Windissimo není „jen“ jednodenní orchestrální setkání. Je to projekt, který dává mladým hráčům možnost zažít orchestrální praxi v plném smyslu slova – soustředěnou práci, intenzivní zkoušení, odpovědnost i radost ze společného výsledku. Jejich studium hry na nástroj tak získá další rozměr a motivaci.

Hudební workshop vedli dva profesionální klarinetisté Zuzana Čajková a Jaroslav Škuta. Oba působí v orchestru Divadla města Ústí nad Labem, Jaroslav Škuta zároveň vyučuje na ZUŠ Petřiny a Zuzana Čajková je také ještě členkou Severočeské filharmonie Teplice.

Na začátku koncertu se oba lektoři představili v energickém duetu v atmosféře balkánských melodií za klavírního doprovodu Petra Smetáčka, poté přizvali studenty konzervatoře Romana Tomla a Tomáše Střelku, se kterými utvořili klarinetové kvarteto. Následně si oba lektoři rozdělili dirigování orchestru rovným dílem – každý měl s muzikanty nastudovanou půlku programu. Orchestr vedli s jistotou, přehledně a systematicky, avšak s rozvinutým hudebním výrazem.

Na pódiu se v orchestru Windissimo sešli hudebníci různých věkových kategorií, především ale žáci základních uměleckých škol, kteří se běžně s takto rozsáhlým orchestrem setkávají jen zřídka nebo vůbec. Už při prvních tónech bylo zřejmé, že za výsledným výkonem stojí pečlivá příprava a jasná dramaturgická koncepce. Repertoár byl zvolen tak, aby byl posluchačsky atraktivní, ale zároveň pedagogicky a didakticky smysluplný. Orchestr musel pracovat s dynamikou, frázováním, rytmickou přesností i vzájemným nasloucháním.

Atmosféra v plném sále byla od prvních minut mimořádně příjemná. Publikum, složené z rodičů, pedagogů, spolužáků i hudebních nadšenců, reagovalo s velkým zaujetím. Bylo cítit, že nejde o formální „přehrávku“, ale o skutečný koncert, na který jsou hráči hrdí a který chtějí sdílet. Potlesk po jednotlivých skladbách nebyl jen zdvořilostní – byl upřímným oceněním energie a práce, kterou účastníci a lektoři do projektu vložili.

Silným momentem večera byla především soudržnost orchestru. I přes velký počet hráčů (cca sedmdesát) působil ansámbl kompaktně a soustředěně. Mladí hudebníci sledovali dirigentská gesta, reagovali na změny tempa a dynamiky a hráli s jasným zaujetím a nasazením. Bylo zřejmé, že pro mnohé z nich je právě tato zkušenost tím impulzem, který dává smysl jejich každodennímu cvičení doma i ve škole. Když se na pódiu spojí desítky dechových nástrojů v jeden celek a každý hráč cítí, že je důležitou součástí výsledku, vzniká zkušenost, která se nedá nahradit žádnou individuální výukou.

Za zmínku stojí i organizace celého workshopu. Windissimo nabídlo účastníkům nejen kvalitní hudební program, ale i přívětivé a dobře zajištěné zázemí nejen během samotného koncertu (například před koncertem i po něm byl pro návštěvníky i účastníky nachystán bohatý raut). Právě tento „lidský rozměr“ je u podobných akcí často rozhodující – vytváří pocit sounáležitosti a motivuje účastníky k návratu.

Z reakcí účastníků i jejich rodičů bylo patrné, že Windissimo má pro mladé hudebníky skutečný pozitivní dopad. Windissimo 7. února ukázalo, že kvalitní hudební vzdělávání nemusí být uzavřené jen do tříd a učeben. Společné hudební projekty tohoto typu se pro mladé hráče stávají důležitým orientačním bodem i zdrojem dlouhodobé motivace. Posluchačům zároveň nabízejí ujištění, že nastupující generace hudebníků má na čem stavět.

Svatopluk Sojka

Foto: archiv Windissimo

Facebook X E-mail WhatsApp