Pražský festival Letní slavnosti staré hudby završí v letošním roce čtvrt století své existence. Leitmotivem dramaturgie bude téma „sny“ v podobě snění, imaginace a vizí v různých kontextech hudby starších období. Návštěvníky čeká sedm večerů v rozličných pražských koncertních prostorách, které je zavedou do šlechtických hudebních salonů, konzervatoře Evropy nebo na hudební pouť Středomořím. Pětadvacátý ročník festivalu, který se uskuteční ve dnech 16. července až 6. srpna, vyvrcholí scénickým provedením, pastorální opery Georga Friedricha Händela s loutkami, které bude věnované památce zesnulé pěvkyni Patricii Janečkové.

Letní prázdniny v pražské metropoli jsou již dvacátým pátým rokem spjaté s mezinárodně obsazenou přehlídkou staré hudby nazvané prostě Letní slavnosti staré hudby. Zakladatelka a dramaturgyně Jana Semerádová se na pražské tiskové konferenci dne 23. dubna v souvislosti s jubileem festivalu ohlédla: „Původní sen byl přinést do letní Prahy něco jiného než turistické koncerty.“ Festivalové večery se budou konat v historických sálech pražských paláců, kostelů a klášterů, které pořadatelé volí s rozmyslem a ohledem na vlastní dramaturgii. Ta letos představí pestré národní školy a tradice, zejména v barokní hudbě, ale také varietu uměleckých forem a jejich dobové recepce. „Koncerty nechají ožít zpívající a hrající anděly z oltářního triptychu z konce 15. století, navodí atmosféru salónních koncertů hudbymilovné šlechty i měšťanstva (kde zněla díla takových géniů, jakými byli Wolfgang Amadeus Mozart či Ludwig van Beethoven). Představí brilantní díla autorů pocházejících z prosluněné Neapole (jíž se ne nadarmo říkalo ‚konzervatoř Evropy‘), a také dají prostor exotickému repertoáru – posluchače čekají melancholické modinhy, emocemi nabité fado, smyslné tance zvané lundum a další působivé rytmy a úchvatné melodie jihoevropského repertoáru,“ odhalila dramaturgii letošního programu Jana Semerádová. „Jako obvykle bude sedm koncertů a po devíti letech se vracíme na Pražský hrad, do Míčovny,“ doplnila ředitelka festivalu Josefína Matyášová s dodatkem, že „festival chce představovat netradiční hudební nástroje a letos je jich vyšší množství, než bývá obvyklé“.

Letní slavnosti staré hudby zahájí 16. července v Emauzském klášteře česko-vlámský projekt souborů Oltremontano, vedený Wimem Becu, a Tiburtina Ensemble Barbory Kabátkové tematicky opřený o oltářní triptych Hanse Memlinga (v jednání je také dovezení jeho reprodukce pro komplexní koncertní zážitek) Bůh Otec se zpívajícími a hrajícími anděly, který návštěvníkům představí rekonstrukce všech nástrojů, které jsou na oltáři vyobrazeny, tj. fidula, trumšajt, psaltérium, harfa, loutna, organetto, středověké trompety nebo šalmaj. Wim Becu v rámci doprovodného programu všechny neobvyklé nástroje představí. Koncert bude živě přenášem Českým rozhlasem.

Na festival se vrátí sólisté Wrocławské Orkiestry Barokowe pod vedením violoncellisty Jarosława Thiela s nastudováním úprav vizionářských Mozartových a Beethovenových smyčcových kvintetů a sextetů, které doplní o smyčcový sextet polského romantika Dobrzyńského pocházející z frýdlantské hraběcí knihovny. „Úprava nebyla považována za něco méně důležitého, naopak byla velmi ceněná,“ podotkla Semerádová. Koncert se uskuteční v letním refektáři Strahovského kláštera.

Italskou Neapol a její hudební život v 18. století, kdy bylo město po Vesuvem právem nazýváno konzervatoří Evropy, zejména v brilantních instrumentálních formách na festivalu představí soubor Talenti Vulcanici s uměleckým vedoucím, cembalistou Stefanem Demichelim. Těleso na konci dubna vystoupí i v rámci sezóny Collegia 1704 ve vršovickém Vzletu. Na Trojském zámku zazní díla Francesca Duranteho a Nicoly Fiorenzy, kteří přispěli k věhlasu neapolských konzervatoří, virtuózní houslové kusy od v Londýně usazeného Nicoly Matteise, sólové cembalové sonáty Domenica Scarlattiho anebo triové sonáty Angela Ragazziho.

Do Čech se vrátí také německá Capella de la Torre s uměleckou vedoucí Katharinou Bäuml, kteří na sebe naposledy v tuzemsku upozornili na festivalu Lípa Musica. Tentokrát soubor v kostele sv. Šimona a Judy doprovodí sopranistku Hanu Blažíkovou v renesančním a raně barokním světském i duchovním repertoáru německé provenience, a to i méně známém. Zazní skladby odrážející melancholický pocit člověka první poloviny 17. století, který musel na pozadí neúprosně postupujících dějin čelit mnoha životním nejistotám, ale současně neztrácel touhu snít a radovat se. Josefína Matyášová říká: „Zadání bylo od nás poměrně náročné. Vznikl program vokálně-instrumentální světsky-duchovní, který komplexně vyjádří tehdejší dobu.“ V souladu s jedním ze záměrů festivalu budou i tentokrát představeny některé neobvyklé hudební nástroje (pumort, dulcián), přičemž Capella de la Torre si zakládá na šíření povědomí o nich.

„Dopřejeme si jeden portugalský sen,“ prohlásila ředitelka Matyášová. Z Portugalska totiž na Letní slavnosti staré hudby zavítá soubor Os Músicos do Tejo. V áriích z portugalských barokních oper přelomu 18. a 19. století v Praze vůbec poprvé vystoupí vycházející hvězda světové opery, sopranistka Ana Vieira Leite. Společně s všestranným hudebníkem Marcem Oliveirou festivalovým příznivcům v Trojském zámku představí styl fado a uvedou i populární brazilsky laděné písně zvané modinhy. Improvizační umění členů souboru dostane prostor ve smyslných tancích zvaných lundum. „Portugalsko zpívá, když má chuť plakat,“ zaznělo v komentáři ke koncertu.

S baskickým festivalovým hostem Euskal Barrok Ensemble v čele s kytaristou Enrikem Solinisem se návštěvníci setkají v Míčovně Pražského hradu, kde zazní taneční melodie jihoevropského repertoáru i zvuk turecké lavty a středověkého nástroje kvinterna. Nepůjde o první představení Enrika Solinise v rámci Letních barokních slavností. „Obecenstvo odcházelo tanečním krokem,“ podotkla k minulému vystoupení Josefína Matyášová.

Pastorální opera Georga Friedricha Händela Acis and Galatea zobrazující život v lásce a míru, který nedokáže zničit ani žárlivost a v němž smrt není znamením konce, ale nového začátku, je pořadateli připravena na samotný závěr festivalu. Nastudování první Händelovy opery na anglický text se ujme pětice sólistů, Helena Hozová, Vojtěch Semerád, Ondřej Holub, Roman Hoza a Tomáš Lajtkep, herci z divadla Buchty a loutky a Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové. Představení, které festival uvede 6. srpna v divadle ABC, je věnováno památce sopranistky Patricie Janečkové, jejíž život se v loňském roce uzavřel a která ztvárnila roli nymfy Galatey v premiérovém nastudování této inscenace v roce 2017. Aktuálně byla tato pěvkyně oceněna in memoriam Cenou Jantar za celoživotní přínos.

Foto: Petr Dyrc, Patric Leo, F. Errichiello, Anna Kristina Bauer, SP Photography