PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

4. listopadu uvedl na svém koncertu v Rudolfinu orchestr Prague Philharmonia dvě skladby, které se – každá svým způsobem – vztahují k posledním věcem člověka: Biblické písně Antonína Dvořáka a 15. symfonii Dmitrije Šostakoviče. K interpretaci Dvořákova písňového cyklu byli pozváni pěvci Arnheidur Eiriksdóttir a Lukáš Bařák, dirigentské taktovky se ujal Petr Altrichter.

Představení Její Pastorkyně, které se poprvé v rámci festivalu odehrálo ve čtvrtek 5. listopadu, avizovalo špičkovou událost. Pod taktovkou dirigenta Jakuba Hrůši hráli Bamberští symfonikové, role byly osazeny pěvci a pěvkyně ze zahraničí: Corinne Winters, Nicky Spencem, Thomasem Atkinsem, i z domova: Eliškou Weissovou, Jitkou Zerhauovou, Svatoplukem Semem, Ladou Bočkovou, Davidem Szendiuchem a Jarmilou Vantuchovou. V inscenaci režiséra Martina Glasera z roku 2015 se zrodil nový umělecký útvar.

Na druhém koncertě Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného ve středu 5. listopadu měl v Rudolfinu vystoupit mladý rakouský pianista Lukas Sternath. Krátce před zahájením festivalu musel umělec bohužel kvůli náhlé zdravotní indispozici svůj recitál odřeknout. Pořadatel však nabídl festivalovému publiku náhradu adekvátní: devětadvacetiletého kanadského klavíristu Bruce Liua.

Bamberští symfonikové zanechali letos na festivalu Janáček Brno nepřehlédnutelnou a nepřeslechnutelnou stopu. Se svým šéfdirigentem Jakubem Hrůšou vedle dvojího účinkování v Janáčkově Její pastorkyni připravili také orchestrální koncert. V pátek v jejich podání v Janáčkově divadle zazněla nádherně Janáčkova a Dvořákova hudba a nezapomenutelně Brucknerova Romantická symfonie.

Široce koncipovaný program oslav šedesátin rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga přinesl další, po různých zahraničních aktivitách tentokrát tuzemskou položku programu. V sídle Českého rozhlasu se v pátek 6. listopadu představila tři různá komorní uskupení, která v moderovaném programu živě přenášeném na stanici D-dur představila díla klasiků, přičemž vedle hudby pořad přinesl i slovo z úst vystupujících umělců, kteří v drobných interview přiblížili svou dosavadní profesní cestu.

Moravská filharmonie Olomouc oslavila 5. listopadu v Redutě šedesátiny skladatele Víta Zouhara. Živě koncert vysílala rozhlasová stanice D-dur včetně rozhovoru s dirigentem Robertem Kružíkem a skladatelem samotným. Pod Kružíkovou taktovkou a za účasti Středoevropského souboru bicích nástrojů Dama Dama zazněla Zouharova Brána slunce i světová premiéra skladby Agios, kterou autor napsal přímo pro Moravskou filharmonii Olomouc. Večer otevřela Sinfonietta La Jolla Bohuslava Martinů s klavíristkou Alicí Rajnohovou a uzavřela ho Mozartova Symfonie č. 40 g moll. Celý program spojovala energie, kterou Zouhar sám označuje za hlavní myšlenku své tvorby. Publikum se jí nechalo strhnout natolik, že ovace ve stoje přišly už před přestávkou.

Nástrojař Martin Poláček je autorem nově zkonstruovaného šestinotónového harmonia. To bylo 5. listopadu v historické budově Národního muzea představeno na inauguračním koncertě, který z interpretačního hlediska zajistil Miroslav Beinhauer, propagátor hudby Aloise Háby i dalších, často soudobých autorů píšících za pomoci mikrointervalů.

„Kým by skladatelé byli bez interpretů…“ Právě tato myšlenka se stala ústředním motivem závěrečného koncertu pátého ročníku koncertního cyklu Rok na 4 doby pořádaného na Mladoboleslavsku. V úterý 3. listopadu zavedli pořadatelé své příznivce na kosmonoský zámek, kam přijalo pozvání i duo Jitky Čechové a Jana Páleníčka. Klavíristka s violoncellistou, kteří jsou uměleckými i životními partnery, připomněli osobnost českého violoncellisty a hudebního pedagoga Saši Večtomova reprízou jeho oblíbeného programu stojícího na dvou pilířích. Tím prvním byly zásadní kusy Rachmaninova a Martinů, tím druhým pak vějíř přídavkových skladeb. Neokázalý večer připomínající Páleníčkova učitele zaujal dramaturgicky a nezklamal ani interpretačně.

Počátek románu je název druhé opery mladého Leoše Janáčka. Letošní festival Janáček Brno dal v kompletním uvedení jeho operních děl možnost vidět a slyšet běžně neuváděný titul, se kterým se lze setkat v podstatě asi jen jednou za život. Koprodukční inscenace spolku Hauseopera a brněnského Národního divadla vsadila na aktualizaci naivního příběhu. Přenesení nerovného vztahu mezi chudou dívkou a šlechticem do hypotetického vztahu mezi člověkem a humanoidem bylo překvapivou divadelní trefou do černého. Vzácně zafungovalo, přestože se Janáčkova hudba v Počátku románu pohybuje až nebezpečně blízko folklóru.

Zahájení Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného v úterý 3. listopadu proběhlo v plném lesku. Na pódiu Dvořákovy síně se sešli ke společnému vystoupení dva z nejslavnějších světových pianistů: András Schiff a Jevgenij Kissin. Oba se těší u pražského publika velké oblibě, a tak není divu, že vstupenky byly vyprodané dlouho dopředu.

V úterý 3. listopadu se v berounském kulturním domě Plzeňka koncertem Komorní filharmonie Pardubice uzavřel letošní 44. ročník festivalu Talichův Beroun. Orchestr hrál pod vedením Marka Ivanoviće, jako sólistka se představila první flétnistka tělesa Klára Mach Jasenčáková. Podobně jako předcházející koncerty i tento večer výběrem skladeb plně respektoval motto „osudové ženy“.

Studentský spolek Hudba mezi obrazy opět zajistil setkání s prvotřídním uměním. V Galerii Lapidárium krom studentů elitních pražských učilišť totiž tentokrát vystoupilo i renomované Bennewitzovo kvarteto, aby úroveň už tak vysokou ještě pozvedlo. Akce se konala 2. listopadu na Svátek zesnulých, což se ale na samotném průběhu večera nikterak neprojevilo.

V rámci festivalu Janáček Brno se konal v neděli 1. listopadu odpoledne ve vile Tugendhat pěvecký koncert. Vystoupila mezzosopranistka Bella Adamova za klavírního doprovodu Ahmada Hedara. Na programu nebyla ani jedna skladba Leoše Janáčka, ale vše, co zaznělo, patřilo do doby, která se na tvorbě Leoše Janáčka podepsala. Písně autorů jako Claude Debussy, Dmitrij Šostakovič, Reynaldo Hahn, Luciano Berio, Benjamin Britten či Manuel de Falla byly všechny malými drahokamy, které Adamova publiku reprezentativně demonstrovala.

Hodina detailní interpretace, hodina soustředěného poslechu. Takový byl koncertní epilog festivalu Lípa Musica, který v Liberci obstarali 2. listopadu členové proslulého belgického souboru Collegium Vocale Gent z vlámské provincie Východní Flandry. Den před stejným pražským vystoupením zpívali hudbu spojenou s odkazem Josquina Desprez, mistra renesanční polyfonie.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvedl 2. listopadu v Obecním domě pod taktovkou Lukáše Vasilka dvě skladby, které spojuje téma paměti, smrti a smíření: Cantus in Memoriam Benjamin Britten estonského skladatele Arva Pärta a monumentální Válečné rekviem Benjamina Brittena, jednu z nejpůsobivějších protiválečných kompozic 20. století. V sólových partech vystoupili sopranistka Elena Tsallagova, tenorista Robert Murray, barytonistka Avi Fagerfjäll a varhanice Linda Sítková. Účinkoval také Pražský filharmonický sbor a spolu s ním Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu. Potěšující bylo, že Brittenovo Válečné rekviem po delší době opět zaznělo v Praze. Jeho poselství, založené na hlubokém odmítnutí válečného násilí a heroizace války, je totiž aktuálnější než kdy jindy.

Hudební setkání tří osobností spjatých s brněnským hudebním životem – Františka Neumanna, Břetislava Bakaly a Františka Jílka – připomněl koncert klavíristů Iva Kahánka a Martina Kasíka v Mozartově sále brněnské Reduty dne 31. října v rámci festivalu Janáček Brno. Neumannův melodram Pan s přispěním recitátora Daniela Bambase otevřel večer a následovaly tři Janáčkovy skladby v klavírních úpravách. Srovnání s původními podobami přineslo posluchači možnost zkoumat, co se při transkripci pro klavír mohlo ztratit a co naopak vystoupilo do popředí.

Koncert Pavel Haas Quartet a klavíristy Jana Bartoše 1. listopadu v rámci festivalu Janáček Brno nabídl tři výrazné podoby komorní hudby. Dvořákovy „Dumky“ postavily na první místo proměnlivost nálad a melodickou invenci, Janáčkova „Kreutzerova sonáta“ přinesla psychologicky vypjatý hudební svět a Šostakovičův klavírní kvintet spojil přísnou formální stavbu s ironií i hlubokou lyrikou. Dramaturgie tak vedle sebe postavila tři skladatele, kteří každý jiným způsobem vycházeli z hudební tradice, aby ji proměnili ve vlastní výrazový jazyk. Zároveň nabídla zajímavou proměnu komorního obsazení – od klavírního tria přes smyčcový kvartet až po klavírní kvintet.

Byla to Mozartova a Salieriho hudba, kterou Divadlo J. K. Tyla ve spolupráci s plzeňským biskupstvím vybralo v neděli 1. listopadu v předvečer Svátku zesnulých na program koncertu pořádaného v katedrále sv. Bartoloměje. Do hlavního duchovního stánku Plzně již tradičně přilákala velké množství posluchačů. Salieriho Rekviem bylo zároveň věnováno sbormistrovi Divadla J. K. Tyla Jakubu Zichovi, který zesnul v květnu tohoto roku.

Slavnostní koncert ke Dni vzniku samostatného československého státu v podání Moravské filharmonie Olomouc pod taktovkou Maroše Potokára spojil Korngoldův virtuózní houslový koncert s Dvořákovou Šestou symfonií. Sólistou večera v olomoucké Redutě byl virtuóz Jiří Vodička. Dramaturgie nabídla zajímavý průřez středoevropskou hudební identitou – od kosmopolitního světa filmové hudby až po symfonickou podobu české taneční a melodické tradice. Slavnostní rámec, česká a slovenská hymna i oba přídavky navíc připomněly, že hudba může být nejen uměleckým zážitkem, ale také živým nositelem společné kulturní paměti.

Ve čtvrtek 29. října rozezněl Ensemble Versus v brněnských vodojemech na Žlutém kopci gregoriánské chorály a vícehlasé zpěvy Příborského kancionálu z konce 16. století. Festival Janáček Brno tím sáhl až ke kořenům Janáčkovy tvorby. Rukopis s českým gregoriánským chorálem, jak jej zpíval v době svých fundatistických let na Starém Brně, byl pro Janáčka impulsem a novým objevem. Ukázaly to i jeho nejranější latinské skladby. Vodojemy se tak staly nástrojem a kulisou, v níž spojení minulosti s dneškem umocnila neobyčejná akustika.

Festival Janáček Brno uvedl ve sváteční den 28. října inscenaci Janáčkovy opery Šárka. Jedná se o první verzi této opery, kterou Janáček zanechal pouze v klavírním výtahu, sám ji neinstrumentoval. Takto, tedy pouze s klavírním doprovodem, je opera realizována v Besedním domě v Brně. Hudebně dílo nastudoval Dominik Pernica, režijně Jiří Heřman.

První večer osmnáctého ročníku festivalu MusicOlomouc s ústředním tématem „TIME“ spojil odlišné přístupy k organizaci hudebního času. Klavírní duo Ivana Šillera a Tomáše Boroše Ensemble Ricercata v kapli Božího Těla představilo rozsáhlý soubor skladeb inspirovaných cyklem Erika Satieho. Jejich vzájemné návaznosti postupně proměňovaly původně poměrně čitelný hudební jazyk ve stále méně předvídatelnou práci s tónovou výškou, barvou a rezonancí. Druhý koncert dua Otty Wankeho a Karlheinze Essla Los Modulinos pak přesunul pozornost k modulárním syntetizátorům, v nichž se hudební struktura utvářela přímo před posluchačem prostřednictvím proměn zvukového spektra, pulzace a prostorového doznívání.

Národní divadlo v Praze uvedlo v neděli 25. října ve Stavovském divadle písňový recitál věnovaný Antonínu Dvořákovi. Program byl sestaven z tematicky kontrastních cyklů, které však spojovala intimita vyjádření: zazněly Biblické písně, Vier Lieder (Čtyři písně) a Písně milostné. Jako interpreti se představili sopranistka Tamara Morozová, basbarytonista Lukáš Bařák a barytonista Pavol Kubáň a na klavír je doprovázel Bronislav Procházka.

V pondělní večer 26. října přivítala Dvořákova síň Rudolfina klavíristu Lukáše Vondráčka, který se představil po boku Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Ten vstupuje do nové sezóny pod vedením Eliase Grandyho, jenž jako čerstvý šéfdirigent a umělecký ředitel tělesa otevírá jeho nové zvukové možnosti. Vedle premiéry skladby Petra Wajsara zazněla také díla Sergeje Prokofjeva a Richarda Strausse.

Moravia Brass Band jako každým rokem zahájil i letos svoji koncertní sezónu 25. října Galakoncertem. Tentokrát přizval jako sólistu amerického trombonistu Josepha Alessiho a společně s ním pod vedením dirigenta Chuheie Iwasakiho připravil publiku průřez repertoárem od baroka po současnost. Vše v aranžích Ondřeje Moťky, za spolupráce bicích nástrojů a doprovodné „Bandy“ v Brně. Koncert se konal v moderním sále Sono, kam jsou Brňané zvyklí chodit na moderní hudbu.

Agentura Nachtigall Artists uvedla 24. října ve Smetanově síni Obecního domu v Praze koncertně poslední komickou operu Gioachina Rossiniho Le comte Ory. Na provedení se podíleli i významní italští umělci a návštěvníci koncertu, který doprovázel orchestr Prague Philharmonia pod taktovkou Gianlucy Capuana, odcházeli velmi spokojeni.

Necelé dva týždne po doznení posledných taktov Bratislavských hudobných slávností sa brány Reduty v dňoch 22. a 23. októbra otvorili na otvárací koncert 78. koncertnej sezóny Slovenskej filharmónie. Pod taktovkou Ondreja Olosa odzneli diela Wojciecha Kilara, Vladimíra Godára, Leoša Janáčka a Franza Liszta. Koncert sa konal pri príležitosti slovenského predsedníctva vo Vyšehradskej skupine a tejto udalosti zodpovedala aj programová zostava z diel autorov jednotlivých krajín V4. Vstup do novej filharmonickej sezóny sprevádzal aj nový, graficky vkusný vizuál plagátov, pútačov i programových bulletinov.

Koncert flétnisty Jakuba Kydlíčka a cembalisty Vojtěcha Spurného, který proběhl v ostravské Vile Grossmann 23. října v rámci koncertního cyklu Hudební výlety, nabídl setkání s hudbou Johanna Sebastiana Bacha v prostředí, které svou intimitou vybízí k soustředěnému poslechu a vnímání i těch nejjemnějších výrazových detailů. Program sestavený z pěti Bachových kompozic představil rozmanité podoby dialogu zobcové flétny a cembala.

V pátek 23. října se v koncertním sále Pražské konzervatoře uskutečnil gala koncert s názvem Route 66, který byl součástí 12. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Akordeonové dny v Praze. Jednalo se ve své podstatě o gratulační koncert, protože tři hlavní sólisté, akordeonisté Ladislav Horák, Stefan Hippe a Mirco Patarini, nedávno oslavili své šedesáté narozeniny. Sólisty doprovodil NeoKlasik orchestr pod taktovkou Václava Dlaska.

Koncert Múzy pana B. neměl v názvu příjmení pianisty Jana Bartoše, který byl jeho živým protagonistou. Písmeno B patřilo Ludwigu van Beethovenovi. Na festivalu Lípa Musica se oba pánové nicméně setkali velmi intenzivně. V koncertním sále VielHarmonie v saském příhraničním městečku Seifehennersdorf, na dohled od severočeského Varnsdorfu, zazněly v sobotu 24. října v Bartošově podání od vídeňského klasika tři klavírní sonáty.