamber Music na YouTube. V januári sa chystá uvedenie nahrávok na Českom rozhlase Vltava.
„Bedřich Smetana dokončil celkem osm oper.“
„Opera Národního divadla moravskoslezského nastudovala celé Smetanovo operní dílo.“
„Za vydavatelský počin by se dalo označit vydání všech Smetanových oper Supraphonem.“
Celý kulturní svět oslavil 2. března letošního roku dvousté výročí narození zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, 12. května navíc uplynulo sto čtyřicet let od skladatelova úmrtí. Jakkoli si nemyslím, že by se dramaturgie operního souboru měla sestavovat podle aktuálních výročí, jsem přesvědčen, že toto dvojí Smetanovo jubileum by naše divadla neměla ignorovat. Přesto se tak někde stalo.
U příležitosti stého čtyřicátého výročí zahájení stálého provozu brněnského českého divadla ve vlastní divadelní budově na Veveří připravilo Národní divadlo Brno e-výstavu. Otevření Divadla na Veveří, kde pak měla v roce 1904 světovou premiéru Janáčkova Její pastorkyňa, vytvořilo stabilní prostor pro rozvoj české divadelní kultury v Brně a položilo základy dnešního Národního divadla…
Varhany v bazilice Nanebevzetí Panny Marie, která je součástí komplexu premonstrátského Strahovského kláštera v Praze, jsou po několika nevhodných přestavbách a úpravách z osmdesátých let minulého století v kritickém stavu. Jejich rekonstrukci, která je v případě menšího nástroje odhadována na bezmála půl milionu eur, by měla provést německá varhanářská dílna z Walterhausenu. Finance na obnovu by měla…
Na dvě stovky evropských kulturních organizací se spojily, aby upozornily na akutní ohrožení umělecké svobody a kulturní autonomie v Maďarsku a na Slovensku, potažmo i v jiných evropských zemí. Jejich zástupci podepsali otevřený dopis, v němž požadují, aby Evropský parlament chránil autonomii kulturních organizací. Výzva Resistance Now: Svobodná kultura vyjadřuje znepokojení nad útoky, zákazy, propouštěním a škrty,…
„Hledat v Pucciniho hudbě cokoliv, co jsme dosud neslyšeli, je poměrně obtížné, ne však nemožné.“
„Vnucuje se otázka, do jaké míry je Kaufmannova nahrávka skutečnou poctou skladateli, pro kterého byly ‚Love Affairs‘ reálně i na jevišti jedním ze smyslů života.“
„Z historického i muzikologického hlediska mají nahrávky pucciniovských rarit jistě své opodstatnění a žádná z nich nepostrádá své světlé stránky.“
Bohéma, Tosca, Madama Butterfly, Turandot… Ať si o jevištních dílech letošního jubilanta Giacoma Pucciniho (22. 12. 1858 – 29. 11. 1924) myslíme cokoliv, o auru jednoho z nejúspěšnějších operních skladatelů všech dob už Maestra ze severoitalské Luccy nikdo a nic nepřipraví. Sté výročí úmrtí je samozřejmě o poznání méně veselou příležitostí než jakékoliv oslavy narozenin či památných premiér, ale i tak představuje dobrý důvod věnovat dotyčné celebritě více pozornosti, než je obvyklé…
Národní festival Smetanova Litomyšl se od příštího roku bude opět konat na nádvoří renesančního zámku, zapsaného na seznamu světového kulturního UNESCO. Zámek byl poslední dva roky v rekonstrukci. Nové řešení letního auditoria navrhl přední český architekt Josef Pleskot. Jeho projekt má citlivě spojit historický prostor s potřebami festivalu a s nároky na moderní…
„Jiří Bělohlávek s Novým českým komorním orchestrem právě řešil budoucí formu tělesa, takže nabídka z armády přišla vhod.“
„Současná Prague Philharmonia se i v nevýhodných ekonomických podmínkách neziskové organizace dodnes řadí svou interpretační kvalitou k naší absolutní špičce.“
„Vidím dvě polohy: komorní, založenou Jiřím Bělohlávkem, a jeho nástupců, kteří orchestr přivedli i k velkému symfonickému repertoáru. Obě mu sluší.“
Třicáté výročí prvního oficiálního koncertu Pražské komorní filharmonie, dnes orchestru Prague Philharmonia, připadající na 17. listopadu, je důvodem ke vzpomínkám. Pro portál KlasikaPlus.cz zaznívají v rozhovoru s muzikologem, manažerem a pedagogem Iljou Šmídem, který stál v začátcích tělesa po boku šéfdirigenta a zakladatele PKF Jiřího Bělohlávka.
„Gramofonový průmysl se nachází v krizi a zdá se, že není moc co nahrávat.“
„Nejvíc operet je v katalogu CPO od Franze Lehára, celých dvacet.“
„Dostupnost nahrávek se v čase mění.“
Žánr operety je v úpadku. Její vývoj je ukončen, nastoupila stagnace. Zaslouženě? Nepochopitelně? Zkušenosti z nedalekého Rakouska stále hovoří o životnosti žánru, situace v českém hlavním městě je naopak alarmující, až lze hovořit o lokálním zániku operety. Rok české hudby výzývá k uchopení českých hudebních dějin z mnoha různých úhlů pohledu, navíc je nutné připomenout jubileum tvůrce nejslavnější české operety Polská krev – Oskar Nedbal letos oslavil kulaté 150. výročí narození. Čtyři malá zamyšlení nad operetou ukončí povídání Opereta na zvukových nosičích.
„V Německu operety ve velkých městech uvádějí specializované scény na hudební divadlo.“
„Mekkou operety je dnes Rakousko.“
„Kdo má u nás operetu rád, musí se vydat za hranice, aby viděl některá zajímavá díla.“
Žánr operety je v úpadku. Její vývoj je ukončen, nastoupila stagnace. Zaslouženě? Nepochopitelně? Zkušenosti z nedalekého Rakouska stále hovoří o životnosti žánru, situace v českém hlavním městě je naopak alarmující, až lze hovořit o lokálním zániku operety. Rok české hudby výzývá k uchopení českých hudebních dějin z mnoha různých úhlů pohledu, navíc je nutné připomenout jubileum tvůrce nejslavnější české operety Polská krev – Oskar Nedbal letos oslavil kulaté 150. výročí narození. Čtyři malá zamyšlení nad operetou pokračují tématem Kam dnes za operetou?
Letošní rok je tomu již dvacet let, kdy byly vysvěceny varhany v humpoleckém kostele svatého Mikuláše. Tento královský nástroj od té doby přispívá nejen ke kráse liturgie, ale také vychoval řadu varhaníků, hostil varhanní kurzy, soutěže, festivaly a při četných koncertech přivítal mnoho interpretů z domova i ze zahraničí. Výročí realizace výstavby oslaví koncert…
„Rok české hudby je i rokem výročí některých českých operetních skladatelů.“
„Antonín Dvořák byl vedle Oskara Nedbala profesorem kompozice i Rudolfa Piskáčka a Rudolfa Frimla.“
„Operety u nás psaly desítky skladatelů.“
Žánr operety je v úpadku. Její vývoj je ukončen, nastoupila stagnace. Zaslouženě? Nepochopitelně? Zkušenosti z nedalekého Rakouska stále hovoří o životnosti žánru, situace v českém hlavním městě je naopak alarmující, až lze hovořit o lokálním zániku operety. Rok české hudby výzývá k uchopení českých hudebních dějin z mnoha různých úhlů pohledu, navíc je nutné připomenout jubileum tvůrce nejslavnější české operety Polská krev – Oskar Nedbal letos oslavil kulaté 150. výročí narození. Čtyři malá zamyšlení nad operetou pokračují připomínkou jubilujících českých operetních skladatelů.
„Vývoj operety jako žánru je již uzavřen.“
„Doby, kdy sólisté museli zvládat role v klasických operetách i v muzikálech zároveň jsou ty tam.“
„Dramaturgie našich divadel příliš vynalézavá není.“
Žánr operety je v úpadku. Její vývoj je ukončen, nastoupila stagnace. Zaslouženě? Nepochopitelně? Zkušenosti z nedalekého Rakouska stále hovoří o životnosti žánru, situace v českém hlavním městě je naopak alarmující, až lze hovořit o lokálním zániku operety. Rok české hudby výzývá k uchopení českých hudebních dějin z mnoha různých úhlů pohledu, navíc je nutné připomenout jubileum tvůrce nejslavnější české operety Polská krev – Oskar Nedbal letos oslavil kulaté 150. výročí narození. Čtyři malá zamyšlení nad operetou načne pojednání o současném stavu žánru na našem území.
„Sedm výstavních panelů s českými a anglickými texty a s bornovsky humorně odlehčeným výtvarným doprovodem představuje stručně, ale výstižně letošní jubilanty.“
„U příležitosti přejmenování letiště byla v říjnu 2012 slavnostně odhalena také stálá instalace Bořka Šípka, jejímž smyslem je trvalé připomenutí odkazu a díla Václava Havla.“
„Stojí za to se na Letiště Václava Havla vypravit a koukat nejen na letadla…”
Pražské Letiště Václava Havla není jen významným leteckým uzlem ve střední Evropě. Své prostory také dává do služeb propagace české kultury a letos zejména hudby. Malá panelová výstava Rozlety české hudby je až do konce tohoto roku umístěna v odletovém prostoru Terminálu 2 u bran C. Tím pádem ovšem není přístupná běžné veřejnosti, jen té „cestující“, která projde odbavením a bezpečnostní kontrolou. Po prohlídce je ale patrné, že jejím hlavním smyslem je propagace české hudby a jejích letošních jubilantů právě pro létající „globetrottery“, domácí i zahraniční, čekající zde na odlet svého spoje. A tento účel výstava naplňuje zcela.
„Soutěž zaštítěná jménem Antonína Dvořáka neměla být jen náhradou za Pražské jaro. Váha zakladatelských osobností, jejich zkušenosti, šíře rozhledu a vůle zapustily do žíznivé půdy zdravé a silné kořeny.“
„Třebaže po třech ročnících zakázala politická moc Aloisi Ježkovi stát v čele, základ jím položený byl tak pevný, že soutěž mohla pokračovat.“
„Jako spoluzakladatelka soutěže předsedala Marie Budíková-Jeremiášová v letech 1966–1983 šestnáctkrát odborné porotě.“
U zrodu Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, která se v Karlových Varech koná letos od 1. do 8. listopadu, stálo pět zakladatelů, pro jejichž připomenutí je spravedlivé jediné pořadí – abecední: Marie Budíková-Jeremiášová, Václav Holzknecht, Alois Ježek, Karel Leiss, Vlasta Linhartová. Každá z těchto osobností vložila do myšlenky soutěže jinak cennou hřivnu – a vždycky celou duši.
Hobojista Vilém Veverka oslaví dvě dekády koncertování vystoupením, které se uskuteční ve čtvrtek 31. října v Pražské křižovatce. V programu nazvaném No limits 3 uvede klasický repertoár i žánrovou fúzi s vlastní formací nazvanou TRIOPlus. Program připomene jubilujícího Jana Klusáka a v premiéře nabídne i skladbu NacktWerk od Martina Hyblera. Jako hosta si hobojista Vilém Veverka na…
„Budoucí skladatel prožil v opatství St. Florian v prostředí osvíceného katolicismu třináct formativních let.“
„Zůstává řada otázek. Na ně se pokouší odpovědět jubilejní výstava k 200. výročí Brucknerova narození instalovaná v Muzeu Richarda Wagnera v Graupě nedaleko Drážďan.“
„Jednou z posledních velkých událostí Brucknerova roku v Horních Rakousích bude 8. prosince v chrámu Mariendom v Linci provedení jeho Te Deum.“
Programy podzimního festivalu Brucknerfest se v hornorakouském Linci 11. října uzavřely, ale skladatelovo dvousté výročí narození, připomínané letos 4. září, má dozvuky až do konce roku. Už 27. října však končí v opatství St. Florian nedaleko Lince výstava Anton Bruckner 2024; poslední den je vstup pro všechny návštěvníky zdarma.
Ve čtvrtek 24. října uplyne padesát pět let od historicky prvního koncertu Komorní filharmonie Pardubice, který se konal v Komorním divadle Husova sboru. Tehdejší Východočeský komorní orchestr se stal vyústěním snah o ustavení profesionálního orchestru v regionu východních Čech od konce druhé světové války. Východní Čechy byly do doby založení předchůdce dnešní Komorní…
„Na rozdíl od jiných faustovských oper je Mefistofeles literární předloze maximálně věrný, což může právě poučené německé publikum náležitě ocenit.“
„Koncepci Evy-Marii Höckmayr bych označil zejména jako sled živých obrazů, které ve zvoleném provedení velmi rychle zevšední.“
„Pavol Breslik dává vyniknout svému charakteristicky zabarvenému hlasu i pochopení pro operní styl, který se už v podstatě blíží verismu.“
Boitův Mefistofeles v drážďanské Semperoper je coby inaugurační inscenace intendantky Nory Schmid stále vděčným tématem operní veřejnosti. Nabízí se otázka, proč vlastně domácí publikum i média hodnotí novou inscenaci většinově vstřícně, zatímco zahraniční ohlasy jsou k ní o poznání rezervovanější.
Hudební dny K. B. Jiráka, za kterými organizačně i umělecky stojí klavírista Pavel Voráček, se konají v Atriu Žižkov mezi 18. říjnem a 6. listopadem. Čtveřice koncertů nabídne přední české pěvce či etablující se smyčcové kvarteto. Festival bude zahájen provedením Jirákova rozsáhlého písňového cyklu Rok op. 42. Čistota Seifertových básní je v tomto díle…
„Smetanova symfonie zazněla jako zajímavý dobový dokument, který byl skladatelem jeho dalšími orchestrálními díly, tentokrát na poli programní hudby, výrazně překonán.“
„Orchestr se toho večera předvedl ve své nejlepší kondici.“
„Chuhei Iwasaki dokázal, že si jako příslušník mladé dirigentské generace umí s Janáčkem dobře poradit.“
Ve čtvrtek 10. října se v plzeňské Měšťanské besedě uskutečnil zahajovací koncert Plzeňské filharmonie sezóny 2024/25. Aby orchestr dostál svému slibu zařadit v Roce české hudby všechna Smetanova symfonická díla, zazněla méně hraná skladatelova Symfonie E dur. Druhou část koncertu vyplnila Janáčkova „slovanská rapsódie“ Taras Bulba. Slavnostní ráz koncertu, uskutečněný za účasti představitelů města a kraje, též podtrhla přítomnost moderátora Jiřího Vejvody a dlouholetého redaktora časopisu Harmonie Luboše Stehlíka. Ředitelka filharmonie Lenka Kavalová mu při této příležitosti předala Čestné ocenění České hudební rady, jejíž je předsedkyní.
Na tři sta francouzských a českých občanů se společně složilo na českou kulturu. Dva roky trvala sbírka na nákup klavíru světové značky Steinway & Sons model B, kterou organizovala Association Piano Paris Prague. Nově zakoupený nástroj bude 13. října darován Českému Centru v Paříži a bude trvale umístěn do jeho Janáčkova sálu pro následující generace hudebníků na dalších…
U příležitosti desátého výročí otevření Nového divadla v Plzni připravilo tamní Divadlo J. K. Tyla komponovaný galavečer s názvem Deset let v Novém. Koncert je na programu 21. září od sedmi hodin večer na Nové scéně a příznivce zve na ukázky z inscenací z desetiletého repertoáru scény. Nová divadelní scéna v Plzni se divákům otevřela oficiálně 2.…
„S Janáčkovou hudbou mě seznámila moje milovaná učitelka Vera Rózsa.“
„Od Jiřího Bělohlávka jsem se dověděla téměř vše. Pracoval se mnou na frázování, jeho významu a stylu. Byl to génius!“
„Pocházím z finského venkova. Jako dcera z farmářské rodiny se rozhodně dokážu s Janáčkovými příběhy a postavami ztotožnit.“
Patří k nejvýraznějším pěvkyním posledních desetiletí. Proslavila se v rolích Beethovena, Pucciniho, Strausse, Wagnera – a samozřejmě Janáčka. V jeho opeře, konkrétně jako Kostelnička v Její pastorkyni, se Karita Mattila konečně představí i v pražském Národním divadle, a to v představeních 11. a 16. září.
Muzeum Antonína Dvořáka připravilo u příležitosti zápisu Archivu Antonína Dvořáka do registru Paměti světa UNESCO výstavu Antonín Dvořák: Můj život a dílo. Tu je v prostorách barokního letohrádku Amerika na pražském Novém Městě, kde dvořákovské muzeum sídlí, možné navštívit až do konce září. Posledním představovaným rukopisem je opera Armina. Na její téma 12. září…
Návrh zákona o veřejné kulturní instituci coby nové právní formě pro kulturní sektor prošel legislativním řízením v Poslanecké sněmovně i Senátu Parlamentu České republiky. Po podpisu prezidenta by zákon měl vstoupit v platnost pravděpodobně 1. ledna roku 2025. Dosavadní příspěvkové organizace tak bude možné převést na novou právní formu s větší flexibilitou a širšími možnostmi. Dlouhodobé…
„Ačkoliv se nám námět a jeho zpracování může svými stereotypy zdát zprvu naivní, chopí-li se ho schopný tvůrčí tým, dovede nás svou parodií přenést do žhavé současnosti.“
„Po melodické stránce jsou Heymannovy písně stejně invenční jako u jeho vrstevníka Ralpha Benatzkyho.“
„Pěvecké i taneční výkony mladých představitelů jednotlivých rolí podpořené nenucenou elegancí přesvědčily o výtečné erudici vycházející z dlouholeté tradice.“
Na počátku operety, či chcete-li protomuzikálu Die drei von der Tankstelle (Tři mládenci od benzinu), byl film z roku 1930. V každé encyklopedii kinematografie se píše, že v něm pod režijním dohledem Wilhelma Thieleho nastartoval svou hvězdnou kariéru nezapomenutelný Heinz Rühmann…
„Pro divadlo napsal Wolfgang Rihm celkem dvanáct děl.“
„Rihmovy opery často řeší nadčasové problémy naší současnosti.“
„Většinu svých oper napsal Rihm na objednávku operních divadel nebo festivalů.“
Když 27. července tohoto roku zemřel v Ettlingenu ve věku 72 let německý skladatel Wolfgang Rihm, odešel jeden z nejvýznamnějších operních skladatelů současnosti. Patřil k velkým německým operním komponistům 20. a 21. století, jakými byli Bernd Alois Zimmermann (1918–1970), Hans Werner Henze (1926–2012), Karlheinz Stockhausen (1928–2007), Aribert Reimann (1936–2024) a Manfred Trojahn (*1949), z nichž pouze posledně jmenovaný je ještě naživu.