Mezinárodní konference Umělci a kultura, která se uskutečnila 10. dubna v sídle Ministerstva kultury, byla závěrečnou prezentací výstupů projektu Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) a norské státní kulturní rady Arts and Culture Norway věnovaného zkoumání dopadu pandemie covidu na kulturní sektor a změny v jeho fungování. Účastníci se věnovali pojmenování aktuálních výzev, kterým kulturní sektor čelí, a tématu statusu umělce. 

Předmětem konference bylo představení konkrétních závěrů dílčích výzkumů týkajících se proměn obchodních modelů kulturních organizací a schémat veřejné podpory a také studie o pracovních podmínkách hudebníků a výkonných umělců po skončení programu COVID a zjištění z kariérních sond umělců působících v České republice. 

Kristin Danielsen, ředitelka Arts and Culture Norway a výkonná ředitelka IFACCA (International Federation of Arts Councils and Culture Agencies) upozornila na křehkost, nepředvídatelnost a nebezpečnost dnešní doby a její multikrize. Za současné výzvy označila „zvýšenou polarizaci společnosti, vzrůstající sociální nerovnost, stárnutí populace, stěhování obyvatelstva (město/venkov), překotný vývoj technologií, klimatickou změnu, klesající důvěru ve vládu, nedostatek společných cílů a kolektivních řešení, snižující se důvěru ve vládu, stále nebezpečnější a nestabilnější geopolitické změny“. Na tyto výzvy se v Norsku snaží reagovat nová strategie norské instituce zdůrazňující nutnost podpory inovativnosti, rozmanitosti a udržitelnosti a zvýšení společenské uznání umění a kultury. Apelovala na nutnost „přehodnotit investiční modely s cílem zajistit rozmanitost a udržitelnost, získávat data a důkazy pro předložení silných argumentů pro kulturu ve veřejné politice a posílit postavení umělců a kulturních pracovníků a chránit jejich uměleckou svobodu“.

Konference se zabývala i problematikou statusu umělce z perspektivy tuzemských i evropských expertů. Téma z evropského pohledu zhodnotil Joost Heinsius, nezávislý odborník, člen pracovní skupiny pro status umělce při Evropské komisi, který představil zprávu Postavení a pracovní podmínky umělců a kulturních tvůrčích pracovníků z června 2023 vyhodnocující situaci v členských zemích EU a představující doporučení týkající se sociálního zabezpečení, férového odměňování, celoživotního vzdělávání a umělecké svobody. Pracovní skupina iniciovala vznik online platformy Creatives Unite nabízející konkrétní příklady. Dalším tématem byla otázka kolektivního vyjednává pro osoby samostatně výdělečně činné. Heinsius ve svém příspěvku doporučil „sjednocovat se v rámci asociací a odborů nejlépe v celostátním měřítku, věnovat se průzkumu příjmů a pracovního postavení umělců a zveřejňovat sazebníky minimálních odměn pro různá odvětví“.

S aktuálním stavem řešení legislativního návrhu zákona o statusu umělce v České republice účastníky konference seznámila Zuzana Zahradníčková, ředitelka odboru umění, knihoven a kreativních odvětví Ministerstva kultury. Novelizace zákona č. 203/2006 Sb., která obsahuje návrh na vytvoření dobrovolného registru umělců a možnost rozšíření a finanční optimalizace stipendijního programu ministerstva, je v současné době projednávána ve vládě. Jedná se o první krok k řešení problému, který je zapotřebí diskutovat i s dalšími sektory, jejich ministerstvy a úřady. Nejvíce diskutovaným tématem bylo kolektivní vyjednávání, předpoklad pro možnost nastavení minimálních odměn, a řešení dalších pracovních podmínek umělců.

Konference nabídla v diskusním panelu i prostor pro vyjádření samotných umělců, u nichž převládá pocit nedostatečného respektu, zájmu a péče ze strany státu i společnosti a podceňování významu umění a jeho dopadů do sociální i ekonomické oblasti. Umělci apelovali na potřebu zvýšit společenskou prestiž svých povolání a jejich ukotvení ve společnosti i administrativě, k čemuž by přijetí statusu mělo napomoci.

Foto: Institut umění – Divadelní ústav