PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vengerov přednášel sólový part takovým způsobem, že názorně vytvářel obraz operních scén a dotahoval tak Mozartovy hudební vtipy až do konce.“

„Ve druhé větě Adagio svůj nástroj niterně rozezpíval, a dokonce i jeho nejintimnější piana naplnila celý sál.“

„Prague Philharmonia pod vedením Spurného podala úvodní Adagio s náležitým napětím a důstojností.“

O svátečním večeru Dne české státnosti Lednicko-valtický hudební festival slavnostně otevřel svůj devátý ročník. Jeho ústředním tématem je letos zednářství, které propojuje hudební dramaturgii festivalu s historií kraje. Slavnostní zahájení patřilo Sinfonii G dur, op. 7: č. 1 Carla Friedricha Abela, zednáře a komorního hudebníka britské královny Charlotty. Další skladatel večera Wolfgang Amadeus Mozart svou fascinaci zednářskou filozofií a symbolismem promítl do hudební složky opery Kouzelná flétna, jejíž předehru festival vložil mezi tři skladatelovy houslové koncerty. V nich se sólového partu mistrně ujal houslista světového renomé Maxim Vengerov za doprovodu orchestru Prague Philharmonia pod entuziastickým vedením dirigenta Vojtěcha Spurného.

„Jiří Partyka kdysi požádal Vengerova po koncertě o společnou fotografii a nyní ho napadla odvážná myšlenka získat jej pro svůj festival.“

„Vyprodaný sál se těšil na zvuk stradivárek ex-Kreutzer, kterým bude za nedlouho tři sta let.“

„Nesmírně si Vengerov užíval okamžiků, kdy Prague Philharmonia zazněla po jeho sólové pasáži naplno a on se stal její součástí.“

Promítnu-li si v hlavě dva příběhy spojené s tímto světoznámým houslovým virtuosem, začínám věřit na pojem „cílené náhody“, který ve svých esejích i v názvu své autobiograficky laděné knížky razí kolega Alexander Goldscheider. Vystihuje totiž to, co bylo dáno prožít s Maximem Vengerovem nejen mně, ale především výkonnému a uměleckému řediteli Lednicko-valtického hudebního festivalu Jiřímu Partykovi. Stručně řečeno, jedná se jak o nezapomenutelný rozhovor pro média po telefonu, tak o způsob a průběh zajištění Vengerovova vystoupení na prahu letošního festivalového ročníku. Pro obojí platí, o čem jsem přesvědčen: že totiž život přináší situace, jaké napsat do filmového, televizního či rozhlasového scénáře by riskovalo odmítnutí dramaturga s poukazem na to, že je to „přitažené za vlasy“.

„Vojtěch Spurný hrál a řídil bez fraku, ani sako nezvolil, postačila mu elegantní vestička.“ 

„Cembalistka Monika Knoblochová se vykázala výsostnou technikou a pozoruhodnou precizností, jimiž zprostředkovala autorovy neradostné pocity a náladu.“

„Voříškova hudba snese srovnání s nejslavnějšími skladbami své doby.“

Zcela jiný charakter než velkolepý zahajovací večer ve švýcarském duchu, konaný před týdnem, měl druhý abonentní koncert Filharmonie Hradec Králové, jenž ve středu 25. září otevřel malý symfonický cyklus. Orchestr vedený Vojtěchem Spurným tentokrát hrál, zvláště v první části, v menším obsazení a připomněl slavné tvůrce, kteří se narodili na území nynějšího Královéhradeckého kraje. A přidal k nim Mozarta.

„Orchestr Academia Allegro Vivo z Rakouska partnersky propojuje dolnorakouský festival Allegro Vivo s festivalem Mahler Jihlava.“

„Dílo Waltera Kaufmanna bylo pro posluchače novinkou.“

„Přídavek ‚Pozdrav z Vídně‘ rakouského skladatele Fritze Kreislera dýchl espritem a noblesou vídeňského valčíku.“

Festival Mahler Jihlava s podtitulem Hudba tisíců se na počest Gustava Mahlera konal od 18. května do 22. září. Byla to důstojná oslava někdejšího jihlavského spoluobčana; město Jihlava je na svého „téměřrodáka“ pyšné. Poslední koncert, který se konal v neděli ve velké gotické síni jihlavské radnice, zněl na vídeňskou notu.

„Orchestr s dirigentem Lawrencem Fosterem sál naplnil energií, vtipem a hudební brilancí.“

Kožuchin bravurně zvládl polyfonní a technicky náročné epizody plné složitých běhů a akordických struktur.

„Zahajovací koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava byl oslavou klasické hudby.“

Zahajovacímu koncertu sezony Janáčkova filharmonie Ostrava vtiskla punc výjimečnosti. Čtvrteční večer nabídl spojení klavírní hvězdy Denise Kožuchina, dirigentské autority Lawrence Fostera a světového repertoáru.

„Obě dámy se vrhly do kláves s velkou energií a jejich Mozart nepostrádal potřebnou brilantní perlivost rychlých pasáží ani zvukovou křehkost v lyrických úsecích.“

„V Lisztových Consolations ukázala Pacini svůj smysl pro niterný a zpěvný projev, který nepostrádal hloubku a oduševnělost.“

„Strhující muzikalita a fascinující virtuozita působící tak samozřejmě, že by posluchače ani nenapadlo, že právě poslouchají jednu z nejobtížnějších klavírních kompozic všech dob.“

Světová klavírní legenda Martha Argerich opět zavítala do Prahy. 17. září se v rámci festivalu Dvořákova Praha uskutečnil ve Dvořákově síni pražského Rudolfina výjimečný koncert, a to dokonce s dvojím zastoupením nástroje klavíru. Fenomenální argentinská klavíristka totiž přizvala mladou kolegyni Sophii Pacini, pianistku s německo-italskými kořeny.

„Oslovení skladatele Lukáše Hurníka se ukázalo jako velmi šťastný počin, autor ke svému úkolu přistoupil s patřičnou zodpovědností a tvůrčí invencí.“ 

„Sólistům se po jejich výstupech uprostřed skladby tleskalo a nevzbudilo to žádné pohoršení, naopak.“

„Ivan Klánský nemusel přidávat. Ovace publika byly dlouhé a upřímné.“ 

Neobvykle i tradičně, roztomile a současně s grácií a důstojně vstoupila v tomto týdnu do své 56. sezony Komorní filharmonie Pardubice. Trojice zahajovacích večerů v Domě hudby pod vedením šéfdirigenta Stanislava Vavřínka lákala na premiéru skladby Lukáše Hurníka Gingerbread zkomponované autorem na objednávku orchestru, ale i na Mozartův Klavírní koncert c moll se sólistou Ivanem Klánským.

„Ředitelka Ivana Leidlová vyjádřila úspěchy pěveckých kurzů výstižně: ‚Je zde nádherná atmosféra. Pozvání přijali lektoři, jejichž entuziasmus je přímo nakažlivý.‘“

„Pro velké pódium zámecké stodoly bylo připraveno scénické provedení árií, duetů i ansámblových výstupů z Mozartových oper.“

„Pavla Hubáčková byla pravou mozartovskou pěvkyní v každém výstupu, Eva Hartová připomněla oduševnělostí prodchnutým hlasem Jarmilu Novotnou.“

Festival Jarmily Novotné pokračoval na zámku v Litni u Berouna v sobotu 7. září Závěrečným koncertem již jedenáctého ročníku Pěveckých a interpretačních kurzů, které vedli opět vynikající lektoři rozvíjející talenty českých i zahraničních adeptů. Ředitelka Zámku Liteň Ivana Leidlová, pořádající masterclass od počátku, vyjádřila úspěchy pěveckých kurzů výstižně: „Je zde nádherná atmosféra. Pozvání přijali lektoři, jejichž entuziasmus je přímo nakažlivý.“

„Pěvkyně znamenitě prezentovala své umění vkusného hereckého ztvárnění.“

„Simona Šaturová a Marek Kozák předvedli i tento výběr s mistrovským citem pro detail a opět s pochopením pro jejich styl a interpretační potřeby.“

„Mistrovské ruce Marka Kozáka však proměnily ‚těžké noty‘ v impozantní hudební zážitek.“

V sobotu 17. srpna se v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Za poklady Broumovska uskutečnil další z řady pozoruhodných koncertů. Konal se v malebném prostředí kostela sv. Máří Magdalény v Božanově, který náleží do unikátní skupiny sakrálních staveb Broumovska, spojených s tvorbou architektů otce a syna Dientzenhoferů. Na koncertě vystoupila renomovaná sopranistka Simona Šaturová, kterou na klavír doprovázel výrazný představitel mladší generace našich klavíristů Marek Kozák. Váženým hostem večera se stala skladatelka Sylvie Bodorová, jako autorka díla s názvem Tři žalmy. Její kompozice zazněla v závěru koncertu a byla i pozoruhodným dramaturgickým zpestřením klasického repertoáru.

„Jan Novák je typ interpreta s absolutní tónovou čistotou, brilantní perlivá technika a samozřejmost, s jakou se pohybuje po hmatníku, jsou okouzlující.“

„Zvučný basbaryton Daniela Klánského zaplnil celý sál, kulatý soprán Karolíny Cingrošové zas pohladil po duši.“

„Je skvělé, jak se soubor dokáže naladit na frázování jednotlivých sólistů a citlivě podpořit a následovat jejich pojetí.“

Už posedmnácté byl v Kulturním domě Elektra zahájen oblíbený festival Svátky hudby v Luhačovicích. Úvodní koncert festivalu byl 29. července zároveň zahajovacím koncertem již 28. ročníku Akademie Václava Hudečka, na kterém tradičně vystupuje kromě dalších Hudečkových hostů především vítěz předchozího ročníku houslové akademie. Tentokrát jím byl osmnáctiletý houslista Jan Novák, čerstvý držitel druhé ceny a zároveň historicky nejmladší laureát naší největší mezinárodní interpretační soutěže Pražské Jaro…

„Podle očekávání Mozartova hudba neutrpěla újmy, ba zněla naopak mile domácky s průzračnou harmonií.“

„Zajímavý efekt v modifikované violoncellové sonátě přineslo souznění hlasů v nižší poloze připomínající hukot vodního toku.“

„Čtyřvětá kompozice Dobrzyńského je invenčně zdařilou záležitostí, která si rozhodně zaslouží pozornost.“

Letní slavnosti staré hudby otevřely letos 25. ročník a druhý koncert festivalu se konal v Letním refektáři Strahovského kláštera dne 18. července. Hosté z Polska, sólisté souboru Wrocławska Orkiestra Barokowa, vystoupili s proměnlivým počtem instrumentalistů od kvinteta po septeto. Svou dramaturgií postavenou na legitimních úpravách skladeb Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena přiblížili salónní muzicírování klasicismu. Finále programu patřilo reprezentantu romatismu, kterým byl Ignacy Feliks Dobrzyński.

„O jak novátorské a ojedinělé dílo šlo, si nejlépe uvědomíme, když se podíváme, jaké opery byly krátce před a po premiéře Pellea a Melisandy uvedeny.“

„Christian Gerhaher byl hvězdou večera.“

„V Mnichově hrají Idomenea snad bez jediného škrtu, představení trvá s jednou přestávkou téměř čtyři hodiny, končí se poměrně dlouhým baletem.“

Při Mnichovském operním festivalu se každoročně konají také dvě premiéry. Letos to byla po Ligetiho opeře Le Grand Macabre impresionistická opera z roku 1902 Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho. V každém operním průvodci se dočteme, že se jedná o klíčové dílo v historii opery, které významně ovlivnilo další vývoj tohoto žánru. Škoda jen, že sám její autor už žádnou další operu nedokončil.