„Paprsek naděje svitl chátrajícímu objektu v roce 1963, kdy byl prohlášen za kulturní památku. Ale ke skutečnému znovuzrození zámku došlo až mnohem později, postupně až od roku 2013.“

„O posledním víkendu na přelomu září a října uvítal příjemný a zcela zaplněný zámecký sál další znamenitý komorní soubor – České filharmonické kvarteto.“

„Klíčovým autorem večera byl osobně přítomný skladatel Jaroslav Krček, který se ve své skladbě Maiestas Caroli představil také v roli dirigenta.“

Pokud nevíte, kde je zámek Dobrohoř, není to žádná mezera ve vzdělání a určitě nejste sami! Vždyť již dávno měl zcela zmizet z povědomí veřejnosti. Venkovský zámek – poměrně rozlehlá symetrická jednopatrová stavba – měl jako desítky podobných objektů v tomto státě chátrat tak dlouho, až bude nutné ho zlikvidovat. Od roku 1945 byl totiž ve správě Státního statku Nová Bystřice… Ano, zámek Dobrohoř – před několika dny navštívený souborem Českého filharmonického kvarteta, komponistou Jaroslavem Krčkem a zpěvákem Karlem Jakubů – leží u hranic, v samém srdci České Kanady a v bezprostřední blízkosti městyse Staré Město pod Lanštejnem.

Mezi lety 1842 a 1847 byl přestavěn z bývalého pivovaru na zámek v klasicistním stylu. Přestavbu inicioval rod Wenzel-Sternbachů, který sem nechal v roce 1847 přenést správu celého Landštejnského panství, Zámek i celé panství bylo v majetku této rodiny až do roku 1945 a její erb se na průčelí zámku zachoval dodnes.

Paprsek naděje svitl chátrajícímu objektu v roce 1963, kdy byl prohlášen za kulturní památku. Ale ke skutečnému znovuzrození zámku došlo až mnohem později, postupně až od roku 2013. Od té doby je ve vlastnictví současných majitelů a zámek stále prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Kromě obnovy se majitel, inženýr chemie Jan Mužák s rodinou, snaží budově zajistit smysluplné využití. Nejen že zámek zpřístupňuje široké veřejnosti, ale jeho záměrem je dosáhnout v budoucnosti také ekonomické soběstačnosti. Jak zdůrazňuje Jan Mužák, nesporně mimořádná osobnost, filantrop a člověk širokého kulturního rozhledu, poloha zámku poblíž historického trojmezí – spojení hranic historických zemí českých, moravských a rakouských, které od zámku dělí vzrušnou čarou jen několik set metrů, předurčuje zámek jako místo setkávání různých kultur, lidí, činností a umělců z regionu i z celé republiky.

Zámek funguje v průběhu celé sezóny především o víkendech a nabízí náštěvníkům bezplatnou prohlídku i s aktuálními výstavami, posezení v příjemné kavárně a možnost ubytování. Nechybí informační centrum s výtvarnými publikacemi či upomínkovými předměty a dárky. V udivujících výstavních prostorách mají své expozice významní současní výtvarní umělci – namátkou jmenujme Kurta Gebauera, Aleše Lamra či Šárku Radovou.

A tím se konečně dostáváme k neméně široké aktivitě inženýra Mužáka v oblasti hudebního umění. Vedle interpretů židovské a arabské hudby, jazzu či populárních písničkářů jsou v programech zámku Dobrohoř výrazně zastoupeni také umělci a ansámbly ze sféry vážné hudby. V letošní sezóně to byl klavírista Lukáš Klánský, trumpetista Ladislav Kozderka, akordeonista Ladislav Horák, účastníci Mezinárodních mistrovských kurzů Slavonice 2023 pod vedením členů Vídeňských filharmoniků, úspěšný mladý ansámbl Trio Bohémo nebo renomované Kvarteto Martinů.

O posledním víkendu na přelomu září a října uvítal příjemný a zcela zaplněný zámecký sál další znamenitý komorní soubor – České filharmonické kvarteto, jehož členy jsou Leoš Čepický, Viktor Mazáček (housle), Jiří Poslední (viola) a Jakub Dvořák (violoncello). Klíčovým autorem večera byl osobně přítomný skladatel Jaroslav Krček, který se ve své skladbě Maiestas Caroli představil také v roli dirigenta. Dílo vzniklo na verše básníka Jindřicha Pecky v roce 1978 k 600. výročí úmrtí Karla IV. jako oslava zásluh tohoto císaře a krále o českou zemi. Později vznikla také skromnější, ale velice emocionálně působivá verze pro smyčcové kvarteto a sólový mužský hlas, jehož znamenitým interpretem byl Karel Jakubů. Jaroslav Krček, který byl rovněž moderátorem svých skladeb, záměrně ve svém hudebním ztvárnění neobyčejně citlivě použil jakýsi pseudogotický sloh, svým přístupem přiblížil ducha doby a znamenitě ilustroval texty oslavující Karlův velkolepý odkaz. Druhou ukázkou Krčkovy tvorby byl Smyčcový kvartet č. 8, v němž autor navázal na svůj celoživotní hluboký vztah k lidové hudbě. Je to svěží, dynamická hudba, v níž poznáváme invenčně i po kompoziční stránce výtečně zpracované motivy české, moravské a také romské s virtuózním, přímo primášským Čepického podáním. Filharmoniční kvartetisté ovšem v úvodu koncertu navíc proti původnímu programu uvedli – podle slov sekundisty – dvě věty z jedné z kvartetních skladeb u nás zcela neznámého polského skladatele Zygmunta Noskowského (1846 – 1909), jehož hudba byla pro ně příjemným překvapením a objevem při nedávné návštěvě našich severních sousedů a o kterou se chtěli aktuálně podělit s jihočeským publikem. Krčkův jako vždy poutavý a vtipný výklad i uvedené skladby se setkaly s naprosto spontánním přijetím. Příjemný večer v sále s asi sedmi desítkami přítomných posluchačů vyvrcholil Smyčcovým kvartetem Es dur „Slovanským“ Antonína Dvořáka a nezbytným přídavkem. Je více než zřejmé, že zámek Dobrohoř se stává nenápadným, ale pozoruhodným klenotem na kulturní mapě České republiky.

Foto: Daniel Rubeš