PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Víc než to! Byl jsem Janáčkovými operami hluboce dotčen, byl jsem unesen, byl jsem do nich vtažen, byl jsem jimi pohnut a fascinován!“

„Je krásné, že Janáček a Lyrická opera mají vztah, který sahá opravdu až k začátkům souboru.“

„V Americe si většina lidí myslí, že v Evropě lze jenom snít o umění a přijímat šeky od měst, vlád a států. Lidé v Evropě si naopak myslí, že donátoři v Americe mají nesmyslné nároky. Ani jedno z toho ale není pravda.“

Generální ředitel Lyrické opery v Chicagu Anthony Freud je původem Brit. Do opery ho poprvé vzali, když mu byly čtyři. Postupně se z toho stala životní vášeň a nakonec i manažerská profese. Má za sebou mimo jiné působení ve Velšské národní opeře, kde se poprvé setkal s Janáčkovou hudbou,…

„Rušný rok završí na Silvestra vystoupením v drážďanské Semperově opeře.“

„Přesto si Igor Levit našel čas, aby vyjádřil podporu Izraeli tím, co umí nejlépe. Svojí hrou.“

„Ačkoli sem dopadají střely vyslané ze severu Hizballáhem, usedl Levit ke křídlu ve vstupní hale a ‚vystřihl‘ improvizovaný recitál, kterým chtěl podpořit morálku a odhodlání přítomných.“

Když za známých potíží vznikal roku 1948 stát Izrael, přijel ho na několik týdnů osobně podpořit Leonard Bernstein. V roce 1967 vyjádřil zemi sužované válkou podporu Daniel Barenboim. A o šest let později hrál a zpíval Leonard Cohen izraelským vojákům přímo v Negevské poušti. Dvěma narychlo zorganizovanými koncerty na ně nyní navázal šestatřicetiletý Igor Levit, jehož webovým stránkách nikoli náhodou vévodí tři slova, jimiž se stručně charakterizuje. Občan, Evropan, klavírista.

„Souběh hudby a politiky tak byl tematickým půdorysem, z něhož se vynořovaly pozoruhodné a umělecky vytříbené výkony výrazných hráčských osobností.“

„K tomuto promyšlenému dynamickému oblouku však Rodin dospěl aplikací otřepaných a zjednodušených postupů, což se podepsalo na zploštění celkového výsledku skladby.“

„Velký respekt si tu zasloužil zejména Vadim Gluzman, jehož distancovaný přístup zabránil, aby byla skladba zavlečena do rozvířených vod patetické nabubřelosti.“

Orchestr PKF – Prague Philharmonia si na nedělní koncert 12. listopadu připravil Čtvrtou symfonii Ludwiga van Beethovena, Koncert pro housle a orchestr č. 2 Karola Szymanowského a premiérový kus Alexandera Rodina s názvem Holy God. Vznešená náplň beethovenovských klasicistních forem, polský romantický folklor a Rodinův ukrajinský tradicionalismus se střetly na pódiu Rudolfina a díky přesvědčivému výkonu orchestru a houslisty Vadima Gluzmana daly vzniknout zdařilému propojení muzikantské kreativity s dramaturgicky rozmanitým repertoárem.

„Jeho archiv je na Juilliard School, mají v tom úžasný pořádek.“

„Doma byla čeština samozřejmostí. A díky prarodičům jsme měli pohádky a české dětství.“

„Když byl doma u klavíru, věděli jsme, že nemůžeme rušit. Ani se u nás nepouštěla hlasitě hudba.“

V Praze se 9. listopadu uzavírá program jedenáctého Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Od roku 2013 ho pořádá každý podzim tým festivalu Pražské jaro, aby připomínal světově proslulého českého virtuosa, jehož život ohraničují letopočty 1912 a 1994. Pianistova dcera Véronique Firkusny, žijící v New Yorku, je výkonnou ředitelkou Avery Fisher Artist Program…

„V současnosti má Voseček v seznamu svých opusů opery čtyři, hudbu ke dvěma filmům a přes dvacítku dalších skladeb.“

„Tři hlavní editoři sbírky byli odsouzeni za rouhání a za veřejné pohoršení.“

„Bruckner ji stále přepracovával, poněvadž se snažil lépe a lépe zvukomalebně vyjádřit romantiku přírody.“

Stalo se dobrým zvykem, že naše přední symfonické orchestry podporují soudobé skladatele, ať už rezidenčními pobyty nebo přímými objednávkami děl. Tradicí se to stalo i u Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který si na úvodní koncert letošní sezóny pod vedením hostujícího dirigenta Roberta Jindry objednal skladbu u česko-rakouského skladatele Šimona Vosečka. Světová premiéra zazněla za účasti skladatele v pondělí 6. listopadu v Rudolfinu.

„David Radok se podílel nejen originálním nápadem, ale hned ve třech divadelních profesích, jako libretista, režisér a scénograf.“

„Nelehkým úkolem pro Kučeru bylo zvolit vhodný hudební jazyk, který by konvenoval s Puccinim a současně byl autentický.“

„Sympatické na Radokově režijním přístupu je zejména to, že používá scénu výtvarně jen strohou, či spíše náznakovou.“

Projekt Don Buoso, Gianni Schicchi měl v pražském Národním divadle 3. listopadu 2023 premiéru a Radok se na něm podílel nejen originálním nápadem, ale hned ve třech divadelních profesích, jako libretista, režisér a scénograf. Tím dobrým nápadem bylo uvedení opery Gianni Schicchi Giacoma Pucciniho v novém inscenačním kontextu. Dříve se tato komická jednoaktovka na operních scénách uváděla ve spojitosti s různými jinými, rovněž jednoaktovými tituly. Nešlo však o spojení pevně ustálená.

„Spontánní reakce diváků… Těžko se jí podaří vyvolat některému z dnešních režisérů a scénografů.“

„Dirigent Carlo Rizzi vedl představení nádherně, zažitě, s nadhledem a současně s obrovskou empatií věnovanou příběhu i pěvcům.“

„Marcello je díky Plachetkovi – hned po ústřední dvojici a před Musettou – opravdu důležitou postavou příběhu.“

Newyorská Metropolitní opera opětovně – pokolikáté už? – obnovila čtyři desítky let starou, ale nadále nadčasovou a ideální inscenaci Pucciniho Bohémy, kterou jako režisér i scénograf vytvořil Franco Zeffirelli. Není to však žádné muzeum – jde o mimořádně přirozeně vyprávěný příběh, neméně přirozeně navázaný na hudbu. Té dává dirigent Carlo Rizzi až překvapivě velkou lyriku…

„La Scale, baště bel canta, by tedy měl Grimes dokonale vyhovovat. Leč, jaksi nevyhovoval.“

„Nebyl to puritánský minimalismus, jen laciná výprava.“

„Jako by kritici zapomínali na to, v jakých podmínkách se hudební umění u nás rodí, jaké úsilí hudebníků, sólistů, výtvarníků, produkčních se za inscenacemi skrývá, jakou odvahu musí mít umělec, který jde se svou kůží na trh.“

Vypravil jsem se do Teatro alla Scala na Brittenova Petera Grimese. Britten měl výročí, takže i mnohé operní domy, které jsou zaměřeny na odlišný repertoár, sáhly po tvorbě velkého melodika 20. století. Peter Grimes je Brittenova první opera a orientace na melodiku je tu opravdu silná. Jeho další opery směřují už více ke konverzačnímu stylu. La Scale, baště bel canta, by tedy měl Grimes dokonale vyhovovat. Leč, jaksi nevyhovoval.

„Podstatou je skvělý nápad. Idea Tomáše Ondřeje Pilaře, jak přirozeně vtáhnout do říše artificiální hudby nejmladší myslitelné publikum.“

„V komediálně laděných interakcích s publikem doslova perlil herec Tomáš Žilinský.“

„Vrcholem zvoleného programu byly Smetanova Vltava a slavné Andante Haydnovy Symfonie G dur ‚S úderem kotlů‘ s interakcemi dětského publika.“

Za skutečnou senzaci na poli hudebně výchovné aktivity lze označit start operního souboru Jihočeského divadla do nové sezóny pod názvem Nevýchovný koncert. Premiéra zajímavého projektu byla uvedena 31. října v divadelním sále DK Metropol, netypicky dopoledne v deset hodin.

„Na Bohuslava Martinů, který se už roky učil francouzsky, zapůsobila při turné orchestru Národní divadla největším dojmem Paříž.“

„Konečně v roce 1923 přišel balet Kdo je na světě nejmocnější. Už ne ´impresionistický´, ale nový, mající podobu rytmické grotesky s rozmarnou hudbou.“

„To, co jsem šel hledat do Francie, to nebyl Debussy.“

Měl pobýt tři měsíce, místo toho však zůstal sedmnáct let. Tak charakterizují životopisy Bohuslava Martinů jeho příjezd do Paříže v polovině října roku 1923, tedy před rovnými sto lety. Stipendium určené na nedlouhé studium skladby u Alberta Roussela se stalo příležitostí a prostředkem k naplnění bytostné touhy vymanit se nejen z tuzemské provinční malosti, ale i z konfrontace s německými a rakouskými kulturními a myšlenkovými vlivy. Martinů se upínal k Francii z obdobných důvodů jako Janáček k Rusku.

„David Radok je jistotou čisté a krásné produkce.“

„Při práci s režisérem mám rád, když nás dokáže svými nápady na zkouškách i překvapit.“

„V mém srdci zůstávají inscenace opery Z mrtvého domu režisérů P. Chéreaua, D. Špinara a K. Warlikowského.“

Mezinárodně uznávaný slovenský tenorista Štefan Margita se představí v titulní roli nové opery Jana Kučery Don Buoso. V Národním divadle v Praze se 3. listopadu uskuteční premiéra zajímavého projektu – společného uvedení Kučerova díla a Pucciniho opery Gianni Schicchi….

„Prvními šéfdirigenty byli Václav Talich a Ľudovít Rajter, mimořádné osobnosti, který měly evropský kontext.“

„Zkusili jsme koncem léta na náměstí Svobody uspořádat open air koncert. Přišlo přes pět tisíc lidí!“

„Máme už novou paní ministryni, takže čekáme… Uvidíme, jaký představí program a co všechno bude chtít do kultury přinést. My se na dialog těšíme.“

Vpředvečer výročí vzniku Československa koncertovala 27. října v Obecním domě v Praze Slovenská filharmonie se svým šéfdirigentem Danielem Raiskinem. Její ředitel Marián Turner se při té příležitosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací ke vzniku tělesa před čtyřiasedmdesáti lety za zásadní účasti Václava Talicha,…

„Buď dáme možnost všem divadlům, nebo festival prostě nebude.“

„Financování je vždy velké dobrodružství! Ale na konci každého festivalu si vždycky řeknu: Dobře, tak ještě jednou!“

„Náš festival není sice soutěž, ale přiznejme si, všichni to jako soutěž tak trochu vnímají.“

Festival Opera je tradičním pražským bienále, přehlídkou všech českých a slovenských operních souborů a jejich nejlepších inscenací. Poslední ročník se konal na jaře 2022, ještě poznamenaný covidem. Nadcházející měl být v roce 2024. Jak ale v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vysvětluje ředitelka festivalu Lenka Šaldová, vznikly důvody, proč se tato operní událost vrátí do lichých let.

„Koncem místních svátků měla jako obvykle odstartovat v Izraeli koncertní sezóna; jenže po vpádu teroristů z Hamásu bylo náhle vše jinak.“

„Členky a členové Izraelské filharmonie se vydali v hloučcích do různých míst, kde lidé potřebovali útěchu; ke společnému dílu se sešli až 22. října.“

„Po hymně Hatikvah a Fanfárách pro Izrael vyvrcholila řeč Lahava Shaniho citátem výroku, který kdysi proslovil Leonard Bernstein při koncertu na památku zavražděného prezidenta Kennedyho.“

Psalo se 11. září, když na letošním ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha koncertovala Izraelská filharmonie. V rámci příprav na debatu po potlesku se třemi protagonisty mě nemohla minout symbolika tohoto data, provázející celý civilizovaný svět od roku 2001. Zvažoval jsem, zda se jej v hovoru dotknout. Koneckonců houslista Gil Shaham žije v New Yorku; cellista Kian Soltani i dirigent Lahav Shani sice tehdy navštěvovali teprve základní školu, ale přesto se jim ponurost zmíněného data mohla vštípit do paměti…

„Zvuk dobových nástrojů do značné míry určoval také interpretaci mladého klavíristy a bylo až s podivem, jak se znění skladeb ve srovnání se zněním na moderní klavíry lišilo.“

„Ačkoliv program koncertu nebyl dlouhý, zdál se mi poněkud ‚hutný‘.“

„Hrál s pokorou k nástrojům, skladatelově zápisu, možnostem, které se mu nabízejí i k možnostem vlastním.“

Eric Guo, vítěz druhého ročníku Mezinárodní Chopinovy soutěže na dobové nástroje ve Varšavě (mladší sestry „velké Chopinky“, která se koná jednou za pět let), se představil sólově v neděli 22. října v Praze ve vršovickém kulturním centru Vzlet. Nebyl to jeho první pražský koncert po čerstvém soutěžním úspěchu, ve čtvrtek 19. října zahrál společně s orchestrem Collegium 1704 v Rudolfinu Chopinův Klavírní koncert e moll pod taktovkou Václava Lukse.  Nedělní sólový recitál byl postaven z děl Chopina, Bacha, Beethovena a Schumanna.

„Klavíristův tón v sopránu byl návazný, v melodiích nikdy neklapaly samostatně vyrážené tóny, přesto byly i konce frází zřetelně slyšet.“

„Rychle a všedně pronesl ‚Omlouvám se, začnu znovu‘ a okamžitě potom hned spustil druhý pokus.“

„Přestože Ohlssonovo provedení bylo bez škrábanců a mohlo by jít rovnou na nahrávku, současně jsem z jeho strany příliš vnímal prvek bezpečí a nevelké vnitřní účasti.“

Po dvojím uvedení Beethovenova Císařského koncertu vystoupil klavírista Garrick Ohlsson v Praze ještě jednou, a to sólově. V sobotu 21. října v pražském Rudolfinu přednesl recitálový program v rámci cyklu Světová klavírní tvorba pod značkou FOK. Přestože v Praze se už tradičně těší náklonnosti posluchačů a jeho hráčské dispozice jsou ohromné, toto vystoupení neslo známky únavy a všednosti.

„Jitka Čechová, vynikající sólistka i komorní hráčka, umělecká garantka letošního ročníku, pro svůj koncert v srdci klavírů Bechstein zvolila ryze český repertoár.“

„Než však nabídla samotného Janáčka, kde kvalita jejího úhozu a smysl pro stavbu skladby nachází živnou půdu, zahrála Klavírní sonátu Josefa Páleníčka.“

„A přestože jednotlivé nálady skladby vycizelovala, její Páleníček, Janáček a Ježek zážitek ze Suka bohužel přebili.“

Jeden z posledních koncertů festivalu Lípa Musica patřil 14. října klavíristce Jitce Čechové. Umělecká garantka letošního ročníku se po komorních projektech uvedla i jako sólistka, a to v areálu výrobce klavírů Bechstein v německém Seifhennersdorfu nedaleko českých hranic. Překvapivě sáhla k pozdně romantickým a modernistickým skladbám Nováka, Suka, Janáčka, Ježka a Páleníčka a ukázala, jak široký je její záběr ve vztahu k české hudbě.

„Zřejmě se očekávalo, že provoz otevře nějaké známější dílo, ale tehdejší hudební ředitel Ted Downes vybral Prokofjevovu operu Vojna a mír se sedmdesáti postavami.“

„Řeč britské královny, v níž zazněla naděje, že bude tato architektura patřit mezi divy světa, sledovalo 300 milionů televizních diváků.“

„Původní rozpočet sedmi milionů australských dolarů se po desetiletém průtahu vyšplhal až na 102 milionů.“

Před padesáti lety, 20. října 1973, otevřela britská královna Alžběta II. budovu Opery v Sydney. Od začátku budování, které se bezprecedentně protáhlo a prodražilo, uplynulo v ten den čtrnáct let, sedm měsíců a osmnáct dnů. Bylo však naprosto jasné, že nevzniklo jen tak ledajaké divadlo, ale jedinečná stavba světového významu, budova pro jedenadvacáté století.

„Těleso hráčů předvedlo famózní interpretační výkon.“

„Jestliže se první polovina večera rozeznívala v duchu téměř laboratorní práce s nejrůznějšími rytmickými artikulacemi, druhá polovina využila sumy těchto Glassových experimentálních poznatků, aby je následně přelila do narativní formy operního žánru.“

„Doposud upozaděný sólový zpěv se vpasoval do pozice nositele obsahu skladby, čímž získal na potřebné dominanci, zatímco instrumentačně nápaditěji rozložený soubor hráčů pokračoval v rytmicky kaskádovité strukturaci banálních harmonických vzorců.“

Divadlo Archa přivítalo 12. října věhlasný americký soubor Philip Glass Ensemble, jenž náročnému a poučenému uchu posluchače nabídl bezmála devadesátiminutový program složený z raných děl klasika minimalistické kompozice Philipa Glasse. Špičkově obsazený ansámbl si s rytmicky exponovanými, na melodické ideje skoupými skladbami poradil s profesionálním nadhledem, podpořeným nevídaně samozřejmou souhrou. Představil reprezentativní ukázku děl z bezpochyby nejhodnotnější etapy skladatelovy tvůrčí kariéry.

„Kombinace hudebního a blízkého osobního přátelství je něco výjimečného, co nám dovoluje hrát spolu komorní hudbu velmi osobním způsobem.“

„Od rána do večera jsme mluvili jen o muzice a hodně jsme si to užívali. Každý věděl, co ten druhý udělal, jak to zahrál, všichni jsme byli tak vnímaví, citliví na každou notu.“

„Dnes jsme třeba lyričtější, snažíme se naši hru doplňovat o nové nálady, barvy, nový charakter, ale stále si zachováváme to, co bylo ve starších nahrávkách dobré – ten drajv, tah, energii.“

Jedním z hudebních snů Veroniky a Petra Jarůškových, stěžejních členů Pavel Haas Quartet, a proslulého klavíristy Borise Giltburga bylo nahrát klavírní tria Antonína Dvořáka. Poprvé je kompletně provedli na Dvořákově Praze v roce 2021, nyní je Supraphon vydává na CD. Nejen o vzniku nahrávky, ale také o vzájemném respektu, blízkém hudebním cítění a přátelství hovoří interpreti v následujícím rozhovoru.

„Registrační změny a citlivý výběr jednotlivých zvukových barev nástroje potvrzuje Laubeho mistrovství a nevšední zvukovou představivost.“

„Na závěr koncertu zařadil efektní Finale, závěrečnou část cyklu Nedělní hudba skladatele Petra Ebena.“

„Nathan Laube přistupoval k interpretovaným dílům s velikou pokorou a bez prvoplánové okázalosti, čímž dostál pověsti umělce nejvyššího renomé.“

V neděli 8. října se konal předposlední koncert třetího ročníku festivalu Varhanní Vysočina. Tentokrát organizátoři posluchače přilákali do kostela sv. Martina v Třebíči, kde se nachází mechanický třímanuálový nástroj z varhanářské dílny Kánský a Brachtl z roku 2014. Koncert festivalu s podtitulem Královský nástroj v mistrovských rukou patřil zahraničnímu hostu Nathanu Laubemu, americkému interpretovi a pedagogovi řadícímu se mezi přední varhanní virtuosy své generace.

„Karita Mattila nabídla postavu čím dál nešťastnější, cynické, životem unavené operní divy vokálně svrchovaně zvládnutou.“

„Susanna Mälkki pojala Janáčkovu partituru tempově i výrazově značně lyrizujícím způsobem.“

„Čapkovo poselství je v inscenaci zastřeno, stejně jako emocionální nárazy Janáčkovy hudby.“

Inscenace Věci Makropulos v Opéra national de Paris, dirigovaná Susannou Mälkki, přesazuje Čapkovu a Janáčkovu hru o nesnesitelné tíze nesmrtelnosti z Čech do Kalifornie, z Prahy, kdysi dávno rudolfinské, do Hollywoodu. Režisér Krzysztof Warlikowski, podpořen scénografkou Małgorzatou Szczęśniak, tak činí pomocí postavy Marilyn Monroe. Škoda, že její jméno alespoň nenabízí stejné iniciály jako Ellian Mac Gregor, Eugenie Montez, Ekaterina Myškina nebo Elsa Müller, což jsou podoby, pod nimiž Elina Makropulos postupně prochází staletími. Takhle jeho nápad působí trochu lacině. V případě sopranistky Karity Mattily jiné iniciály nevadí. Hraje a zpívá Emilii Martu impozantně.

„Paprsek naděje svitl chátrajícímu objektu v roce 1963, kdy byl prohlášen za kulturní památku. Ale ke skutečnému znovuzrození zámku došlo až mnohem později, postupně až od roku 2013.“

„O posledním víkendu na přelomu září a října uvítal příjemný a zcela zaplněný zámecký sál další znamenitý komorní soubor – České filharmonické kvarteto.“

„Klíčovým autorem večera byl osobně přítomný skladatel Jaroslav Krček, který se ve své skladbě Maiestas Caroli představil také v roli dirigenta.“

Pokud nevíte, kde je zámek Dobrohoř, není to žádná mezera ve vzdělání a určitě nejste sami! Vždyť již dávno měl zcela zmizet z povědomí veřejnosti. Venkovský zámek – poměrně rozlehlá symetrická jednopatrová stavba – měl jako desítky podobných objektů v tomto státě chátrat tak dlouho, až bude nutné ho zlikvidovat. Od roku 1945 byl totiž ve správě Státního statku Nová Bystřice…

„Je vždy vzrušující vidět díla optikou nového nástroje, nové akustiky a nového estetického prostředí.“

„Smyslem takových varhan není velikost a síla, ale barva a jemnost.“

„Spojené státy mají velmi zvláštní sbírku historických varhan, která sahá až do osmnáctého století.“

V neděli 8. října uzavře letošní program třetího ročníku festivalu Varhanní Vysočina americký sólista Nathan Laube. V kostele sv. Martina v Třebíči zahraje skladby ve spektru sahajícím od Georga Muffata po Petra Ebena. Festival vznikl v roce 2021 z iniciativy varhaníků Alfreda Habermanna a Lukáše Dvořáka, studentů Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze, kteří pocházejí z Vysočiny…

„Projektoval jsem si vlastní představy do vnímání Bartošovy hry, anebo i on cítil apel naplnit přednášenou skladbu něčím navíc?“

„Uvažoval jsem, zda nějak zádumčivě podzimního melancholického tónu neznělo první půlí až příliš.“

„Jan Bartoš zajisté přesvědčil o svém prvotřídním umu a koncertnímu křídlu C. Bechstein D 282 zároveň s tím udělal tu nejlepší reklamu.“

Hybatelé rezonance je řada klavírních recitálů pořadatelské organizace C. Bechstein, výrobce klavírů a pianin. Šestou sérii řady zahájil 2. října v prostorách Anežského kláštera přední český interpret Jan Bartoš. Zajímavostí jeho vlastní dramaturgie zahrnující čtyři kompoziční celky byl klavírní cyklus Osm preludií Miloslava Kabeláče.

„Protože býval v kritikách nazýván jako „americký Beethoven“ a jeho hudba z Beethovena částečně vychází, zařadila festivalová dramaturgie Heinrichova díla vedle zásadních skladeb Ludwiga van Beethovena.“

„Posluchačům se představil skladatel a klavírista Peter Graham, který nejprve přiblížil průběh Heinrichova života a na vybraná témata skladeb zaimprovizoval.“

„Formu skladby pak orámoval návrat úvodního znění árie, která se v úplném závěru ztratila v tichu. Improvizace působila celistvě, nápaditě a barevně, nikde se neobjevil nekultivovaný nebo agresivní zvuk klavíru.“

Jako druhý z koncertů festivalu Moravský podzim byl zařazen klavírní recitál Anthony Philip Heinrich – americký Beethoven, který proběhl 2. října 2023 v komorní atmosféře čistých, funkcionalistických linií Vily Tugendhat v Brně. Tematická návaznost na zahajovací koncert festivalu v Janáčkově divadle o den dříve byla jasným dramaturgickým záměrem.