PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Slovenskou filharmonii, jejíž mohutný zvuk rázem zaplnil rozměrný prostor Zámecké jízdárny ve Valticích, vedl Tomáš Brauner jistými, čitelnými gesty.“

„Sólového partu v Korngoldově Houslovém koncertu se ujal mladý Američan Joshua Brown.“

„Notoricky známá Dvořákova Novosvětská zaujala svým provedením, do něhož orchestr i dirigent vložili pečlivé úsilí, takže ve výsledku zněla zároveň povědomě i neotřele.“

Prologem 20. září počínaje, věnoval se 10. Lednicko-valtický hudební festival až do soboty 19. října hudbě z „Nového světa“. Téma, zohledňující jako vždy konkrétní námět z kraje, kde se festival koná, tentokrát vyplynulo z historie dovozu zámořských dřevin, které zdejší areál významně obohatily. Podobně jako nyní Gershwinova či Bernsteinova hudba při zahájení až po Coplandovu či Dvořákovu v rámci závěrečného koncertu. Jakkoli byla kdysi jednou z importovaných rostlin zmarlika kanadská, letošní ročník LVHF rozhodně nehrozil zmarem. Naopak. Že festival opět zvolil nosný námět, prokázalo sobotní festivalové finále, zároveň důstojné i dojemné. Hrála Slovenská filharmonie s Tomášem Braunerem.

„Tentokrát Jamník zvolil zcela tradiční podobu: violoncello s klavírem – a repertoár, který důvěrně zná.“

„Jeho síla hodně spočívá právě v jemnosti: vítězily momenty, kdy cello zpívalo nejtišeji.“

„Bylo milé zaslechnout, jak se tu potkávají lidé z různých koutů Libereckého kraje, kteří se znají právě z kulturních akcí.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica pořádá atraktivní koncerty v různých končinách Libereckého kraje. Místa premiérová a netradiční střídá s místy opakovaně prověřenými. K těm druhým patří i nevelká galerie zámku Sychrov nedaleko Liberce – romantické prostředí, v němž v pátek 17. října zazněl osvědčený romantický repertoár v podání violoncellisty Tomáše Jamníka a klavíristy Stanislava Gallina.

„Vzájemná interakce hlasů ve skladbě místy připomínala zamilovaný pár: od neškodného laškování až po smyslný tanec.“

„Monolog pro sólové violoncello připomíná akční malbu: je živelný, organický, bez jasného řádu; rozmáchlé hudební motivy zde suplují gestické tahy na plátně.“

„Interpretace Adriany Antalové a Eugena Procháce učarovala publiku natolik, že po doznění posledního tónu snad ještě deset vteřin vyčkávalo s potleskem.“

Ve středu 15. října se uskutečnil další koncert z plzeňské série Kruh přátel hudby. Představili se Eugen Prochác a Adriana Antalová, jejichž tóny violoncella a harfy naplnily sál Antonína Dvořáka v Domě hudby. Stalo se dobrým zvykem koncertního cyklu obsadit alespoň jednou za sezónu komorní uskupení s harfou, minulý rok to bylo formou koncertu Viléma Veverky a Kateřiny Englichové. Místo hoboje bylo tentokrát na pořadu večera violoncello, které se díky svému dobrosrdečnému tónu ukázalo též jako skvělá partie pro královský nástroj.

„Problém Ostrčilovy opery začíná již u volby libreta.“

„Je nepochybné, že Robert Jindra je v Národním divadle člověk na svém místě a jeho hudební nastudování mělo vysokou úroveň.“

„Režie Jiřího Heřmana nesla typické znaky rukopisu tohoto tvůrce, včetně postupů, které se v jeho inscenacích často opakují – pomalu se z nich stává klišé.“

Národní divadlo uvedlo po 102 letech od premiéry operu Otakara Ostrčila Legenda z Erinu. Hudebního nastudování se chopil Robert Jindra, režie Jiří Heřman. Uvedení vyvolalo řadu polemických otázek.

„Spev sopranistky Heleny Hozovej vedel jemne splynúť s ostatnými hlasmi skladby tak, aby bol stále viditeľný.“ 

„Najsilnejším momentom bolo, keď alt a tenor spievali duet – v tento takmer jedinečný moment sa ich hlasy spojili do impozantnej drsnej krásy.“

„Cit Jana Hádka v historickej interpretácii bol veľmi užitočným a prínosným aspektom v premiérach skladieb tohto druhu.“

„Nová“ stará hudba Milosrdných bratov znela na predposlednom koncerte 10. ročníku Lednicko-valtického hudobného festivalu. Vynikajúci hráči Hipocondria Ensemble 17. októbra vo Valticiach predstavili barokové skladby, ktoré doposiaľ ležali v archívoch. V krátkych dielach programu vystupovali aj štyria sólisti, ktorí aj z na pohľad skromného koncertu starej hudby vytvorili večer plný bohatej atmosféry a umeleckej sily. Na záver publikum vymenilo pokojné sledovanie za srdečný a vďačný potlesk.

„Navzdory nízkému věku všech hráčů se každá interpretovaná epocha setkala s maximálním pochopením.“

„Jako jeden hráč…“

„Výsledkem byl velký prožitek tělesa, přenesený i na posluchače.“

Smyčcové kvarteto, jehož historie sahá pouze o několik let zpět a které je díky svému vítězství na soutěži Premio Paolo Borciani v roce 2024 a vítězství v soutěži Young Classical Artists Trusts v Londýně v témže roce hostem pódií po celé Evropě, zahrálo 16. října zajímavý program v pražském Atriu Žižkov. Jedním z houslistů kvarteta je Čech – Kryštof Kohout. Dobře navštívený koncert zvedl na svém konci posluchače ze židlí.

„Ondrej Olos sází na podrobné, důsledné a barvité vypracování celku i detailů, podpořené dirigentskými gesty, na která se i posluchač rád soustředí.“

„Hrát Šostakoviče není projev nerozvážné mladické ambicióznosti, ale v Al-Ashhabově případě uvážlivé uchopení a autentické zvládnutí výzvy.“

„Filharmonici mají v Redutě nevýhodu suché akustiky, Ondrej Olos je však provedl velkou partiturou úspěšně.“

Za dirigentským pultem Moravské filharmonie Olomouc se v polovině října pohostinsky poprvé objevil brněnský dirigent Ondrej Olos. On a mladý houslista Milan Al-Ashhab společně povýšili běžný abonentní koncert na téměř mimořádný. Stalo se tak ovšem i díky dvěma velkým závažným dílům v programu – kompozicím Dmitrije Šostakoviče a Jeana Sibelia.

„Pokládám za chvályhodné, že polský orchestr byl na festival pozván, a jeho účast považuji za velmi přínosnou. “ 

„Vůbec nebylo patrné, že až na poslední chvíli nahradila Aleksandra Gajecka-Antosiewicz původně avizovaného Marka Toporowského, tak mocně a přesvědčivě její skvělá interpretace Góreckého figur zapůsobila.“

„Nezbývá, než se Schnittkeho mumraji volně poddat a opájet se jím. A třeba jen doslova zírat na houslistu, jenž se po vypjaté, předlouhé sólové pasáži vmžiku změní v energického dirigenta.“ 

Hudební fórum Hradec Králové má za sebou druhý koncert 21. ročníku. Ve čtvrtek 16. října se v Sále Soni Červené představili hosté ze zahraničí – Komorní orchestr Pomořanské filharmonie Capella Bydgostiensis s polskou klavíristkou a cembalistkou Aleksandrou Gajeckou-Antosiewicz a korejskou houslistkou Wonji Kim-Ozim. Největší pozornost na sebe ovšem strhl houslista, dirigent a umělecký vedoucí orchestru Piotr Pławner.

„Úlfur Eldjárn měl neobvyklý úkol prezentovat zvuky, které vydával první, obrovský počítač.“

„Komunikace mezi elektronikou a smyčci byla podivuhodná, někdy šly zvuky proti sobě, ale vždy se nakonec propojily.“

„Jak vlastně souvisí ‚zpěv‘ počítače s excentrickým tanečním výkonem, hraničícím s psychiatrickou diagnózou?“

Festival Moravský podzim letos vedle klasických koncertů, zaměřených primárně na britskou hudbu, zařadil i skladby ze severských zemí. V úterý 14. října ve Fait Gallery zazněla hudba islandského skladatele Jóhanna Jóhannssona s názvem IBM 1401, A User‘s Manual. Úlfur Eldjárn učil počítač zpívat, Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou ho doprovodili a emoce tancem vyjadřovala Erna Ómarsdóttir.

„Glassově hudbě je třeba přiznat – přes kompoziční jednoduchost, až primitivnost – schopnost vyvolat v posluchači pocit napětí.“

„Je třeba vzdát hold všem účinkujícím, kteří se zjevně provedení díla oddali s plným zaujetím.“

„Ze způsobu, jakým dirigent vedl orchestr i sólisty, bylo zřejmé, že k dílu má vztah – dirigoval energicky, s jasně čitelnými gesty.“

Opera Národního divadla moravskoslezského uvedla dílo amerického skladatele Philipa Glasse zkomponované na libreto podle románu Franze Kafky Proces. Česká premiéra se uskutečnila 9. října v nejstarším ostravském kostele sv. Václava pod taktovkou Bruna Ferrandise a v režii Jiřího Nekvasila.

„Museli sáhnout k jinému programu a vystoupili jen tři umělci.“

„Cesta středověkou Evropou zavedla posluchače až do hlubin minulého tisíciletí a ukázala nám, jak se lidé ve Francii 12. století dokázali radovat či soužit.“

„Ukázky z hudebního života a myšlení různých národů v době středověku byly pro posluchače osvěžením a relaxací; ve stylových prostorách kostelíka šlo o pěkný zážitek.“

Šestý ročník festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí ukončil koncert v Rakousku. Malý Stoitzendorf se ve svém kostele také chlubí varhanami od znojemského mistra a rádi zde uspořádali v sobotu 11. října koncert na jeho počest. Avizovaný pořad s názvem Ecce, sacerdos magnus byl sice na poslední chvíli ze zdravotních důvodů změněn, ale jeho charakter zůstal zachován. Místo něho slyšeli návštěvníci pořad Cesta středověkou Evropou a byl to večer příjemný a pohodový ve společnosti souboru Musica Panica.

„Passacaglia pre štvrťtónový akordeón je často dosť motorická, zvuk však napriek výraznej kinetickej zložke zostáva dominantným.“

„Tento mimohudobný námet sa do atmosféry Hapkovej skladby premieta hlavne akýmsi latentným smútkom, ktorý ale nepôsobí zdrvujúco.“

„Technická prepracovanosť by sa tak u Haasa mala v ideálnom prípade spájať s emóciou, silným prežitkom.“

Tri skladby s výrazným využitím štvrťtónov uviedol Orchestr Berg 14. októbra v Českom muzeu hudby. V tesnom susedstve vzácnych mikrotónových nástrojov Aloisa Háby tak príznačne zneli kompozície, ktoré na systémy tohoto skladateľa nadväzujú – hoci každá s inou intenzitou a v iných kontextoch. Ťažiskom programu bola rozsiahla skladba weiter und weiter und weiter od Georga Friedricha Haasa. Predchádzala jej premiéra skladby Haštala Hapku a sólový úryvok od hosťujúceho akordeonistu Veliho Kujalu.

„Tomáš Pálka si připravil pro tento večer světovou premiéru skladby s názvem Landscape: MeadowShiver.“

„Poslední skladbou byla opět světová premiéra, skladba Marka Keprta v podání klavírního tria. S názvem Vážení steskusytí II.“

„Úsměvná a vtipná hříčka byla přijata s radostným ohlasem.“

Mezinárodní festival soudobé hudby MusicOlomouc vstoupil do 17. ročníku, který je letos věnován tématu Keyboards (Klávesy). I letos jsou pořadateli Univerzita Palackého v Olomouci a Spolek MusicOlomouc a společně nabídli v pondělí 13. října první koncert. V kapli Božího těla v univerzitním konviktu představilo šest hudebních skladatelů svá díla a přednesl je Mondrian Ensemble ze Švýcarska, se kterým jako host vystoupil Marek Keprt na klavír. Dvě z interpretovaných děl byly světovými premiérami.

„Efektní úvod podpořený uvážlivě zvoleným tempem dal tušit dobře fungující partnerství, které Baborák s pardubickými navázal.“

„Kus, který v sobě pojí klasicistní noblesu s raně romantickou lyrikou, Hudeček rozezpíval lahodným zvukem.“

„U obou pěvců byla do jisté míry znát počáteční nejistota, kterou dost možná zapříčinil přítomný Domingo…“

Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté jsou na české hudební scéně tak trochu jinou akcí. Sází na originální dramaturgii, zajímavou volbu interpretů s důrazem na mladé talenty a nabízí specifickou atmosféru, jejímž strůjcem je za všech okolností dobře naladěný hostitel. Tuto charakteristiku bezezbytku naplnil i zahajovací večer 34. ročníku přehlídky, který se v úterý 14. října odehrál ve Dvořákově síni Rudolfina. Hosty Václava Hudečka byly hned čtyři sólisté, dětský sbor a orchestr a v hledišti nečekaně jedna světová pěvecká legenda. Červenou nití programu se stala Praha jako město inspirující, poskytující zázemí i přinášející úspěch řadě světových komponistů.

„Tomáš Jamník využil ve svém přesvědčivém projevu mírně rozpohybovaného vibrata a naplno se ponořil do prudce expresivního aspektu skladby.“

„Asrael je Sukovou osobní zpovědí, dokumentem jeho kompoziční originality a jedním z vrcholů jeho tvůrčího snažení.“

„Mihotavý opar jemně odkapávajících smyčců se s každým taktem zkonkrétňoval, nepotlačil však jednotnou, ve zklidnělém pianu se plížící dynamiku.“

Velkolepé, podmanivé, strhující. Takovou slovní trojicí by šlo charakterizovat pondělní večer 13. října, během něhož Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením Roberta Kružíka ohromil rudolfinské publikum interpretací zřídka uváděných skladeb dvou význačných jmen české hudební kultury: Josefa Suka a Jindřicha Felda. Rostoucí dluh české koncertní kultury vůči oběma autorům splatil symfonický orchestr spolu se sólistou Tomášem Jamníkem s neskonalou grácií, noblesou a dechberoucí sugestivitou. Jestliže si provedení Sukova Asraela sáhlo na dno posluchačova emočního rejstříku, tak Feldův Violoncellový koncert jej odzbrojil rytmickou surovostí a výrazovou bezprostředností.

„Mackerrasova cena byla udělena dirigentu Robertu Kružíkovi.“

„Po hymně začal už vlastní program, kdy se představili nejvýznamnější britští hudební skladatelé.“

„Před orchestr se postavila rázná žena Anna-Maria Helsing, jeho šéfdirigentka. Přesnými, sdělnými a jasnými energickými gesty věcně a nekompromisně vedla svůj orchestr.“

Festival Moravský podzim zahájil slavnostním koncertem v neděli 12. října v Janáčkově divadle britský symfonický orchestr. Celým festivalem letos prochází jako červená nit vztah k Velké Británii. Orchestr, který dlouhá léta vedl sir Charles Mackerras, velký propagátor a obdivovatel Leoše Janáčka, vede nyní dirigentka Anna-Maria Helsing. Do Brna přivezli především hudbu britských skladatelů, ale samozřejmě nesměla chybět ikonická Janáčkova Sinfonietta, kterou společně interpretovala Hudba Hradní stráže a Policie ČR. Byl to večer nejen slavnostní, ale i triumfální.

„Svůj bohatý repertoár si Milánosz vybudoval pod vedením ukrajinského etnomuzikologa Jurije Pastušenka.“

„Zárukou interpretační autenticity souboru Milánosz je spoluúčast kyjevské zpěvačky Liubov Plavské.“

„Chybí polyfonie, dominantní je na druhé straně mnohdy až strohá, a tím velmi působivá syrrytmie.“

Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos pokračoval 13. října vokálním koncertem.  V pravoslavném chrámu, katedrále sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici vystoupením souboru Milánosz. Jedná se o komorní sestavu mladých lidí s převahou ženského elementu. Zaměřuje se na interpretaci východního, tedy převážně slovanského folkloru, zejména na hudbu dnes válkou těžce zkoušené Ukrajiny.

„Lise de la Salle hrala následné rýchle pasáže tak artikulovane, že zneli ako vodopádové zostupy, v ktorých bolo počuteľné každé jedno žblnknutie tónu.“

„Z melodickej konverzácie postupne prešla do dominantnejšej pozície, podobne ako spevák do nežnej árie.“

„Už od prvých pulzujúcich rytmov tympanov bolo citeľné, že Beethovenova hudba je v tomto telese udomácnená.“

Vo Veľkej sále Viedenského Konzerthausu znela 10. októbra ikonická hudba dvoch velikánov – Edvarda Griega a Ludwiga van Beethovena. Pod vedením šéfdirigent Petra Popelku predviedli Viedenskí symfonici publiku, prečo sa práve tieto diela významne zapísali do dejín hudby.  Za klavírom zažiarila famózna Lise de la Salle, ktorá s pôsobivou ľahkosťou oscilovala medzi energiou veľkoleposti a poetickou hĺbkou.

„Skoro se mi chtělo věřit, že Alice Štěpánková je hotovou interpretkou, koncertní hráčkou, nikoliv studentkou akademie MenART.“

„Silvie Ježková s velkou připraveností reagovala na každého interpreta podle jeho potřeb, šla s ním po hudební cestě jako jeho hudební partnerka, podporující, vždy přítomná.“

„Intenzita tónu a zvuku violoncella Kamily Šitinové se dle mého názoru mohla rovnat těm nejlepším violoncellistům.“

Další koncert z cyklu Hudební Odyssea propojující studenty akademie MenART s jejich mentory proběhl 11. října v Atriu Žižkov. Vystoupili především studenti, kteří v rámci stipendijního vzdělávacího programu spolupracují s flétnistou Janem Ostrým. Kromě flétny také v průběhu podvečera zazněly housle, violoncello a varhany. Koncert nabídl pozoruhodné výkony nejen mladých umělců. Citlivého klavírního doprovodu se ujali Silvie Ježková a Stanislav Gallin.

„Tomáš Brauner, dnes renomovaný a vyhledávaný dirigent, se vrátil na skok jako domů, a bylo to setkání inspirativní.“

„Horké chvilky managementu filharmonie vyřešil mladičký, sotva patnáctiletý bulharský violoncellista, Darin Lambrev, který dokonce hrál zpaměti.“

„Vznikla tak sugestivní výpověď, spojená s perfekcionismem a profesionalitou, podpořená ryzí muzikalitou jednotlivých hráčů.“

Festival Harmonia Moraviae pokračoval 9. října v sále Kongresového centra koncertem, který byl pomyslným výletem do Francie. Konkrétně do Francie 19. století, reprezentované Claudem Debussym a jeho Preludiem k Faunovu odpoledni, Édouardem Lalo a Koncertem d moll pro violoncello a orchestr v podání mladičkého Darina Lambreva a na závěr zazněla Fantastická symfonie Hectora Berlioze. Filharmonii Bohuslava Martinů řídil dirigent Tomáš Brauner.

„‚Warchalovci‘ byli vždy synonymem krásného zvuku a vycizelované souhry, spojené s vroucím výrazem.“

„Pěvecký sbor Technik je to podhoubím růstu mnoha uměleckých osobností a sbor má na repertoáru skladby od duchovních, až po skladby soudobých skladatelů.“

„Adriana Banásová se zhostila partu s ukázněným a odevzdaným projevem, s dobře posazeným menším sopránem, který má příjemnou barvu.“

Letošní sezóna v Olomouci je koncipována jako „Slovenský rok“, kdy Olomouc vítá slovenské umělce. Koncerty, ale i gastronomie, výstavy, filmy i doprovodný program na Horním náměstí. To vše připomíná kulturu národa, který je nám nejbližší. 8. října se v rámci podzimního festivalu konal koncert slovenských umělců. V chrámu sv. Michala se představil Slovenský komorní orchestr, vedený dirigentem Ewaldem Danelem, se kterým spolupracovala sopranistka Adriana Banášová a Vysokoškolský umělecký soubor Technik, pod vedením sbormistryně Petry Torkošové. Zazněly skladby, které je možné málokdy slyšet, vedle Meditace na staročeský chorál sv. Václave Josefa Suka zazněl Mariánský triptych Romualda Twardowského a na závěr Magnificat Johna Ruttera.

„Režisér Damiano Michieletto tentokrát přenesl děj kamsi do sedmdesátých let.“

„Spíše než živelnost a rtuťovitost, která Verdiho mistrovské komedii tolik sluší, předvedl dirigent Daniele Gatti jistý odstup a nadhled.“

„Perfektně sehraný a sezpívaný tým „veselých paniček“ byl spolu s výkonem Nicoly Alaima další hodnotou inscenace.“

V neděli 5. října se v drážďanské Semperově opeře konala první premiéra sezony 2025/2026. Byla jí inscenace Verdiho poslední opery Falstaff v režijním pojetí renomovaného italského režiséra Damiana Michieletta a v hudebním nastudování nového šéfdirigenta orchestru Daniele Gattiho. V čele exkluzivního pěveckého obsazení stáli Nicola Alaimo (Falstaff), Elonora Buratto (Alice), Lodovico Ravizza (Ford) a Marie-Nicole Lemieux (Mrs. Quickly).

„Bylo pozoruhodné, jak se třicetiletý estonský dirigent Henri Aavik vžil do svého úkolu.“

„Violoncellista Aurélien Pascal každopádně dostál pověsti, jež ho předchází.“

„Ve druhé polovině koncertu naplno zavládla schopnost královéhradeckých filharmoniků popasovat se s náročnými výzvami.“

Ve čtvrtek 9. října byl zahájen 21. ročník Hudebního fóra Hradec Králové. Festival soudobé světové orchestrální hudby je i letos tvořen čtyřmi koncerty, z nichž dva jsou zařazeny do abonentních řad Filharmonie Hradec Králové. Hráči domácího orchestru usedli na pódium hned v úvodním večeru nazvaném Boulez & Kurtág 100. Posluchači přivítali rovněž francouzského violoncellistu Auréliena Pascala a estonského dirigenta Henri Aavika.

„Zelenkova Missa Circumcisionis je hudba svěží, stylově plná a zároveň dostatečně osobitá, na některých místech skutečně charakteristicky jedinečná.“

„Zhudebnění Žalmu 110 Dixit Dominus poskytlo Händelovi možnost vyzkoušet si kompoziční dovednost, schopnost postihnout a úderně vyjádřit dramatismus a naléhavost, propašovat operní estetiku do duchovní oblasti.“

„Komplexní dojem z vybuzení toho největšího možného účinku obou děl zařazuje koncert do pomyslné kroniky zásadních tuzemských hudebních událostí.“

Úvodní koncert abonentní sezóny v pražském Rudolfinu byl pro barokní orchestr Collegium 1704 a jeho sbor Collegium Vocale 1704 oslavou dvaceti let umělecké práce. Výročí svých souborů Václav Luks posvětil ve čtvrtek skvělým, podmanivým a elektrizujícím provedením dvou duchovních děl s latinskými texty a strhující hudbou – Zelenkovy Missy Circumcisionis a Händelova žalmu Dixit Dominus. Dojem, že jde v mezinárodním srovnání o špičkových sto minut, byl samozřejmostí.

„Spiritus agens příběhu není ve výsledku pomstychtivý dr. Falke, ale žalářník Frosh, který tak prochází celým příběhem.“

„Do věznice vpadne dr. Falke se čtyřmi muži, a všichni jsou v uniformách SS. S rudými páskami na rukávech, ale místo blesků je tu jako znak černý netopýr!“

„Brilantní Straussovu hudbu hráli s nadšením Wiener Symphoniker pod taktovkou svého šéfdirigenta Petra Popelky.“

Hudební Vídeň letos žije ve znamení 200. výročí narození krále valčíků, Johanna Strausse mladšího, což by těžko bylo možné bez uvedení jeho kultovní operety Netopýr. Měla premiéru 5. dubna 1874 a od té doby v podstatě „nesešla z jeviště“. Dílo se stalo zrcadlem vídeňské společnosti a že je jeho výpověď stále platná, prověřila inscenace, která měla premiéru ve stejném divadle jako tehdy poprvé, tedy v Theater an der Wien, a to 4. října 2025 v režii ředitele divadla Stefana Herheima. Pod taktovkou českého dirigenta Petra Popelky hráli jeho Vídeňští symfonikové. 

„Pro slavnostní zahájení sezóny tak šlo těžko najít dílo jiného plzeňského autora než Zdeňka Lukáše.“

„Kultura dokonale připraveného sboru nechala vyznít madrigalům Bohuslava Martinů v jejich kráse a čistotě.“

„Orchestr Plzeňské filharmonie se zhostil provedení svrchovaným způsobem s obrovskou dynamickou škálou.“

Prvním abonentním koncertem řady Platina zahájil orchestr Plzeňská filharmonie svoji koncertní sezónu. Koncert 9. října připomenul zároveň výročí 730 let založení města Plzně. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Chuhei Iwasaki a na programu byla díla Zdeňka Lukáše, Leonarda Bernsteina, Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka. Spoluúčinkoval Český filharmonický sbor Brno a dvojice sólistů.

„Dirigent Janus Podlesek nastudoval pro zahájení programu jednu z nejhranějších kompozic soudobého lublaňského komponisty Aldo Kumara.“

„Hudeček se ve skocích z hluboké polohy nikterak neostýchal, melodické škály a držené tóny hrál s galantní jistotou.“

„Šostakovičovu symfonii hrál Komorní smyčcový orchestr Hudební akademie v Lublani nevšedně výstižně a přesvědčivě.“

Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun otevřel svůj 43. ročník koncertem Komorního smyčcového orchestru Hudební akademie v Lublani, jehož uměleckým vedoucím je Janez Podlesek. Hosté ze Slovinska hráli vedle skladeb svých komponistů Aldo Kumara a Uroše Kreka také hudbu Johanna Nepomuka Hummela a Dmitrije Šostakoviče. Sólistou byl fagotista Jan Hudeček. Zahajovací koncert se konal ve Velkém sálu Kulturního domu Plzeňka v úterý 7. října. Mladý slovinský orchestr předvedl úctyhodný výkon, k němuž excelentní Hudeček „přidal své polínko“.

„V písni Byla sem ešče malá Klementa Slavického si posluchači vychutnali emotivní projev Barbory Perné, dobře posazené vysoké tóny a pečlivě dotažené délky.“

„Radek Martinec skladby interpretoval pěkným písňovým projevem, jeho hlas je hladivý, skvěle posazený a velmi příjemný na poslech.“

„Jana Sýkorová v Summer is come Petra Ebena vhodně zvolila sílu hlasu, přiměřenou komornímu prostoru.“

Již třetí sezónu oblíbeného cyklu písňových recitálů ve Stavovském divadle zahájil v sobotu 4. října koncert mladých členů Národního divadla s klavírním doprovodem. První matiné Lidové inspirace bylo věnováno písním Klementa Slavického, Ladislava Vycpálka, Petra Ebena a Antonína Dvořáka. Podmanivá atmosféra divadelního jeviště za staženou oponou, kam se divák běžně nepodívá, připravila posluchačům nevšední kulisu k ojedinělému uměleckému zážitku. Svým umístěním je to zajímavý přínos k nabídce koncertních prostor jak pro publikum, tak v tomto formátu jistě také pro interprety.

„Skladba, která byla komponovaná ještě za studií autora v roce 1923, zněla jímavě i expresívně v duchu české moderny počátku století, kterou deklarovalo dílo Vítězslava Nováka.“

„Dále byl na programu písňový cyklus Svítání od Vladimíra Štědroně. Bella Adamova vložila do textu sebevědomou intenzitu.“

„Tři nápady pro klarinet a klavír hrála Paulová s Kahánkem v příjemně proměnlivé dynamice s využitím příležitostí demonstrovat charakteristické tónové kvality.“

Respirium a Sál Bohuslava Martinů Akademie múzických umění v Praze byly v pondělí 6. října dějištěm významné události. Rodina Střelcových, dámy Stanislava, Alexandra a Andrea, přivítaly návštěvníky ke třem částem projektu – přednášce, křtu CD a koncertu k poctě Vladimíra a Bohumíra, členů rodu Štědroňů. Program koncertu, který byl partnerským projektem festivalu Dny Bohuslava Martinů, uvedl vedle skladeb Vladimíra Štědroně také hudbu Janáčka a Martinů. Účinkovali pěvkyně Bella Adamova, klavírista Ivo Kahánek, klarinetistka Anna Paulová a Wihanovo kvarteto.  Projekt, který měl svou brněnskou premiéru v pátek 3. října 2025, zjevil podstatné a široké hudební veřejnosti méně známé skutečnosti, které tvořily českou hudební historii.

„Diversa Quartet založili mladí hudebníci z orchestrálního tělesa Ensemble Opera Diversa v roce 2022.“

„Soubor překvapil dokonalou souhrou.“

„Byl to objevný večer ze skladeb, které se dnes vlastně nehrají, a je to škoda.“

Zámek Žďár nad Sázavou nabízí každý první čtvrtek v měsíci koncert klasické hudby v rámci cyklu Světlo a stín. 2. října se zde představil Diversa Quartet se skladbami ve své době odmítaných skladatelů: Jan Novák Quadricinium fidium, Emil František Burian Čtvrtý smyčcový kvartet, Miloslav Ištvan Druhý smyčcový kvartet a Jan Kapr Smyčcový kvartet č. 3. Skladby, které jsou dnes téměř neznámé, zněly Freskovým sálem zámku a potěšily publikum.