KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Vltava pod štíty Alp. Česká filharmonie zahrála na letním festivalu v Lucernu

„Večer ve skvostném sále ikonického Kulturního a kongresového centra KKL z dílny francouzského architekta Jeana Nouvela a akustika Russella Johnsona otevřela Vltava, druhá symfonická báseň cyklu Bedřicha Smetany Má vlast.“

„Francouzský skladatel Ravel v ní propojil ozvěny baskické vlasti jeho matky s prvky jazzu a blues, kterými se inspiroval během čtyřměsíční cesty po Americe.“

„Festival oslavil i jedno málo uvěřitelné jubileum. Úctyhodných padesát let koncertní kariéry houslistky Anne-Sophie Mutter.“

Přes sto koncertů různých žánrů a formátů v podání špičkových ansámblů a interpretů i debutujících talentů, které zněly na deseti místech po městě, od kostelů přes náměstí až po Kulturní a kongresové centrum KKL. Propracovaná dramaturgie i oslava jubilea houslové virtuózky. Letní Lucerne Festival neboli Lucernský festival konaný od 13. srpna do 13. září opět ukázal, proč patří mezi nejprestižnější hudební akce, kde nemohla chybět Česká filharmonie.

8 minut čtení Číst dál…

Návštěva z Japonska, kantáty z Vysočiny či hudební a vodní hrátky aneb Polička zažila Martinů

„Interpretační ikonou večera a přední osobností celého letošního festivalu byla japonská klavíristka Yukiko Sawa.“

„Sobota byla dnem doslova napěchovaným různorodými akcemi, kterými se jako červená nit vinula kantáta Otvírání studánek.“

„Koncert završila první věta z Koncertu pro dva klarinety Es dur Františka Kramáře, kterou přednesl Štěpán Jandl spolu s ředitelem Nadace Bohuslava Martinů Irvinem Venyšem.“

Na samém konci léta se v Poličce už počtvrté konal festival Zažít Martinů. Program jako obvykle pamatoval jak na odborníky, tak na širokou veřejnost i děti. Martinů jsme letos zažívali na každém kroku malebného poličského centra a měli možnost atmosféru vnímat doslova všemi smysly.

21 minut čtení Číst dál…

Má vlast v hexagonu pod skálou i mezi březovými panely. Česká filharmonie si po půlstoletí zahrála ve Stockholmu a v Helsinkách

„Dvě třetiny Berwaldhallen neboli Berwaldovy haly se nacházejí v podzemí a jsou součástí skalního masivu.“

„Poslední srpnový týden odletěl do Skandinávie nejenom ansámbl, ale také pamětník posledních koncertů před více než padesáti lety.“

„Hlavní sál s terasovitým uspořádáním je obložený tmavě hnědými panely z březového dřeva, což odkazuje na tradici finské sauny.“

Dva koncerty s identickým programem v obou metropolích, tři z nich živě přenášel veřejnoprávní rozhlas, přijetí vřelé a podstatně spontánnější, než jaké by někdo od údajně rezervovanějších Seveřanů očekával. Ve Švédsku i Finsku se tleskalo České filharmonii a sólistům nejenom mezi větami, ale také uprostřed. Návrat našeho prvního orchestru na sever ocenil také pamětník tehdejších koncertů, emeritní violoncellista a složil rovněž dojemnou poctu dvěma českým hudebníkům, kteří jsou spjati s premiérami první a druhé verze houslového koncertu Jeana Sibelia.

10 minut čtení Číst dál…

Historický Rienzi, vybučená AI i stíny antisemitismu. Wagnerovské kulatiny v Bayreuthu

„Poprvé v historii bayreuthského festivalu totiž zazněla opera Rienzi, kterou Richard Wagner navzdory jejímu úspěchu pohrdal.“

„Umělecká šéfka slavností Katharina Wagnerová proto také přislíbila podstatně hlubší reflexi temné kapitoly rodinného klanu i slavností.“

„Ředitele Akademie pro divadlo a digitalitu v Dortmundu, což je průkopnické pracoviště pro využívání AI v umění, vybučení jeho týmu nesmírně mrzelo.“

Jubilejní operní slavnosti v Bayreuthu začaly skandálem kvůli nepochopitelně zrušené přednášce významného německého publicisty židovského původu o antisemitizmu Richarda Wagnera, která se nakonec stejně uskutečnila. Přinesly historicky první uvedení opery Rienzi, kterou sám Wagner ze slavností vyřadil, pokračovaly experimentálním provedením tetralogie Prsten Nibelungův s použitím umělé inteligence, které publikum i kritiku polarizovalo, a skončily příslibem Berlína a Mnichova poskytnout akci o dva miliony eur navíc.

7 minut čtení Číst dál…

Od provizoria na štěrkových člunech po globální značku Bregenzer Festspiele

„Každá jezerní produkce chce být nejenom uměleckým, ale také technickým a technologickým mistrovský dílem.“

„Od triumfu Kouzelné flétny v roce 1985 se každá nová inscenace na jezeře hraje vždy dvě sezóny po sobě.“

„Součástí večerní výbavy jsou pro znalce tři věci: pláštěnka, podsedák a dalekohled.“

Na pultíku malého baru na molu stojí prázdná třetinka sektu, lavičky na promenádě u jezera zatím zejí prázdnotou. Bregenz se probouzí do dalšího horkého letního dne, který vyvrcholí operním představením přímo na jezeře, a to v rámci slavností, jejichž tradice začala odvážně a skromně před osmdesáti lety.

9 minut čtení Číst dál…

Jubilejní karlovarský filmový maraton a pět rozhovorů

„Zahajovacím filmem se stal argentinsko-španělský dokument Zápas století popisující na pozadí mistrovství světa v kopané v roce 1986 spor o Falklandy.“

„Cenu diváků si odnesl celovečerní dokument Bára Basiková.“

„Marek Eben během závěrečného ceremoniálu neopomněl zmínit, že při loňském ročníku nás Jiří Bartoška ještě trochu držel za ruku, kdežto letos už to vypadalo, jako kdyby řekl: ‚Tak, dětičky, teď už musíte sami.‘“

V sobotu 11. července skončil 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Uskutečnilo se během něj 472 filmových představení, jichž se zúčastnilo 11014 akreditovaných návštěvníků. Bylo prodáno celkem 132 553 vstupenek. Text pro KlasikaPlus.cz se detailně věnuje těm filmům a událostem, které autora během celého festivalu zaujaly, včetně jejich hudební složky. Pisatel také oslovil laureátku Ceny prezidenta MFF KV Magdu Vášáryovou a dále Petra Jančaříka, Jiřího Havelku, Martina Klusáka a Ondřeje Nováka, kteří patří k pravidelným festivalovým návštěvníkům, ke krátkým interview, ve kterých sdělili, jak hledí na úlohu hudby ve filmu.

39 minut čtení Číst dál…

New York nezapomíná! Yefim Bronfman a jeho poděkování Rudolfu Firkušnému

„Jak Michael Beckerman, tak Leon Botstein se s Firkušným dobře znali. Mluvili o něm jako o excelentním, osobitém interpretovi s překrásným zvukem, jako o klavíristovi vysoce inteligentním, elegantním…“

„‚Lidskost byla velkou součástí uměleckého života mého otce a byla jsem až dojatá, že to všichni takto vnímali, že se na ten fakt vzpomíná,‘ uvedla Veronique Firkušná.“

„‚Jeho zvuk mi stále zní v uších. Mluvil jsem o tom s mnohými lidmi a vždy se shodli na tom, že Firkušného ‚zvuk‘ bylo něco velmi speciálního,‘ řekl Yefim Bronfman.“

Večer s datem 19. února otevřel ve třetím patře České národní budovy na Manhattanu celoroční program společnosti DAHA (Dvořák American Heritage Association) s názvem Emigranti českého původu spojeni hudbou. Za organizací stojí prezidentka DAHA Susan Lucak, která do debaty o Rudolfu Firkušném, jednom z největších klavíristů 20. století, pozvala muzikologa s mezinárodním renomé Michaela Beckermana a prezidenta Bard College a šéfdirigenta American Symphony Orchestra Leona Botsteina. Hlavní hvězdou večera byl klavírista Yefim Bronfman, žák Rudolfa Firkušného z newyorské Juilliard School.

9 minut čtení Číst dál…

Z víru festivalových Varů 

„V závěrečné scéně Sbormistra mě v kontextu s tím, co se dělo na plátně, úplně dostala Dvořákova Když mě stará matka.“

„I když ve filmu hudba nehraje prim, ale pouze dokresluje děj, měla by diváka upoutat, protože právě hudba, když je dobrá, mnohdy dokáže daný film podpořit.“

„Myslím, že po Zdeňku Liškovi už nikdo nedosáhl takového rozsahu, co se týče schopnosti vcítit se do děje filmu, a ještě ho posunout mnohem dál.“

V sobotu 12. července skončil 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Uskutečnilo se během něj 465 filmových představení, jichž se zúčastnilo 9949 akreditovaných návštěvníků, bylo prodáno celkem 128.133 vstupenek. V této souvislosti se detailněji zaměříme na filmy a události, které během celého festivalu zaujaly svou hudební složkou. Zároveň přinášíme krátká interview s českými umělci a pravidelnými festivalovými návštěvníky na téma úloha hudby ve filmu.

27 minut čtení Číst dál…

Vrata z Lipska či bublina s toccatou. V Bachově rodišti v den výročí jeho úmrtí

„Nelze přehlédnout, že špička levé boty bronzového Bacha je pořádně ‚ošoupaná‘ či spíše ‚vypulírovaná‘ a zlatavě se blyští.“

„Nejvyšší prioritou byla disciplína, poslušnost a zbožnost. K tomu byl Bach veden i doma, kde se četla Bible a kde se také hrálo téměř na všech existujících nástrojích, od houslí přes flétnu, trubku až po cembalo.“

„Jedním z nejcennějších artefaktů muzea Bachhaus jsou dřevěné dveře s kováním.“

Když se řekne Johann Sebastian Bach, většině se nejspíš vybaví saské Lipsko, kde fenomenální skladatel a varhaník působil 27 let a kde také 28. července 1750, tedy před 275 lety, skonal. V Německu nicméně najdeme další města úzce spjatá s tímto hudebníkem, a to zejména v jeho rodném Durynsku. Prožil tam celkem 32 let, bezmála polovinu života, a zanechal stopy především na místech jako Ohrdruf, Arnstadt, Dornheim, Mühlhausen, Weimar či Altenburg. A pochopitelně také v rodném Eisenachu, kde se před 340 lety začal odvíjet fascinující životní příběh hudebního génia.

10 minut čtení Číst dál…

S klimatickým pasem na kole, ve člunu i tramvají. V Lipsku vrcholí udržitelné Bachovy slavnosti    

„Podmanivý zvuk nástroje od benátského loutnaře Mattea Goffrillera z roku 1729 rozezněl prostorný sál v Muzeu hudebních nástrojů.“

„Mimořádné pozornosti se kromě violy da gamba letos dostalo rovněž baroknímu hoboji.“

„Bachova hudba provázela také plavbu po řece v elektročlunu stejně tak jako ve speciální tramvaji po městě.“

Kantáty, sonáty, partity, moteta, koncerty pro čtyři ruce nebo tři klavíry, Vánoční oratorium, pašije. Janovy i Arabské. Ty druhé nejsou sice od Johanna Sebastiana Bacha, nicméně z něj vycházejí. Na koncertu pod širým nebem představil Ensemble Sarband, soubor složený z hudebníků různého vyznání ze sedmi zemí patří už léta mezi stavitele mostů mezi kulturami a náboženstvími. Na takzvané BachStage v centru Lipska zazněly také hity heavymetalové kapely Iron Maiden upravené pro komorní orchestr ze Stuttgartu. A potkaly se s Bachem a Vivaldim. Vrcholící Bachovy slavnosti nabízejí inovativní i tradiční formáty, setkání se stálicemi hudebního nebe i talenty, jejichž hvězdička nabývá na intenzitě a dělají dobře nejenom duši, ale i ovzduší.

8 minut čtení Číst dál…

S přispěním Jana Čmejly. Bachovy slavnosti v Lipsku pojí tradice s inovacemi

„Bach, dlouholetý kantor při kostele svatého Tomáše a městský hudební ředitel Lipska, vystoupí ze svého legendárního Haussmannova portrétu z roku 1748.“

„Ačkoli Bach nikdy nevytáhl paty z Německa, systematicky studoval díla svých současníků.“

„Jan Čmejla, který předvedl nejenom brilantní techniku, ale i jistý, hluboce procítěný upřímný projev, totiž oplatil publiku jeho vřelý potlesk ve stoje až pěti přídavky.“

Rozmanitý a nápaditý program, tradiční i experimentální formáty, rekordních 203 akcí během jedenácti dní, od koncertů či seminářů přes přednášky, čtení, výstavy až po cyklotúry po stopách geniálního skladatele. Možnost pořídit si vstupenky na tzv. klimatický pas a podpořit tím vysázení dalších stromů v Bachově lese a udržitelnost akce. V Lipsku za uměleckého přispění Jana Čmejly začaly Bachovy slavnosti, které do 22. června uvedou mimojiné i Bachova Fausta, tedy fúzi Goetheho dramatu s hudbou Johanna Sebastiana v kultovním Auerbachově sklepu.

6 minut čtení Číst dál…

Smetanova Litomyšl kolaudovala. Puccini, Dvořák a Smetana i za deště zkouškou prošli

„Smělý sen se proměnil ve skutečnost během jednoho roku. Vlastně za ještě kratší dobu.“

„Konstrukce střechy je vyřešena tak, že se otvírá pohled na stěnu se sgrafity a historickými slunečními hodinami.“

„Není to prostor pro hudbu v nádvoří. Naopak – celé nádvoří se stává divadelním a koncertním sálem.“

Je týden před festivalem a Smetanova Litomyšl, poprvé s publikem, testuje novou úpravu amfiteátru v zámeckém nádvoří. Při sobotní večerní Velké zkoušce zní symfonická i operní hudba a je také čas na děkování podporovatelům a dárcům i autorům a spolupracovníkům. Posuzuje se současně akustika SmetaNOVÉHO sálu a naostro se prověřují provozní a technické parametry. Včetně funkčnosti zcela nového výsuvného zastřešení. Docela dost totiž prší.

7 minut čtení Číst dál…

Koncertní sál v Brně? Je odstartováno! 

„Celé století trvající diskuse o potřebnosti velkého koncertního sálu jsou tedy u konce.“

„Nejšťastnějším člověkem na akci byla jistě ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.“

„Varhany nejsou součástí projektu. ‚Jak by se zde ale mohla hrát Janáčkova Glagolská mše?‘ ptala se logicky téměř 102letá bývalá rektorka JAMU Alena Veselá.“

Otazníky nad potřebou koncertního sálu v Brně se táhnou již sto let. Ano, už Leoš Janáček razil ideu, že čeští občané jsou stejně kulturní a hudbymilovní jako němečtí a že si koncertní sál také zaslouží. Němci měli v Brně Německý dům se sálem pro víc než osm set posluchačů, zatímco Češi se pyšnili, a dodnes pyšní, Besedním domem. Ten je sice krásný, ale ideální pro komorní hudbu, symfonické koncerty se zde hrát nemohou, pro ty si Filharmonie Brno půjčuje sál Janáčkova divadla. 24. února však došlo k přelomové události – k poklepání základního kamene Janáčkova kulturního centra.

8 minut čtení Číst dál…

Leoš versus Carnegie. 1:0

„Coca-cola? McDonald’s? A co třeba rodina, přátelé, děti, láska? Co je víc než být doma a být tam rád?“

„Akustika Sternova Auditoria je pověstná, nepopsatelně prapodivně divukrásná.“

„Janáčkovo dílo je bez jakéhokoli sporu dílem génia.“

Po dvaceti hodinách cesty a zdolání několika tisíc kilometrů včetně oceánu mi při pohledu na připravené hotelové lůžko málem vhrkly slzy do očí. It’s over. Jsi v cíli. Ve městě, které nikdy nespí, se můžeš uložit ke spánku. Co že je účelem celého snažení? Přece koncert v Carnegie Hall, sborový part v Janáčkově staroslověnské mši Glagolské! Bude to stát za to? Může to vůbec stát za to?

8 minut čtení Aktualizováno Číst dál…

Světová třída. Česká filharmonie v Carnegie Hall, část druhá a třetí

„Konkurence orchestrů v Carnegie Hall je neúprosná, ale Mahlerovou Pátou symfonií se 4. prosince Česká filharmonie zapsala do aktuální top desítky světových orchestrů.“

„Carnegie Hall se proměnila ve festivalové místo, stovky Newyorčanů si koupily lístky na všechny koncerty České filharmonie.“

„V závěrečné Intrádě rozpoutal Byčkov s orchestrem fascinující hudební orgie.“

A opět bylo vyprodáno. I středeční program České filharmonie po dohodě s vedením Carnegie Hall vsadil na americkou hvězdu. Ale pokud si do ní promítnete nedostupnou, téměř nadpozemskou bytost, ke které vás ochranka nepustí ani na metr, v případě houslisty Gila Shahama jste naprosto vedle. A pak ten čtvrteční program, s klavíristou Daniilem Trifonovem a posléze s Janáčkem a Pražským filharmonickým sborem… Davy skandujících návštěvníků.

11 minut čtení Číst dál…

Mladí českolipští muzikanti se spojili s Hradišťanem

„Lidé z Hradišťanu i učitelé ZUŠ komunikují rovnocenně, v jejich šestici by člověk nenašel žádný podřízený hlas.“

„Je zajímavé slyšet oblíbenou píseň v téměř symfonickém hávu. Muzikanti Hradišťanu naslouchají se zájmem i s pobavením.“

„‚Mě si nevšímejte,‘ shrnuje svoji roli Jiří Pavlica.“

V polovině listopadu končí další ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica a k tomu pravidelně patří společný projekt se ZUŠ Česká Lípa, nazvaný Má to smysl! V něm se talentovaní žáci už od roku 2015 setkávají s významnými hudebníky, kteří se střídají v roli uměleckých garantů festivalu. Čeká je jednak workshop a jednak společný koncert. Letošním garantem je Jiří Pavlica a k němu se přidali další členové Hradišťanu.

9 minut čtení Číst dál…

Open air koncert trochu jinak. Češi, Němci, Mahler… a počasí

„Na pódiu sedí u pultů Čech vedle Němce, dva orchestry pro jediný večer prorostly do jednoho.“

„Hudba halasná i komorně ztišená, rozháraná i zklidněná a ztišená.“

„Interpretační pojetí v podobných projektech není a ani nemůže být na prvním místě. Koncert musí být zvučen.“

Je půl hodiny před koncertem, na pražském Výstavišti se postupně scházejí více než dvě tisícovky posluchačů. Na velkoplošnou obrazovku se začíná promítat dokument o Mahlerově Sedmé symfonii. Čtvrt hodiny po osmé se dílo rozezní živě. Na open air scéně, interpretováno společně Čechy a Němci, stejně jako při premiéře v roce 1908. Poprchává a nikdo neví, jak se počasí vyvine.

5 minut čtení Číst dál…

Štěpánka Pučálková androidem na úvod drážďanské sezony

„Příběh o tajuplném kapitánovi pojala režisérka Florentine Klepper z perspektivy Senty, kterou ztělesňují Senty hned dvě.“

„Role Ascania se skvěle zhostila Štěpánka Pučálková. Pouze označení ‚kalhotová‘ je v tomto případě nepřesná, protože je oblečená jako robot.“

„Barbora Horáková Joly připravila nápaditou a vtipnou inscenaci.“

Rtuť teploměru se v centru Florencie na Labi, jak se Drážďanům přezdívá, vyšplhala na pětatřicet stupňů Celsia. V okolí Semperovy opery je navíc hodně dusno kvůli horkým hlavám účastníků jednoho z posledních předvolebních mítinků. V podvečer se sice vzduch už netetelí, vzrušením a radostí se ale nejspíš chvěje nejeden návštěvník mířící přes Divadelní náměstí do jednoho z nejkrásnějších divadel v Německu. Semperova opera totiž společně s orchestrem a sborem Staatskapelle zahajuje novou sezónu 2024/2025, navíc s novým uměleckým vedením a ještě před prvními koncerty pod taktovkou Daniela Gattiho uvedla dvě atraktivní operní představení.

6 minut čtení Číst dál…

Setkání s hudbou v Soběslavi podnětná i chvályhodná

„Cennou součástí projektu jsou výstavy, projekce a hlavně četné koncerty, a to nejen účinkujících kurzistů a jejich lektorů, ale i významných koncertních umělců.“

„Přihlásit se na hudební kurzy a být vybrán je do určité míry prestižní záležitost, vždyť adept hudebního umu předvádí nejen nastudovaná díla, ale i sebe coby ‚pokušitele‘ hudební múzy často na startovní čáře.“

„Muzikant již od útlého věku si díky specifice hry na ten který nástroj postupně ‚ničí‘ tělo a toto se už v nízkém věku může neblaze projevovat na zdraví. Takže díky za každou možnost pohybu.“

V jihočeské Soběslavi se uskutečnil šestnáctý ročník interpretačních kurzů a festivalu komorní hudby. Záslužná akce je (nejen) duchovním obohacením všech zúčastněných.

13 minut čtení Číst dál…

Vše nejlepší, Leoši! Hukvaldy žily oslavami 170 let narození Leoše Janáčka

„Nejprve se postarala o poslech návštěvníků Horňácká muzika Petra Mičky. Hudebníci hráli na autentické lidové nástroje.“

„Večerní program byl situován do Obory, ve které sice amfiteátr sužovalo nelítostné vedro, ale vynahradil to osvěžující stín mohutných, více než stoletých stromů.“

„Anglický pěvec Nicky Spence má pro tuto roli ideální hlasové dispozice. Vypjaté pasáže zpívá se samozřejmostí a zachovává si znělý témbr i v závěrečných výškách.“

Leoš Janáček žil sice v Brně, ale narodil se v Hukvaldech 3. července 1854. V sobotu 29. června 2024 se tam konaly velké oslavy, realizované v koprodukci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, Nadace Leoše Janáčka a České filharmonie. Památník, rodný dům a večer amfiteátr v oboře byly svědky setkání významných hostů, umělců a zvědavých hudbymilovných návštěvníků. A samozřejmě zněla Janáčkova díla.

7 minut čtení Číst dál…

Výlet na Vesnický jarmark do Nových Hradů

„Zámek je to vskutku jako z pohádky, trochu ‚cukrkandlový‘, obklopený klidnou krajinou.“

„Inscenaci na malém jevišťátku nastudovala režisérka Magdalena Švecová pro tento účel v podstatě sympaticky.“

„V singspielu ovšem bývá hodně mluvení a to je potíž. Všichni zpěváci si více či méně vypomáhali typicky táhlými, zpěvavými, v důsledku nudnými promluvami.“

Součástí programu Smetanovy Litomyšle je i Večer na zámku v Nových Hradech, jenž kombinuje návštěvu zámku, pohoštění a divadelní představení. Letos byla na programu opera-singspiel Jiřího Antonína Bendy Vesnický jarmark.

8 minut čtení Číst dál…

Bach, Luther, apokalypsa i klima. Pětadvacátý ročník Bachových slavností v Lipsku nadchnul i dojal

„Zastoupení houslistů, jako Hélène Schmitt, Leonidas Kavakos, Isabelle Faust i Chouchane Siranossian, letošní rezidenční umělkyně, trochu evokovalo jejich ‚minisummit‘.“

„Dodnes s hlubokým dojetím vzpomíná na okamžik, kdy před necelými čtyřiceti lety poprvé vstoupil do kostela sv. Tomáše.“

„V závěrečné dny slavností se tak městem mísily příznivci hudby a sportu. Kromě nadšení, každý samozřejmě pro své oblíbence, měli někteří společné ještě jedno. Podsedák.“

Šedesát šest sborových kantát během deseti dní v podání třiceti sborů ze třinácti zemí, hold dvěma velikánům, kteří se doplňovali, byť je od sebe dělilo dvě stě let. Vystoupení desítek slavných i začínajících hudebníků, zbrusu nová Bachova opera, kterou ale Bach nesložil, či koncert pro klima. Tradiční červnové setkání interpretů a milovníků díla Johanna Sebastiana Bacha v Lipsku přineslo výborné výkony, zajímavé objevy, originální projekty i dojemná setkání.

8 minut čtení Číst dál…

‚Bachloci‘ 365 dní v roce. Geniálního skladatele potkáte v Lipsku v kavárně i na nádraží

„U pomníku si selfie bez davu pořídíte snad jenom za rozbřesku, kdy tam ještě nejsou davy turistů se stejným nápadem.“

„Rodák z Eisenachu možná po očku sleduje dění v protilehlém archivu a muzeu, kde s velkou erudicí i láskou pečují o jeho hudební odkaz.“

„S postupem času se rodina „bachiánů“ rozrůstá, ne nadarmo se minulý ročník konal pod mottem We are Family.“

Je téměř nemožné se s ním nesetkat. Jeho podobiznu najdete na pohledech města, k jeho poctě vznikly čokoládové tolary i kávové speciality. Jak by ne, vždyť o tomto nápoji složil i kantátu a bez šálku kávy si nedovedl představit své ráno. Lipsko je Bachovo…

5 minut čtení Číst dál…

Svátky písní Olomouc jako mimořádná sborová oslava Roku české hudby

„Pořadatelé i umělecká rada festivalu věnovali přípravě Svátků písní velkou péči, takže jeho program byl opravdu velmi bohatý.“

„Překvapením bylo poměrně vysoké zastoupení mužských sborů, kterých bývá v soutěžích v našich zemích spíše minimum.“

„Večerní soutěžní finále o cenu Grand Prix letos bylo česko-slovenské.“

Olomoucký festival pěveckých sborů oslavil v loňském roce půlstoletí existence, takže letošní ročník Svátků písní byl již jedenapadesátý. To je vysoké číslo, které naznačuje úspěšnost festivalu a jeho skvělou tradici umožňující sborům z celé České republiky konfrontovat úroveň uměleckých výkonů nejen v celostátní, ale i mezinárodní konkurenci. 

10 minut čtení Číst dál…

Pianisté v rukavicích aneb Jedenáct tisíc strun Georga Friedricha Haase. Pohledem jednoho z účinkujících

„Každý klavír byl dle svého a1 naladěn rovnoměrně temperovaně, a proto se způsob hry nijak nelišil od běžného způsobu.“

„Zkoušky v rámci soustředění klavíristů na Konzervatoři a Vyšší odborné škole Jaroslava Ježka řídila z odborného hlediska Zdeňka Košnarová, nácvik v Karlíně pak německo-britský dirigent Tim Anderson.“

„Zásadní bylo i přesně vypsané užívání pravého pedálu, kde skladatel často těžil z přesně načasovaného doznívání předtím rozeznělých strun.“

První červnovou neděli měli posluchači Pražského jara možnost dvakrát vyslechnout momumentální dílo G. F. Haase, a to ve Foru Karlín. Datem konání i ideově provedení přímo navazovalo na Prague Offspring, ačkoli pod něj přímo nespadalo. Autor jej napsal roku 2020 pro padesát klavírů a komorní orchestr o pětadvaceti hráčích. Orchestrální party obstaral rezidenční soubor festivalu Klangforum Wien.

11 minut čtení Číst dál…

Do třetice všeho dobrého. Klangforum Wien uzavřelo svoji rezidenci na Prague Offspring 

„Chceli sme užšiu spoluprácu, niečo, čo by posilnilo skutočné partnerstvo s Prahou a s festivalom.“

„Ľudia intenzívne hľadajú nové zážitky, a to aj tí, ktorí sú zvyknutý chodiť napríklad do Musikvereinu.“

„Prague Offspring svojím rozsahom a dramaturgiou už celkom funkčne supluje absenciu iného podobne zameraného festivalu v Prahe.“

Tretíkrát a naposledy bolo rezidenčným súborom pražskojarného Prague Offspring Klangforum Wien, ansámbel s medzinárodným renomé v oblasti interpretácie súčasnej hudby. Po troch rokoch súbor v tejto roli vystrieda nemenej uznávané teleso, frankfurtský Ensemble Modern. Posledný rezidenčný rok Klangfora priniesol do Prahy predovšetkým hudbu Rebeccy Saunders, takisto však mnoho priestoru dostala česká (československá) hudba a tvorba mladých skladateľov a skladateliek. Pre KlasikuPlus.cz zhodnotil trojročné pôsobenie aj intendant Klangfora Wien Peter Paul Kainrath. 

12 minut čtení Číst dál…

Tři hymny, prezident, filharmonie a komedianti. Smetana a Litomyšl v osmi desítkách zemí

„Shromáždění lidé jsou přítomni jednomu z klíčových okamžiků Roku české hudby a projektu Smetana200.“

„Ani během večerního slavnostního zahajovacího koncertu nezní jen smetanovské hity. Naopak.“

„Jakub Hrůša zdůrazňuje, že se sice teď často říká ´Sesaďme Smetanu z odtažité pozice na piedestalu´, že on si však myslí, že na takový piedestal naopak Smetana patří.“

Bedřich Smetana patří nejen Litomyšli a všem nám ostatním v Čechách, ale i světu. Shodují se na tom prezident a premiér této země, její ministr kultury, hejtman kraje i starosta města. A také dirigent Jakub Hrůša. Všichni ti, kteří se sešli druhou červnovou sobotu při zahájení 66. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl.

9 minut čtení Číst dál…

O konferenci Malá země – velcí hudebníci

„Z předložených grafů jasně vyplývá zejména výrazný ekonomický přínos České filharmonie a festivalu Pražské jaro.“

„Ve druhé části konference vystoupily významné osobnosti současné české hudební scény.“

„Dirigent Jakub Hrůša mluvil převážně z vlastní mezinárodní zkušenosti.“

Pražské jaro uspořádalo konferenci s názvem Malá země – velcí hudebníci, která se konala 29. května v Obecním domě v Praze. Moderátorem byl Saša Michailidis, jednání rozdělil do dvou částí.

4 minuty čtení Číst dál…

Olomoucká filharmonie sbírá ovace ve velkých sálech v Maďarsku a v Chorvatsku

„Tvrzení, že hudba je univerzálním komunikačním prostředkem, se plně potvrdilo.“

„Nad hlavami posluchačů v plně obsazeném sále se vznášela obrovská kamera Maďarské televize M5, která koncert snímala a pořizovala z něho záznam, a rozhlasová stanice Bartók koncert živě přenášela.“

„Hudebníci dokázali dát do projevu emocionalitu a sladkost Dvořákovy hudby i technickou zdatnost erudovaných profesionálů. Byl to vrcholný výkon.“

Konec sezóny pro hudebníky Moravské filharmonie znamenal zahraniční výjezdy a reprezentaci české hudby a město Olomouc v Maďarsku a v Chorvatsku. Příležitost k tomu poskytl jak Rok české hudby, tak dvacáté výročí vstupu států do Evropské unie. Nutno podotknout, že členství v EU dokázala Maďarská republika využít lépe, alespoň pokud jde o koncertní sály. Hrálo se v nich krásně a poslouchalo nádherně. A tak nezbývalo než tiše závidět.

 

9 minut čtení Číst dál…

Ohlédnutí za 66. ročníkem Kocianovy houslové soutěže

„Snahou pořadatelů je, aby na soutěži nepanovala dravá konkurenční atmosféra.“

„Dá se říci, že kromě cen se v sále Roškotova divadla rozdávala také naděje, radost a nadšení, a to vrchovatě a všem, co přišli.“

„Přejme tedy mnoho dalších uměleckých úspěchů jak všem letošním soutěžícím, tak i samotné Kocianově houslové soutěži.“

V sobotu 4. května odpoledne se v Ústí nad Orlicí konal slavnostní koncert laureáta a vítězů 66. ročníku Kocianovy houslové soutěže – soutěže, která překračuje hranice, jak zní její motto.

9 minut čtení Číst dál…