PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Ruský klavírista Nikolaj Medveděv v roce 2022 emigroval z osobních a politických důvodů do Německa, přestože měl v Rusku pevné umělecké zázemí včetně pedagogického místa na prestižní moskevské Gněsinově akademii. Dne 15. října vystoupí v pražském Sále Bohuslava Martinů, kde představí svou novou nahrávku Fusions věnovanou hudbě na pomezí klasiky a jazzu, která zároveň otevírá novou kapitolu jeho diskografie spojenou s působením v Berlíně.

Americká sopranistka Bree Nichols přijela do Prahy díky Fulbrightovu programu a postupně se etablovala jako osobitá interpretka českého operního repertoáru. Ztvárnila Jenůfu i Rusalku a za roli Káti Kabanové se dostala do finále Cen Jantar i opavské Thálie. Její kariéra ji zároveň zavedla na mezinárodní operní scény, mimo jiné do Deutsche Oper am Rhein, norské Opery Bergen a na festival v Glyndebourne. Sezona 2026/27 jí přinese několik významných rolí, včetně Mimì v Pucciniho Bohémě. Tu právě připravuje s operou Divadla J. K. Tyla v Plzni v režii Rocca a pod hudebním vedením Jiřího Štrunce. Premiéra je naplánována na 17. října. Proč si americká pěvkyně vybrala český operní repertoár a na jaké výzvy se těší v aktuální sezoně?

Skladatel Kryštof Mařatka žije ve Francii i v Česku a v obou zemích se jeho hudba hraje. Na domácí půdě se s jeho tvorbou můžou posluchači setkat již brzy na festivalu Janáček Brno, kde mu na koncertě 16. října v Divadle Reduta zazní tři skladby: Altotem, noční archaická hudba pro violu s doprovodem klavíru, Báchorky pro violu, klarinet, klavír a soubor českých a moravských lidových nástrojů a melodram Záhada pana Rybky. Vedle těchto skladeb zazní světová premiéra Janáčkových Říkadel v Mařatkově úpravě pro hlas(y), klarinet a klavír a také Janáčkův Zápisník zmizelého. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Mařatka přibližuje své skladby i vztah ke svému proslulému staršímu kolegovi Leoši Janáčkovi.

Barbora Kabátková starou hudbou vyloženě žije. Je pěvkyní, dirigentkou, dramaturgyní a uměleckou vedoucí Tiburtina Ensemble, od roku 2025 však také vede renesanční a raně barokní projekty věhlasného belgického souboru Collegium Vocale Gent. Vedle interpretační činnosti se věnuje také muzikologickému výzkumu, zejména gregoriánskému chorálu. V rozhovoru pro portál jsme se dotkli nové role v Collegiu Vocale Gent, objevování zapomenuté hudby i jsme hovořili o ženách a skladatelkách ve středověké hudbě.

Jiří Heřman stojí v čele Janáčkovy opery Národního divadla Brno už dvanáct let. Za tu dobu vytvořil řadu inscenací, mezi nimi i tři opery Leoše Janáčka – Příhody lišky Bystroušky, Šárku a Z mrtvého domu. Právě tvorba brněnské opery bude jedním z pilířů letošního festivalu Janáček Brno, který se tak přiblíží vizi, již si Heřman dlouhodobě klade za cíl. Festival se uskuteční od 13. října do 17. listopadu. Při příležitosti jeho zahájení přinášíme rozhovor s jedním z nejvýraznějších českých operních režisérů.

Lukáš Trpišovský tvoří společně s Martinem Kukučkou režijní duo Skutr, jehož inscenace se za více než dvě desetiletí představily na českých i zahraničních scénách napříč divadelními žánry; od roku 2022 jsou oba také uměleckými řediteli Činohry Národního divadla. Jejich nejnovější společnou výzvou je scénické uvedení Verdiho Requiem v Národním divadle moravskoslezském, které v Ostravě připravují s dirigentem Markem Šedivým – premiéra je plánována na 15. říjen. O tom, jak lze jedno z nejvíce monumentálních děl duchovní hudby převést na jeviště a co pro režiséra znamená pracovat s hudbou, která sama o sobě nese silný dramatický potenciál, jsme hovořili s Lukášem Trpišovským.

Španělský barytonista David Oller přijíždí do Prahy jako Pelleas v Debussyho opeře Pelleas a Melisanda, která bude mít premiéru v Národním divadle 15. října v hudebním nastudování Patricka Fournilliera a v režii Christofa Loye, přičemž roli Melissandy ztvární Arnheiður Eiríksdóttir. Ollerova cesta k opernímu jevišti přitom nevedla přímo – začínal studiem klavíru a skladby, později se věnoval zpěvu a významnou část své dosavadní kariéry spojil také se španělskou zarzuelou. Jak se na neobvyklou roli Pellea připravuje pěvec s takto neobvyklým hudebním zázemím? A co může španělského interpreta přitahovat na Debussyho křehkém světě, v němž ticho častěji mluví hlasitěji než slova? I o tom je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

Deset Beethovenových sonát pro housle a klavír uvede Jan Fišer s Martinem Kasíkem 11., 14. a 19. října během tří večerů Českého spolku pro komorní hudbu. Houslista a koncertní mistr České filharmonie mluví o proměnách Beethovenovy hudby i o tom, čím ho věhlasný skladatel dokáže stále překvapit. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz také přibližuje, co mu po více než dvaceti letech dává Dvořákovo trio, jehož je členem. A řeč přišla také na práci s mladými hudebníky a zkušenosti ze zahraničních orchestrů.

Francouzsko-americká sopranistka Sandra Hamaoui patří k pěvkyním, jejichž kariéra se v posledních letech rozvíjí nápadným tempem. Po angažmá v souboru curyšské opery se v řadě výrazných rolí prosazuje jako sólistka na velkých evropských scénách – od Paříže a Vídně přes Salcburk až po Monte Carlo. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz vznikal během příprav na inscenaci Pucciniho Vlaštovky v Curychu, zatímco u nás diváci pěvkyni uslyší 17. října s Filharmonií Bohuslava Martinů a dirigentem Jiřím Habartem na závěrečném koncertě Lednicko-valtického hudebního festivalu, pro který připravila výhradně francouzský program.

Posledním držitelem Ceny Jiřího Bělohlávka, udělované hudebníkům do pětatřiceti let věku, je houslista Milan Al-Ashhab. Mladý umělec v dohledné době znovu nabídne svou erudici, a to během letošního Hudebního fóra Hradec Králové, což je přehlídka přinášející světově již oceněné soudobé orchestrální kusy v českých premiérách. Al-Ashhab zahraje 15. října doprovázený orchestrem Prague Philharmonia hrajícím pod taktovkou Roberta Kružíka a právě tato produkce je motivací rozhovoru, který houslista poskytl portálu KlasikaPlus.cz.

Práce pěvecké pedagožky Barbory Klozové Velehradské na pražské Konzervatoři Jana Deyla je stále výrazněji spojována s mladými pěveckými talenty. Vedle ní je vyhledávanou konzultantkou, účastnicí masterclassů a pravidelně usedá v porotách pěveckých soutěží. Za výsledky jejích studentů je ale mnohem delší příběh. Sama od dětství snila o operním jevišti a na otázku své profesorky, zda by někdy chtěla učit, odpověděla: „Nikdy!“. KlasikaPlus.cz s dnes výraznou pedagogickou osobností přináší rozhovor.

Zastřešení 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby, jejž pořádá Filharmonie Brno, nese název Ars spectrum. Program festivalu, který sestavil nový dramaturg Otto Wanke, nabídne v šesti dnech od 3. do 10. října průřez hudbou vážící se ke kompozičnímu směru spektralismu. Uvedeny budou mimo jiné světové premiéry, mezi nimi skladba Jana Kavana Περιφέρεια (Periphéria), a na závěrečném koncertu pak zazní ikonická díla spektralismu, jimiž jsou Partiels Gérarda Griseyho a Désintégrations Tristana Muraila. Rozhovor s dramaturgem Otto Wankem nabízí pohled ke koncepci dramaturgie přehlídky a přibližuje hudbu, která ze spektralismu vychází.

Adam Halaš stojí v čele Hudební a taneční fakulty AMU teprve několik měsíců, už nyní ale spolu se svým týmem rozbíhá personální i studijní změny, nové formy zpětné vazby a spolupráci s významnými osobnostmi a kulturními institucemi. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví o propojování třinácti kateder, větším zapojení studentů do praxe, péči o mladé talenty i o festivalu HAMU for Havel, který vyvrcholí v Jízdárně Pražského hradu.

Španělský klavírista Martín García García na sebe mezinárodně upozornil v roce 2021, kdy zvítězil na Mezinárodní klavírní soutěži v Clevelandu a následně získal třetí cenu na Chopinově soutěži ve Varšavě. Sám o sobě však tvrdí, že nikdy „chopinistou“ nebyl. García zavítá do České republiky poprvé 4. října, kdy na nově vzniklém klavírním festivalu ve Dvoře Králové představí českému publiku program s díly Chopina a Liszta. Proč se nikdy nepovažoval za chopinovského hráče, jaké byly jeho hudební začátky a jak vnímá své koncertní plány, prozrazuje v rozhovoru pro KlasikaPlus.cz.

Hlas Michaela Spyrese se pohybuje s lehkostí od barokní virtuozity přes belcanto až k Wagnerovi a hrdinnému tenorovému repertoáru. Zároveň jako barytenorista záměrně překračuje hranice tradičních hlasových oborů a vyhledává i díla, která zůstávají mimo běžný operní repertoár. Vedle pěvecké kariéry je uměleckým ředitelem operní společnosti v rodném arkansaském regionu Ozarks, překládá libreta, vede mistrovské kurzy a věnuje se mladým umělcům. 30. září Spyres vystoupí v Bratislavě se souborem Il Pomo d’Oro v rámci Bratislavských hudebních slavností. V rozhovoru pěvec mluví o baroku, zapomenutých operách, hranicích hlasových oborů i o tom, proč je pro něj komorní pořad stejně důležitý jako vystoupení v Bayreuthu nebo v Metropolitní opeře.

Co všechno mohou do hudebních dějin vnést ženy, jejichž příběhy zůstávaly dlouho ve stínu slavných mužů? Odpověď nejen na tuto otázku hledá čtyřiačtyřicátý Talichův Beroun, který svůj program postavil na tématu Femme fatale – Osudové ženy a který prostřednictvím koncertů, výstavy i nové hudby otevírá příběhy Vidy Prelesnik, manželky Václava Talicha, ale i Soni Červené, Almy Mahler a dalších osobností. Ředitelka Karolina Froňková a dramaturg Ladislav Horák v rozhovoru představují letošní dramaturgii, mluví o světové premiéře Hommage à Vida Lukáše Sommera i o tom, proč chtějí festival stále výrazněji propojovat s regionem, veřejným prostorem a novým publikem a vytvářet z něj kontinuální součást kulturního života na Berounsku.

Sedmý ročník festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí je v plném proudu, na plné obrátky tedy „jede“ i jeho ředitelka Kateřina Málková. Přesto si v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz našla čas na povídání o stěžejních myšlenkových bodech přehlídky, jejím nejbližším programu, důležitosti přeshraničních vztahů, dramaturgické koncepci i přesvědčení, že v péči o mladé tkví hluboký smysl veškerých snah. Závěrem pak Málková hovoří i o jedné úplně čerstvé novince, která zaujme hlavně pražské rezidenty…

Visegrádská hudební akademie má za sebou úspěšný devátý ročník, který do slovenské Modry opět přilákal desítky nadějných mladých instrumentalistů z celého středoevropského prostoru a nabídl jim intenzivní setkání s pedagogickou i koncertní elitou. S jejími hlavními organizátory – otcem Ladislavem Brüllem a jeho dcerou, mezinárodně etablovanou kytaristkou Miriam Rodriguez Brüllovou –, jsme se ohlédli za atmosférou uplynulých dnů a nahlédli do zákulisí příprav nadcházejícího jubilejního desátého ročníku.

Sopranistka Marie Smolka se narodila v Ostravě, vyrůstala však v Německu, kde dnes působí na několika hudebních scénách. Ztvárnila několik rolí klasického repertoáru od Hraběnky a Neddy po Violettu a Mimì, ale nebrání se ani soudobé opeře, kdy zkušenosti má s díly Philipa Glasse či Olivera Hartmanna. Výrazné místo v jejím repertoáru zaujímá také koncertní a oratorní tvorba. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz vznikl u příležitosti vystoupení Smolky na závěrečném koncertu Svatováclavského hudebního festivalu, kde 28. září zazní Mendelssohnovo oratorium Eliáš pod taktovkou Rolanda Kluttiga.

Jako by nestačilo, že už desítky let hraje virtuózně na housle; postupně si do svého profesního portfolia přidal též dirigování či aranžování, transkripce. Vede mistrovské kurzy, je vyhledávaným členem mezinárodních porot při hudebních soutěžích, dokonce má svůj diskusní pořad v televizi. Dohlíží na umělecký rozvoj své dcery, operní pěvkyně Julie. Letos si Dmitrij Sitkoveckij, ročník 1954, navíc připomíná dvě důležitá výročí: před padesáti lety přicestoval do Ameriky a ještě o deset let dřív poznal Prahu. Díky soutěži Concertino Praga, v níž nyní opakovaně zasedá jako porotce. A cítí se tu prý opět jako doma.

Chuhei Iwasaki se narodil v Tokiu, ale od devatenácti let žije v České republice, kde také získal dirigentské vzdělání. Na tuzemské hudební scéně spolupracoval s několika významnými orchestry, od roku 2021 je šéfdirigentem Plzeňské filharmonie. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz odkrývá dramaturgické výzvy i ambice spojené se svým současným angažmá. Na startu nové sezony mluví také o podpoře mladých talentů, budování sebevědomí orchestru i o tom, v čem se práce dirigenta podobá vedení sportovního týmu.

Na Svatováclavském hudebním festivalu se letos představí výrazná osobnost nastupující violoncellové generace, českému publiku nikoli neznámý čínský interpret Yibai Chen. Laureát Soutěže královny Alžběty za rok 2022 do Ostravy přiváží sólový program, v němž se potkává Bachova hudební tradice s expresivním světem Zoltána Kodálye, pro Chena však nejde pouze o konfrontaci různých epoch a interpretačních nároků – Bachovu hudbu vnímá jako zrcadlo, které při každém novém setkání zjevuje něco jiného a velmi osobního. V rozhovoru před festivalovým recitálem umělec mluví i o hledání interpretační identity, vztahu techniky a výrazu, komorní hudbě i o tom, proč je pro mladého hudebníka důležité umět zpomalit.

Mim, režisér a pedagog Radim Vizváry se v novém hudebně-dramatickém projektu La Rameau potkává s flétnistkou a hudební dramaturgyní Janou Semerádovou. Společně přibližují osobnost a život Jeana-Philippa Rameaua, skladatele, který se vymykal své době, a hledají současný ekvivalent jeho provokativnosti. V rozhovoru Vizváry mluví také o své roli Barona Prášila, proměnách pantomimy, nedostatku mladých mimů i o tom, proč tento obor vyžaduje mimořádnou trpělivost.

Dirigent Andrej Borejko přijíždí do Ostravy, aby 25. září v rámci Svatováclavského hudebního festivalu uvedl s Janáčkovou filharmonií pozoruhodný program postavený na dílech ruských skladatelů. Zazní Stravinského Pohřební zpěv, skladba považovaná více než jedno století za ztracenou, dále Svatba téhož autora a Rachmaninovův Druhý klavírní koncert s klavíristou Lukášem Vondráčkem. Borejko, který v letech 2019 až 2024 vedl Varšavskou filharmonii, patří k dirigentům s mimořádně širokým repertoárem. Nicméně Stravinskij, Šostakovič a další ruští autoři tvoří osu jeho repertoáru a jejich hudba v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz otevírá i otázky vztahu k ruské hudební tradici, historickému kontextu a dnešnímu světu.

Mezzosopranistka Fleur Barron se dlouhodobě specializuje na písňovou tvorbu Gustava Mahlera. Jen v této sezoně bude zpívat jeho hudbu od Melbourne přes Los Angeles až po londýnskou Covent Garden. Mahlerovu Píseň o zemi zazpívá také v Praze, a to hned třikrát na přelomu září a října s Českou filharmonií a dirigentem Danielem Hardingem. Vedle Mahlera se Barron věnuje také soudobé hudbě a opeře – za nahrávku opery Adriana Mater finské skladatelky Kaiji Saariaho získala Grammy. O Mahlerovi, současné hudbě i pěvecké kariéře jsme s umělkyní hovořili před jejím pražským vystoupením.

Smetanova opera Libuše v sobě spojuje slavnostní rozměr s plnokrevným dramatem a jemně propracovanou psychologií jednotlivých postav. Supraphon právě vydal její nahrávku, která vznikla v Roce české hudby 2024 jako součást společného koncertního projektu České filharmonie a festivalů Pražské jaro a Smetanova Litomyšl. S předními českými sólisty v čele s Kateřinou Kněžíkovou ji tehdy pořídil dirigent Jakub Hrůša. V rozhovoru přibližuje Libuši jako živé hudební drama, hovoří o její monumentalitě i psychologické jemnosti, o spolupráci s pěvci, s orchestrem a Pražským filharmonickým sborem i o tom, proč mu při závěrečném „národ český neskoná“ běhá mráz po zádech.

Anna Pozidis je výraznou tváří české dirigentské školy. Od roku 2023 je dirigentkou Opery Národního divadla a Státní opery, kde diriguje mimo jiné Dvořákovu Rusalku, Verdiho La traviatu či Donizettiho Nápoj lásky. V současné době nastudovává slavný muzikál Sweeney Todd: Ďábelský lazebník z Fleet Street, který bude mít premiéru 24. září ve Státní opeře v režii Martina Čičváka a v hlavní roli s Adamem Plachetkou. Jak se dirigentka klasicky školená v opeře vypořádává se Sondheimovou hudbou? Co ji na ní fascinuje a proč podle ní opera nemusí být žánrem jen pro vyvolené? I o tom je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

Janáčkova filharmonie Ostrava 17. září otevírá svou novou sezónu a přichází s výjimečným uměleckým partnerstvím. Světově etablovaná houslistka Alena Baeva vystoupí na inauguračním koncertě šéfdirigenta Daniela Raiskina. V upřímném rozhovoru přibližuje svůj vřelý vztah k ostravskému publiku a vzpomíná na celoživotní lásku k Brahmsově hudbě. Poodkrývá v něm také magický dialog se svými historickými houslemi Guarneri del Gesù a vysvětluje, proč je pro ni každý koncert živým setkáním s přáteli.

Umělec je to vysoký, štíhlý, charismatický. Majitel povědomého příjmení dále disponuje hlubokým, znělým basem (který externě zužitkovává i v Pražském filharmonickém sboru), především však soustavně rozvíjí své tvůrčí vlohy. Jmenuje se Haštal Hapka. Aktuálně tento skladatel očekává svůj profilový koncert ve Studiu Švandova divadla, kde bude 22. září hostem „hudební talk show“ Hany Dohnálkové při prvním koncertě soudobého cyklu orchestru Prague Philharmonia. U této příležitosti KlasikaPlus.cz s mladým autorem přináší velký rozhovor.

Hudební kariéra amerického klavíristy Jonathana Bisse začala již sedm měsíců před jeho narozením, kdy prenatálně představil Mozartův houslový koncert v Carnegie Hall. Přestože vyrůstal se vzorem svých rodičů houslistů, zvolil si jako osudový nástroj klavír. Jeho hudební entuziasmus se neprojevuje pouze v sólové klavírní dráze, nýbrž i v roli spisovatele či lektora hudby na internetových serverech. Své zapálení a hlubokou vášeň zejména pro Beethovenovu tvorbu přijede představit 24. září do Zlína na zahajovací koncert sezony Filharmonie Bohuslava Martinů.