Nové Mozartovo interaktivní muzeum spojuje hudbu, historii a moderní technologie

Když se dnes mluví o hudebních muzeích, často se vedle sebe ocitají dva světy. Na jedné straně stojí tradiční sbírkotvorné instituce s autentickými exponáty, rukopisy a historickými nástroji, na straně druhé nová generace zážitkových muzeí, která využívají digitální technologie, interaktivitu a imerzivní vyprávění. Nově otevřené Mozartovo interaktivní muzeum na Staroměstském náměstí v Praze se vědomě hlásí právě k druhému typu–a činí tak způsobem, který může být překvapivě podnětný i pro posluchače vážné hudby.

Soutěžní otázka:

Prostřednictvím virtuální reality se v Mozartově interaktivním muzeu můžete postavit před orchestr a zkusit si roli dirigenta. Jakou konkrétní hudební událost vám tato technologie umožní dirigovat?

Soutěžíme o čtyři rodinné vstupenky (pro dva dospělé a dvě děti) do Mozartova interaktivního muzea.
Odpovědi posílejte na: web@klasikaplus.cz

Jako předmět zprávy uveďte: Mozart a nezapomeňte napsat i váš TELEFON a ADRESU.
Výherce vylosujeme VE ČTVRTEK 9. ČERVNA 2026.

Mozart a Praha tvoří jednu z nejpozoruhodnějších kapitol evropských hudebních dějin. Jen málokteré město přijalo Mozartovu hudbu s tak bezprostředním nadšením jako právě Praha. Zatímco Figarova svatba ve Vídni zpočátku nevyvolala očekávaný

ohlas, v Praze se stala doslova senzací. Mozart zde v lednu 1787 dirigoval jejíprovedení a právě tehdy měl podle tradice pronést slavnou větu: „Moji Pražané mi rozumějí.“

Praha se následně stala i místem premiéry Dona Giovanniho–díla, které dodnes představuje jeden z vrcholů světového hudebního divadla. Mozart zde osobnědirigoval premiéru 29. října 1787 ve Stavovském divadle a o několik let později se do města vrátil kvůli korunovační opeře La clemenza di Tito. Pražské prostředí pro něj nebylo jen koncertní zastávkou, ale skutečným uměleckým zázemím.

Právě tento vztah se nové muzeum snaží interpretovat současným jazykem. Nejde o klasickou expozici založenou na vitrínách a originálních památkách, ale o multimediální prostor, který propojuje hudbu, divadlo, vizuální umění a současné

technologie. Expozice o rozlozetéměř1 000 m² se rozprostírá ve dvou patrech historického domu U Červené lišky přímo naproti Pražskému orloji a klade si za cíl oslovit jak zahraniční návštěvníky, tak publikum se zájmem o klasickou hudbu a kulturní historii.

Z muzikologického hlediska je zajímavé, že muzeum neusiluje o „rekonstrukci“Mozartova světa v tradičním smyslu. Místo toho pracuje s principem interpretace–podobně jako historicky poučená hudební praxe nehledá jen přesnou reprodukci minulosti, ale snaží se historický materiál znovu oživit pro současného posluchače. Interaktivní forma zde není samoúčelnou atrakcí, ale prostředkem k aktivnímu zapojení návštěvníka do hudebního dění.

Významnou roli přitom nehraje jen obraz, ale i samotný zvuk Mozartovy hudby. Expozice pracuje s operními scénami, orchestrálními detaily i prostorovým vnímáním hudby a snaží se návštěvníka vést spíše k intenzivnějšímu poslouchání než k pasivní konzumaci efektů.

Jedním z nejvýraznějších prvků je sekce věnovaná Mozartovým operám. Tvůrci se záměrně vyhnuli prostému promítání známých inscenací. Figarova svatba je stylizována jako loutkové divadlo, Don Giovanni jako film noir, Così fan tutte připomíná estetiku 8-bitových videoher a Kouzelná flétna pracuje s komiksovou zkratkou. Tento princip může na první pohled působit překvapivě, ve skutečnosti však dobře odráží samotnou povahu Mozartových oper–jejich schopnost neustále proměňovat styl, spojovat humor a tragiku, lidovost i filozofickou hloubku.

Hudební témata se zde často vysvětlují prostřednictvím přímého zážitku. Návštěvníci si mohou vyzkoušet dirigování orchestru ve virtuální realitě při simulaci premiéry

opery ve Stavovském divadle. Tato část není jen technickou atrakcí, ale otevírá i otázku historické dirigentské praxe 18. století, kdy orchestr často vedl koncertní mistr nebo hráč od cembala a role moderního dirigenta ještě neexistovala.

Další části expozice se věnují Mozartovu rodinnému zázemí, fenoménu „zázračných dětí“,osvícenské společnosti nebo proměnám operního žánru druhé poloviny 18. století. Muzeum zároveň plánuje doprovodné koncerty, workshopy a vzdělávací programy, které mají propojit turistický provoz s živým kulturním životem města.

Důležitou roli hraje i samotné umístění muzea. Praha je jedním z mála evropských měst, kde lze Mozartovu stopu stále fyzicky vnímat–od Stavovského divadla přes Bertramku až po chrám sv. Mikuláše, kde se konala slavná zádušní mše po skladatelově smrti. Nové muzeum tuto historickou paměť neodděluje od současnosti, ale propojuje ji se zkušeností dnešního návštěvníka.

Mozart by možná nad některými technologiemi v muzeu žasl. Pravděpodobně by však ocenil jednu podstatnou věc: že jeho hudba zde není uzavřena v minulosti, ale stále inspiruje nové způsoby, jak ji poslouchat, chápat a prožívat.

Mozartovo interaktivní muzeum tak nepředstavuje jen další turistickou atrakci v centru Prahy, ale pokus hledat nový jazyk, kterým lze dnes o klasické hudběvyprávět.

foto: archiv muzea

Facebook X E-mail WhatsApp