Čtyřletý projekt Musica non grata, který oživuje umělecký odkaz skladatelů meziválečného Československa pronásledovaných nacistickým režimem či jiným způsobem perzekvovaných, vyvrcholí závěrečným víkendem od 5. do 7. dubna v pražské Státní opeře. Na programu bude poslední uvedení komické opery Šaty dělají člověka Alexandra Zemlinského v režii Jetske Mijnssen a revuální operety Paula Abrahama Ples v hotelu Savoy. Musicu non grata iniciovanou Operou Národního divadla a Státní operou finálně završí provedení extatické operní jednoaktovky Svatá Zuzana Paula Hindemitha a strhující Florentinská tragédie Alexandra Zemlinského pod taktovkou Karstena Januschkeho.

Soutěžní otázka: Jednoaktová opera Florentinská tragédie skladatele Alexandra Zemlinského, která zazní v jediném provedení 6. dubna ve Státní opeře v rámci cyklu Musica non grata, byla inspirována milostným trojúhelníkem tří mimořádných osobností první poloviny 20. století. Které to byly?

Odpověd je: Opera Florentinská tragédie byla inspirována milostným trojúhelníkem Gustava Mahlera, Almy Mahler a Waltera Gropiuse.

Výherci vstupenek:
Ivana Novotná, Praha 3
Dana Jakšová, Praha 4
Petra Schindlerová, Praha 11
Gratulujeme!

Expresivní Svatá Helena, v níž Hindemith takřka atakoval hranice tonality, je příběhem jeptišky, jež podlehne svým erotickým fantaziím a je za to společenstvím řádových sester nemilosrdně zatracena. Skladatel operu zkomponoval za pouhé dva týdny v roce 1921 na libreto Augusta Stramma. Premiéry se Svatá Helena dočkala o rok později ve Frankfurtu a způsobila skandál podobně jako předchozí Hindemithovy jednoaktovky Vrah, naděje žen a Nuš-Nuši. V pražském Novém německém divadle ji nastudoval Alexander Zemlinsky v roce 1923.

Zemlinského hodinová renesanční freska o žárlivosti s titulem Florentinská tragédie na libreto podle Oscara Wilda patří k nejpozoruhodnějším operám dvacátého století, kterou dobová kritika přijala jako „zářivý obraz tónů, na který hudební svět čekal od uvedení Straussovy Salome“. Premiéru tato opera měla roku 1917 ve Stuttgartu. Jedná se v podstatě o fragment, neboť Wilde své dílo nedokončil, jelikož byl uvězněn pro svůj milostný poměr s Alfredem „Bosie“ Douglasem. Přesto zaujal několik velkých hudebních osobností své doby, Giacoma Pucciniho, Ferruccia Busoniho nebo Sergeje Prokofjeva. Zemlinsky se tímto dílem odklonil od předchozí pohádkové linie svých oper a na pražském jevišti ji uvedl tři měsíce po německé premiéře.

Obě opery budou provedeny koncertně, orchestr a sbor Státní opery bude řídit německý dirigent Karsten Januschke, který za svoji kariéru spolupracoval s Vídeňskou státní operou, Divadlem na Vídeňce, Losangeleskou operou nebo Bayreuthským festivalem. Aktuálně má za sebou úspěšné debuty v Bavorské státní opeře nebo v Semperově opeře v Drážďanech, kde nastudoval Mozartovu Kouzelnou flétnu.

Projekt podpořený Spolkovou republikou Německo formou koncertů, operních a operetních představení i vědeckým bádáním upozornil na tvorbu českých skladatelů a skladatelek vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro hudební život hlavního města první Československé republiky zejména mezi lety 1918 až 1938. Připomněl tvorbu tzv. terezínských autorů, ale také průkopnic ženského uměleckého hnutí v období první republiky.

Foto: archiv projektu, Juergen Friedel