„Aktivity spojené s kandidaturou si vyžádaly zapojení skoro tisíce lidí.“

„V roce 2000 jsem žil coby školák v Praze, v roce 2015 jsem vedl operu v Plzni a nyní ji vedu v Českých Budějovicích. Evropská hlavní města kultury mě jaksi záhadně přitahují!“

„Cílem našich programů je reformovat umělecké prostředí Českých Budějovic, resp. celého kraje, tak, aby se zde jednotlivé aspekty kultury prostupující veřejným prostorem, městskými organizacemi, sférou sociální, vzdělávací, zdravotní, komunitní či sportovní vzájemně podporovaly a souvisely jedna s druhou.“

Tomáš Ondřej Pilař, umělecký šéf opery Jihočeského divadla a jeden z renomovaných českých operních režisérů, je jedním z lidí, co se zasloužili o úspěch Českých Budějovic. V roce 2028 totiž budou držitelem titulu Evropského hlavního města kultury. Ve finálovém kole porazily město Broumov. Okolnosti naplňování požadavků projektu i předpokládaný průběh roku 2028 i roků následných režisér přiblížil pro portál KlasikaPlus.cz.

Kandidatura Českých Budějovic na Evropské hlavní město kultury (EHMK) je v podstatě celonárodní záležiostí jdoucí až k nejvyšším ministerským strukturám státu. Co bylo konkrétně vaším úkolem při naplňování požadavků projektu?

Měl jsem tu čest být jedním ze tří členů dramaturgické rady, která sestavovala programovou část přihlášky, jako kurátor jsem se podílel na rozpracování některých projektů a ve finále naší kandidatury jsem režijně připravil osmihodinovou prezentaci mezinárodní porotě, což byla velkolepá akce probíhající po celých Českých Budějovicích a spojující více než pět set kulturních aktérů a třicet tři uměleckých intervencí.

Dá se nějak představitelně přiblížit šíře požadavků, které projekt klade na kandidátská města?

Je to opravdu široké portfolio. Pro České Budějovice bylo prvním významným krokem přijetí takzvané kulturní koncepce, která je nezbytnou podmínkou pro kandidaturu. Následně město předkládá více než stostránkovou přihlášku, v níž povinně popisuje své strategické vize, kulturní program, jeho evropskou dimenzi, zapojení lokálních komunit a jeho přesah. V současnosti je jako významné kritérium hodnocení vnímaná udržitelnost kulturního rozvoje, který by se neměl zastavit v onom klíčovém roce, v našem případě 2028, dále se hodnotí například reálná politická podpora uvnitř daného města a samozřejmě současná nebo deklarovaná infrastruktura pro realizaci plánovaného rozvoje.

Odhadem kolik lidí se organizačně zapojilo?

Nejužší tým kandidatury má dvacet čtyři členů, z toho sedm odpracovalo tu nejintenzivnější práci na samotném psaní přihlášky (mezi těch sedm já nepatřím a před jejich prací smekám), nicméně aktivity spojené s kandidaturou si vyžádaly zapojení skoro tisíce lidí. Kultura je v našem vidění univerzální transformativní princip, který spojuje všechny aspekty lidského bytí, takže široké zapojení bylo pro tuto koncepci nezbytností.

Vy sám reprezentujete hudebně-divadelní složku kultury, zcela jistě však budou zahrnuty i ostatní formy umění. Do jaké míry bude hudební divadlo hrát ve výsledku prim?

V mém vidění světa se všechny aspekty kultury vzájemně ovlivňují a hodnoty, na kterých byla naše kandidatura postavená, tomu k mé radosti odpovídají. Z devětapadesáti programových linií, které jsme pečlivě nadesignovali, se tak hudby a divadla nějakou formou týkají téměř všechny. Nicméně nemohu nevypíchnout své oblíbené, kterými jsou Culture Harvest, velké bienále site specific divadla, Jírovec – Forgotten Music, každoroční konference spojená s rekonstrukcí díla tohoto budějovického skladatele, Urban Canvas, linie propojující vážnou hudbu a soudobé „urban” žánry jako slam poetry, rap nebo hip hop, anebo Kroj Pride, oživující lidovou kulturu v artificiálním rámci. Tyto programové linie jsou nyní nazvány anglicky, protože přihláška byla povinně podávána v angličtině. Ta je již veřejně dostupná zde, všechny programy jsou v ní detailně popsány a koncem července zde navíc zveřejníme i českou easy-to-read verzi.

Ve finálovém kole jste porazili město Broumov. Co podle vás byla ona komparativní výhoda, která vám přinesla vítězství?

Bylo by krajně netaktní, kdybych si nad tím vůbec dovolil přemýšlet. Broumov odvedl během kandidatury fantastickou práci, jejich přihláška je naprosto skvělá a osobně si jejich koncepce hluboce vážím. Budu šťastný, pokud se nám podaří realizovat některé společné vize a Broumovu moc přeju, aby se jim jejich kulturní program podařilo naplnit i bez uděleného titulu.

Po Praze a Plzni se stanete třetím českým městem, kterému bude titul na jeden rok propůjčen. České Budějovice však jsou oproti například Praze městečkem. V čem bude budějovické pořadatelství jiné než pražské? Jak se do věci, myslíte, promítne rozdílná dynamika měst?

Kandidatura Prahy probíhala v době, kdy bylo hlavním cílem projektu EHMK upozornit na jedinečné evropské metropole a vytvořit roční festival, zatímco naše kandidatura proběhla již za času, kdy bylo cílem nastartovat rozvoj daného města, potažmo regionu, a udržet jej dlouhodobě. V tom vidím asi ten největší rozdíl. Nicméně základní architektura naší přihlášky samozřejmě zrcadlí významné propojení Českých Budějovic a krajiny jižních Čech, sepjetí s přírodou, blízkost hranic, významné zapojení lokálních komunit nebo zemědělskou tradici, což jsou všechno naše lokální témata. Apropos, v roce 2000 jsem žil coby školák v Praze, v roce 2015 jsem vedl operu v Plzni a nyní ji vedu v Českých Budějovicích. EHMK mě jaksi záhadně přitahuje!

Kdy začnou reálné přípravy? Nebo snad už probíhají?

Ty již začaly před dvěma a půl lety, některé programy spojené s kandidaturou se již realizovaly a další projekty začnou postupně nabíhat tak, aby v roce 2028 dosáhly svého vrcholu. A přestože si po vyhlášení vítězného výsledku kandidatury připadáme jako v cíli maratonu, dost dobře si uvědomujeme, že ten pravý ultramaraton je teprve před námi.

Jaký dlouhodobý následný efekt si od hostitelství slibujete?

Klíčovou hodnotou naší přihlášky je „Permakulturní prostředí”, což je pojem známý především z biologie. V permakulturní zahradě má stejnou váhu život staletého dubu, mechu na jeho kořenech, půdních bakterií i kosa hnízdícího v jeho koruně. Cílem našich programů je reformovat umělecké prostředí Českých Budějovic, respektive celého kraje, tak, aby se zde jednotlivé aspekty kultury prostupující veřejným prostorem, městskými organizacemi, sférou sociální, vzdělávací, zdravotní, komunitní, sportovní – a tak dále – vzájemně podporovaly a souvisely jedna s druhou. A proto si od hostitelství slibuji evropskou excelenci našeho města, zvýšenou kvalitu života každého jednoho obyvatele, nárůst atraktivity pro návštěvníky, ale i lidi, kteří se zde rozhodnou žít, a v neposlední řadě také to, že se staneme inspirací pro další města po celé Evropě v tom, že kultura má významnou transformativní sílu a ve své podstatě je dostupná pro každého, kdo po ní zatouží.

———

České Budějovice zvolila Evropským hlavním městem kultury pro rok 2028 mezinárodní komise letos v pátek 30. června. Titul je od roku 1985 vždy na jeden rok propůjčován Evropskou unií jednomu či více evropským městům, která tak mají po celý rok možnost představit Evropě svůj kulturní život a jeho rozvoj. Titulem „European Capital of Culture“ se mohlo pyšnit už více než 60 evropských měst, od metropolí po desetitisícová městečka. Titul získala také Praha (v roce 2000) a Plzeň (v roce 2015). Vedle Českých Budějovic budou titul v roce 2028 držet ještě dvě města, jedno bude vybráno v září a druhé v prosinci.

Třemi Evropskými hlavními městy kultury roku 2023 jsou Temešvár (Rumunsko), Elefsina (Řecko) a Veszprém (Maďarsko). V roce 2024 jsou to Tartu (Estonsko), Bad Ischl (Rakousko) a Bodø (Norsko); v roce 2025 Chemnitz (Německo) a Nova Gorica (Slovinsko); v roce 2026 Oulu (Finsko) a Trenčín (Slovensko) a v roce 2027 Liepaja (Lotyšsko) a Évora (Portugalsko).

Foto: Z prezentace pro porotu