PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Na konci května uplyne rovných sto let od chvíle, kdy zemřel Antonín Bennewitz (1833–1926), jeden z prvních ředitelů pražské konzervatoře a významná postava české houslové pedagogiky. Jeho jméno by dnes – navzdory nesporným zásluhám – bylo prakticky neznámé. Avšak o Bennewitzově kvartetu se ví čím dál, tím víc: už téměř třicet let se drží na špičkové úrovni; 23. května těleso stane na pražskojarním pódiu. Houslista Štěpán Ježek je neoficiálním (ale každopádně výkonným) mluvčím kvarteta a poskytl rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

Zvídavost, otevřenost a důvěra. To byla slova, která jsme s letošní rezidenční umělkyní Pražského jara skloňovaly asi nejčastěji. Fascinující umělkyně, která na festival přináší čtyři rozličné programy, je známá především jako neúnavná ambasadorka soudobé hudby. Proslavila se však také bravurní kombinací role dirigentky a zpěvačky. Než si ale Barbaru Hannigan půjdete poslechnout, možná bude nejlepší všechny představy odložit. Tak to totiž dělá ona sama – a na oplátku nikomu neříká, co by „měl slyšet“.

Závěrečný koncert sezóny Janáčkovy filharmonie Ostrava 28. května v sále Vesmír zahájí čerstvá novinka. Jejím autorem je zástupce mladší generace tuzemských tvůrců, například s Pražským filharmonickým sborem v minulosti opakovaně spolupracující skladatel Jan Ryant-Dřízal. Jeho zbrusu nová kompozice je tentokrát čistě orchestrální a ve volném vztahu k městu Ostravě nese název Splendor solis, což v překladu znamená Sluneční záře. Ryant-Dřízal v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje svou inspiraci a způsob práce, a to nejen v kontextu světové premiéry, ale i mnohem šířeji.

Tobiáš Horváth je mladým, nadějným skladatelem dokončujícím své studium na pražské HAMU, kromě hudby se ale věnuje i výtvarnému umění nebo organizační činnosti. V roce 2023 získala jeho akusmatická skladba Historie Josefa Egyptského ocenění pro českého autora v Mezinárodní soutěži elektroakustické hudby Musica Nova a jeho jméno figuruje i ve výběru tří mladých skladatelů na cenu Nejúspěšnější mladý autor vážné hudby za rok 2025, kterou každoročně uděluje OSA. Na koncertu Prague Offspring: Ensemble Modern II, který pořádá Pražské jaro, mu 30. května v DOX+ zazní skladba 423. O této kompozici i dalších tématech spjatých tvorbou mladého autora se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.

Slovenský basista Jozef Benci patří již téměř tři desetiletí k pilířům operních domů na Slovensku a nejen tam. Za svou bohatou kariéru nastudoval všechny důležité role, které byly pro jeho hlasový obor napsány a 21. května k nim přidá další: roli Generála v Prokovjevově opeře Hráč. Tu v hudebním nastudování Marka Šedivého a v režii Jiřího Nekvasila v premiéře uvede Národní divadlo moravskoslezské. Nejen o ní je náš rozhovor.

Na české operní scéně působí jako výjimečný solitér – nikdy formálně nestudoval zpěv, a přesto barytonista Jonatan Müller na loňské Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka získal třetí cenu v kategorii Opera. Tento úspěch mu zároveň otevřel dveře ke spolupráci mimo jiné se Smetanovou Litomyšlí či Hudebním festivalem Antonína Dvořáka v Příbrami. Nejen o těchto vystoupeních, ale i o životě mezi partiturami a paragrafy je následující rozhovor.

Svým úspěchem se zařadil po bok pianistů, jako jsou Garrick Ohlsson, Martha Argerich, Krystian Zimerman nebo Seong-Jin Cho. Americký pianista Eric Lu, vítěz loňské Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě, vystoupí 22. května sólově v Rudolfinu v rámci festivalu Pražské jaro a na programu jeho recitálu budou díla Chopina, Schuberta a Schumanna. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz klavírista mluví o své hudební cestě, zkušenostech z Chopinovy soutěže, vztahu k dílu zmíněných skladatelů, o české hudbě i o nadcházejícím vystoupení.

Koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček letos po delší době navštívil Ústí nad Orlicí – to proto, aby usedl v porotě osmašedesátého ročníku Kocianovy houslové soutěže. Tradiční klání zpětně hodnotí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, kdy vyzdvihuje úroveň zejména zahraničních účastníků. „Kocianka“ je pro Mráčka „srdcovkou“; z jeho odpovědí je to dobře patrné. Vždyť přesně před půlstoletím soutěž vyhrála jedna interpretka houslistovi velmi blízká…

Sopranistka Jana Sibera patří k pilířům Opery Národního divadla. K jejím profilovým rolím patří Violetta, Massenetova Manon, za níž v roce 2022 získala Thálii, dále Zuzanka, Mimì, Donna Anna, Julie, Rusalka, Nedda či Adina. V květnu k nim přidá roli Blanche de la Force v Poulecově opeře Dialogy karmelitek. Premiéra v režii Barbory Horákové Joly a v nastudování Hermanna Bäumera se uskuteční 21. května ve Státní opeře. Blanche je pro Janu Siberu svým způsobem přelomová role; nejen o ní však je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

Tenoristu Aleše Brisceina není třeba dlouze představovat; je dlouholetým pilířem souboru Opery Národního divadla. Častá jsou i jeho hostování na zahraničních scénách, kde bývá obsazován do Janáčkových oper, ale nejen do nich. Nejnověji ho čeká role Gabriela von Eisensteina v novém nastudování Netopýra v režii Vojtěcha Oreniče a hudebním pojetí Ondreje Olose v Národním divadle Brno a rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz je veden o nešvarech operního světa, srovnání českých operních domů se zahraničními nebo o nástrahách oper Leoše Janáčka.

Jan Martiník patří k pěvcům, kterého čtenářům portálu KlasikaPlus.cz není třeba představovat – o aktivitách a úspěších basisty informuje pravidelně. V loňském roce vznikl rozhovor u příležitosti Martiníkových písňových recitálů, letos si umělec udělal čas před svým vystoupením při festivalu ZUŠ Open na Pražském hradě 13. května.

Česko-britský hornista Ben Goldscheider vystoupí ve čtvrtek 14. května od devatenácti hodin v kostele sv. Máří Magdaleny v Bohutíně. V rámci Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram spolu se Zemlinského kvartetem přednese díla Wolfganga Amadea Mozarta, Ralpha Vaughan-Williamse a Gavina Higginse. Při této příležitosti Goldscheider poskytl rozhovor o své koncertní dráze a lesním rohu jako nástroji s pestrou paletou barev a spoustou zvukových možností.

Šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu Petr Popelka hraje se svým tělesem 12. a 13. května na Pražském jaru Smetanovu Mou vlast. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz však přibližuje nejen tento krásný úkol, související s letošním stým jubileem tělesa, ale i práci s Vídeňskými symfoniky, zkušenosti z hostování u amerických orchestrů a své vidění dirigentské profese. Včetně toho, že se před stovkou muzikantů musí i v nechtěné zranitelnosti cítit komfortně.

Rok narození mu začíná dvojkou, přesto už po celé západní Evropě rozvíjí koncertní aktivity nejen sólové, ale i komorní – oboje na vysoké, profesionální úrovni. Plzeňský rodák, houslista Kryštof Kohout však na domovinu nezanevírá. Naopak. Příležitostí v tuzemsku si váží, přičemž dvě jsou v plánu v dohledné době a umělec se příznačně představí v obou svých obvyklých rolích: sólově 14. května hraje ve Zlíně, v komorní sestavě se pak ukáže 7. června na valtickém zámku. KlasikaPlus.cz s talentovaným interpretem přináší rozhovor.

Ten projekt vejde do dějin – to je jisté už teď. Osm let připravovaná Mahlerova Osmá nadvakrát 17. a 18. května rozezní ostravské Trojhalí Karolina za přítomnosti tisícovek diváků a přispění stovek účinkujících. „Monstrakci“ z pozice dirigenta odřídí renomovaný Christian Arming, iniciátorem a motorem celé věci však je fagotista Jan Soukup. KlasikaPlus.cz s ním přináší rozhovor.

Letošní ročník Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara začíná už zítra 8. května. Předsedou poroty v klavírním oboru bude poprvé britský pianista Daniel Browell, který v rozhovoru nechává nahlédnout do zákulisí předvýběru, fungování poroty i proměny současné klavírní interpretace. Mluví také o tom, proč podle něj soutěže nemohou určit „nejlepšího pianistu“ a jak důležitou roli v nich hraje štěstí.

Mezinárodní hudební soutěž Pražského jara se pomalu a jistě blíží. V soutěžním předvýběru jako jediná česká kandidátka v oboru klavír uspěla Eliška Tkadlčíková – olomoucká rodačka tento rok úspěšně zakončila magisterské studium na Akademii múzických umění v Praze ve třídě Iva Kahánka. Mezi její soutěžní úspěchy patří například první cena ze Smetanovy soutěže v Plzni či druhá cena ze soutěže Nadace Bohuslava Martinů. V dnešním rozhovoru jsme probraly nejen její studium, plány do budoucna, přípravy na soutěž, ale i jaké to je hrát po boku svého profesora a zároveň jednoho z nejlepších českých klavíristů.

V pátek 8. května se v Moravském divadle v Olomouci koná poslední premiéra souboru opery a operety v této sezóně. Je jí slavná Mozartova opera Don Giovanni. Před premiérou jsme se sešli k malému rozhovoru s tvůrci této inscenace, se šéfdirigentem Petrem Šumníkem, hostujícím režisérem Vladimírem Johnem a hostujícím dramaturgem Danielem Jägerem.

Portál KlasikaPlus.cz tentokrát přináší dvojrozhovor. Vyzpovídali jsme dvě významné osobnosti zabývající se tou nejranější hudbou, každá je však z jiné oblasti: David Eben je zakladatelem a dlouholetým vedoucím Scholy Gregoriana Pragensis a Marios Christou zakladatelem Philokallia Ensemble. 6. května 2026 v kostele sv. Václava na Zderaze vystoupí na společném koncertu u příležitosti kyperského předsednictví v Radě Evropské unie.

O odtajněné sezóně 2026/27 Janáčkovy filharmonie Ostrava se s jejím ředitelem Janem Žemlou diskutovalo s nadšením. 73. sezóna je naplněná různorodým programem a špičkovými sólisty a na své si přijdou jak milovníci klasické hudby, tak i mladí i nároční posluchači.

Nový svět a nové příležitosti u zahájení festivalu Dvořákova Olomouc otevře ukrajinsko-nizozemská klavíristka Anna Fedorova ve své interpretaci Rachmaninovy Rapsodie na Paganiniho téma; 7. května umělkyně vystoupí v Redutě za doprovodu Moravské filharmonie Olomouc. Mimo své intenzivní koncertní činnosti je společně se svým manželem, kontrabasistou Nicholasem Schwartzem zakladatelkou Davidsbündler Academy v Haagu či iniciátorkou charitativních koncertů na pomoc Ukrajině. Nejenom o její akademii a rodné vlasti, ale i o trémě, koncertních přípravách či o banánech je dnešní mile uvolněný rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

Letos se v hudebním světě slaví jedno velké výročí – uplynulo už 270 let od narození Wolfganga Amadea Mozarta. 5. května jej jeho posledním klavírním koncertem poctí Jan Bartoš společně se Slovenskou filharmonií pod taktovkou Tomáše Netopila. Bartoš je velkým milovníkem díla salcburského rodáka, rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se tedy týkal i dalších přání ohledně studia skladeb rakouského génia či interpretačních zásad v kontextu jeho děl.

Co dnes ještě znamenají interpretační soutěže? Jak poznat osobnost za dokonale zvládnutými notami a proč je Bachova Partita skutečnou zkouškou hudební zralosti? Rozhovor s Philippem Bernoldem, letošním předsedou flétnové soutěže Pražského jara, se dotýká dramaturgie soutěže (začíná 7. května), proměn hudebního vzdělávání i inspirací, které formují uměleckou osobnost na celý život.

V červnu dovrší šedesátku, slavit se však chystá už měsíc předem – nikoli však s ohledem na svou osobu, ale směrem k nástroji, jemuž je oddaným služebníkem… Akordeonista Ladislav Horák poskytl rozhovor portálu KlasikaPlus.cz. Reflektuje kromě velké šíře organizačních aktivit virtuosa především květnový Minifestival akordeonistů, na kterém se představí tuzemská interpretační špička. Akce se vztahuje k 6. květnu – dni zvanému, s ohledem na den patentu instrumentu v roce 1829, Světovým dnem akordeonu.

Rozsahem své činnosti i rozměrem svého díla se Jaroslav Krček nesporně řadí k velikánům české hudby současnosti. Tím spíš, že kvantita jeho tvorby není na úkor kvality. Šéfuje, moderuje, píše… a dost možná ze všeho nejraději komponuje. Kdo se 29. dubna vypraví na Hlubokou, setká se tam s jeho Svatým Václavem, operou s letitým příběhem a jihočeským rozuzlením.

Poté co vystudoval hru na hoboj a dirigování na Pražské konzervatoři se Tomáš Brauner rozhodl absolvovat dirigování i na pražské HAMU a na vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst. Dnes patří mezi nejvýraznější dirigentské tváře naší koncertní i operní scény. Jako bývalý šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů se 30. dubna podílí na slavnostní koncertu u příležitosti osmdesátých narozenin tohoto orchestru. Ve svém nabitém programu si našel čas i na rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz. 

Skladatel Ian Mikyska je jedním z nejvýraznějších hlasů mladé generace autorů, umění se však věnuje i několika dalšími způsoby. Je například uměleckým šéfem Prague Quiet Music Collective, skládá pro divadlo i film, píše umělecké i publicistické texty a je aktivním multiinstrumentalistou. Tvoří také vlastní instalace či videa nebo vydal sbírku zvukových básní. V nejbližších dnech se s jeho hudbou lze setkat na koncertu Prague Philharmonia v rámci jejího Cyklu soudobé hudby – 28. dubna ve Švandově divadle zazní několik Mikyskových skladeb. Následující rozhovor se dotýká programu koncertu a také obrazně nahlíží do kuchyně skladatelovy tvorby.

Na program Národního divadla Brno se v dubnu vrací inscenace Janáčkovy opery Osud, jejíž premiéra se konala v rámci tamního janáčkovského festivalu roku 2020. Inscenaci režíroval proslulý kanadský divadelník Robert Carsen, který hlavní roli skladatele Živného rozdělil mezi dva interprety – ti jej představují v mladém a starém věku. Mladého Živného zpíval tehdy italský tenorista Enrico Casari, který se prvně 25. dubna objeví i v obnovené inscenaci.

Sopranistka Pavla Radostová se pohybuje s pozoruhodnou lehkostí mezi světy, které se na první pohled míjejí: od renesanční polyfonie přes barokní operu až po hudbu soudobou. Spolupracuje s předními českými i zahraničními ansámbly specializovanými na starou hudbu, zatímco soudobému repertoáru se věnuje zejména s Orchestrem Berg a dirigentem Petrem Vrábelem. Po svém debutu v Rameauově Platée na scéně Národního divadla nyní ztvární titulní roli v nově připravované inscenaci opery Václava Trojana Kolotoč v hudebním nastudování Zbyňka Müllera a v režii Magdaleny Švecové, která bude mít premiéru 23. dubna.

Britská klavíristka Isata Kanneh-Mason je nejstarší ze sedmi sourozenců hudebního klanu Kanneh-Mason, jehož členy jsou i další profesionálně etablovaní hudebníci, například violoncellista Sheku Kanneh-Mason. V pondělí 20. dubna Isata rozezní Dvořákovu síň Rudolfina provedením Klavírního koncertu č. 3 Sergeje Rachmaninova za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Vedle českého debutu aktuálně představuje také nové album věnované tvorbě Sergeje Prokofjeva a rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz jsme vedly nejen o tomto projektu, ale i o trémě, rodinném zázemí a uměleckých plánech.