KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Příjemci grantů k Roku české hudby odtajněni. Značný prostor dostává nová tvorba

Rok české hudby je v plném proudu. Vedle jubilanta Bedřicha Smetany připomene plejádu českých skladatelů a interpretů, kteří zanechali výraznou stopu v české hudební kultuře a podíleli se na jejím úspěchu v zahraničí. Klíčovým tématem roku je také hudební současnost, která se do dramaturgických plánů orchestrů a divadel promítá skrze skladby soudobých autorů. Ministerstvo v souvislosti s přidruženým…

Číst dál…

Sugestivní dirigentská osobnost. Nedožitých 88 let Zdeňka Mácala

„Jako dynamický mladík dirigentské taktovky vstoupil raketově na česká hudební pódia, ale pak se dočkal doma takřka třicet let totálního zapomnění.“

„Poprvé v Americe vystoupil v roce 1982 a hned s proslulým Chicago Symphony Orchestra. Úspěch měl neuvěřitelný, do programu mj. zařadil První symfonii Bohuslava Martinů!“

„Imponoval mu hektický život, partitury studoval v letadle a nesčíslněkrát se spolu s manželkou stěhoval; v Kalifornii mu vyhořel dům, když byl na jakémsi turné.“

Není tomu ještě ani čtvrt roku, co se 25. října 2023 v Praze uzavřela životní dráha Zdeňka Mácala, někdejšího šéfdirigenta České filharmonie. A letos 8. ledna by tento sugestivní, charismatický umělec, který bohužel příliš krátce a přitom neobyčejně výrazně poznamenal český hudební život, oslavil 88. narozeniny. Vzhledem ke své pestré a extrémně bohaté umělecké dráze odešel zcela netypicky, bez oficiálních smutečních poct, provázen v tisku spíše jen drobnými vzpomínkovými články. Světská sláva, polní tráva, jak říká často používané přísloví; v Mácalově případě to platí dvojnásob.

Číst dál…

Když dva jsou jeden. Mahan Esfahani a Hille Perl rozmazlovali Rudolfinum

„Mahan Esfahani povýšil svou hrou cembalo na výsostně zajímavý nástroj s celou škálou barev a dynamiky.“

„Hille Perl rozehrála svou violu da gamba způsobem uchvacujícím jemností, samozřejmou technikou, výrazovou vytříbeností a citem pro souhru.“

„Zvukové sepětí obou nástrojů bylo rozkoší pro uši, navyklým robustnějšímu zvuku jiných instrumentů, tónová artikulace i souhra v agogice se blížily dokonalosti.“

Další z mimořádných večerů připravil posluchačům Český spolek pro komorní hudbu. Na pódiu Dvořákovy síně Rudolfina se ve středu 3. ledna setkali hráči uvyklí potlesku věhlasných koncertních síní, cembalista Mahan Esfahani a hráčka na violu da gamba Hille Perl. Zaplněnému pražskému sálu předvedli, jak působivý je souzvuk nástrojů, které neslýcháme příliš často.

Číst dál…

Jak na Nový rok, tak po celý rok aneb Jak filharmonici s Hrůšou nasadili vysokou laťku

„Ve dvou jednovětých skladbách Antonína Dvořáka naplno a suverénně využil daný prostor houslista Jiří Vodička.“

„Předehra k Prodané nevěstě – v posvěceném okamžiku mistrovský kus v neméně mistrovském provedení, jakého by nedocílil žádný jiný orchestr na světě.“

„Rapsodii v modrém zahrála pianistka Olga Kern s obrovskou energií v rozpětí od romantismu rachmaninovovského typu po dobovou populární hudbu.“

Rok české hudby 2024 otevřela Česká filharmonie na Nový rok večer programem přenášeným televizí, který zazněl v Rudolfinu už odpoledne a také předtím na Silvestra. Stejně jako Marek Eben ve svém nenapodobitelně laskavém a trošičku hubatém průvodním slovu, ani dirigent Jakub Hrůša v něm nenechal náhodě žádný detail. Za přispění houslisty Jiřího Vodičky a klavíristky Olgy Kern se ze sledu populárních čísel od českých mistrů a od Gershwina od prvních do posledních okamžiků stala hudební událost.

Číst dál…

Pohledem Lukáše Hurníka (10)
Máme Rok české hudby. Ale co je to česká hudba?

„Je na Kabeláčově Mysteriu času něco českého? Přesto je to jedna z nejlepších českých skladeb.“

„V hlavním městě operní invence holt tolik nekvasí.“

„Česká hudba nepotřebuje žádné kvóty.“

Rok české hudby 2024, který právě začíná a který je tentokrát ještě posílen důrazem nazývaným Smetana200, vzbuzuje hrdost i otázky. Jako výsledek vzájemného zvažování a poměřování obou možných postojů a přístupů se nabízí přesvědčení, že to, čemu se říká česká hudba, je charakteristické otevřeností ke světu – že prokazuje schopnost přijímat podněty z okolí a zároveň nabízet světu vlastní invenční řešení.

Číst dál…

Klasika v souvislostech (62)
Amadeus.
Hudba proti hudbě, talent, vášeň a smích proti řevnivosti a upjatosti

„Vzniklo výjimečné, nadčasové dílo, které navíc po uvedení do kin způsobilo ve světě ´mozartománii´.“

„Střet konformního, průměrného, žárlivého a konvenčního staršího umělce s uvolněným, drzým, samolibým a prostořekým, ovšem nesporně geniálním, Bohem políbeným mladším hudebníkem.“

„Československá metropole konkurovala uvažované Vídni nejen díky zachovalému, tehdy navíc ještě omšelému historickému centru, ale i tím, že byla pro americké filmaře mnohonásobně levnější.“

Osm Oscarů, třináct nominací na Oscara a dalších dvaatřicet ocenění včetně čtyř Zlatých globů. To je bilance jednoho z nejlepších filmů historie, jednoho z nejúspěšnějších titulů světové kinematografie – amerického velkofilmu o Mozartovi a Salierim. Filmu o hudební vášni a o konfliktu geniality a průměrnosti, ale i o nerovném a marném zápasu výjimečného jedince s představiteli institucionalizované moci. Amadeus Miloše Formana se točil v roce 1983, tedy před čtyřiceti lety. Mnoho záběrů tehdy vzniklo v Praze, další v Kroměříži.

Číst dál…

Institut Bohuslava Martinů. Adopce, edice, benefice

„Institut na svém webu zveřejňuje skladby, které jsou předmětem příštích chystaných dílů kompletu. Benefity jsou odstupňovány podle výše daru.“

„Snahou bylo, aby první svazky obsáhly různé formy a žánry – aby naznačily šíři a různorodost děl Bohuslava Martinů.“

„Na špičkové profesionální úrovni je reálné připravit maximálně dva svazky ročně. Totéž se týká nakladatele i toho, co unese trh.“

Houslista Jan Mráček s klavíristou Lukášem Klánským, kolegou z Lobkowicz Tria majícího za sebou prvních deset let, vystoupili 8. prosince v Sále Martinů na Dnech Bohuslava Martinů. Uvedli Beethovena, Šostakoviče, Kalabise, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a pochopitelně i Martinů – jeho Českou rapsodii. O dva dny dříve hráli v refektáři Profesního domu na Malostranském náměstí na devátém benefičním koncertě pro Institut Bohuslava Martinů…

Číst dál…

Felix Slováček ml.: Být zdravý a co nejvíce dirigovat

„Děda byl velký perfekcionista a díky tomu se stal slavným, protože povznesl zvuk harfy na špičkovou úroveň, kdy třeba vůbec nebylo slyšet, jak šlape na pedály.“

„Za svůj skutečný dirigentský debut považuji koncert s Karlovarským symfonickým orchestrem, který se uskutečnil 13. listopadu 2013.“

„Hodně dbám na kulturu tónu, protože znám mnoho hráčů, kteří jsou jinak výborní, avšak kvalita jejich tónu značně pokulhává.“

Felix Slováček ml. je dokonalý prototyp multižánrového talentu. V diváckém povědomí je sice nejvíce zapsán jako klarinetista, ale již deset let se intenzivně věnuje také dirigování. Tak na Silvestra vystoupí s Komorní filharmonií Pardubice v Sukově síni pardubického Domu hudby, přičemž vedle vedení orchestru představí ještě další své schopnosti.

Číst dál…

Jiří Pavlica: Disharmonie mi vadí

„Vyhovuje mi, že jsou Skácelovy básně vesměs pokorné.“

„Není sporu, že Janáček byl génius.“

„Hudba, ať je jakákoliv, jsou emoce. Věřím, že dokud člověk člověkem bude, tak bude emoce k životu potřebovat.“

Jiří Pavlica, rodák z Uherského Hradiště, je od roku 1978 až dosud uměleckým vedoucím hudebního souboru Hradišťan, který vyšel z odkazu folklorních tradic, ale postupně se inspiroval i v jiných kontextech, včetně mimoevropských. Jako houslista v něm působí dokonce už od roku 1970. Prvního prosince oslavil sedmdesátiny, a tak v uplynulých týdnech absolvoval řadu koncertů…

Číst dál…

Anna Paulová: Klarinet má téměř nekonečné technické a výrazové možnosti

„Přístupy všech pedagogů byly samozřejmě trochu rozdílné. Nakonec jsem si stejně musela vybrat to, co se mně líbí nejvíce.“

„Bylo mým velkým přáním u Sabine Meyer studovat, má zvláštní druh pozitivní energie, který okamžitě předává na ostatní lidi.“

„K hudbě Karla Husy mě přivedl pan profesor Jiří Hlaváč.“

Anna Paulová v září tohoto roku křtila své debutové CD se skladbami Karla Husy a Bohuslava Martinů. K natáčení si společně s šéfproducentem klasické hudby vydavatelství Supraphon Matoušem Vlčinským přizvala celou řadu interpretů,…

Číst dál…

Martin Glaser: Brno má potenciál být kulturním centrem Evropy, stačí jen chtít

„Naše divadlo je ve velmi dobré kondici a jde jen o to, jak si povede dál a jakou bude mít podporu.“

„Mám z toho pocit, že představitelé tohoto města nestojí o zachování kvality ani kvantity kulturní nabídky pro svoje obyvatele, ani pro návštěvníky města.“

„Národní divadlo Brno se stává silným ambasadorem naší země a kultury.“

Martin Glaser je ředitelem Národního divadla v Brně od listopadu 2013 a nyní vstupuje do třetího funkčního období. Když se v roce 2013 o post ředitele v Brně ucházel, nemohl tušit, že ho čeká nejen konsolidace rozhádaných, personálně…

Číst dál…

Pohledem Jiřího Vejvody (59)
Festival, který se nechystá do důchodu.
Ohlédnutí za 60. ročníkem Zlaté Prahy

„V čem tkví smysl tohoto festivalu? Co nám říká o tom, kam směřuje televizní svět? A kudy v této oblasti kráčejí naši tvůrci?“

„Jestli má televizního diváka něco ‚informovat, vzdělávat a bavit‘, je to v oblasti hudby (a tance a baletu) na obrazovce ztvárnění současného díla, soudobé opery.“

„Máme se vydat stejným směrem, nebo být vděčni za náš konzervativní přístup, za náš středoevropský ‚selský rozum‘?“

Banální konstatování, že čím je člověk starší, tím mu čas rychleji ubíhá, se mi potvrdilo i v končícím roce 2023. Co bylo v lednu, mi připadá jako před půl rokem; co v létě, jako by se odehrálo včera. Prosinec přináší ankety na téma „zážitek roku“, při nichž si v hlavě přehrávám film. O událostech, akcích, projektech, jimiž jsem pracovně prosvištěl, aniž bych měl čas se ptát názvem Gauguinova plátna z Národní galerie: Odkud přicházíme? Co jsme? Kam jdeme? Nyní, když je venku tma od čtyř odpoledne do osmi ráno, přichází čas zklidnění a ohlížení. Například za festivalem, který proběhl ve znamení tří výročí. Jaký je? V čem tkví jeho smysl? Co nám říká o tom, kam směřuje ve ztvárnění hudby (plus tance a baletu) na obrazovce svět? A kudy v této oblasti kráčí naši televizní tvůrci?

Číst dál…

Klasika v souvislostech (60)
Novosvětská symfonie – newyorská, americká, česká

„Dvořák už tu nežije, hlásal v té době v pragmatickém duchu novinový úvodník.“

„Carnegie se projevil jako vizionář.“

„S ohledem na setrvalou mezinárodní popularitu bylo první uvedení Novosvětské symfonie určitě nejdůležitější světovou premiérou, která se v této síni kdy odehrála.“

Šestnáctého prosince roku 1893, před sto třiceti lety, zněla jen rok a půl starou newyorskou koncertní síní Carnegie Hall nová hudba. Symfonie e moll Antonína Dvořáka, toho času ředitele tamní konzervatoře. Premiéra vzbuzovala velké očekávání, a to i díky skladatelovým odvážným veřejným prohlášením o černošské a indiánské hudbě jako o potřebném základu a zdroji tamní nové národní hudby. Newyorskou filharmonii dirigoval Anton Seidl.

Číst dál…

Česká moderna v dechberoucím provedení Martina Kasíka

„Do první věty Kasík vplynul zasněnou, avšak analyticky důslednou hrou nesenou měkkým úhozem podchycujícím v barevném oparu Novákovy kompozice intimní a podprahově přítomnou melodickou křivku.“

„Následující návrat do lyricky hřejivé polohy byl pak odstíněn přelévavou agogikou a opatrným přístupem k dynamice.“

„Akordické předivo hutně utkaných hlasů Kasík uzemnil v synkopicky skočné rytmizaci.“

Sál Bohuslava Martinů rozezněly klavírní skladby klasiků české moderny Vítězslava Nováka, Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka a Klementa Slavického. Fenomén tuzemské klavírní virtuozity Martin Kasík v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů 2023 posluchači přichystal dokonale vytesanou a nápaditě uchopenou hru, při níž se jedovaté martinůovské harmonie a kousavé janáčkovské rytmy mísily s novákovskou impresionistickou perlivostí a dekadentně hřmící expresí Slavického kompozice. Kasík s nadhledem ovládl vydatnou zásobnici rozmanitých výrazových poloh svého nástroje, které podpořil technicky bezchybným a názorově uceleným interpretačním vhledem.

Číst dál…

Jakub Hrůša finalistou hudebních cen ICMA

Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí vybrali z letošních nahrávek do nejužšího finále v kategorii Operní video i nahrávku, která vznikla ve spolupráci Jakuba Hrůši a Vídeňských filharmoniků na Salcburském festivalu. Vítězové letošního ročníku budou oznámeni 18. ledna 2024. Záznam produkce opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová je nominován do nejužšího finále cen…

Číst dál…

Pohledem Jiřího Vejvody (58)
Jásavý vzestup, ponurý pád.
Skladatel Radim Drejsl, tvůrce hodnot i hanebností

„Drejslův Koncert pro klavír a orchestr je podle dirigenta Tomáše Židka ‚velmi hluboká skladba a nenese žádné stopy socialistického realismu‘.“

„Jenže pak vznikla jeho Píseň kulometných čet na text Pavla Kohouta a další díla jako Sláva tankům, Voják úderník nebo Za Gottwalda vpřed.“

„Osudné noci vešli do budovy Pražské konzervatoře muži v černých kabátech, ptali se po Drejslovi; poté se ze dvora rozlehl strašlivý křik.“

Když se 29. dubna 1923 ve čtyři ráno narodil v dobrušském domku č. 44 manželům Antonii a Josefovi Drejslovým syn Radim, nemohl nikdo tušit, jak velký talent k hudbě s ním přišel na svět. Ovšem ani to, jak dramaticky se bude jeho krátký život vyvíjet. Vždyť budoucího skladatele i dirigenta, který zemřel pár dní před svými třicátými narozeninami, jmenovitě 20. dubna 1953, čekal sice v dospělosti zprvu jásavý vzestup, po něm však o to ponuřejší pád. Ale po pořádku.

Číst dál…

Vivat Rossiniho Popelka!

„Vílu-vypravěčku hrála Jana Plodková a byla po celé představení docela pohádkově báječná, třebaže její vstupy byly vloženy střídmě.“

„Popelku prodchla Molinari jak představitelným hereckým výkonem, tak velmi svěžím hlasem stálé, nedramatické vibrace v celém rozsahu zpívané role.“

„Její princ Petr Nekoranec byl herecky neméně na výši, měl ostatně více hereckých příležitostí. A ve zpěvu byl úchvatný.“

Smetanova síň noblesního Obecního domu se stala v pátek 8. prosince divadelním domem. Koncertní podium se stalo jevištěm, na které přivedla agentura Nachtigall Artists divadelní společnost ad hoc ke koncertnímu představení opery Popelka od Gioacchina Rossiniho. Sedm pěveckých postav a jedna herečka, Pražský filharmonický sbor a PKF – Prague Philharmonia s dirigentem Łukaszem Borowiczem, to byla společnost, která stvořila dokonalé divadlo s pohádkovým závěrem. Natolik hudebně a herecky vitální, situačně vtipné a pěvecky na výši, že se scéna a rekvizity vůbec nepostrádaly.

Číst dál…

Petra Hajská: Znát hranici mezi dokumentární fotkou a paparazzi

Ve srovnání s hráči fotografovi práce po závěrečném potlesku nekončí.“

„V Japonsku fotografa do hlediště vůbec nevpustí, a to dokonce ani při závěrečném potlesku.“

„Vesměs jsou si japonské i korejské sály hodně podobné – bývá to typ amfiteátru… a jsou opravdu hodně velké!“

Fotografie Petry Hajské už po léta zachycují a dokumentují tuzemské dění v klasické hudbě a provázejí samozřejmě i články o hudbě na portálu KlasikaPlus.cz. Ilustrují rovněž rozhovor, který nám poskytla po podzimním turné České filharmonie, s níž cestovala do Jižní Koreje a Japonska…

Číst dál…

Bach v nejlepší formě. Vánoční oratorium ve Španělském sále

„Proložení těchto částí, jež zachytily to nejlepší z bachovského dramaticky-narativního stylu, slavnostně vzletným motetem vytvořilo z koncertu dobře znějící, dramaturgicky komplexní útvar.“

„Orchestr hojně využíval jemných crescendových a descrescendových odstínů, čímž přispíval k plasticitě melodických frází, přičemž sbor na to promptně reagoval.“

„Bylo obzvlášť půvabné sledovat hlasové a výrazové rozdíly mezi jednotlivými sólisty, kdy každý z nich přispěl do celkového vyznění skladby svou neredukovatelnou a energicky tvůrčí muzikantskou individualitou.“

Vánoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha rozeznělo dne 5. prosince honosný, státnickou a občanskou úctou zatěžkaný prostor Španělského sálu Pražského hradu. Virtuózní, hráčsky neotřelý a v mnohém následováníhodný výkon předního tělesa v provádění staré hudby Orchestra and Choir of the Age of Enlightenment uvedl hudebně a dramaticky košaté dílo giganta německého baroka s neobyčejným porozuměním pro kontrapunktickou formu a vytříbeným citem pro upřímnou niternost bachovského duchovního výrazu. Jednotliví sóloví pěvci vymalovali obraz synteticky spojující vrcholné interpretační výkony s hlubokým vhledem do Bachova umění. To vše pod značkou festivalu Pražské jaro.

Číst dál…

Joyce DiDonato: Přivezu vám písně dravé i hravé

„Náš program jsme takto sestavili proto, že barokní hudba a jazz mají překvapivě mnoho společného.“

„Povím vám, co se ve mně rozvinulo především. Naprostá víra v to, že hudba má sílu uzdravovat, schopnost měnit lidská srdce.“

„Janáčkova Glagolská mše patřila k tomu, co měl můj otec v hudbě nejraději. Bude tak krásné si na něj zavzpomínat u vás!“

Sobota 9. března nám může připadat jako vzdálená. Opak je pravdou! Jakmile se končící rok překulí po vánocích do ledna, nastane úprk zimou směrem k jaru. A také nedočkavé očekávání koncertu, který v mnoha ohledech slibuje výjimečnost a velký zážitek. V libereckém Šaldově divadle totiž vystoupí superstar současné opery, americká mezzosopranistka Joyce DiDonato…

Číst dál…

Klasicismus ve vybroušené formě. PKF s Lucienne Renaudin Vary v Rudolfinu

„Výsledkem byl dramaticky exponovaný, hbitě kontrastovaný celek rozeznívaný hudebně zábavným dialogem mezi zástupci prvních a druhých houslí.“

„Třetí věta překvapila rytmicky diferencovaným, ostřeji akcentovaným pizzicatovým začátkem, v jehož rámci zazářila brilantní souhra orchestru.“

„Již v první větě trumpetistka názorně předvedla svůj distingovaný přístup k dynamice, v němž se umně vyhýbala nevkusným a nestylovým dynamickým krajnostem.“

Rudolfinská Dvořákova síň přivítala 3. prosince bouřlivým potleskem světoznámou francouzskou trumpetistku Lucienne Renaudin Vary, která s podporou PKF – Prague Philharmonia a dirigenta Emmanuela Villauma s grácií nahlédla do klasicistního hudebního světa a se suverénní a respekt vzbuzující samozřejmostí provedla Hummelův Koncert pro trubku a orchestr Es dur. Programovou semknutost a logickou souvztažnost koncertu podpořily skladby Václava Jindřicha Veita, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Iši Krejčího, jejichž vzorové provedení se postaralo o hladký průběh celého personálně vyšperkovaného večera.

Číst dál…

Klasika v souvislostech (59)
Maria Callas. Operní diva každým coulem

„Elvira de Hidalgo jasnozřivě vycítila, že hlas její svěřenkyně je a bude plný vnitřního napětí, citu pro melodii a neodolatelné individuality, přitahující pozornost.“

„Ohlasy po premiéře Giocondy, která se ve Veroně odehrála 2. srpna 1947, byly výjimečné. Předpovídalo se, že jde o novou vycházející hvězdu.“

„Obav z dalšího možného selhání a z nich vyplývajících zdravotních a psychických potíží už se po zbytek života úplně nezbavila.“

Na druhý prosincový den roku 2023 připadá jistě několik výročí. Z nich jen jedno hudební je však opravdu velké: před sto lety se narodila Maria Callas. Není potřeba dodávat k tomuto jménu o mnoho víc. Dlouho byla a snad ještě je, alespoň v hudebních kruzích, zcela jedinečně uctívanou operní pěvkyní. Legendární, možná až trochu zbožštělou. Sebevědomou, nedostižnou profesionálkou. Dodnes pravá diva, hvězda ověnčená světskou slávou, historkami, aférami a skandály, skvělá dramatická umělkyně, zároveň ikona módy i objekt bulváru, prototyp celebrity platící velkou daň za úspěch a popularitu. Zemřela 16. září 1977 ve věku pouhých 53 let.

Číst dál…

Loutky ožily na scéně Stavovského divadla

„Šéfdramaturg Ondřej Hučín text musel škrtat nemilosrdně.“

„Předností inscenace je jistě její mnohotvárnost a pestrost.“

„Situovanost orchestřiště výše je velmi diskutabilní.“

Záslužný počin má nově na kontě Opera Národního divadla a Státní opera v rámci projektu Musica non grata. 30. listopadu se ve Stavovském divadle uskutečnily obě premiéry inscenace LouTkáček, vánoční pohádky se zpěvem, tancem a loutkami. Jedná se o adaptaci díla s původním názvem Tuttifäntchen na text Hedwigy Michel a Franzisky Becker – německý text přebásnil a výrazně pokrátil Ondřej Hučín – a s hudbou Paula Hindemitha, který je koncipoval pro dětského diváka, čemuž odpovídá i režijní koncept Radima Vizváryho. Orchestr Národního divadla na první premiéře řídil David Švec.

Číst dál…

Setkání s dokonalou interpretací. Recitál mladé španělské pěvkyně Sereny Sáenz

„Serena Sáenz patrně zpívala skladby svého srdce.“

„Všem skladbám dominovala dokonalá pěvecká technika, založená na správně posazeném a dokonale opřeném hlasu.“

„Agentura Nachtigall Artists opět nabídla špičkovou operní interpretaci.“

Agentura Nachtigall Artists už za léta své existence dovezla do Prahy řadu vynikajících operních pěvců. Naposledy 27. listopadu v sále Novoměstské radnice vystoupila španělská sopranistka Serena Sáenz, byť jen za klavírního doprovodu. Ten více než spolehlivě zajistil Ahmad Hedar, jeden z nejlepších klavírních doprovazečů pěvců; zpěvačce byl i oporou v jejím vystoupení. Hned na úvod zazářil v poměrně dlouhé předehře k Rosinině árii z Rossiniho Lazebníka sevillského.

Číst dál…

Andreas Scholl: Zpívat je lehké, být pěvcem těžké

„Už jako mladý zpěvák jsem přišel na to, že úspěšný koncert je společným dílem všech, kteří se na něm podílejí. Není v něm místa pro ego ani pro odtažitost.“

„Naprosto bez výhrad považuji Tůmu za velkého skladatele a znovuobjevení jeho skladeb za historickou spravedlnost.“

„Během let společné práce mezi mnou a Tamar vznikla hudební komunikace, která hraničí s telepatií.“

Přirozeně, že hodnota hudebního festivalu se měří jeho dramaturgií. Tím, jak dovedně, objevně a nezaměnitelně je sestavena. Co a proč akcentuje, čím se profiluje. Výtečně tuto dovednost ovládá už řadu let ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica Martin Prokeš. Zároveň ale není nikdy na škodu, když konkrétní ročník festivalu ozdobí svou účastí hvězda prvořadého významu a globální proslulosti…

Číst dál…

V Ústí nad Labem opět soutěžili nejmladší klavíristé

„Při celkovém počtu 47 soutěžících bylo uděleno 26 hlavních cen a k tomu 15 cen zvláštních. To může vyvolávat otázky.“

„Aby se absolutním vítězem stal někdo z I. kategorie (do 9 let), to je raritní úkaz.“

„Po mnoha letech, kdy jsme byli zvyklí, že místní politická reprezentace o soutěži prakticky neví, dokázali pořadatelé zázrak.“

Koncertem vítězů v pátek 24. listopadu vyvrcholil 56. ročník soutěže Virtuosi per musica di pianoforte. Je to jedna z nejstarších soutěží u nás a je určena klavíristům do 16 let. V některých dobách rozhodně neměla na růžích ustláno, ale teď už pořadatelé dlouho hýří optimismem.

Číst dál…

Jakub Hrůša: Janáček je mimořádně chytlavý

„Je to postranní kouzlo jeho úžasných nápěvků mluvy.“

„Stabat mater? Vůči takhle silné hudbě nemůže zůstat žádné citlivé a nezatvrzelé srdce imunní, ať je člověk věřící jako Dvořák, nebo nikoli.“

„Pokud můžu spojit vlastní prožitek s pomocí orchestru, s kterým se chceme tak jako tak už dlouho vidět, navíc ve městě, ve kterém teď jsem, jak bych to neudělal!“

Dirigent Jakub Hrůša se po několika týdnech vrací na přelomu listopadu a prosince ze Spojených států do Evropy. K představením Janáčkovy Jenůfy v Lyrické opeře se v Chicagu nicméně přidal ještě narychlo domluvený záskok za Daniela Barenboima při tamním hostování orchestru Staatskapelle Berlin. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Jakub Hrůša vypočítává, o kolik dnů…

 

Číst dál…

LouTkáček. Stavovské divadlo nabídne vánoční hudební pohádku

Dne 30. listopadu se ve Stavovském divadle uskuteční česká premiéra vánoční pohádky se zpěvem, tancem a loutkami LouTkáček skladatele Paula Hindemitha v českém přebásnění Ondřeje Hučína. Režie se ujal umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry, hudebního nastudování dirigent David Švec. LouTkáček je posledním jevištním operním projektem Opery Národního divadla a Státní opery v cyklu…

Číst dál…

Studenti JAMU předvedli Korunovaci Poppey se ctí a stylově

„Zajímavostí je, že operu tehdy režírovala mladá Alena Vaňáková, která se na dnešní inscenaci podílela jako pedagog budoucího režiséra Vladimíra Johna.“

„Vizuál inscenace se musel podřídit velikosti a technickým i finančním možnostem školy, což bylo pro realizátory velkou výzvou.“

„U všech účinkujících je nutné vyslovit obdiv za pečlivost a důkladnost, s jakou k přistoupili k práci. Mnohé výkony vykazují parametry profesionální.“

Komorní opera Hudební fakulty JAMU představila veřejnosti další výsledek svého studijního programu. Tentokrát to byla barokní opera Claudia Monteverdiho Korunovace Poppey, ve které se představili studenti i absolventi operního zpěvu, katedry dirigování a operní režie, studenti varhanní a historické interpretace i ostatních nástrojových kateder, to vše ve spolupráci s Divadelní fakultou JAMU. Pod vedením svých pedagogů odvedli poctivou a stylově přesvědčivou inscenaci.

Číst dál…

Anthony Freud: Janáček? Génius!

„Víc než to! Byl jsem Janáčkovými operami hluboce dotčen, byl jsem unesen, byl jsem do nich vtažen, byl jsem jimi pohnut a fascinován!“

„Je krásné, že Janáček a Lyrická opera mají vztah, který sahá opravdu až k začátkům souboru.“

„V Americe si většina lidí myslí, že v Evropě lze jenom snít o umění a přijímat šeky od měst, vlád a států. Lidé v Evropě si naopak myslí, že donátoři v Americe mají nesmyslné nároky. Ani jedno z toho ale není pravda.“

Generální ředitel Lyrické opery v Chicagu Anthony Freud je původem Brit. Do opery ho poprvé vzali, když mu byly čtyři. Postupně se z toho stala životní vášeň a nakonec i manažerská profese. Má za sebou mimo jiné působení ve Velšské národní opeře, kde se poprvé setkal s Janáčkovou hudbou,…

Číst dál…