PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Po čtyřech týdnech opět stanul před Filharmonií Hradec Králové dirigent Tomáš Brauner. Večer ve čtvrtek 9. dubna nesl název Francouzský Mozart, odkazující na Boieldieův Harfový koncert, jejž si posluchači užili v brilantním provedení Jany Bouškové. Hrály se však i skladby Debussyho a Stravinského napsané na přelomu 19. a 20. století – Faunovo odpoledne a Petruška. Při nich se ve velmi dobrém světle představili hráči orchestru, excelovaly zejména dámy z dechové sekce.

Významný světový pianista a dirigent Daniel Barenboim, v té době hudební ředitel Státní opery Pod lipami, založil v roce 1996 Slavnostní dny (Festtage), které se od té doby v období Velikonoc konají každoročně. Jejich součástí je premiéra nové operní inscenace, repríza staršího titulu, který má Státní opera ve svém bohatém repertoáru, a symfonický a písňový koncert. Letos v rámci těchto Slavnostních dnů měla premiéru nová inscenace Verdiho opery Maškarní ples, dále byl uveden Straussův Růžový kavalír, Matthias Goerne ve svém písňovém recitálu přednesl Spanilou mlynářku Franze Schuberta a na velkopátečním koncertě zaznělo Brahmsovo Německé rekviem pod taktovkou současného hudebního ředitele Christiana Thielemanna. Reflexe se věnuje oběma operním inscenacím.

Český spolek pro komorní hudbu uvedl ve své 131. sezóně kompletní provedení Dobře temperovaného klavíru Johanna Sebastiana Bacha ve dvou koncertech. Po říjnovém provedení prvního dílu hrál kurátor sezóny Mahan Esfahani celý druhý díl a grandiózní koncert ve Dvořákově síni Rudolfina v pondělí 6. dubna umělci přinesl jednoznačný úspěch.

V úterý 7. dubna se olomoucká Reduta proměnila v taneční salón. Jednoduchý titul koncertu Klavírní recitál Marka Kozáka v sobě skrýval obsáhlý program plný skladeb, jež pojí motiv tance. Mladý český klavírista, varhaník a skladatel, který slaví úspěchy na domácí i zahraniční půdě, si pro posluchače připravil rozmanitý program zahrnující skladby od 18. do 20. století. V jeho podání zazněla díla Johanna Sebastiana Bacha, Bedřicha Smetany, Maurice Ravela a Franze Liszta.

Na Zelený čtvrtek 2. dubna se olomoucké sídlo Moravské filharmonie, sál Reduta, rozeznělo dílem Gioacchina Rossiniho Stabat Mater. Ke spolupráci byl přizván bývalý šéfdirigent Jakub Klecker a sólisté Lada Bočková, Monika Jägerová, Daniel Matoušek a Ivan Lyvch. Prezentovaly se zde také dva olomoucké sbory, operní sbor Moravského divadla se sbormistrem Michaelem Dvořákem a Akademický sbor Žerotín, vedený sbormistrem Pavlem Koňárkem, který je základem kulturního a hudebního života Olomouce dodnes.

Zelený čtvrtek 2. dubna na Velikonočním festivalu duchovní hudby v Brně přinesl druhou část cyklu Tenebrae, tedy Temné hodinky, tentokrát pod názvem Via sancta: oběť. V kostele Nanebevzetí Panny Marie zazněly dvě světové premiéry, které se k starozákonním příběhům nepostavily jako k muzeálnímu materiálu. Tomáš Krejčí i Lukáš Hurník naopak ukázali, že Abrahám i exodus z Egypta mohou znít současně, naléhavě a velmi fyzicky. Jedna skladba byla temná, bolestná a sevřená, druhá barevná, dramatická a místy až strhující. To vše v podání Ensemble Nova cantio pod vedením Ondřeje Múčky.

Velikonoční festival v Brně se koná od 23. března do 12. dubna a zahrnuje koncerty, které se konají před Velikonocemi a po nich. Těsně před svátky se atmosféra zklidňuje a připravuje na ukřižování Krista, a proto festival reflektuje tradici Temných hodinek – Tenebrae. Jde o sugestivní atmosféru, která skrze tmu a hudbu připravuje věřící na velikonoční radost ze Vzkříšení. První ze tří připravených Temných hodinek se konala ve středu 1. dubna v kostele Nanebevzetí Panny Marie „U Jezuitů“ a nabídla netradičně pestrý program.

Datum 1. dubna skrývá nenápadné zrcadlo – převrácené číslice odkazují ke 4. lednu, dni prvního koncertu České filharmonie v roce 1896. Orchestr si tedy ve dvou dubnových dnech připomněl sto třicet let své existence, když na stupínku ve Dvořákově síni Rudolfina stanul šéfdirigent Semjon Byčkov. K narozeninové oslavě přizval skladatele, s nimiž je těleso neoddělitelně spjato: Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetanu.

Třetí ročník cyklu Zbraslavské premiéry se uskutečnil v pondělí 1. dubna v rámci Hudebního festivalu Zbraslav. Dramaturgie sestavená výhradně ze světových premiér nabídla kompaktní, avšak esteticky pestrý celek, v němž se setkaly různé kompoziční přístupy. Interpretace byla svěřena souboru FAMA Quartet, jehož dlouhodobá orientace na hudbu 20. a 21. století se promítla do technicky jistého a stylově flexibilního výkonu. Významným rozšířením zvukového spektra byla účast klarinetistky Anny Paulové v závěrečné skladbě.

Jsou koncerty, z nichž si člověk odnáší obdiv k interpretůma, a pak jsou večery, které posluchače nepatrně promění uvnitř. Česká premiéra Kančeliho Exilu v kostele blahoslavené Marie Restituty patřila k těm druhým. Sopranistka Jana Vondrů, Ensemble Opera Diversa a dirigentka Gabriela Tardonová navodili na Velikonočním festivalu duchovní hudby přesně ten typ hlubokého rozjímání, který nepotřebuje velká gesta, aby se dotkl duše.

Theater an der Wien, druhá vídeňská operní scéna, má ještě malou sestru, komorní operu, ve které dostávají příležitost nadějní zpěváci v zajímavých projektech. Médea je inscenace, ve které se propojil činoherní a operní svět na hudbu barokních skladatelů. Pásmo o problémech imigrace vytvořili režisérka Corinna von Rad a vedoucí hudebního nastudování Benjamin Bayl. Premiéra se konala 17. března, reflexe je psána ze třetí reprízy 23. března.

Po loňském úspěšném debutu na festivalu Smetanovské dny dostala rodina Turnovských z Vídně s jejich přáteli opět pozvání ke komornímu koncertu. V sále Domu hudby v Plzni sice ještě nějaká volná místa zbyla, ale houslista Dalibor Karvay, violistka Julia Turnovsky, violoncellistka Julia Hagen a fagotista Štěpán Turnovský 30. března znovu předvedli výběr z komorní tvorby rakouských skladatelů, doplněný o Kvartet pro fagot, housle, violu a violoncello Françoise Divienna.

Na podvečer Modrého pondělí, druhého dne Pašijového týdne, připravila Filharmonie Hradec Králové Velikonoční koncert. Jeho program měl dvě položky: orchestrální verzi skladby Josepha Haydna Sedm posledních slov Vykupitelových na kříži a Mši C dur Leopolda Koželuha. Dirigent Vojtěch Spurný obě nastudoval s příznačně maximální péčí. Podmanivý výkon podal ve druhé části večera Český chlapecký sbor Boni pueri.

Třiatřicátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby připravil tým Filharmonie Brno ve znamení stálosti a radosti. Na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů v Minoritské ulici festival zahájil koncertem s názvem Do tmy. Na programu byly skladby Fanfares Liturgiques pro soprán, sbor a žestě Henriho Tomasiho, Larghetto pro orchestr Jamese Macmillana a Stabat Mater Francise Poulanca. Zpívali Simona Šaturová a Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Kozubík) a hrál orchestr Filharmonie Brno pod vedením Jaroslava Kyzlinka.

Výlety páně Broučkovy, Janáčkovu operu z roku 1920, nastudoval soubor hornolužického Divadla Gerharta Hauptmanna v Görlitz víc než spolehlivě, profesionálně a s naprosto legitimním a hodnotným výsledkem. Že je to o něco méně než obvykle komedie a satira a o něco více vážná a snová „kafkárna“, nemusí nutně vadit. Režie Bernharda F. Logese není naštěstí nijak svévolná a hudební nastudování Ulricha Kerna je až překvapivě empatické.

Komorní koncert se dvěma harfami patří v koncertní praxi spíše k ojedinělým událostem. Díky změně programu se však této mimořádnosti dostalo návštěvníkům moravskoslezského cyklu Hudební výlety. Ve čtvrtek 26. března se v Rytířském sále frýdeckého zámku návštěvníkům představil nevšední dramaturgický koncept a dvě výjimečné interpretky – Janu Bouškovou a Minju Stojanović.

Ostatná marcová dvojica abonentných koncertov Slovenskej filharmónie (26. a 27. marca) pripravila návštevníkom nezabudnuteľný umelecký zážitok. Náš prvý orchester pod taktovkou Juraja Valčuhu predniesol pred dvakrát vypredaným hľadiskom veľkolepý hudobný kolos Symfónie č. 9 D dur Gustava Mahlera.

Legendární indický maestro Zubin Mehta se rozhodl své nadcházející devadesáté narozeniny oslavit různorodými programy s renomovanými orchestry. V rakouské metropoli se ve druhé polovině března uskutečnila série koncertů s Vídeňskými filharmoniky, na kterých zazněla díla Ludwiga van Beethovena, Carla Marii von Webera a Maxe Brucha. V Mnichově, kde byl Mehta generálním hudebním ředitelem, se slavnostní koncert k jeho jubileu uskuteční až na sklonku května.

Wagnerova opera Parsifal je dílo mimořádné v mnoha směrech a především je jako takové vnímal sám autor. Bylo jeho dílem posledním a Wagner si nepřál, aby bylo uváděno jinde než v jeho divadle v Bayreuthu. Považoval je za sumu svých filozofických názorů, za dílo téměř posvátné, jak ostatně vyjádřil i v jeho podtitulu Slavnostní hra zasvěcení. Státní opera uvedla Parsifala v nastudování německého týmu, režiséra Andrease Homokiho a dirigenta Markuse Poschnera. Premiéra se uskutečnila 26. března.

Říkají si Crocodile Orchestra a od prvního okamžiku dbali na dokonalost. Mladí pánové se představili v padnoucích černých oblecích, dámy v dlouhých róbách stejné barvy, sólistka ve tmavě modré. Spolu s koncertním mistrem se 27. března lišili jen bělostným doplňkem pod opěrkou houslí. Všichni hráli vznešeně, ve stoje. Vedl je dirigent Tomáš Kalousek.

Jakub Hrůša spolu s Bamberskými symfonikmi vo Viedni 26. marca predviedli jedno z najväčších a najvýznamnejších diel Antonína Dvořáka – oratórium Stabat Mater. Veľká sála Musikvereinu sa otriasala pod hutným zvukom obrovského orchestra a vynikajúceho zboru Singverein der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien. Štyria českí sólisti sa vo výraze rozchádzali, no spájal ich presvedčivý spev s výraznou emocionálnou hĺbkou.

Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění představila umělce, jejichž jména se jistě brzy budou objevovat na plakátech hudebních akcí. Publikum v Kongresovém centru Zlín se s nimi jako první mohlo seznámit ve čtvrtek 26. března a Filharmonie Bohuslava Martinů byla jejich zatěžkávací zkouškou. Dirigenti Dominik Pernica a Roman Hájek a klavírista Matej Šabík v ní uspěli na výbornou.

Plzeňané Plzeňanům… I tak by se dal charakterizovat koncert, při kterém se v pondělí 23. března v rámci festivalu Smetanovské dny představil houslista Kryštof Kohout po boku klavíristy Petra Nováka. Posluchači příchozí do Domu hudby prožili umělecky hodnotný večer.

Česká filharmonie přišla s elegantním dramaturgickým osvěžením v podobě Houslového koncertu D dur Wyntona Marsalise. Českou premiéru uvedla 25. března Nicola Benedetti, které je koncert věnován, a sklidila velké ovace. Americký dirigent s rumunskými kořeny Christian Măcelaru ovšem uvedl také americkou symfonii s českými kořeny, Symfonii č. 1 Bohuslava Martinů.

Výlučne z diel Johannesa Brahmsa vyskladalo Klavírne kvarteto Josefa Suka svoj veľkonočný koncert. V kostele sv. Vavřince tak 24. marca zazneli dve z troch skladateľových diel tohoto žánru: Klavírne kvartetá č. 1 a 3. Brahms je pre súbor evidentne blízkym autorom – a priazeň voči jeho hudbe sa jasne prepísala aj do interpretácie.

Hudební festival nejen terezínských autorů, nazvaný Věčná naděje, pokračoval v pondělí 23. března v rámci jarní části svého devátého ročníku komorním recitálem barytonisty Petra Matuszka a pianisty Jiřího Knotteho v reprezentačních prostorách Libeňského zámku. Vzpomenuta byla při této příležitosti nejen vzácná osobnost židovského spisovatele, scénáristy a publicisty Arnošta Lustiga, ale i tvůrčí a organizační práce židovského historika a spisovatele Erika Poláka.

Nedlouho před nástupem Velikonoc uvedl Václav Luks se svým vokálně-instrumentálním souborem Collegium 1704 příslušnou liturgickou hudbu od evropských barokních skladatelů. Koncert se konal v pondělí 23. března ve Dvořákově síni Rudolfina. V programu byl zastoupen Jan Dismas Zelenka Miserere d moll a Responsorii pro hebdomada sancta, dále zaznělo Miserere mei, Deus od Francesca Duranta a naposledy Stabat Mater od Antonia Caldary. Provedení mělo tradičně vysokou úroveň.

Robert Jindra vedl v úterní podvečer Symfonický orchestr Českého rozhlasu spolu s dvojicí mezinárodních sólistů v provedení stěžejního operního díla 20. století, Bartókova Modrovousova hradu. O mimořádnosti večera svědčila i přítomnost řady významných osobností kulturního a operního světa v publiku. Reflexe přiblíží dílo, které je u nás neprávem opomíjeno, a zároveň se dotkne i některých slabin jinak výjimečného provedení.

V plzeňském Domě hudby se v neděli odpoledne uskutečnil další z komorních koncertů, jež vedle divadelních představení a symfonických koncertů tvoří pestrou programovou náplň Smetanovských dnů. V podání Trojanova tria zazněla hudba k animovanému filmu Jiřího Trnky Císařův slavík, jeden z nejznámějších opusů plzeňského rodáka Václava Trojana. Pořad slovem provázela Dominika Prokopová.

Komorní opera brněnské JAMU uvedla v Divadle na Orlí Ženitbu Bohuslava Martinů, a to jako výrazně stylizovanou grotesku, která nešla po psychologii ani jemné ironii, ale po nadsázce, barevnosti a bezprostředním komediálním účinku. Inscenace Elišky Mervartové sázela na prvoplánový gag, růžový satén i hereckou expresi vyhnanou do krajnosti, přesto – nebo právě proto – publikum zjevně bavila. Orchestr při premiéře 21. března vedl Kento Satsuma.