PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Na zahajovacím koncertě festivalu MusicOlomouc jsem 13. října představil vlastní skladbu Landscape: MeadowShiver.“

„Příkladem je tvorba pro děti, kde spolupráce probíhala tak, že Michaela vytvořila texty s příběhy pro děti a já k tomu udělal hudbu.“

„Máme vlastní projekty, které realizujeme jak v Bavorsku, tak tady v Česku. Je to především pro ansámbl Konvergence.“

Tomáš Pálka je hudební skladatel střední generace, který pochopil, že hudba není jen samoúčelným projevem, ale má blahodárný účinek na lidský organismus. Společně se svojí ženou Michaelou tvoří i umělecký pár, který se nebojí ani podnikat – a využívá k tomu právě účinky hudby. Pracují společně, nebo každý sám, podle potřeby. Ale výsledky považují vždy za týmovou práci.

„To je na barokní hudbě to nejzábavnější – je to dialog.“

„Osobnosti se silnou uměleckou vizí ve mě dokážou otevřít nové, překvapivé pohledy na roli, o které jsem si myslela, že ji znám důvěrně.“

„Vždycky se nejdřív dívám do partitury a snažím se něco ukrást z partu houslí nebo jiného nástroje a nechat se tím inspirovat.“

Jeden z ostře sledovaných koncertů Moravského podzimu je na programu tuto neděli 19. října v Janáčkově divadle. Do Brna zavítá Orchestra & Choir of the Age of Enlightenment s dirigentem Johnem Buttem a čtveřicí skvělých sólistů, aby předvedli oratorium Šalomoun Georga Friedrich Händela. Jednou ze sólistek bude britská mezzosopranistka Helen Charlston. KlasikaPlus.cz přináší rozhovor.

„Na těremin můžete interpretovat všechny nuance, třeba i glissando nebo vibrato, jako na smyčcových nástrojích.“

„Vynálezce jsem znala jako člověka aktivního, neustále pracujícího – do konce jeho života mi opravoval těremin, byl vždy připravený vyrazit na koncert.“

„Ze všeho nejdříve se musíte naučit koncentrovat na obraz zvuku a představu tónů ve vás.“

Těremin je bezdotykový hudební nástroj, který v roce 1920 vynalezl ruský fyzik a hudebník Lev Sergejevič Těrmen. Instrument je známý z oblasti filmové hudby, kde byl mnohokrát použit především v hororovém, mysteriózním a sci-fi žánru. Jeho možnosti tím ale zdaleka nekončí, věnovalo se mu a věnuje mnoho skladatelů z oblasti klasické hudby, mimo jiné Bohuslav Martinů. Hra na něj má svá specifika a je považována za velmi obtížnou. Rozhovor o tomto nástroji pro portál KlasikaPlus poskytla praneteř samotného vynálezce, celosvětově uznávaná těreministka Lydia Kavina aktuálně žijící v Oxfordu a Martin Jaroš, koncertní těreminista působící v České republice. Lydii Kavinu bude možné slyšet hrát 19. října na koncertě v Bratislavě v rámci festivalu Konvergencie.

„Mnoho let jsem byl stálým dirigentem jedné z nejlepších oper na světě, Opery v Curychu.”

„V Moravské filharmonii jsem poznal fantastický, talentovaný orchestr s velkým elánem.”

„Krok za krokem můžeme dále rozvíjet kvality orchestru a ukázat divákům, jak inspirující může být opera, když se hraje s vášní a odhodláním.”

Šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc je od sezony 2022/23 maďarský umělec Zsolt Hamar. Jeho orchestr vstoupil do nového ročníku snažení, který je specifický tím, že jde o první úplnou sezonu od sloučení Moravské filharmonie s Moravským divadlem. Hamar, který tak nově spolupracuje i s divadelním orchestrem, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz naznačuje, že minulé měsíce a roky nebyly nejjednodušší, obecně se však dívá hlavně do budoucnosti a bude se snažit naplnil její potenciál.

„Mancini se ve Vídni pohyboval v komunitě věhlasných evropských hudebníků, kteří tam působili, ať už to byli pěvci, skladatelé, instrumentalisté nebo libretisté.“

„S Mancinim by se mělo pracovat tak, že pěvec nechá jeho myšlenky na sebe působit a bude je samostatně reflektovat.“

„Podle znalců ze 17. a 18. století kastráti nebyli výjimečnější než ženy nebo nekastrovaní muži.“

Na českém knižním trhu se objevila obsahově pozoruhodná, výtvarně atraktivní kolekce dvou knih zabývající se zpěvem a hudbou 18. století. První kniha je překladem významného spisu italského zpěváka a pedagoga Giambattisty Manciniho (1714–1800) Riflessioni pratiche sul canto figurato (Praktické úvahy o zdobeném zpěvu), druhá pak k ní připojuje podrobné komentáře a vysvětlivky. Za oběma knihami, které se prodávají jako jeden celek, stojí dvojice Vanda Martáková a Jan Marták.

„Pocházím ze Slovácka, takže tato idea zrála ve mně dlouho.“

„Pořadatelem je spolek Varhanní skvosty, jehož jsem spolu s mými přáteli a kolegy z oboru zakladatelem.“

„První ročník je oslavou výročí 340 let od narození génia varhanní hudby Johanna Sebastiana Bacha. To se zcela promítá do dramaturgie.“

Lukáš Hurtík je vynikajícím varhaníkem, klavíristou a úspěšným hudebním pedagogem. Jako zakladatele Slováckého varhanního festivalu jsme se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ptali nejen na okolnosti a důvod vzniku festivalu, který zahájilo vystoupení Michala Hanuše 5. října, ale i na další umělecké aktivity. Hurtík prozradil své názory na výchovu mladé generace hudebníků a podělil se i o osobní zkušenost s vážnou nemocí, která ho přivedla k pořádání benefičních koncertů.

„Já jsem sonátu slyšel někdy koncem devadesátých let.  Hned jsem věděl, že prostě tuhle věc chci mít na repertoáru.“

„A nakonec jsme dospěli k tomu, že si napíšeme ty skladby navzájem, pro ten opačný nástroj – já pro klavír a Sára pro mě pro violoncello.“

„Důležité je pro nás také systematické hledání a uvádění regionálních autorů, protože v oblasti Rousínov, Vyškov, Slavkov od baroka až dodnes se dá najít řada zajímavých jmen.“

Violoncellista, skladatel, organizátor a publicista Štěpán Filípek je výraznou osobností brněnské scény. Slyšet jej můžeme v nejbližší době třeba během festivalu Moravský podzim v Brně. Spolu s klavíristkou Sárou Medkovou nabídnou 19. října recitál s názvem Britten & Šostakovič, na kterém kromě skladeb velikánů 20. století zazní i dvě nová díla, která si pro sebe navzájem napsali interpreti-skladatelé. V rozhovoru jsme se bavili o hudbě, která na tomto koncertu zazní, ale také o mnoha dalších aktivitách Štěpána Filípka.

„Institut ,posledního slova‘ v inscenacích oper je velmi zrádný.“

„Z procesu přípravy na uvedení Jeníčka a Mařenky mám velké potěšení.“

„Obdivuji všechny skladatele, kteří svůj boj nevzdávají.“

Dirigent Jiří Štrunc patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény. Stálý dirigent opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, někdejší člen souboru pražské Státní opery i spolupracovník Národního divadla má za sebou desítky nastudování klasického repertoáru doma i v zahraničí. Absolvent pražské AMU a někdejší student londýnské Guildhall School of Music se pravidelně vrací také k symfonickým projektům a pedagogické činnosti. V rozhovoru hovoří o nové inscenaci Humperdinckovy opery Jeníček a Mařenka i o nové sezóně v Plzni.

„U Donalda Weilersteina studuju už osm let a mám pocit, že bych mohl pokračovat klidně po zbytek života.“

„Jsme tři houslisté v rodině, kde žádný z rodičů není muzikant.“

„Hudba mi dává možnost vstoupit do psychiky osobností, které byly úplně jiné.“

Vyvrcholením právě probíhajícího 10. ročníku mezinárodního Lednicko-valtického hudebního festivalu s dramaturgickou linkou Nový svět – Amerika bude v sobotu 18. října hostování Slovenské filharmonie s dirigentem Tomášem Braunerem. Tím americkým naplněním programu bude také Koncert pro housle a orchestr D dur Ericha Wolfganga Korngolda, s kterým se představí americký houslista Joshua Brown. Než zazní dílo ve Valticích, po dva večery potěší také posluchače Slovenské filharmonie na domácí půdě. První z koncertů bude zároveň zahájením 77. sezony orchestru.

„Mezinárodní soutěž musí vygenerovat osobnost s potenciálem, ne pouze dokonalého hráče.“

„Já si myslím, že v Asiatech chápání evropské hudby je, akorát ho dřív neuměli tak prezentovat.“

„Kladu si za úspěch, že jsme před dvěma roky nově zařadili do pražskojarních soutěží violu.“

První prosincový den končí uzávěrka přihlášek do 77. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro pro mladé hudebníky do třiceti let. Uskuteční se od 6. do 14. května 2026, a to v oborech příčná flétna a klavír. Violoncellista Michal Kaňka, pedagog AMU, sólista a kvartetní hráč, má za sebou už čtrnáctý rok ve funkci předsedy stálé soutěžní komise Pražského jara. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se ještě vrací k té letošní, která se počátkem května v oborech hry na hoboj a na violoncello konala za opětovně většího zájmu mladých interpretů z celého světa, hojně z asijských zemí.

„V Bergu totiž nechceme stagnovať a príliš starnúť.“

„Nie sme zameraní na jeden typ súčasnej hudby, nebránime sa skúšať rôzne jej podoby.“

„Čím dlhší čas dá partitúre autor, tým dlhšie ju študujem ja.“

Orchestr Berg a jeho dirigent Peter Vrábel stoja v tomto týždni medzi dvoma pozoruhodnými, veľkými projektmi. Minulú sobotu 4. októbra sa predstavili trochu netradične mimo Prahy, v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu s celovečerným multimediálnym dielom Philipa Glasse. Pred domácim publikom ich v pondelok 14. októbra čaká koncert so skladbou Haštala Hapku a rozsiahlym dielom jedného z najvýraznejších súčasných autorov, Georga Friedricha Haasa. Zároveň je Berg v jubilejnej, dvadsiatej piatej sezóne – a aj to, ako táto sezóna prebieha, popisuje Peter Vrábel v rozhovore.

„Přátelství ve sboru uzavřená bývají silná a trvalá.“

„Sbor má zhruba pětatřicet stálých členů. Překvapivě je věkový průměr odhadem mezi třiceti a čtyřiceti lety věku.“

„Jsme historicky nejstarší hudební institucí ve městě, z našeho sboru vlastně vznikla dnešní filharmonie i opera. Třicet let dělám vše pro to, aby jméno našeho sboru bylo zárukou kvality.“

Jméno Žerotín je v Olomouci pojmem. A nejen historickým. Dodnes je na budově Základní umělecké školy erb tohoto slavného šlechtického rodu. A dodnes působí v Olomouci pěvecký sbor Žerotín, který letos slaví výročí 145 let působení. Roku 1880 se stal zárodkem kulturního života a své důležité postavení mezi organizátory hudební kultury má dodnes. Sbormistrem je již třicet let Pavel Koňárek, kterého jsme se na činnost a poslání sboru ptali v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Moje oborová realita je taková, že jsem v letech, kdy mě potkávají ty nejhezčí role.“

„Diváci se určitě mohou těšit na krásnou poetiku a věrné vyprávění příběhu. Žádné otočené vztahy či hloupé výmysly.“

„Čím jsem starší, tím více oceňuju i dobře připravenou a pracující nápovědu.“

Basista František Zahradníček je stálicí souboru pražského Národního divadla, kde se kromě repertoárových titulů věnuje i těm spíše raritním. Po objevném provedení Fibichovy Šárky se umělec svědomitě pustil do dalšího zapomenutého díla dnes spíše přehlíženého autora, ztvární totiž part Kormaka v Ostrčilově opeře Legenda z Erinu, která se na prknech Zlaté kapličky hrála naposledy před více než sto lety. Produkce vznikající u příležitosti 90. výročí úmrtí skladatele, s chystanou premiérou 16. října, je hlavní náplní rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Vše se točí kolem tajemství, nedostatku či nepřítomnosti lásky, proměnlivosti duše a řekl bych i proměny identity.“

„Co se týče rodinného tria, umělecký vztah se v okamžiku, kdy položíme smyčec na struny, nijak neliší.“

„Vždycky mě okouzloval půvab a emocionální síla, která z hudby českých skladatelů vyzařuje.“

Ve čtvrtek se Hradec Králové opět stane epicentrem soudobé hudby. V Sále Soni Červené začíná již 21. ročník festivalu soudobé orchestrální světové hudby Hudební fórum Hradec Králové. Linkou, která propojí čtyři koncerty a zároveň také hudbu s diváky v auditoriu i posluchači stanice D-dur a dalších evropských veřejnoprávních stanic, je sto let od narození pětice hudebních velikánů: Luciana Beria, Hanse Wernera Henzeho, György Kurtága, Pierre Bouleze a Friedricha Cerhy. Na čtvrtečním zahajovacím koncertě vystoupí za doprovodu Filharmonie Hradec Králové také francouzský violoncellista Aurélien Pascal s koncertem Henriho Dutilleuxe Tout un monde lointain (Celý vzdálený svět).

„V Německu se od pěvce očekává, že na první zkoušku přijde takzvaně hotový, tedy že bude připraven hudebně, výrazově i jazykově, přičemž standardem je mít perfektní italštinu.“

„Celý prostor inscenace diváka dokonale vtáhne do Annina světa: sedí přímo uprostřed příběhu, cítí autentické dobové vůně a prostor evokuje úkryt, kde Anna žila.“

„V současném operním světě hrají sociální sítě velikou roli už proto, že mladší publikum přes ně tento svět objevuje.“

Sopranistka Lada Bočková patří k nejvýraznějším talentům české pěvecké generace. Vystupuje v Národním divadle v Praze či v Ostravě nebo Magdeburgu, pravidelně účinkuje na koncertech předních českých orchestrů a do loňského roku byla v angažmá v opeře v Bonnu. Vystupuje i v dalších operních domech v Německu a v Itálii a je laureátkou řady prestižních pěveckých soutěží. Pro Operu Jihočeského divadla nyní připravuje operní monodrama Deník Anny Frankové Grigorije Samujloviče Frida, které bude mít premiéru 17. a 18. října.

„Talichův Beroun spojuje profesionalitu s lidskostí. Festival děláme srdcem.“

„Chceme, aby česká hudba měla svůj hlas ve světě – stejně jako ho měl Václav Talich.“

„Václav Talich byl znám svou pokorou a perfekcionismem. Věřil, že hudba má kultivovat společnost.“

Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun letos vstupuje do nové éry. Dramaturgie s podtitulem Václav Talich světový rozšiřuje působnost festivalu do zahraničí a přináší spojení s partnerskými městy i mezinárodními interprety. Vedle světových premiér zazní skladby inspirované odkazem slavného dirigenta, který podle organizátorů zůstává symbolem poctivosti, pokory a propojení hudby napříč generacemi. Talichův Beroun dnes vstupuje do 43. ročníku. O jeho programu a směřování v dvojrozhovoru hovořili jeho ředitelka Karolina Froňková a dramaturg Ladislav Horák. Přehlídka potrvá do 23. listopadu.

„Pražské jaro svěřilo provedení Mše h moll souboru, který tehdy vlastně ještě neexistoval, a to čistě na základě důvěry v mou kompetenci, co tehdy ale ještě nebyla ničím prokázaná.“

„V člověku to vyvolává určitou pokoru, když si uvědomí, jak málo toho vlastně víme.“

„Našemu pražskému publiku v Rudolfinu můžeme nabídnout prakticky cokoliv a posluchači přijdou.“

Vybudoval mezinárodně respektovaný soubor specializující se na interpretaci staré hudby; do Prahy přinesl Bacha a Zelenku. Dnes již ikona českého starohudebního světa Václav Luks letos slaví dvacáté výročí existence svých souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704. Jak se z hrstky nadšených hudebníků stal renomovaný soubor, jak nakládá s dramaturgií koncertů a co nás čeká v nadcházející jubilejní sezoně Luks prozradil při posezení po jedné ze zkoušek na zahajovací koncert sezony, který se uskuteční 8. října v drážďanském Annenkirche a o den později v pražském Rudolfinu.

„Děj i partitura v sobě nesou chaos, my se snažíme do toho vnést pořádek.“

„Neúprosný puls je v Procesu zároveň propojen s vyššími pravidly, s něčím božským.“

„Mám tendenci mít Josefa K. rád.“

Takřka beznadějně vyprodanou sérii představení Glassovy opery Proces na motivy Kafkova románu má před sebou Opera Národního divadla moravskoslezského. Hudebního nastudování se ujal Bruno Ferrandis, z jehož vyprávění je zřejmé skutečné pohlcení a fascinace tímto dílem. A to navzdory tomu, že ho podle jeho slov Kafka zprvu příliš nepřesvědčil.

„Jako mladý se Charles Mackerras ujal vedení londýnského BBC Concert Orchestra, se kterým v Brně vystoupím.“

„Po studiích jsem vystupovala v orchestrech u prvních houslí, od kterých člověk své spoluhráče do jisté míry koordinuje. A zatoužila jsem se vydat na neprošlapanou dráhu dirigentky.“

„Na koncert spojený s památkou na Mackerrase se těším a jsem už teď rozechvělá“.

Jako by nám byl blízký už svým datem narození. Vždyť Charles Mackerras přišel na svět 17. listopadu. Pravda, už roku 1925 a ještě ve vzdálené Austrálii. Přilnul k nám ovšem díky své hudební lásce Leoši Janáčkovi, kterého propagoval po celém světě. Je proto namístě, že Mistrovo kulaté jubileum připomene brněnský festival Moravský podzim svým zahajovacím koncertem. A že při něm 12. října pozdvihne taktovku Finka Anna-Maria Helsing, není náhodou.

„Nikdy neupřednostňuji jednu složku, snažím se všechny podpořit k maximální spolupráci, jen tak může vzniknout něco mimořádného. Pokud takový koncept neprosadím, mohu rovnou poslat diváky na koncert, a ne do divadla.“

„Mým největším přáním je, aby diváci odcházeli z představení proměnění.“

„Příběh největšího irského hrdiny Finna je dobrým základem pro velkou tragédii.“

Jiří Heřman patří k nejvýraznějším českým operním režisérům současnosti. Absolvent konzervatoře v Plzni a operní režie na pražské AMU si renomé vybudoval jak originálními komorními projekty v netradičních prostorách, tak inscenacemi na velkých operních scénách. Od roku 2015 působí jako umělecký šéf opery Národního divadla v Brně.

„Varhany jsou živý organismus.“

„Záleží na tom, co varhaník chce slyšet.“

„Kdyby havarijní situace nastala, tak ji budu muset řešit. Ale v této chvíli počítám s tím, že další ročník festivalu bude.“ 

Mezinárodní varhanní festival pořádaný v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě je atraktivní nejen zajímavým výběrem účinkujících a repertoárem, ale i nástrojem – největšími varhanami v Praze i v republice. Katolická církev a Audite Organum, společenství organizující tamní koncerty varhanní hudby, však stojí před jejich nezbytnou rekonstrukcí. Titulární varhanice chrámu Irena Chřibková, iniciátorka a po celou dobu ředitelka festivalu, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, v jakém stavu varhany jsou a kolik peněz je potřeba, a vypočítává, co vše se bude opravovat. Vrací se však i k programu festivalu, který se v srpnu a září uskutečnil už potřicáté.

„V Dvořákově hudbě je tolik emocí a navíc jsou podané tak srozumitelně, že i puberťák jim porozumí…“

„Do budoucna si dávám předsevzetí ve stylu ne kam, ale spíš jak. Co dělám, chci dělat pečlivě a zodpovědně a s perspektivou toho, že moc nevíme, kam nás vítr zavane.“

„Zpívala jsem pár skladeb od Saint-Saënse a ten miloval sopranistky, u Dvořáka si říkám, že miloval lidi.“

Oprávněné očekávání budí dosavadní profesní úspěchy držitelky druhé ceny v dospělé ženské kategorii Opera z loňské Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. „Nechci na sebe klást zbytečný tlak,“ však říká sopranistka Eliška Marianna Minářová, která loni debutovala na prknech pražského Národního divadla. Pěvkyně, kterou čeká i jiná úloha ve Zlaté kapličce, se aktuálně intenzivně připravuje především na slavnostní zahájení sezony Plzeňské filharmonie, kdy v Měšťanské besedě 9. října ztvární sopránový part v Dvořákově Te Deum. Studentka pražské HAMU u této příležitosti poskytla rozhovor portálu KlasikaPlus.cz.

„Žádný poslech sebelepší nahrávky nenahradí koncertní zážitek. Je to pro sbor obrovský impuls do dalšího snažení.“

„Na pódiu vidíte andílky, vejdete do zákulisí a tam hejno ďáblíků.“

„Jako mužské plémě neradi dáváte najevo, že jsme vám byli užiteční. Až po dlouhé době a jen někdo dokáže nahlas vyslovit, že je za tu zkušenost rád.“

Téměř synonymem chlapeckého sborového zpívání je v České republice jméno Zdena Součková. Stovky hudbymilovných kluků, například včetně známého herce a zpěváka Vojtěcha Dyka, jí prošly pod rukama až k dnešnímu dni, kdy jsou na stole půlkulatiny Pueri Gaudentes. Součkovou založený sbor „radostných chlapců“ své narozeniny oslaví koncertně 4. října v Dvořákově síni Rudolfina a právě tato příležitost je motivací historicky prvního rozhovoru sbormistryně a pedagožky Zdeny Součkové pro portál KlasikaPlus.cz.

„Šostakovičovy skladby nikdy nebudou jenom nějakou ´pěknou hudbou´. Pokud by se tak hrály, budou ploché.“

„Když hovoříme o Ostravě a Šostakovičovi, v případě jeho Čtvrté, Páté, Osmé… by myslím skutečně v kinu Vesmír toho zvuku bylo až příliš moc.“

„Když bude Daniel Raiskin v natáčení Šostakovičových symfonií chtít pokračovat, mohli bychom se u toho zase sejít.“ 

Producent a hudební režisér, který provází a umělecky vede nahrávání a postprodukci a stojí už za stovkami CD a dalších nahrávek, koncertních přenosů a televizních vysílání. To je Holger Urbach, dříve pracující pro japonskou firmu Denon a pro Západoněmecký rozhlas v Kolíně nad Rýnem. Od roku 2000 má vlastní produkční firmu a působí nezávisle. Je podepsaný pod snímky řady světových orchestrů včetně České filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Nyní natáčí i s Janáčkovou filharmonií Ostrava a jejím designovaným šéfdirigentem Danielem Raiskinem Šostakoviče. A právě o tom je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Podporovat současné skladatele je pro nás velmi důležité.“

„Hudba skladatelek se kvalitou ani významem nijak neliší od skladeb mužů.“

„Vedle Stingových písní zařazujeme i skladby z jiných hudebních epoch, která mají podobné téma nebo jinou vazbu.“

Singer Pur, evropský vokální ansámbl s kořeny v proslulém chlapeckém sboru Regensburger Domspatzen, od svého debutu v roce 1992 oslňuje publikum i kritiku po celém světě. Jeho repertoár je fascinující směsicí středověké a renesanční polyfonie, duchovní i lidové hudby, děl současných autorů i nečekaných výletů do populární hudby. Za své nahrávky získává prestižní ocenění a inspiruje mladé posluchače skrze vzdělávací projekty i vlastní festival. V současném složení – Cordula Kraetzl (soprán), Christian Meister, Marcel Hubner a Manuel Warwitz (tenor), Jakob Steiner (baryton) a Silas Bredemeier (bas) – se ansámbl představí na festivalu Lípa Musica s aranžemi Stingových písní. U té příležitosti jsme požádali prvního tenoristu souboru o rozhovor.

„Nejsem si vědom, že by někde jinde existoval festival pravoslavné hudby, který má jako nedílnou součást dramaturgie zvukové instalace, elektroakustickou hudbu nebo světové premiéry současných autorů.“

„Zájem o byzantskou hudbu ve světě roste, a to nejen v pravoslavných zemích.“

„Co je však pro mě důležité – vždy hledat spojitosti s českým kulturním děním a hudební tradicí.“

V říjnu se na několika místech v Praze opět rozezní pravoslavná duchovní hudba a stane se tak v rámci šestnáctého ročníku festivalu Archaion Kallos. Název v sobě ukrývá velkou duchovní hloubku. Odkazuje na východní křesťanskou teologii, která vyzývá člověka k návratu k „původní kráse“. Co je tím myšleno, prozradí ředitel festivalu Marios Christou. Jak ale zdůrazňuje, festival zdaleka není jen pro věřící. Vlastně spíše naopak…

„Mahler je rozhodně někdo, s kým se nehodlám minout.“

„Vždyť právě v tom spočívá magie hudby – v jednou neopakovatelném momentu.“

„Naší prací je zživotnit ty neuvěřitelné věci, které nám skladatelé zanechali, a umožnit publiku, aby je prožili.“

Šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu bude od jeho sté sezóny, od podzimu 2026, německo-japonský umělec Elias Grandy. Setkali se zatím jen jednou, v březnu 2025 při jeho záskoku na pražském abonentním koncertě… V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje Grandy své hudební zázemí, uvažuje o umělecké práci a o hudbě Gustava Mahlera a odpovídá také na otázku, zda a jak dobře se zná s Petrem Popelkou, jehož čtyřleté období ve funkci se uzavírá příští rok v létě a na něhož bude navazovat.

„Interpretace nikdy nesmí být pasivní! Velcí skladatelé toho do své hudby tolik vložili!“

„Od roku 2028 mám v plánu si mezi sezónami brát dva měsíce volna.“

„Občas mi mladí pianisté chodí zahrát i soukromě. Ale nestává se to tak často.“

Rozhovor s Jevgenijem Kissinem se uskutečnil 12. srpna u něj doma v Praze, v době jeho desetidenního volna po návratu z koncertního turné. Kissin je rezidenčním umělcem 130. sezóny České filharmonie: vystoupí v rámci klavírního tria, třikrát po sobě zahraje s orchestrem Prokofjevův První klavírní koncert a nabídne i sólový recitál.

„Smetanova hudba ve Vídni vždy rezonovala a citlivá německá verze může publiku napomoci dílu a jeho vážnosti i humoru porozumět.“

„Smetana ani u nás, ani v zahraničí není doceněn; je svůj, originální…“

„Mojí poslední inscenací v Cardiffu bude na jaře Bludný Holanďan od Richarda Wagnera.“

Tomáš Hanus patří k našim dirigentům, kteří mají velké úspěchy v zahraničí a do České republiky zavítají dirigovat jen svátečně. Přesto nedá na Českou republiku, a zejména na českou hudbu dopustit a diriguje ji vždy velmi rád. V létě se ukázal na skok ve svém rodném v Brně a bylo tedy možné si s ním promluvit o jeho nejbližších plánech.

„Mým největším snem je, aby se rutina nikdy nestala součástí budovy Rudolfina.“

„Čajkovskij samozřejmě nebyl žádný anděl, nikdo není. Ale v podstatě byl stejně ušlechtilý jako jeho hudba.“

„Jsme ve službách tvorby. Tvůrci jsou bohové, my jsme služebníci.“

Česká filharmonie vstupuje v těchto dnech do jubilejní 130. sezony. První koncerty ve dnech 25. a 26. září povede, přirozeně, šéfdirigent orchestru Semjon Byčkov. Na zahajovacím koncertě se spolu s filharmoniky vrátí k hudbě Petra Iljiče Čajkovského, konkrétně k Symfonii č. 5; tu pak těleso poveze i na svoje podzimní turné po Asii. Právě o Čajkovském Semjon Byčkov nejvíc mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz. Z dirigentových slov o tomto autorovi je přitom ještě více než jindy cítit hluboký obdiv a pokora – a také láska.