PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Kateřina Dušková, která je od roku 2021 šéfkou činoherního souboru Divadla F. X. Šaldy, nyní zrežírovala operu Figarova svatba z pera Wolfganga Amadea Mozarta. Ta bude mít v libereckém divadle pod taktovkou Paola Gatta premiéru 29. května. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz jsme se však zabývali nejen připravovanou inscenací.

Zostra začne na prahu června 76. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, nově pořádaný Janáčkovou filharmonií Ostrava. Hned po zahajovacím koncertu se 3. června publiku představí hvězdný Jerusalem Quartet. Přijíždí s repertoárem od Haydna po Ravela, mezi něž se ústrojně vměstná rodák z Hukvald. Nejen o tomto večeru, který po právu vzbuzuje velká očekávání, vzniklo interview se spoluzakladatelem souboru a uznávaným violoncellistou, jakým je rodák z Minsku, žijící nyní v Lisabonu, osmačtyřicetiletým Kyrilem Zlotnikovem.

Mladý český barytonista Pavel-Josef Kšica původně studoval hru na klavír, později však jeho cesta vedla ke zpěvu. Po studiích na Pražské konzervatoři a HAMU se rozhodl zasvětit svou uměleckou dráhu písňové interpretaci – disciplíně, která v českém prostředí stále stojí spíše na okraji zájmu. V současnosti Kšica pokračuje v magisterském studiu na Musik und Kunst Privatuniversität ve Vídni, kde se zaměřuje na interpretaci písně a oratoria. Českému publiku však zůstává stále nablízku: na festivalu Mahler Jihlava jej 1. června čeká hlavní role ve světové premiéře oratoria Sylvie Bodorové Paulus Speratus. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz je nejen o tomto díle, ale také o vídeňské tradici písně, hledání vlastního hlasu či rozdílech mezi studiem v Praze a ve Vídni.

Akordeonista Mihails Olehovs patří k mladé generaci interpretů, kteří systematicky mění pohled na svůj nástroj – v klasické hudbě i mimo ni. V rozhovoru před koncertem Čtyři živly, který se uskuteční 26. května v žižkovském Atriu, mluví o hudbě, Lotyšsku, hledání domova, o tichu i o pohybu. Překvapil také svou brilantní češtinou…

Fanoušky si kromě svých mimořádných uměleckých kvalit získává svou upřímností, lidskostí a autenticitou. Na sociálních sítích neváhá sdílet své bezprostřední pocity – někdy si postěžuje na neprakticky ostříhanou ofinu nezvladatelně padající do obličeje (pro flétnistku noční můra), jindy se svěří s pochybnostmi, které hudebníci všech úrovní a každého věku dobře znají, ale ne každý o nich dokáže otevřeně mluvit. Stejně ryzí je i její hudební projev. Když se na Zofii Neugebauer zeptáte kohokoli z flétnové komunity, uvidíte jiskru v očích nebo trochu zasněný pohled…

Gruzínská klavíristka Tamta Magradze se poprvé českému publiku představí v polovině června v Ostravě během sólového recitálu na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka. Připravila si nejen skladby svého nejmilejšího skladatele Franze Liszta, ale i Sergeje Rachmaninova či právě Leoše Janáčka. Tamta je držitelkou cen z mezinárodních soutěží, jako je například Lisztova soutěž v Utrechtu či La Palma d‘Oro v italské Liguire, v dnešní době už ale úspěšně rozvíjí i svou sólovou kariéru – vystoupila na nespočtu velkých pódíí během festivalů v Tbilisi, Utrechtu, Bayreuthu, Budapešti či Modeně. Rozhovor jsme vedly nejenom o jejích hudebních začátcích, ale i o následném studiu ve Výmaru, roli hudebnice či debutovém albu.

Na konci května uplyne rovných sto let od chvíle, kdy zemřel Antonín Bennewitz (1833–1926), jeden z prvních ředitelů pražské konzervatoře a významná postava české houslové pedagogiky. Jeho jméno by dnes – navzdory nesporným zásluhám – bylo prakticky neznámé. Avšak o Bennewitzově kvartetu se ví čím dál, tím víc: už téměř třicet let se drží na špičkové úrovni; 23. května těleso stane na pražskojarním pódiu. Houslista Štěpán Ježek je neoficiálním (ale každopádně výkonným) mluvčím kvarteta a poskytl rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

Zvídavost, otevřenost a důvěra. To byla slova, která jsme s letošní rezidenční umělkyní Pražského jara skloňovaly asi nejčastěji. Fascinující umělkyně, která na festival přináší čtyři rozličné programy, je známá především jako neúnavná ambasadorka soudobé hudby. Proslavila se však také bravurní kombinací role dirigentky a zpěvačky. Než si ale Barbaru Hannigan půjdete poslechnout, možná bude nejlepší všechny představy odložit. Tak to totiž dělá ona sama – a na oplátku nikomu neříká, co by „měl slyšet“.

Závěrečný koncert sezóny Janáčkovy filharmonie Ostrava 28. května v sále Vesmír zahájí čerstvá novinka. Jejím autorem je zástupce mladší generace tuzemských tvůrců, například s Pražským filharmonickým sborem v minulosti opakovaně spolupracující skladatel Jan Ryant-Dřízal. Jeho zbrusu nová kompozice je tentokrát čistě orchestrální a ve volném vztahu k městu Ostravě nese název Splendor solis, což v překladu znamená Sluneční záře. Ryant-Dřízal v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje svou inspiraci a způsob práce, a to nejen v kontextu světové premiéry, ale i mnohem šířeji.

Tobiáš Horváth je mladým, nadějným skladatelem dokončujícím své studium na pražské HAMU, kromě hudby se ale věnuje i výtvarnému umění nebo organizační činnosti. V roce 2023 získala jeho akusmatická skladba Historie Josefa Egyptského ocenění pro českého autora v Mezinárodní soutěži elektroakustické hudby Musica Nova a jeho jméno figuruje i ve výběru tří mladých skladatelů na cenu Nejúspěšnější mladý autor vážné hudby za rok 2025, kterou každoročně uděluje OSA. Na koncertu Prague Offspring: Ensemble Modern II, který pořádá Pražské jaro, mu 30. května v DOX+ zazní skladba 423. O této kompozici i dalších tématech spjatých tvorbou mladého autora se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.

Slovenský basista Jozef Benci patří již téměř tři desetiletí k pilířům operních domů na Slovensku a nejen tam. Za svou bohatou kariéru nastudoval všechny důležité role, které byly pro jeho hlasový obor napsány a 21. května k nim přidá další: roli Generála v Prokovjevově opeře Hráč. Tu v hudebním nastudování Marka Šedivého a v režii Jiřího Nekvasila v premiéře uvede Národní divadlo moravskoslezské. Nejen o ní je náš rozhovor.

Na české operní scéně působí jako výjimečný solitér – nikdy formálně nestudoval zpěv, a přesto barytonista Jonatan Müller na loňské Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka získal třetí cenu v kategorii Opera. Tento úspěch mu zároveň otevřel dveře ke spolupráci mimo jiné se Smetanovou Litomyšlí či Hudebním festivalem Antonína Dvořáka v Příbrami. Nejen o těchto vystoupeních, ale i o životě mezi partiturami a paragrafy je následující rozhovor.

Svým úspěchem se zařadil po bok pianistů, jako jsou Garrick Ohlsson, Martha Argerich, Krystian Zimerman nebo Seong-Jin Cho. Americký pianista Eric Lu, vítěz loňské Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě, vystoupí 22. května sólově v Rudolfinu v rámci festivalu Pražské jaro a na programu jeho recitálu budou díla Chopina, Schuberta a Schumanna. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz klavírista mluví o své hudební cestě, zkušenostech z Chopinovy soutěže, vztahu k dílu zmíněných skladatelů, o české hudbě i o nadcházejícím vystoupení.

Koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček letos po delší době navštívil Ústí nad Orlicí – to proto, aby usedl v porotě osmašedesátého ročníku Kocianovy houslové soutěže. Tradiční klání zpětně hodnotí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, kdy vyzdvihuje úroveň zejména zahraničních účastníků. „Kocianka“ je pro Mráčka „srdcovkou“; z jeho odpovědí je to dobře patrné. Vždyť přesně před půlstoletím soutěž vyhrála jedna interpretka houslistovi velmi blízká…

Sopranistka Jana Sibera patří k pilířům Opery Národního divadla. K jejím profilovým rolím patří Violetta, Massenetova Manon, za níž v roce 2022 získala Thálii, dále Zuzanka, Mimì, Donna Anna, Julie, Rusalka, Nedda či Adina. V květnu k nim přidá roli Blanche de la Force v Poulecově opeře Dialogy karmelitek. Premiéra v režii Barbory Horákové Joly a v nastudování Hermanna Bäumera se uskuteční 21. května ve Státní opeře. Blanche je pro Janu Siberu svým způsobem přelomová role; nejen o ní však je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

Tenoristu Aleše Brisceina není třeba dlouze představovat; je dlouholetým pilířem souboru Opery Národního divadla. Častá jsou i jeho hostování na zahraničních scénách, kde bývá obsazován do Janáčkových oper, ale nejen do nich. Nejnověji ho čeká role Gabriela von Eisensteina v novém nastudování Netopýra v režii Vojtěcha Oreniče a hudebním pojetí Ondreje Olose v Národním divadle Brno a rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz je veden o nešvarech operního světa, srovnání českých operních domů se zahraničními nebo o nástrahách oper Leoše Janáčka.

Jan Martiník patří k pěvcům, kterého čtenářům portálu KlasikaPlus.cz není třeba představovat – o aktivitách a úspěších basisty informuje pravidelně. V loňském roce vznikl rozhovor u příležitosti Martiníkových písňových recitálů, letos si umělec udělal čas před svým vystoupením při festivalu ZUŠ Open na Pražském hradě 13. května.

Česko-britský hornista Ben Goldscheider vystoupí ve čtvrtek 14. května od devatenácti hodin v kostele sv. Máří Magdaleny v Bohutíně. V rámci Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram spolu se Zemlinského kvartetem přednese díla Wolfganga Amadea Mozarta, Ralpha Vaughan-Williamse a Gavina Higginse. Při této příležitosti Goldscheider poskytl rozhovor o své koncertní dráze a lesním rohu jako nástroji s pestrou paletou barev a spoustou zvukových možností.

Šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu Petr Popelka hraje se svým tělesem 12. a 13. května na Pražském jaru Smetanovu Mou vlast. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz však přibližuje nejen tento krásný úkol, související s letošním stým jubileem tělesa, ale i práci s Vídeňskými symfoniky, zkušenosti z hostování u amerických orchestrů a své vidění dirigentské profese. Včetně toho, že se před stovkou muzikantů musí i v nechtěné zranitelnosti cítit komfortně.

Rok narození mu začíná dvojkou, přesto už po celé západní Evropě rozvíjí koncertní aktivity nejen sólové, ale i komorní – oboje na vysoké, profesionální úrovni. Plzeňský rodák, houslista Kryštof Kohout však na domovinu nezanevírá. Naopak. Příležitostí v tuzemsku si váží, přičemž dvě jsou v plánu v dohledné době a umělec se příznačně představí v obou svých obvyklých rolích: sólově 14. května hraje ve Zlíně, v komorní sestavě se pak ukáže 7. června na valtickém zámku. KlasikaPlus.cz s talentovaným interpretem přináší rozhovor.

Ten projekt vejde do dějin – to je jisté už teď. Osm let připravovaná Mahlerova Osmá nadvakrát 17. a 18. května rozezní ostravské Trojhalí Karolina za přítomnosti tisícovek diváků a přispění stovek účinkujících. „Monstrakci“ z pozice dirigenta odřídí renomovaný Christian Arming, iniciátorem a motorem celé věci však je fagotista Jan Soukup. KlasikaPlus.cz s ním přináší rozhovor.

Letošní ročník Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara začíná už zítra 8. května. Předsedou poroty v klavírním oboru bude poprvé britský pianista Daniel Browell, který v rozhovoru nechává nahlédnout do zákulisí předvýběru, fungování poroty i proměny současné klavírní interpretace. Mluví také o tom, proč podle něj soutěže nemohou určit „nejlepšího pianistu“ a jak důležitou roli v nich hraje štěstí.

Mezinárodní hudební soutěž Pražského jara se pomalu a jistě blíží. V soutěžním předvýběru jako jediná česká kandidátka v oboru klavír uspěla Eliška Tkadlčíková – olomoucká rodačka tento rok úspěšně zakončila magisterské studium na Akademii múzických umění v Praze ve třídě Iva Kahánka. Mezi její soutěžní úspěchy patří například první cena ze Smetanovy soutěže v Plzni či druhá cena ze soutěže Nadace Bohuslava Martinů. V dnešním rozhovoru jsme probraly nejen její studium, plány do budoucna, přípravy na soutěž, ale i jaké to je hrát po boku svého profesora a zároveň jednoho z nejlepších českých klavíristů.

V pátek 8. května se v Moravském divadle v Olomouci koná poslední premiéra souboru opery a operety v této sezóně. Je jí slavná Mozartova opera Don Giovanni. Před premiérou jsme se sešli k malému rozhovoru s tvůrci této inscenace, se šéfdirigentem Petrem Šumníkem, hostujícím režisérem Vladimírem Johnem a hostujícím dramaturgem Danielem Jägerem.

Portál KlasikaPlus.cz tentokrát přináší dvojrozhovor. Vyzpovídali jsme dvě významné osobnosti zabývající se tou nejranější hudbou, každá je však z jiné oblasti: David Eben je zakladatelem a dlouholetým vedoucím Scholy Gregoriana Pragensis a Marios Christou zakladatelem Philokallia Ensemble. 6. května 2026 v kostele sv. Václava na Zderaze vystoupí na společném koncertu u příležitosti kyperského předsednictví v Radě Evropské unie.

O odtajněné sezóně 2026/27 Janáčkovy filharmonie Ostrava se s jejím ředitelem Janem Žemlou diskutovalo s nadšením. 73. sezóna je naplněná různorodým programem a špičkovými sólisty a na své si přijdou jak milovníci klasické hudby, tak i mladí i nároční posluchači.

Nový svět a nové příležitosti u zahájení festivalu Dvořákova Olomouc otevře ukrajinsko-nizozemská klavíristka Anna Fedorova ve své interpretaci Rachmaninovy Rapsodie na Paganiniho téma; 7. května umělkyně vystoupí v Redutě za doprovodu Moravské filharmonie Olomouc. Mimo své intenzivní koncertní činnosti je společně se svým manželem, kontrabasistou Nicholasem Schwartzem zakladatelkou Davidsbündler Academy v Haagu či iniciátorkou charitativních koncertů na pomoc Ukrajině. Nejenom o její akademii a rodné vlasti, ale i o trémě, koncertních přípravách či o banánech je dnešní mile uvolněný rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

Letos se v hudebním světě slaví jedno velké výročí – uplynulo už 270 let od narození Wolfganga Amadea Mozarta. 5. května jej jeho posledním klavírním koncertem poctí Jan Bartoš společně se Slovenskou filharmonií pod taktovkou Tomáše Netopila. Bartoš je velkým milovníkem díla salcburského rodáka, rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se tedy týkal i dalších přání ohledně studia skladeb rakouského génia či interpretačních zásad v kontextu jeho děl.

Co dnes ještě znamenají interpretační soutěže? Jak poznat osobnost za dokonale zvládnutými notami a proč je Bachova Partita skutečnou zkouškou hudební zralosti? Rozhovor s Philippem Bernoldem, letošním předsedou flétnové soutěže Pražského jara, se dotýká dramaturgie soutěže (začíná 7. května), proměn hudebního vzdělávání i inspirací, které formují uměleckou osobnost na celý život.

V červnu dovrší šedesátku, slavit se však chystá už měsíc předem – nikoli však s ohledem na svou osobu, ale směrem k nástroji, jemuž je oddaným služebníkem… Akordeonista Ladislav Horák poskytl rozhovor portálu KlasikaPlus.cz. Reflektuje kromě velké šíře organizačních aktivit virtuosa především květnový Minifestival akordeonistů, na kterém se představí tuzemská interpretační špička. Akce se vztahuje k 6. květnu – dni zvanému, s ohledem na den patentu instrumentu v roce 1829, Světovým dnem akordeonu.