PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dnešním jazykem bychom mohli říct, že Antonio Vivaldi nebyl natolik marketingově schopný jako jeho německý současník Händel.“

„Upřímně řečeno, dlouho jsem neslyšel sopranistku, jejíž hlas by takto seděl k italské barokní opeře.“

„Letní slavnosti staré hudby zůstávají událostí nesporné umělecké hodnoty.“

Závěrečný koncert Letních slavností staré hudby se v podvečer 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy nesl ve znamení lásky a vrcholné italské barokní opery. Program s díly Georga Friedricha Händela a Antonia Vivaldiho nazvaného Passione d’amore přednesl barokní orchestr Collegium Marianum se sólisty Katerynou Kasper s Romanem Hozou.

„Je něco zcela výjimečného dělat barokní hudbu na místě s tak bohatou historií a kouzelnou atmosférou.“

„Passione d’amore spojuje árie a duety z Händelova Julia Cesara a Vivaldiho Il Giustina.“

„Postavy spojuje vášeň vložená do hudby a intenzita jejich vnitřních životů a citových prožitků: obě jsou to silné ženy, které se pohybují ve světě moci a mnoho riskují.“

Letní slavnosti staré hudby letos vyvrcholí 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy koncertem s podtitulem Passione d’amore. Hvězdou večera bude mezinárodně uznávaná ukrajinsko-německá sopranistka Kateryna Kasper, jejíž repertoár sahá od barokní opery přes oratoria až po písňovou tvorbu a která sbírá uznání na předních evropských i zámořských scénách. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nejen své interpretační pojetí italské barokní hudby, ale i osobní vztah, který má ke zvolenému repertoáru. Na koncertě se představí společně s českým barytonistou Romanem Hozou a ansámblem Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

„Pro Vojtěcha Pelku je titulní postava Händelova pasticcia dalším úspěchem jeho slibně se rozvíjející umělecké kariéry.“

„Hana Blažíková a Sylva Čmugrová působivě vyjádřily antagonismus obou ženských postav.“

„Pasticcio Alessandro Severo náleží k posledním Händelovým aktivitám na poli italské opery.“

Podobně jako v loňském roce ani letos nemohla v divadle krumlovského zámku chybět barokní opera. Ve dnech 24. a 25. června zde Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové uvedlo v režii Moniky Hosmanové Händelovu operu Alessandro Severo. V české premiéře, k níž kostýmy vytvořila Linda Holubová, vystoupili převážně domácí pěvci zabývající se autentickou interpretací barokní hudby.

„Šlo o výběr převážně strofických písní s doprovodem, v nichž se pojí původní melodie a rytmus vycházející z místní iberské lidové hudby s vlivy italské barokní produkce.“

„Hned u prvních skladeb jsem byla seznámená s příjemnými kontrasty iberské hudební kultury.“

„Prostor byl dopřán i úchvatné pestrosti zvuku perkusí.“

Tak jako si děti neumí představit léto bez prázdnin, nadšení horolezci prázdniny bez karabiny nebo pracující třída letní dny bez vytoužené dovolené, tak se milovníci staré hudby neobejdou bez tradičního mezinárodního festivalu pořádaného v Praze pod názvem Letní slavnosti staré hudby. Druhý koncert přehlídky se uskutečnil 21. července, kdy se po jedenácti letech na festivalové pódium vrátil portugalský vokálně-instrumentální soubor Sete Lágrimas. Do Zámku Troja přivezl atraktivní program inspirovaný iberskou kulturou.

„Když se vrací inscenace, je vždycky velmi zajímavé sledovat, co se za ty roky v jednotlivých lidech událo.“ 

„K Alessandru Severovi chci přistoupit s větším pochopením, protože občas to zkrátka člověku chvíli trvá, než si najde pevnou pozici v životě.“

„Musíme diváka vtáhnout k sobě a pak ho zase vrátit zpátky. Restartovat ho.“

Mladá režisérka Monika Hosmanová do operního světa pronikla vcelku náhle na začátku minulého roku, kdy vytvořila úspěšnou inscenaci Jakobína v Jihočeském divadle. Její první samostatnou režijní zkušeností však byla spolupráce s Collegiem Marianum na Händelově opeře Alessandro Severo, kterou uvedli před dvěma lety v Halle. Nyní se inscenace vrací, a to do barokního divadla v Českém Krumlově, kde bude k zhlédnutí 24. a 25. července. Co může vnést činoherní režisér do barokní opery, jak vnímat operu, která je pasticciem, či jakou funkci má divadlo v postmoderním světě umělkyně naznačila v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Půl hodiny po skončení hustého deště vypukl pod širým nebem gejzír laskavé, virtuózní a svrchované hudby“ 

„To, co u Martina Prokeše obdivujeme při intepretaci chorálu či staré hudby, se zde ukázalo býti spíše na škodu přirozené lidovosti“. 

„Vrchol večera přineslo mistrovství flétnistky Jany Semerádové a dokonale souznící party hudebníků kolem ní“  

Ještě třicet minut před začátkem koncertu na Oybině hustě pršelo. Ředitel festivalu Lípa musica Martin Prokeš však nakonec opět slavil jeden ze svých mnoha festivalových úspěchů. Svatý Petr dopřál divákům ve starobylé zřícenině hradu a kláštera Oybin hodinu a půl barokního folkloru a folklorního baroka. Collegium Marianum a Ensamble Flair pod vedením Jany Semerádové a Jana Rokyty pohladily duše poněkud zkřehlého publika a v rámci žánrového snoubení vykouzlily mezi gotickými zdmi líbezné hanácké a valašské písně, prokládané skvělou hudbou Georga Phillipa Telemanna.

„Bojím se, jestli už pražské publikum nezačíná být trochu rozmazlené.“

„K samotnému vystoupení v podstatě nelze říct křivého slova.“

„Večer zapůsobil jako povzbudivé setkání s ušlechtilou formou lidství.“

Letošní řada Barokních podvečerů je u konce. Zakončilo ji pořadatelské Collegium Marianum, a to exkurzí na versailleský dvůr za vlády francouzských králů Ludvíka XIV. a XV. v komorním obsazení pěti umělců. Tereziánský sál Břevnovského kláštera 10. června zažil další dramaturgicky i interpretačně skvělý koncert plný noblesy a grácie.

„I tím nejhustším melodickým vyšíváním nás Jana Semerádová provází s naprostou lehkostí a samozřejmostí, očividným zápalem a láskou ke své profesi.“

„Soubor si dokáže společně užít a vyzdvihnout táhlé disonance i naprosto přesně a s jistotou společně tepat při běhavých unisonech.“

„Prožitek Hany Blažíkové všechny ostatní dojmy přebil.“

Čerstvá spoludržitelka ceny Anděl Hana Blažíková se 7. dubna stala protagonistkou prvního Barokního podvečera letošního roku, který byl příznačně (a poněkud jasnovidecky) nazván Pod křídly andělů. Koncert odehrávající se v Císařském sále Lobkowiczkého paláce byl tentokrát zasvěcen tvorbě Johanna Sebastiana Bacha. Nebyla by to však Jana Semerádová, umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum, kdyby do programu „nepropašovala“ něco navíc.

„Soubor přináší hudbu, kterou běžně na koncertech neslýcháme, ale která si plně zaslouží, aby v koncertních sálech znovu zněla.“

„Energetická lavina pokračovala i po příchodu zpěváků.“

„Recitativy se díky sólistům staly živoucím organismem, ne pouze ‚vycpávkou‘ mezi áriemi, a pěvci na sebe navazovali s neobvyklou elegancí.“

Poslední Barokní podvečer roku 2024 přinesl 30. prosince do kostela sv. Šimona a Judy vánoční repertoár z Říma počátku 18. století. Collegium Marianum při koncertu s názvem Il Natale Romano opět oslnilo už výběrem programu, ve kterém dokonce figurovala i jedna česká premiéra, a spolu s pěticí sólistů vytvořilo vánoční atmosféru v originálním pojetí a zapamatování hodnou tečku za starým rokem. Soubor nezastavilo ani onemocnění dvou sólistů a zima v koncertní síni.

„Koncert s podtitulem Il piacer delle dame zalahodil uchu i oku.“

„Nebylo nesnadné zavřít oči a nechat se unést do první poloviny 18. století a v myšlenkách být návštěvníkem nějaké aristokratické slavnosti, třeba na dvoře Ludvíka XV.“

„Celým koncertem s pečlivě vystavěným programem zaměřeným zejména na francouzské nositele italské barokní tradice, provázela hudba Jeana-Marie Leclaira.“

Druhý koncert podzimní řady Barokních podvečerů Collegia Mariana, který se uskutečnil 13. a 14. listopadu v Mramorovém sále v prostorách nově zrekonstruovaného Clam-Gallasova paláce v Praze, představil posluchačům barokní tvorbu zejména italské a francouzské provenience. Právě spojení italského a francouzského hudebního stylu bylo jedním z leitmotivů večera.

„Pokud by náhodou někomu nestačila tato dramaturgická propojenost, nabízí Jana Semerádová ještě další rovinu, tedy práci s virtuózním prvkem.“

„Virtuozitu používali interpreti k maximálnímu vyjádření obsahu a temperamentu skladby, nikoliv k vlastní exhibici.“

„Velice svěží interpretace ve skvěle zvoleném tempu a bez zbytečných předělů mezi variacemi přinesla efektní závěrečnou gradaci.“

Novou sezonu oblíbené koncertní řady Barokní podvečery zahájilo Collegium Marianum v Tereziánském sále Břevnovského kláštera. V úterý 22. října nám Jana Semerádová znovu ukázala, jak zaujmout koncertní dramaturgií, a spolu se svými kolegy ze souboru i to, jak s pokorou, ale zároveň s kýženým efektem přistupovat k virtuózním skladbám. To vše s podtextem oblíbeného barokního tématu, la folia.