PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Český filharmonický sbor Brno je na další prestižní štaci. Mezi 28. březnem a 6. dubnem se v německém lázeňském Baden-Baden koná Velikonoční festival a brněnský sbor se kromě dvojice koncertů podílí také na operní produkci obřích rozměrů, v místním Festspielhausu totiž bude natřikrát k zhlédnutí mistrovské dílo Richarda Wagnera Lohengrin. Účinkují světoví sólisté v čele s Piotrem Beczałou, režii má na starosti slovutný Johannes Erath, renomovaný Mahler Chamber Orchestra hudebně vede Joana Mallwitz… a jejich kolegou je mimo jiné Eduard Kostelník, asistent hlavního sbormistra Českého filharmonického sboru Brno. KlasikaPlus.cz s ním u naznačené příležitosti přináší rozhovor.

Jeden z kulturních recenzentů o něm napsal, že „mezi nás připutoval proto, aby geniálně dirigoval skladby svého krajana George Enesca“. Přitom toho však Lawrence Foster, ročník 1941, absolvoval během své umělecké dráhy mnohem víc. Začal u filharmoniků v Los Angeles, dlouho pak vedl symfoniky v Lisabonu či v Monte Carlu. Když roku 2024 odřídil během dvou zářijových dnů tři koncerty v ostravském Vesmíru, okořenila Janáčkova filharmonie událost sdělením, že se dirigent nachází na prahu své poslední koncertní sezóny. Jenže, člověk míní, život mění… A tak se Foster 19. a 20. března do Ostravy vrací a KlasikaPlus.cz s ním přináší rozhovor.

Když před čtyřmi lety Pražské jaro oznámilo, že jeho soutěž bude v roce 2023 také v oboru viola, způsobilo to tak trochu poprask v hudebním světě. Nejen proto, že tento nástroj, jehož hráči jsou terčem nejšťavnatějších vtipů, se na jedné z nejprestižnějších světových soutěží objevil vůbec poprvé, ale rovněž pro hvězdnou porotu, jež o vítězích rozhodla. Setkaly se v ní osobnosti jako Antoine Tamestit, Tabea Zimmermann, Kristina Fialová, Garth Knox, Pavel Nikl, Cynthia Phelps nebo Lars Anders Tomter. O to více musí chutnat vítězství francouzsko-nizozemskému violistovi s portugalským jménem Sào Soulez Larivièrovi. Ten se do Česka vrací v neděli již poněkolikáté, tentokrát s Koncertem pro violu a orchestr Bély Bartóka.

Dramaturg, režisér, scénograf, překladatel i herec – to vše je Petr Michálek, někdejší ředitel Městského divadla Zlín a rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Od 1. srpna se stane ředitelem Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Ve výběrovém řízení předstihl osm dalších kandidátů a ve funkci nahradí Lindu Hejlovou Keprtovou, která instituci opouští. Serveru KlasikaPlus.cz poskytl krátce po svém zvolení rozhovor, v němž přibližuje své vize.

Německo-turkmenský lyrický tenorista Dovlet Nurgeldiyev po studiích v Turkmenistánu a na Královské konzervatoři v Haagu zahájil mezinárodní kariéru v Hamburské státní opeře. Jeho repertoár zahrnuje mozartovské role i klasické tenorové partie světové opery. V posledních letech debutoval v řadě významných evropských operních domů, včetně Vídeňské státní opery, a loni se podílel na provedení Jany z Arku na hranici s Českou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem. Nyní se k našemu prvnímu sboru vrací, aby se ujal tenorového partu v Králi Davidovi, jiném Honeggerově oratoriu, během francouzského večera na Pražském hradě 18. března.

Irský klavírista Finghin Collins zastává více rolí. Věnuje se nejen sólové a komorní hře, ale zároveň je i uměleckým ředitelem Music for Galway, Mezinárodní klavírní soutěže v Dublinu a zakládajícím ředitelem New Ross Piano Festival v irském Wexfordu. V polovině března se během tří večerů představí pardubickému publiku jako sólista Klavírního koncertu C dur od Wolfganga Amadea Mozarta. O jeho uměleckém propojení se skladatelem, jeho vztahu k Čechám a její hudbě, účasti v porotách, a jeho uměleckých i osobních názorech jsme vedli rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

V pátek 13. března bude v Moravském divadle v Olomouci uveden balet Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie, který patří k nejčastěji inscenovaným klasickým baletům. Jeho světová premiéra se konala 30. prosince 1938 v tehdejším Zemském divadle v Brně v choreografii legendárního Ivo Váni Psoty. Pro známou látku, její strhující zpracování a působivou hudbu je balet stále vyhledáván a znovu a znovu studován. Rozhovor pro KlasikaPlus.cz však nevznikl s choreografem, šéfem souboru Janem Fouskem, ale s dirigentem Pavlem Šnajdrem, který balet v Olomouci pohostinsky nastudovává.

Linda Hejlová Keprtová je operní režisérkou a do července 2026 také ředitelkou Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Svou libereckou kapitolu završí kantátou Antonína Dvořáka Svatební košile, jež bude poněkud netradičně uvedena ve scénické formě a jejíž premiéra je chystaná na 13. března. Portál KlasikaPlus.cz s umělkyní a manažerkou v jedné osobě přináší rozhovor.

Pavel Trojan je český hudební skladatel, kterému se skladby hrají doma i v zahraničí. Dlouhá léta také působil jako pedagog a ředitel Pražské konzervatoře. V jeho tvorbě převažují skladby komorní, orchestrální, vokální a vokálně-instrumentální, ale je také autorem oper, muzikálů nebo hudby filmové. Několik jeho skladeb, včetně jedné premiéry, bude k slyšení v úterý 17. března na koncertu Prague Philharmonia v rámci Cyklu soudobé hudby. Tento večer bude sdílet se svým synem Pavlem Trojanem mladším, který se představí také jako skladatel. V následujícím rozhovoru se dočtete více o skladbách staršího z tvůrců a také třeba o tom, jak se dívá na soudobou hudbu.

Americký tenorista Paul Appleby vyniká mezi ostatními pěvci jasným, čistým tónem, interpretační inteligencí a pestrou škálou výrazových možností. Stejně dobře se cítí v noblesním světě Mozartovy hudby jako v dramatické intenzitě Berlioze, Brittena či současné opery. V rozhovoru hovoří o své umělecké identitě, zdravém operním ekosystému a o rolích, které brzy představí v Praze – na Pražském jaru uvede Berliozovo Faustovo prokletí a s rozhlasovými symfoniky se ujme tenorového partu ve Stravinského oratoriu Oedipus Rex.

Ondrej Olos je dirigentem Janáčkovy opery a duší souboru; skromně a pečlivě připravuje i diriguje inscenace, které tvoří páteř dramaturgie. Aktuálně stál za dirigentským pultem během „preview“ festivalu Janáček Brno: Robertem Carsenem režírovaná opera Káťa Kabanová se na jeviště vrátila s novým obsazením, protože se od premiéry dlouho nehrála. KlasikaPlus.cz s dirigentem přináší rozhovor.

Marek Kozák, mladý český klavírista, dosáhl mnohých úspěchů v tuzemsku i v zahraničí. Letos je mimo jiné jedním z interpretů vystupujících na Smetanovských dnech v Plzni, kde v úterý 10. března v rámci koncertu Když hudba umlkne představí díla autorů, kteří tragicky zahynuli v důsledku událostí spjatých s nacismem a druhou světovou válkou. Kromě své klavírní kariéry se věnuje pedagogické činnosti na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy, v minulosti se také intenzivně zabýval hrou na varhany a skladbou. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz jsme se dotkli jeho pedagogického působení na interpretačních kurzech, zákulisí velkých soutěží i spolupráce se Simonou Šaturovou.

Gruzínská mezzosopranistka Ekaterine Buachidze v loňském roce uchvátila porotu Operalie svou strhující interpretaci árie z Rossiniho Popelky a odnesla si hlavní cenu, cenu v kategorii Zarzuela i cenu Rolex. Ekaterine vystoupila na významných scénách v Římě, Mnichově či v legendární Aréně di Verona a od září 2024 je členkou Operního studia Bavorské státní opery. 16. března pěvkyně debutuje v Praze na Novoměstské radnici při koncertu pořádaném Spolkem přátel hudebních talentů. Doprovodí ji česká pianistka Kateřina Ochmanová a německý houslista Kurt Mitterfellner.

Název zní FOKus. Jedná se o významnou a tradiční akci v životě Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy a také velkou příležitost pro studenty tuto instituci navštěvující. Ve Smetanově síni Obecního domu mají možnost – za podmínky úspěchu v konkurzu – vystoupit v doprovodu významného tuzemského tělesa, a to dokonce sólově. Letos vybranou osmičku mladých umělců spolupracující Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK doprovodí 12. března a koncert a záležitosti s ním spojené v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje zástupce ředitele zmíněné školy Tomáš Krejča.

Sedmadvacetiletý Matyáš Novák patří k našim nejzajímavějším mladým pianistům. Obdiv vzbuzuje nejen svou velkolepou lisztovskou technikou a pozoruhodnou barvitostí své hry, ale také svým neobyčejně rozsáhlým repertoárem. S oblibou se pouští do skladeb, které se objevují na koncertních pódiích jen zcela výjimečně, a často zpestřuje svá vystoupení vlastními klavírními fantaziemi. V letošním roce připravil pro své posluchače nový, mimořádně atraktivní projekt: pod názvem Smetana Reborn uvádí v jednom večeru komplet všech šesti symfonických básní Smetanova cyklu Má vlast v klavírní transkripci Jindřicha Kàana z Albestů (1852–1926).

Generálním ředitelem Slovenské filharmonie je poslední čtyři sezóny nyní už bývalý flétnista Marián Turner, který převzal žezlo po klavíristovi Marianu Lapšanském. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Turner hovořil o své muzikantské historii, cestě k managementu i aktuálních projektech, které první slovenská hudební instituce chystá.

Patrick Kinmonth je britský spisovatel, scénograf a výtvarník, jeho práce zahrnuje široké spektrum tvůrčích rolí v oblasti divadla, výtvarného umění i kurátorství. Studoval anglickou literaturu na Oxfordu a později působil jako umělecký redaktor časopisu Vogue. V operním světě je znám především dlouholetou spoluprací s režiséry; vytváří scénické a kostýmní koncepce pro významné evropské scény. S režisérem Robertem Carsenem vytvořil mimořádnou inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové, která se vrátila na prkna Národního divadla Brno a dnes bude podruhé k vidění jako „preview“ festivalu Janáček Brno.

Na zahajovacím koncertě Smetanovských dnů (26. 2.) v České republice poprvé vystoupila Marina Viotti, laureátka mezinárodních pěveckých soutěžích a držitelka mnoha ocenění. Švýcarsko-francouzskou mezzosopranistku charakterizuje neobvykle široký záběr. Po studiu flétny se nadchla pro jazz, gospel a heavy metal. Na univerzitě v Lyonu studovala filozofii a francouzskou literaturu. Klasickému zpěvu se věnovala ve Vídni u sopranistky Heidi Brunner a na Houte Ecole de Music v rodném Lausanne ve třídě Brigitte Balleys. Bellcantový zpěv se učila v Barceloně pod vedením Raula Giméneze a v Itálii u Alessandry Rossi. Při příležitosti plzeňského koncertu jsme pěvkyni položili několik otázek.

Inspirace, radost, přátelé, sdílení i zkušenosti. To jsou nejčastěji skloňované hodnoty, které v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje vybraná pětice absolventů Stipendijní akademie MenART. S blížícím se termínem uzávěrky přihlášek do příštího devátého ročníku programu, určeného talentovaným žákům a studentům uměleckých oborů a jejich pedagogům, tak nastal čas pro volné pokračování v sérii rozhovorů, které se v minulých letech zaměřily na mentory a pedagogy. Klíčovým elementem jsou však mladí stipendisté. A ti, jak ukázaly jejich odpovědi, odcházejí z MenARTu naplnění pozitivními zkušenostmi, spoustou zážitků a velkou dávkou motivace do další práce.

Jedním z nejočekávanějších projektů letošního ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro je bezpochyby závěrečný koncert 4. června ve Smetanově síni Obecního domu. Zazní monumentální Messa da Requiem Giuseppa Verdiho se čtveřicí světových sólistů – Eleonorou Buratto (soprán), Elīnou Garančou (mezzosoprán), Benjaminem Bernheimem (tenor) a Riccardem Zanellatem (bas). Sächsische Staatskapelle Dresden a Wiener Singverein bude řídit Daniele Gatti. Se zmíněnou mezzosopranistkou KlasikaPlus.cz přináší exkluzivní rozhovor.

„Já jsem to neplánoval,“ říká s upřímně skromným úsměvem Nick Pritchard, ať už se ho ptáte na aktuální úspěchy nebo na kariéru v oblasti starší hudby. Tenorista, který se svému renomé těší hlavně díky bachovským projektům, přijíždí letos na Pražské jaro. S Václavem Luksem a Orchestra of the Age of Enlightenment uvede Haydnovo Stvoření.

Darja Kukal Moiseeva je mladou autorkou, která má za sebou už řadu úspěchů. Se skladbou Calmness II loni zvítězila v prestižní soutěži International Rostrum of Composers a uspěla také v otevřené výzvě Janáčkovy filharmonie v Ostravě. Právě v jejím dočasném působišti v kině Vesmír 26. února zazní orchestrální skladba Prostor barvám. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se lze dočíst nejen o této kompozici, ale i o dalších hudebních aktivitách skladatelky.

Členové Siebeneichener Quartett vystoupí tento týden na Pražské konzervatoři a den poté jako rezidenční soubor v Salónu Celetná. Ačkoliv se jedná o relativně nové kvarteto složené z mladých hráčů, nese si již řadu úspěchů. Jeho dva členové, primárius David Hernych a sekundista Marek Pavlica poskytli rozhovor o společné cestě, specifikách interpretace a nadcházejících plánech smyčcového kvarteta.

Hudební dráha, jakou má za sebou dirigent Jonathan Nott, který 23. února pozdvihne v Rudolfinu taktovku v čele Symfonického rozhlasu Českého rozhlasu, zavdává příčinu ke dvěma úvahám. První smeká klobouk nad tím, co tento dirigent dokázal: šestnáct let vedl symfoniky v Bamberku, kde také rozvíjel mezinárodní dirigentskou soutěž, tucet let byl šéfdirigentem Tokijských symfoniků, řídil operní soubory ve Wiesbadenu či v Lucernu, dirigoval Berlínské filharmoniky a nyní stojí v čele barcelonského Gran Teatre del Liceu. Druhé zamyšlení potěžkává význam Štěstěny, která v propojení s PR a marketingem vyzdvihne do výšin jen hrstku vyvolených, zatímco o jiných, dost možná stejně dobrých, se ví mnohem míň. Přitom za ně nejen mluví výsledky, ale také z nich prýští myšlenky, k nimž se přezaměstnané hvězdy nemívají čas uchýlit.

Barytonista Svatopluk Sem patří ke stálicím české operní scény. Absolvent českobudějovické konzervatoře je od roku 2022 sólistou Národního divadla v Praze, kde ztvárnil desítky zásadních rolí od Dona Giovanniho po Germonta či Escamilla, jeho hlas zní ale i daleko za hranicemi, nedávno například na BBC Proms v londýnské Royal Albert Hall. V poslední době je pěvce stále častěji slyšet v janáčkovských rolích, ostatně 3. března ho čeká další Revírník, tentokrát v Berlínské státní opeře Pod lipami. Nejen o této roli je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

Rakouský barytonista Wolfgang Resch patří k pěvcům, jejichž kariéra se přirozeně pohybuje napříč styly i žánry. Se stejnou samozřejmostí se u něj potkává opera, opereta i písňová tvorba nebo barokní repertoár se soudobou hudbou. V posledních sezonách na sebe výrazně upozornil na operních i koncertních jevištích nejen hlasovou kvalitou, ale i výraznou hereckou inteligencí a otevřeností k novým výzvám. 19. února vystoupí s Filharmonií Hradec Králové v Brahmsově Německém rekviem. V rozhovoru mluví o své cestě k hudbě, o svobodě, kterou mu přináší žánrová pestrost, i o tom, proč je pro něj písňový recitál stejně intimní výpovědí jako operní role.

Dříve působil v brněnském Českém filharmonickém sboru, nyní pěvce „tvaruje“ v Olomouci, v tamním Moravském divadle. Michael Dvořák je sbormistrem, který se snaží přinášet čerstvý vítr a jednou ze „svěžích“ aktivit, kterých je iniciátorem, je akce s názvem Sbor živě. Ta propojuje princip otevřené zkoušky s moderací či prvky inscenovaného představení a uskuteční se 26. února v komorním sále divadla. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se nicméně dotýká i osobnosti sbormistra nebo další, zejména koncertní činnosti sboru.

Olomouckou Redutu 17. února rozezní klavír ovládaný jednou z nejvýraznějších osobností české klavírní scény, pianistkou Terezií Fialovou. Dramaturgie večera propojí hudební světy Leoše Janáčka, Pēterise Vaskse, Johanna Sebastiana Bacha a Domenica Scarlattiho. Jaro umělkyni posléze přinese řadu komorních projektů v různých obsazeních i natáčení nového sólového alba. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se dotýká nejen volby klavíristčina repertoáru, ale také jejího dosavadního a probíhajícího studia nebo měnícího se vztahu k jejímu „životnímu partnerovi“, totiž klavíru.

Koloraturní sopranistka Vanda Šípová je publiku známá z prken Národního divadla, kde ztvárnila několik rolí zejména v soudobých operách. Často vystupuje i v Plzni, Liberci, Brně a Ostravě. Je ceněna pro svou muzikálnost, pěveckou techniku a suverénní přednes i v nejnáročnějších partech, stejně jako pro své výrazné herecké dispozice. V úterý 17. února vystoupí v Rudolfinu spolu se Zuzanou Markovou, Eliškou Weissovou a Vojtěchem Pelkou na koncertu k poctě Emě Destinnové. Mimořádně všestranná umělkyně v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vysvětluje, proč Destinnovou nepovažuje za svůj vzor a jaké nástrahy klade opera před širší publikum.

Těžko bychom u nás či na Slovensku hledali někoho, kdo by nikdy neslyšel o operním pěvci Štefanu Margitovi. Rodák z Košic si na nejprestižnějších operních scénách světa získal uznání kritiků i publika především v operách Leoše Janáčka a Richarda Wagnera. Právě s Wagnerem se nyní loučí: postava Logeho ve Zlatu Rýna, kterou poprvé ztvárnil v roce 2008 v San Francisku, bude jeho rozloučením s operou. Nové nastudování opery v režii Slávy Daubnerové a pod taktovkou Roberta Jindry uvede Národní divadlo 12. února 2026. Se Štefanem Margitou jsme hovořili nejen o této ikonické roli, ale třeba i o tom, jak vydržet zpívat do pozdního věku.