Články od Daniel Pinc
- Ladislav Horák: Akordeon se nesmí snížit k podbízení se
- Pěkné výkony, ale příliš ruchů
- Dopolosyta
- Roman Janků: ‚Klášterky‘ měly být jen doplněk či zpestření. Trochu se to zvrhlo…
- Petr Popelka rozlouskl čtyři symfonické oříšky
- Sukovci už oficiálně budí pozornost
- Ondřej Soukup: Něco zažít! Ne jen hrát ‚správně‘
- Eduard Kostelník: Jsem na začátku. Baden-Baden je velká zkušenost
- Tomáš Krejča: Koncert Fokus je ‚vlajkovou lodí‘ naší školy
- Michael Dvořák: Akce Sbor živě! diváky vrhne do sborového ‚ajfru‘
- Roman Hoza: Čertovu stěnu se snažíme ‚odpatetizovat‘
- Úspěšná provokace pokřiveným Beethovenem. SOČR přivedl k zamyšlení
- Rychle a ještě rychleji! Řídí Mahan Esfahani
- Václava Krejčí Housková: Každý citlivý zpěvák se někdy rozpláče. Je ale otázka, zda pláče i divák
- Hřejivá Itálie. Hlas Daniela Matouška velice potěšil
- Nejlepší SOČR
- Marie Svobodová: Mám více hudebních já
- Když zbrusu nové dílo zastíní i Mozarta… První kulatiny Akademie komorní hudby
- Další Hudečkův usměvavý Svátek hudby. Hlavní sólo měl Arnau Petřivalský
- Marek Vorlíček: Martinů fakt ‚můžu‘
- Barbora Perná: Mozart je zrádný
- Multizážitek. Duchaplné muzikantství v sevření obrazy
- Dalibor Karvay: Kvalita Vídeňských symfoniků není nízko. A s Petrem Popelkou jen poroste
- Nekompromisní Musica Florea a Roman Patočka jako ‚muž statečný‘
- Faleš jako koncept. Vesmír mikrotónů obývaný studenty HAMU
- Jakub Pikla: V závěru Otvírání studánek mi vždycky vyhrknou slzy
- František Zahradníček: Z Legendy z Erinu se pokusíme vykřesat maximum
- Baborák a spol. pečlivě, umně i s úsměvem
- Ospalý den, plnokrevná noc. Žádoucí proměna Pražského komorního orchestru
- Eliška Marianna Minářová: Věřím, že píle otevírá dveře