PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Collegium Marianum ukazuje svým posluchačům kouzelná zákoutí barokní hudby a provází je přitom krásnými koncertními prostorami staré Prahy. Renesanční Císařský sál Lobkovického paláce na Pražském hradě hostil během čtvrtečního večera dvě výrazné pěvecké individuality a devět skvěle sehraných instrumentalistů. Přítomni byli také dva největší skladatelé anglické barokní hudby, Henry Purcell a Georg Friedrich Händel. Slavnému souboru se opět podařilo vytvořit unikátní zážitek. A všechny složky na tom měly svůj podstatný díl, i úchvatný výhled na jedno z nejkrásnějších světových měst.

Před rokem a půl se pro portál Klasikaplus.cz český kontratenorista Vojtěch Pelka rozpovídal vůbec poprvé. Mezitím jeho kariéra začala nabírat neúprosného tempa, přičemž vyvrcholila na sklonku loňského roku koncertem v Královské opeře ve Versailles, kterému ale předcházelo několik význačných úspěchů na mezinárodních soutěžích v zahraničí. Uplynulý čas shrnul v novém rozhovoru, kterým zve na premiéru Myslivečkova Tamerlána v plzeňském divadle.

Jubilejní 25. ročník koncertního cyklu Barokní podvečery uzavřel vskutku kouzelný večer v kostele sv. Šimona a Judy. Barokní ansámbl Collegium Marianum v předposlední den roku společně se čtveřicí zpěváků přenesl publikum do pražských paláců a kostelů v době vánoční a koncert zakončil milým překvapením, jež bylo jistě zážitkem jak pro publikum, tak soubor samotný.

„Zpívání opery na mikroporty přináší překvapivě velkou svobodu a možnost vyjádřit třeba niterné emoce i velmi ztišeným hlasem.“

„Dnes už barokní zpěváci většinou nejsou intenzivními čtenáři starých traktátů a theorbisté nemusí natahovat na svůj nástroj chirurgické nitě.“ 

„Na divadle mě nepřestává fascinovat, že vytváří jakousi paralelní realitu, další komplexní svět.“

Jaromír Nosek patři mezi naše přední basisty v oblasti staré hudby. Zpívá brilantně v renesančních ansámblech u nás i v zahraničí, je často poptáván do sólových rolí v koncertní hudbě doby baroka a stále častěji jej můžeme potkat i v opeře, zejména v mozartovských rolích, ale i v dílech soudobých. Známe se spolu již od studií a potkáváme se dodnes na koncertních pódiích. Při rozhovoru jsme se jako obvykle o některé věci přeli – tak už to u dlouholetých kolegů bývá… Nosek se umělecky podílí na posledním letošním koncertu řady Barokních podvečerů, který se v pořadatelství Collegia Marianum uskuteční předposlední den roku v kostele sv. Šimona a Judy.

„Tvůrci koncertu nás provedli naleštěným a místy až bizarním světem kolem dvora Ludvíka XVI.“

„Členové komorní varianty Collegia Mariana znovu potvrdili, že patří ke špičkám ve svém oboru nejen v Čechách.“

„Jana Semerádová osvědčila svůj vytříbený vkus a koncertní večer povýšila na synestetický zážitek, ve kterém se hudba a slovo navzájem inspirují.“

V úterý večer se v Tereziánském sále Břevnovského kláštera sešli tři vynikající instrumentalisté a jedna herecká osobnost, aby přiblížili posluchačům v rámci barokních podvečerů Collegia Mariana hudbu a atmosféru francouzského královského dvora konce sedmnáctého století. V Louvru tehdy vládl nejzářivější král Ludvík XIV., král tance, lovu jelenů a slunce. Traversistka Jana Semerádová, gambistka Hana Fleková a theorbista Jan Krejča obstarali hudební část večera, herečka Barbora Munzarová četla z dopisů Marie de Rabutin-Chantal, která se nekonečných dvorských večírků osobně účastnila.

„Krása a malebnost mariánského poutního areálu nad údolím řeky Ploučnice poutníka přímo udeří do očí.“

„Všechny aspekty koncertu utvořily vzácnou jednotu: mariánský kostel, Michnova mariánská hudba, Collegium Marianum a Hana Blažíková v dlouhém bílém rouchu…“ 

„Hana Blažíková předvedla, že dovede bravurně odlišit různé polohy textů a dovést tím diváka právě k té emoci, kterou hudba nese.“

Festival Lípa Musica nezastavuje ani nepolevuje. Ve vlahém nedělním podvečeru přichystal lahůdkový program v prostředí, které snad už nemohlo být pro danou tématiku vhodnější. V mariánském kostele v Horní Polici předvedla Hana Blažíková spolu s Collegiem Marianum, že mariánskému kultu v raně barokní hudbě rozumí velmi dobře. Z oltáře na ně dohlížela zázračná soška Panny Marie v požehnaném stavu, kterou dle legendy vyplavila řeka Ploučnice v roce 1523. Vzhledem k okolnostem není vyloučeno, že přicházející bouřka, která zavřela oponu za letošním létem, byla také mariánská.

„Dnešním jazykem bychom mohli říct, že Antonio Vivaldi nebyl natolik marketingově schopný jako jeho německý současník Händel.“

„Upřímně řečeno, dlouho jsem neslyšel sopranistku, jejíž hlas by takto seděl k italské barokní opeře.“

„Letní slavnosti staré hudby zůstávají událostí nesporné umělecké hodnoty.“

Závěrečný koncert Letních slavností staré hudby se v podvečer 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy nesl ve znamení lásky a vrcholné italské barokní opery. Program s díly Georga Friedricha Händela a Antonia Vivaldiho nazvaného Passione d’amore přednesl barokní orchestr Collegium Marianum se sólisty Katerynou Kasper s Romanem Hozou.

„Je něco zcela výjimečného dělat barokní hudbu na místě s tak bohatou historií a kouzelnou atmosférou.“

„Passione d’amore spojuje árie a duety z Händelova Julia Cesara a Vivaldiho Il Giustina.“

„Postavy spojuje vášeň vložená do hudby a intenzita jejich vnitřních životů a citových prožitků: obě jsou to silné ženy, které se pohybují ve světě moci a mnoho riskují.“

Letní slavnosti staré hudby letos vyvrcholí 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy koncertem s podtitulem Passione d’amore. Hvězdou večera bude mezinárodně uznávaná ukrajinsko-německá sopranistka Kateryna Kasper, jejíž repertoár sahá od barokní opery přes oratoria až po písňovou tvorbu a která sbírá uznání na předních evropských i zámořských scénách. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nejen své interpretační pojetí italské barokní hudby, ale i osobní vztah, který má ke zvolenému repertoáru. Na koncertě se představí společně s českým barytonistou Romanem Hozou a ansámblem Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

„Pro Vojtěcha Pelku je titulní postava Händelova pasticcia dalším úspěchem jeho slibně se rozvíjející umělecké kariéry.“

„Hana Blažíková a Sylva Čmugrová působivě vyjádřily antagonismus obou ženských postav.“

„Pasticcio Alessandro Severo náleží k posledním Händelovým aktivitám na poli italské opery.“

Podobně jako v loňském roce ani letos nemohla v divadle krumlovského zámku chybět barokní opera. Ve dnech 24. a 25. června zde Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové uvedlo v režii Moniky Hosmanové Händelovu operu Alessandro Severo. V české premiéře, k níž kostýmy vytvořila Linda Holubová, vystoupili převážně domácí pěvci zabývající se autentickou interpretací barokní hudby.

„Šlo o výběr převážně strofických písní s doprovodem, v nichž se pojí původní melodie a rytmus vycházející z místní iberské lidové hudby s vlivy italské barokní produkce.“

„Hned u prvních skladeb jsem byla seznámená s příjemnými kontrasty iberské hudební kultury.“

„Prostor byl dopřán i úchvatné pestrosti zvuku perkusí.“

Tak jako si děti neumí představit léto bez prázdnin, nadšení horolezci prázdniny bez karabiny nebo pracující třída letní dny bez vytoužené dovolené, tak se milovníci staré hudby neobejdou bez tradičního mezinárodního festivalu pořádaného v Praze pod názvem Letní slavnosti staré hudby. Druhý koncert přehlídky se uskutečnil 21. července, kdy se po jedenácti letech na festivalové pódium vrátil portugalský vokálně-instrumentální soubor Sete Lágrimas. Do Zámku Troja přivezl atraktivní program inspirovaný iberskou kulturou.

„Když se vrací inscenace, je vždycky velmi zajímavé sledovat, co se za ty roky v jednotlivých lidech událo.“ 

„K Alessandru Severovi chci přistoupit s větším pochopením, protože občas to zkrátka člověku chvíli trvá, než si najde pevnou pozici v životě.“

„Musíme diváka vtáhnout k sobě a pak ho zase vrátit zpátky. Restartovat ho.“

Mladá režisérka Monika Hosmanová do operního světa pronikla vcelku náhle na začátku minulého roku, kdy vytvořila úspěšnou inscenaci Jakobína v Jihočeském divadle. Její první samostatnou režijní zkušeností však byla spolupráce s Collegiem Marianum na Händelově opeře Alessandro Severo, kterou uvedli před dvěma lety v Halle. Nyní se inscenace vrací, a to do barokního divadla v Českém Krumlově, kde bude k zhlédnutí 24. a 25. července. Co může vnést činoherní režisér do barokní opery, jak vnímat operu, která je pasticciem, či jakou funkci má divadlo v postmoderním světě umělkyně naznačila v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.