PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Po devatenácti letech končí inscenace opery Její pastorkyňa Leoše Janáčka v Národním divadle.“

„Svou postavu nepodává jednoznačně jako fúrii, která ovládá vesnický mikrosvět a před níž mají všichni respekt a především se jí bojí. Nikoli. Z projevu Karity Mattily vyzařuje širší rozměr.“

„Představení pod cizelérskou a zároveň emotivní taktovkou hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry se vydařilo skvěle.“

Posledními dvěma představeními končí po devatenácti letech na jevišti pražského Národního divadla inscenace opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa, pod níž byli podepsáni režisér Jiří Nekvasil a autor scény a kostýmů Daniel Dvořák. A pro oba večery (11. září a derniéra 16. září) pozvala dramaturgie významného hosta, finskou sopranistku Karitu Mattilu.

„Korngoldův záměr zaujmout od první noty vyšel opravdu báječně.“

„Roberto Saccà si v převážně expresivním nasazení bezpečně podržel hlasovou kvalitu po celou operu.“

„Hvězdou opery Mrtvé město byla samozřejmě litevská sopranistka Vida Miknevičiūtė, která rozzářila scénu od prvního vstupu se samozřejmostí primadony.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha uvedl pátý den svého program mimořádné dílo světové operní tvorby. Mrtvé město, op. 12 od Ericha Wolfganga Korngolda jsme ve Dvořákově síni Rudolfina slyšeli v úterý 10. září v koncertním provedení. Vedle vynikajících zahraničních sólistů a domácí pěvecké ekipy spoluúčinkoval Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK za řízení Tomáše Braunera, Pražský filharmonický sbor, připravený sbormistrem Lukášem Kozubíkem, a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, jehož sbormistryní je Věra Hrdinková. A třebaže se nedostávalo kouzla operní scény, bylo koncertní provedení velkým zážitkem.

„Už úvodní takty první věty s názvem Vzpomínky dokázaly v prostoru kostela vytvořit působivou, až filmovou atmosféru.“

„Plný a jasný tón lesního rohu se se zvukem orchestru velmi dobře pojil, aniž by ztrácel na čitelnosti.“

„Zvláště v rytmicky výraznějších nebo dynamicky kontrastních pasážích vynikla souhra celého orchestru.“

Poslední srpnovou sobotu se v klášterním kostele sv. Vojtěcha v Broumově konal patnáctý a závěrečný koncert festivalu Za poklady Broumovska. Pod taktovkou dirigenta Vojtěcha Spurného se ve vynikající formě představil orchestr Jihočeské filharmonie a jako sólistka vystoupila hornistka Zuzana Rzounková. Program sestavený v duchu letošního Roku české hudby nabídl posluchačům díla našich klasiků, ale také současných skladatelů. Podtextem koncertu bylo také sympatické gesto fair-play a smíření.

„Porpora jako proslulý pedagog a představitel tzv. neapolské školy nikdy neslevil z požadavků na pěveckou virtuozitu.“

„V inscenaci se opět objevili zpěváci známí již z předešlých festivalových ročníků.“

„Pravou oporou strhujících pěveckých výkonu byl letošní rezidenční orchestr festivalu Les Talens Lyriques řízený Christophem Roussetem.“

Pěvec, režisér a organizátor hudebního života Max Emanuel Cenčić se jako nepostradatelný „spiritus agens“ bayreutského festivalu barokní opery letos opět obrátil k jednomu z děl tzv. neapolské školy. Je jím Ifigenia in Aulide Nicoly Antonia Porpory, poprvé uvedená v Londýně roku 1735. Z archivních materiálů ji zpřístupnil a pro novodobé uvedení na festivalu připravil muzikolog Dragan Karolic. Svého vzkříšení se tak dočkala další Porporova opera.

„Ředitelka Ivana Leidlová vyjádřila úspěchy pěveckých kurzů výstižně: ‚Je zde nádherná atmosféra. Pozvání přijali lektoři, jejichž entuziasmus je přímo nakažlivý.‘“

„Pro velké pódium zámecké stodoly bylo připraveno scénické provedení árií, duetů i ansámblových výstupů z Mozartových oper.“

„Pavla Hubáčková byla pravou mozartovskou pěvkyní v každém výstupu, Eva Hartová připomněla oduševnělostí prodchnutým hlasem Jarmilu Novotnou.“

Festival Jarmily Novotné pokračoval na zámku v Litni u Berouna v sobotu 7. září Závěrečným koncertem již jedenáctého ročníku Pěveckých a interpretačních kurzů, které vedli opět vynikající lektoři rozvíjející talenty českých i zahraničních adeptů. Ředitelka Zámku Liteň Ivana Leidlová, pořádající masterclass od počátku, vyjádřila úspěchy pěveckých kurzů výstižně: „Je zde nádherná atmosféra. Pozvání přijali lektoři, jejichž entuziasmus je přímo nakažlivý.“

„Zatímco Bachovy skladby byly podány s pokorou a úctou ke géniovi, další část koncertu již spěla k fantazijnímu provedení.“

„Poté přišel vrcholný bod večera, improvizace varhaníka na témata Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.“

„Výsledkem byl ohňostroj barev. Varhaník se projevil ohnivý gejzír nezadržitelné hudební invence.“

V pondělí 9. září se konal další, již třetí koncert Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci. Jako interpret a improvizátor vystoupil italský varhaník Giampaolo Di Rosa. Vedle děl Bachových a Beethovenových zazněla i improvizace na témata českých skladatelů Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka a na závěr i na vlastní téma varhaníka. Varhany u sv. Mořice tak prošly zkouškou ohněm.

„Dramatický talent a kompoziční jistota mladého Smetany dokážou strhnout.“

„Švédské symfonické básně by se mohly hrát častěji.“

„Osudová má znít trochu slavnostně, ale tady se pořád běželo dopředu…“

Jeden z dramaturgicky nejzajímavějších koncertů letošní Dvořákovy Prahy se odehrál v pondělí 9. září. Bamberské symfoniky znovu řídil Jakub Hrůša a nabídl „švédské“ symfonické básně Bedřicha Smetany a Beethovenovu Osudovou symfonii. Mladý Smetana měl velkolepý účinek, dobře známého Beethovena naopak oslabilo zvolené rychlé tempo.

„První ze dvou částí koncertu byla věnována tvorbě duchovní, druhá hudbě světské.“

„Pěvcův hluboký ponor do textu, jeho výrazová schopnost měnit afekty a neomylná pěvecká technika opět zanechaly ohromující dojem.“ 

„Bruno de Sá projevil svůj vrozený temperament.“

Bayreuthský festival barokní opery vstoupil počínaje 5. zářím do svého pátého ročníku. Jeho nedílnou součástí jsou sólové recitály, pořádané buď v evangelickém kostele sv. Jiří, v kostele zámeckém anebo přímo v Markraběcím operním domě. A právě zde, v tomto reprezentativním a akusticky nejpříhodnějším prostředí, vystupují současné hvězdy vokální barokní hudby provázené renomovanými soubory. V loňském roce to byli německo-rumunský kontratenorista Valer Sabadus a německý tenorista Daniel Behle, v letošním roce se této cti dostalo Jakubovi Józefu Orlińskému (6. září) a rakousko-anglické sopranistce Anně Prohaska (14. září). Toužebně očekávaný polský kontratenorista však náhle onemocněl, organizátoři tak promptně našli náhradu v mužském sopranistovi Brunovi de Sá.

„Sólové pěvecké vstupy potěšily interpretací s použitím rozličných výrazových prvků pro podtrhnutí významu textu.“

„Umělecká vedoucí Nele Vertommen střídala nástroje dokonce několikrát v průběhu jedné skladby.”

„Musica Gloria prokázala smysl pro výstavbu formy.“

Svatováclavský hudební festival připravil posluchačům dne 8. září výjimečný umělecký zážitek. Na podvečerním koncertě se představil belgický hudební ansámbl Musica Gloria s hudbou Georga Friedricha Händela a svou promyšlenou dramaturgií, energií a interpretační autenticitou s jasným směřováním si naprosto podmanil publikum. Mladý vokálně-instrumentální soubor pod vedením dvou uměleckých vedoucích Nele Vertommen a Beniamina Paganiniho tak v Ostravě prozářil jeden z posledních letních podvečerů.

„Harfy věštců byly ve svém svůdném souzvuku neomylně působivé.“

„Vltava, populární druhá část cyklu, měla vynikající náladu za precizního provedení jednotlivých nástrojových sekcí.“

„Dirigent Dennis Russell Davies vedl orchestr s mentorským nadhledem a úspornými gesty.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica zahájil svůj 23. ročník velkolepým koncertem. Pozval Filharmonii Brno s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem, aby v Kulturním domě Crystal v České Lípě provedla komplet symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.

„Julia Fischer Hrála krásně plným, oblým a sametovým tónem, a možná i díky svým slovenským kořenům vystihla zvláštní zádumčivost díla.“

„Orchestrálně to bylo v nejlepším slova smyslu vznosné, syrové, přesto dostatečně kantilénové, přednesené v jednom mocném tahu.“

„Hrůša diriguje velmi zřetelně a intenzivně, nikdy však povrchně exaltovaně, je vidět, že ví, co chce, a zjevně to hudebníkům dokáže předat.“

První dny letošní Dvořákovy Prahy jsou ve znamení rezidence Jakuba Hrůši. Ten v jejím rámci diriguje jak Bamberské symfoniky, tak Českou filharmonii. Koncert 7. září v Rudolfinu patřil českému tělesu a představili se rovněž houslistka Julia Fischer, Pražský filharmonický sbor a čtveřice pěvců-sólistů.

„Ve velkoryse navrženém sále je míst asi pro sedm set posluchačů a dominantou jsou zde nádherné a vkusné secesní varhany.“

„I maďarský dirigent se nechal unést českou zpěvností a lyričností a klavírista Marek Kozák interpretoval s odzbrojující lehkostí, muzikantským nábojem a technickou virtuozitou.“

„Koncert byl úspěšným vstupem do celého polského turné.“

Filharmonie Karola Szymanowského v Krakově pořádá mezinárodní festival se stejným skladatelem v názvu. Letos 6. září dostala příležitost přehlídku zahájit Moravská filharmonie Olomouc pod vedením svého šéfdirigenta Zsolta Hamara, která si ke spolupráci přizvala klavíristu Marka Kozáka. Zazněla nejen skladba domácího autora, ale byl vzpomenut i Rok české hudby Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a První symfonií Bohuslava Martinů.

„V nedávném rozhovoru Hrůša naznačil, že provedení obou Dvořákových děl nebude rutinní. Slib splnil na sto procent.“

„Nebojí se jít místy až do krajností, ať už v kontrastech temp či dynamiky, nebo v nově promyšlených a prožitých nápadech, ale nikdy nepřesáhne hranice rozumné uvážlivosti a vkusu.“

„Vše bylo zajímavé a vzrušující, nic neběželo samospádem a ´zadarmo´, nic nebylo laciné nebo naopak zběžné.“

Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou a Julianem Steckelem se první zářijový pátek postarali v Rudolfinu o zahájení festivalu Dvořákova Praha, které bylo důstojné, ale nejen to. Bylo nové, svěží, umělecky živé a mimořádně vzrušující. Přesto, že zněly dvě bezkonkurenčně nejhranější skladby Antonína Dvořáka, Violoncellový koncert a Novosvětská symfonie.

„Irena Chřibková vystoupila na šestém koncertě Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.“

„Zvolila kombinaci francouzské a české varhanní hudby.“

„Premiérově zazněla Sonáta pro Es klarinet a varhany ‚Nebeské hlasy‘ Jiřího Gemrota.“

Irena Chřibková je varhanicí minoritského kostela sv. Jakuba na Starém Městě, koncertní umělkyní s rozsáhlou mezinárodní kariérou a „spiritus agens“ a hybná síla každoročního Mezinárodního varhanního festivalu, který organizuje ve svém domovském kostele a který je jednoznačně nejvýznamnějším varhanním festivalem u nás. Vzhledem k jejímu studiu ve Francii Chřibková ráda provádí skladby francouzských autorů a nezapomíná ani na české skladatele. Takto byl 5. září sestaven i její koncert v rámci festivalu. Orámovali ho dva francouzští tvůrci a mezi nimi zazněly kompozice tří českých autorů, z toho jedna v premiéře.

„Symfonii č.2 B dur ‚Lobgesang‘ dal autor označení symfonie-kantáta.“

„Český filharmonický sbor Brno byl výborně připravený sbormistrem Joelem Hánou.“

„Tenorista Sung Min Song s bravurou zvládal i obtížné pěvecké nástrahy.“

Svatováclavský hudební festival v Ostravě 4. září vstoupil do 21. ročníku. Symfonický orchestr Českého rozhlasu v katedrále Božského Spasitele řídil lotyšský dirigent Guntis Kuzma, zpívali Simona Šaturová, Štěpánka Pučálková, Sung Min Song a Český filharmonický sbor Brno. Majestátní dílo se stalo důstojným zahájením festivalu.

„Napriek vysokým teplotám, iste znásobených aj často neveľmi letnými kostýmami, si predstavenie očividne celkom užívali.“

„Práve atmosféra je pritom v Šárke azda tou kľúčovou kvalitou.“

„Napriek evidentne uvoľnenému charakteru však má každoročné hosťovanie Národního divadla v Šárce aj svoje prekážky.“

Tradičné podujatie Opera v Šárce pripadá na poslednú prázdninovú nedeľu, tentokrát 1. septembra, a je tak zároveň aj neformálnou pozvánkou do novej divadelnej sezóny. Městská část Praha 6, Národní divadlo a Originální divadlo Praha touto akciou už devätnásty raz pripomenulo časy, keď Přírodní divadlo v Divoké Šárce pravidelne slúžilo ako letná scéna Národního divadla.

„Nástroj u sv. Mořice ohromuje už svým exteriérem.“

„Karel Martínek obrátil pozornost posluchačů k letošnímu jubilantovi Bedřichu Smetanovi. A udělal to po svém.“

„Prokázal, že jeho pověst vynikajícího varhaníka a improvizátora má opodstatnění a že jeho umění je výsostné.“

Olomouc prožívá už 56. ročník Mezinárodního varhanního festivalu. Zahájil ho v pondělí 2. září varhaník a dramaturg festivalu a současný regenschori v katedrále sv. Václava v Olomouci Karel Martínek. V programu nazvaném Varhanní dárky pro Bedřicha Smetanu představil nejprve díla francouzských komponistů, na závěr pak vlastní Improvizovanou symfonii na motivy symfonických básní cyklu Má vlast Bedřicha Smetany.

„Donutil publikum poslouchat bez dechu.“

„Skladba má vnitřní napětí, zřejmou naléhavost a neustálý tah. Daniele Gatti to vše ani na vteřinu nepustil ze zřetele.“

„Gattiho gesta jsou podobná divadelním. Neustále s hráči udržuje kontakt a komunikuje.“

Víkend na přelomu srpna a září patřil v saské metropoli novému šéfdirigentovi Staatskapelle Dresden. Ital Daniele Gatti využil inaugurační program, ještě pak dvakrát zopakovaný, jako víc než atraktivní návnadu, jako vydařený příslib věcí příštích. Dá se podle prvotního dojmu očekávat, že s tělesem, které je skvělé jak v operní, tak v koncertní roli, bude vytvářet inspirované a zajímavé události. Mahlerova První symfonie i Schönbergova Zjasněná noc vyzněly v jejich partnerské interpretaci dokonale.

„Racka Jonathana neuspokojuje pouze honba za potravou, chce létat, čímž se mu dostává svobody, poznání a radosti z bytí.“

„Sedmičlenný soubor tanečníků mistrně rozehrává rej ptactva.“

„Skladatel vytváří působivé kontinuální plochy navrstvených tónových struktur a zvuků netónové povahy. Účelně střídá statické plochy s decentně volenou pulsací.“

Jonathan Livingston Racek je tanečně-hudební inscenace s mluveným slovem na literární předlohu Richarda Davida Bacha. Bylo možno ji prožít ve dvoraně Rudolfina, sídla České filharmonie, a to už několikrát; prvně 28. srpna a zatím naposled bude mít zájemce příležitost 2. září v pondělí. Hlavním aktérem vystoupení je projektová taneční skupina, nezávislý soubor Dekkadancers.

„Předehra v Brně se Brňanům mohla zdát podivná, ale po důkladnějším zamyšlení je nutné krok označit za logický.“

„Dvořákova symfonická báseň Holoubek má pro Brno speciální podtón. V Besedním domě se konala světová premiéra dirigoval ji právě Leoš Janáček.“

„Čtveřice mužských sborů je z roku 1885 a autor je dedikoval ‚Slovutnému pánu, panu Antonínu Dvořákovi na důkaz neobmezené úcty‘.“

Dvořákova Praha je festival, jehož sedmnáctý ročník bude zahájen 6. září v Rudolfinu. Předehrou se mu stal koncert 31. srpna v Besedním domě v Brně. Dvořákova Praha tak zahájila již podvanácté výpravou Po stopách Antonína Dvořáka do míst, která byla pro jeho tvorbu nějakým způsobem významná. V Brně šlo především o přátelství s Leošem Janáčkem, které dalo náplň odpolednímu setkání s hudbou. Filharmonii Brno a Český filharmonický sbor Brno spolu se sólisty Jaroslavem Březinou, Romanem Hozou a Pavlínou Švestkovou dirigoval Robert Kružík.

„Dirigentský projev Jakuba Kydlíčka je velmi energický.“

„Dramaturgickým vrcholem se stalo provedení Braniborského koncertu č. 2 F dur Johanna Sebastiana Bacha.“

„Sólisté byli nadšení krásným prostředím sálu.“

Na sklonku prázdnin 29. srpna se v rámci spolupráce Hudebního festivalu J. C. F. Fischera s Karlovarským symfonickým orchestrem v Atriu Císařských lázních uskutečnil koncert, který nepochybně patřil k mimořádným hudebním událostem v kontextu celých Čech. Své umění nabídl i trumpetista světového renomé Reinhold Friedrich.

„Nejintenzivnější hudební prožitek s sebou přinesla poslední témata, bolestný vzlyk Šárky a závěrečné krveprolití symbolizované opět bezchybně artikulovanými pasážemi.“

„Exponovala rovněž mladá Srbka až agresivní gradací, díky níž strhujícím způsobem předznamenala kontrastní návrat úvodního tématu.“

„Z Bouškové mluvila především upřímnost, skromnost a pokora a v neposlední řadě také láska k hudbě.“

Do Karlovy Studánky v Jeseníkách zavítala v předposlední srpnový den Jana Boušková, mistryně harfového řemesla. V rámci festivalu Klášterní hudební slavnosti tam spolu se svou talentovanou studentkou Minjou Stojanović uvedla skladby od Smetany a Dvořáka v transkripci pro dvě harfy. „Obyčejná“ díla tak získala nevšední kvalitu. Brilance a technická zdatnost umělkyň na pozadí éterického hudebního vyjádření podtrhla eleganci jejich nástroje, jehož zvuk svou nebývalou něžností zcela korespondoval s přírodou horského okolí.

„Reymaier působí jako kněz a zároveň titulární varhaník ve vídeňském dómu sv. Štěpána, kde se velkou měrou podílel na podobě tamních monumentálních varhan.“ 

„Třívětá Sonáta h moll, op. 15 slepého varhaníka Josefa Labora, rodáka z českých Hořovic, byla nejpozoruhodnějším číslem programu.“

„Pro vlastní improvizaci Reymaier zvolil úryvek z Matoušova evangelia.“

Kněží i profesionálních varhaníků je celkem dost. Ovšem osobností, které jsou zároveň obojím, je jako šafránu. Konstantin Reymaier, který u sv. Jakuba při Mezinárodním varhanním festivalu Audite Organum hrál jak jinak než s bílým kolárkem v černé košili, do Prahy 29. srpna přivezl hudbu rakouských autorů, se kterými se u nás takřka nesetkáme. Nechyběla ani rozsáhlá improvizace na biblické téma. Jeho nekonvenční a anachronicky sestavený program trval i s přídavkem jednu hodinu a pozoruhodné bylo, že umělec hrál z tabletu s funkcí automatického obracení stran; s tímto se u varhaníků často nesetkáme.

„Tentýž orchestr dva dny po sobě a máte pocit, jako když den střídá noc.“

„Opouští nadpřirozené elementy světa kouzel a oproti výkladu Gottfrieda von Straβburga zde absentuje prvek čarovného nápoje jakožto prostředku k zamilování.“

„Těleso promlouvalo jako freudovské podvědomí, zachycovalo hloubku bolesti lidské duše a boj o vlastní bytí tak niterně, jak je to jenom možné.“

Bayreuther Festspiele 26. srpna uvedly nové nastudování Wagnerovy opery Tristan a Isolda. V kontextu bayreuthských poměrů lze novou produkci pod hudebním vedením šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova řadit do ranku konzervativních.

„Konkrétní podobu dostávají události v květnu roku 1724, kdy Bioni získal smlouvu od tenoristy a libretisty Antonia Denzia.“

„Pořadatelům se kromě vzkříšení Bioniho díla podařilo napodobit některé okolnosti tehdejšího uvedení.“

„Je na místě ocenit těžko představitelné objevitelské, badatelské i realizační úsilí všech, kteří se na přípravě celého večera podíleli.“

Letošní třiadvacátý ročník multižánrového festivalu barokní kultury Theatrum Kuks nabídl návštěvníkům v rámci tradičně bohatého programu také jednu unikátní událost. V sobotu 24. srpna se v lapidáriu kukského hospitálu konal koncert s moderně znějícím, ale zároveň výstižným titulem Zuřivý Roland reloaded, kterým pořadatelé připomněli třísté výročí prvního uvedení italské opery v českých zemích. Byla to právě opera Zuřivý Roland, v italském originále Orlando furioso, z pera skladatele Antonia Bioniho, kterou na Kuksu v srpnu 1724 provedla Peruzzi-Denziova operní společnost.

„Pod zatahujícím se nebem a se zdvihajícím se větrem byla atmosféra na nádvoří poněkud dramatická.“

„První větu zahájil dirigent Leoš Svárovský pevně, se suverénním klidem, který okamžitě přenesl na hudebníky.“

„Náhlé odsazení a vpád tympánů předznamenaly nástup pěvců, z nichž se jako první uvedl barytonista Roman Hoza, který se statečně vypořádal s akustickými podmínkami.“

Festival Špilberk letos nezahájil šťastně, jeho závěrečný koncert se však naopak vydařil. V neděli 25. srpna Filharmonie Brno přednesla Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena pod taktovkou Leoše Svárovského, za spolupráce Českého filharmonického sboru Brno, připraveného sbormistrem Petrem Fialou. Plně obsazené hradní nádvoří se na chvíli opět stalo nejlepším brněnským koncertním sálem.

„Všechny tři miniopery si pohrávají s parodií různých divadelních forem, a to jak v textu, tak v hudbě.“

„Kulisy a kostýmy jsou velmi jednoduché. V prvních dvou operách si soubor vystačí s černým oblečením, bílými pokrývkami hlavy, několika polštáři a kolečkem.“

„Navzdory polním podmínkám se jednalo o mimořádně živé a skvěle připravené představení.“

Ensemble Opera Diversa nastudoval tři miniopery Jiřího Bulise už loni, u příležitosti třicátého výročí skladatelovy smrti. Letos v srpnu soubor opery uvedl hned dvakrát, 23. srpna v rámci festivalu Líšeň sobě a 24. srpna pod širým nebem jako součást festivalu pouličního divadla a nového cirkusu Na prknech, dlažbě i trávě.

„Co se týče pěveckého obsazení, není tajemstvím, že vedení Festspiele sází každoročně na ‚své koně‘.“

„Bohužel příliš jásotu výkon orchestru a Simone Young samotné u diváctva nezasluhoval.“

„Letošní Soumrak Bohů nepatřil hudebně ani pěvecky mezi nejlepší provedení, ale svoji nespornou kvalitu si festivalová produkce stále drží.“

Mnoho kladů, některé zápory. V neděli 25. srpna byla v rámci Bayreuther Festspiele k vidění inscenace Soumraku bohů, poslední opery Wagnerova cyklu Prsten Nibelungův.

„Principem inscenace zřejmě mělo být prolnutí osudů operních hrdinů s osudy jejich filmových představitelů, ale výsledkem je naprostý zmatek.“

„Olympia není loutka, ale filmová herečka, která svou árii zpívá jako Barbarella na namalovaném vesmírném pozadí. Nakonec jí vybuchne podprsenka…“

„Ke konci představení byl hlas Benjamina Bernheima už slyšitelně unavený a téměř se ztrácel.“

Zdálo by se, že natolik fantasmagorickou operu, jako jsou Offenbachovy Hoffmannovy povídky, není tak snadné zkazit. Režisérce Mariame Clément se to nicméně v Salcburku podařilo přímo neuvěřitelným způsobem.

„Varhany postavil Josef Silberbauer, znojemský varhanář, jehož nástroje slouží podnes.“

„Zahrál polský varhaník Filip Presseisen, nositel mnoha cen ze zahraničních soutěží.“

„Skladba naléhavá až expresivní, s táhlou kantilénou a dokonalá souhra s doprovodnými varhanami, to byl majestátní závěr koncertu.“

Celkem osmnáctery varhany v kostelích podél řeky Dyje, či z druhé strany hranice Thaya, postavil ve druhé polovině 18. století znojemský městský varhanář Josef Silberbauer. V sobotu 24. srpna byl zahájen již pátý ročník festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí, který připomíná jeho osobnost na devíti koncertech a dokumentuje tak trvalou hodnotu jeho práce. První koncert se konal v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí a nástroj svým vystoupením prověřil polský varhaník Filip Presseisen. Doplňovala ho Katarzyna Czubek, polská specialistka na barokní zobcovou flétnu.