PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Faustovo prokletí je podobně jako Fantastická symfonie trestí hudebního romantismu, extravagantním výsledkem tvůrčí výjimečnosti Hectora Berlioze. Rozsáhlé dílo žánrově označil jako dramatickou legendu, ale klidně by se dalo hovořit o koncertní opeře. Na festivalu Pražské jaro zazněla exaltovaná skladba o Faustovi, Mefistovi a Markétce v pondělí právě takto – lyricky i hrůzostrašně, rouhačsky, epicky, barvitě. Dirigent Tomáš Netopil do ní s velkým aparátem účinkujících dal vše, co lze.

Když v srpnu loňského roku vydal Supraphon Janu Schulmeisterovi profilové album s klavírními skladbami M. P. Musorgského, A. Skrjabina a S. Rachmaninova, nemohl nikdo tušit, jaký rozruch v pianistických kruzích tato nahrávka v krátké době způsobí. Ve středu 22. dubna 2026 za ni totiž mladý umělec převzal ve 21. ročníku BBC Music Magazine Awards prestižní ocenění Newcomer of the Year (Objev roku), které mu otevírá dveře do nejvybranější klavíristické společnosti. Schulmeisterův debutový recitál, který nabídlo svému publiku Pražské jaro v Anežském klášteře o měsíc později, 23. května, byl pochopitelně zcela vyprodaný. Za zmínku pak určitě stojí skutečnost, že 22. června, měsíc po svém festivalovém recitálu, oslaví Jan Schulmeister své dvacáté narozeniny.

Druhý koncert z písní Jan Václava Huga Voříška v rámci jejich kompletního provedení se konal 21. května v Divadle Kolowrat na Ovocném trhu na Starém Městě pražském. Účinkovali pianistka Alena Hönigová, tanečník a choreograf Vladimír Gončarov a sopranistka Anna Hlavenková. Na programu byly také skladby pro klavír od Voříška, Tomáška a Schuberta, a dvě písně od Johanna Josepha Röslera.

Druhým koncertem pokračovala v neděli v Rudolfinu letošní pražskojarní rezidence Barbary Hannigan. Tentokrát kanadská zpěvačka vystoupila se souborem Belcea Quartet, respektive se k němu připojila ve druhé polovině koncertu.

Legendární italský maestro Riccardo Muti se v květnu vrátil do rakouské metropole, kde s Vídeňskými filharmoniky nastudoval tři klasicistní symfonie Franze Josepha Haydna. Sérii pěti koncertů v sídle orchestru završil uvedením stejného programu v Grazu. Dramaturgie byla úzce provázána s připomínkou 217. výročí úmrtí slavného skladatele, které připadá na 31. května.

V pátek 22. května se v Markraběcím divadle v Bayreuthu uskutečnilo pod taktovkou Michaela Hofstettera a v režii Annegret Ritzel provedení první Gluckovy „reformované“ opery Orpheus und Eurydike. Představení tak tematicky navázalo na koncertní provedení skladatelovy Ifigenie v Aulidě (8. 5.) a Paride ed Elena (9. 5.). Jako jediná z trojice Gluckových oper uvedených v rámci Gluckových slavností v Norimberku (17. 5.) a Bayreuthu byla provedena scénicky. Orfea ztvárnil Valer Sabadus, Eurydiku Julia Kirchner.

V sobotu 23. května Smetanovu síň pražského Obecního domu rozezněli v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro umělci ze Skandinávie. Norský orchestr Oslo Philharmonic řídil jeho mladý finský šéfdirigent Klaus Mäkelä a sólistou večera byl norský violoncellista Truls Mørk, který v první půli večera provedl známý Koncert h moll pro violoncello a orchestr Antonína Dvořáka. V půli druhé si pražskojarní publikum mohlo vychutnat příběh mýtického hrdiny Lemminkäinena, jenž hudebně ztvárnil ve stejnojmenném cyklu čtyř symfonických básní finský skladatel Jean Sibelius.

Festival Talentinum v Kongresovém sále ve Zlíně vyvrcholil koncertem, který byl současně i závěrem sezóny tam sídlícího orchestru. Spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů se představili tři mladí sólisté, kteří shodně překvapili svojí vyzrálostí. Pod taktovkou Davida Švece se představila nejprve violoncellistka Karolína Žáková, poté hornistka Marie Horáková a na závěr svůj um osvědčil houslista Jan Novák.

Dvořákovu síň Rudolfina naplnila ve čtvrtek 21. května hudba počátku 19. století z českých archivů ve vynikajícím provedení Helsinki Baroque Orchestra pod vedením Aapo Häkkinena, a byla to hudba pečlivě vybraná. S renomovaným finským orchestrem provedl jeho dirigent novodobou premiéru oratoria Antonia Casimira Cartellieriho La purificazione di Maria Vergine (Očištění Panny Marie), která zazněla v roce 1807 v pražském Stavovském divadle. Nádhernou Stabat Mater Jakuba Jana Ryby, psanou pro plzeňský chrám sv. Bartoloměje a poprvé uvedenou v roce 1805, vybral Häkkinen pro druhou část večera.

Festival Dvořákova Olomouc vyvrcholil v pátek 22. května v sále Reduty, když zde vystoupili hosté z partnerského polského města Opole. Opolská filharmonie se představila se svým šéfdirigentem Jakubem Chrenowiczem, spoluúčinkoval Sbor Moravského divadla Olomouc připravený sbormistrem Michaelem Dvořákem a zpívala také čtveřice domácích sólistů. Byl to monumentální večer, na kterém se potkaly dvě sousední, spřátelené kultury i politické špičky obou regionů.

Koncert Salon ZUŠ Akademie MenART byl v letošním ročníku Pražského jara zaměřen na spojení violoncella a kontrabasu, aniž by dramaturgie rezignovala na klavír, housle, flétnu a klarinet. Konal se v koncertním sále Anežského kláštera 17. května. Mentoři violoncellové a akordeonové sekce sestavili dva soubory, jejichž kreace rámovaly program naplněný sólovou hrou klavíru a duety s různých sestavách. Do sestavy sedmnácti autorů vstoupili Pavel Samiec a Nikol Bóková se skladbami na objednávku Pražského jara a zazněla také novinka Matea Hagera a jedna skladba od mentora akordeonové skupiny Jakuba Jedlinského.

Bennewitzovo kvarteto vystoupilo 23. května odpoledne v rámci festivalu Pražské jaro. Na programu koncertu v Anežském klášteře byly dva vrcholné kvartety vzniklé na sklonku života svých autorů – Smyčcový kvartet č. 3, op. 94 Benjamina Brittena a Smyčcový kvartet č. 14 As dur, op. 105 Antonína Dvořáka. Dramaturgie koncertu tak vedle sebe postavila dvě pozdní díla mimořádné hloubky, spojující bilancování i osobní reflexi nad završením skladatelské cesty.

Národní divadlo moravskoslezské uvedlo mimořádný počin na poli opery 20. století, když sáhlo po Prokofjevově Hráči. Stalo se tak v hudebním nastudování Marka Šedivého a režii Jiřího Nekvasila. Opera v revidované verzi z roku 1927, na libreto podle stejnojmenného románu Fjodora Michajloviče Dostojevského, zazněla v ruském originále a premiérově byla uvedena 21. května v Divadle Antonína Dvořáka. Reflexe vychází z druhé premiéry 23. května a kromě významu díla samotného se zaměřuje i na některé slabiny ostravského nastudování.

V případě vítěze Chopinovy soutěže ve Varšavě nikdo neočekává, že by z koncertu odcházel zklamaný. Ale věděl někdo z publika předem, jak intenzivní zážitek tento osmadvacetiletý americký pianista v pátek 22. května na koncertě v rámci 81. ročníku festivalu Pražské jaro připraví? Erica Lu není třeba blíže představovat, přesto raději nejvýznamnější fakta: Kromě jeho vítězství na Chopinově soutěži v roce 2025 získal také čtvrtou cenu na stejné soutěži o deset let dříve jako sedmnáctiletý, v roce 2018 vyhrál Mezinárodní klavírní soutěž v Leedsu, spolupracuje s prestižním vydavatelstvím Warner Classics a koncertoval po celém světě v nejvýznamnějších sálech a s mnoha prestižními orchestry.

Mezinárodní hudební festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců letos slaví pětadvacet let své existence, a to nejen ve městě Mahlerova dětství. Daří se prorůstání festivalu do širšího okolí a propojení s regionem, kdy dramaturgické napojení na česko-rakouské hudební souvislosti i dialog se současnou hudbou zůstávají stěžejním motivem. Slavnostní zahajovací koncert jubilující přehlídky letos připadl na úterý 19. května, v Horáckém divadle Jihlava vystoupila Moravská filharmonie Olomouc pod vedením Marka Štilce. Zazněla Wagnerova předehra k opeře Tannhäuser a Mahlerova Symfonie č. 4 se sólovým partem v podání sopranistky Terezy Mátlové. Volba orchestru odkazuje na Mahlerovo dirigentské působení v Olomouci v roce 1883.

Strhující hudební program, ovace vestoje, záplava květin, četná objetí, upřímná poděkování naživo i prostřednictvím nápadité videoprojekce. Filharmonie Hradec Králové se ve čtvrtek 21. května rozloučila po osmi úspěšných sezonách se svým šéfdirigentem Kasparem Zehnderem. A učinila tak ve velkém stylu. Sálem se nesly tóny skladeb Alexandra Skrjabina a Antona Brucknera, v klavírním koncertu prvního jmenovaného autora zazářil jako sólista Andrei Korobeinikov.

Šéfdirigent Chuhei Iwasaki před orchestr Plzeňské filharmonie neklade malé cíle. Dokladem toho je po nedávném úspěšném provedení kantáty Carmin Burana Carla Orffa nastudování dalšího velkého vokálně-instrumentálního díla, Symfonie č. 2 B dur, op. 52 „Lobgesang“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Dílo zaznělo 21. května v Plzni a zazní ve stejném obsazení ještě 24. května v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. Program bude živě přenášet Česká televize na programu ČT art.

Inscenací opery Dialogy karmelitek od Francise Poulenca nasadilo pražské Národní divadlo laťku hodně vysoko. Čtvrteční premiéra ve Státní opeře byla potvrzením, že toto dílo patří v repertoáru dvacátého století k nejlepším a nejsilnějším, ale byla také zaslouženým úspěchem režisérky Barbory Horákové Joly. Nadčasové historické pozadí střetů svobody s revoluční totalitou a na něm rozvinuté duchovní téma soustředěné na ženy, na řeholnice, v ní evidentně zarezonovalo tak silně, že tentokrát nechala stranou kontroverze, které se jí dařívá připravovat, a s invencí a působivě předestřela hudební drama tak, jak ho autoři opery zamýšleli.

Theater an der Wien, tedy Divadlo na Vídeňce, uvedlo další premiéru. Tentokrát téměř neznámý titul Stiffelio Giuseppa Verdiho. Hudbu na libreto Francesca Maria Piaveho na scénu uvedl ruský režisér Vasily Barkhatov. V titulní roli vystoupil Luciano Ganci, hudebního nastudování se ujal Jéremie Rhorer a hrál ORF Radio-Symphonieorchester Wien. Sólisté se setkali s velkým ohlasem, na rozdíl od dirigenta, na kterého se bučelo. Premiéra se konala 13. května.

Festival Dvořákova Olomouc pokračoval v úterý 19. května klavírním večerem. Ve slavnostní dvoraně Arcibiskupského paláce se konal koncert klavírního virtuosa Ivo Kahánka a jeho žačky na HAMU v Praze, Elišky Tkadlčíkové. Nejprve zahráli každý sám, pak i společně čtyřručně, kdy závěrem zněla i úprava Vltavy Bedřicha Smetany.

Třetí večer koncertní řady Fakulty umění Ostravské univerzity tentokrát nabídl pěvecké umění. Ve středu 20. května se v koncertním sále fakulty rozezněly písně a árie v podání Veroniky Rovné, Nicoly Proksch, Jana Martiníka a Michala Dziedzice. Doprovodu se ujali klavíristé Michal Bárta a Alexandr Starý.

Na festivalu Pražské jaro měla ve středu kanadská sopranistka Barbara Hannigan první z pětice svých rezidenčních vystoupení. Ani trochu nešlo o zahřívací kolečko, spíše rovnou o extrém. Písňový recitál se spirituálními díly Oliviera Messiaena a Johna Zorna, do kterého skvěle spolupracující pianista Bertrand Chamayou přispěl dvěma Skrjabinovými skladbami, byl výjimečný dramaturgií i interpretačně. Festival nabídl program dovedený do krajnosti. Takový, jaký v běžné sezóně posluchač nepotká.

Orchestrální řada festivalu Pražské jaro každoročně přiváží světovou kvalitu a letošní 81. ročník není výjimkou. V úterý 19. května se ve Dvořákově síni Rudolfina uskutečnil koncert s poutavými a v Čechách méně uváděnými orchestrálními skladbami 20. století. Zazněla energická tvorba pro housle Luboše Fišera a orchestrální suity mistrů Leoše Janáčka a Bély Bartóka. To vše v živelné interpretaci Patricie Kopatchinské ve společnosti České filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši.

Koncert, který v neděli 17. května nabídlo svým posluchačům Pražské jaro ve Dvořákově síni Rudolfina, patřil k nejpřitažlivějším festivalovým magnetům. Vystoupil na něm světově proslulý londýnský orchestr Academy of St Martin in the Fields, k němuž se ve dvou číslech připojilo hvězdné nizozemské klavírní duo Lucas a Arthur Jussenovi. Na programu byly skladby Johanna Sebastiana Bacha, jeho syna Johanna Christiana Bacha a také Wolfganga Amadea Mozarta. O tom, že se jednalo o mimořádně významnou událost, vypovídalo nejen do posledního místa zaplněné Rudolfinum, ale i to, že záštitu nad koncertem převzali nizozemská velvyslankyně Mina Noor a britský velvyslanec Matt Field.

Tradiční řada Debut Pražského jara, kterou v roce 2014 inicioval Jiří Bělohlávek a která dlouhodobě umožňuje mladým dirigentům spolupracovat s předními domácími orchestry, představila 18. května v Rudolfinu novou výraznou tvář české dirigentské scény. Pro koncert, jenž v minulosti stál u počátků kariér celé řady českých dirigentů, měl Ondřej Soukup k dispozici silné interpretační zázemí v podobě orchestru Prague Philharmonia a sopranistky Simony Šaturové. Zároveň dostal příležitost sestavit program vyhýbající se ustáleným dramaturgickým schématům a výsledkem byl koncepčně sevřený taneční oblouk, v němž jednotlivá díla nepůsobila jako izolované položky, ale jako skutečně promyšlený celek.

Collegium 1704 produkuje řadu aktivit, mezi nimi i komorní koncerty v kulturním centru Vzlet. Květnový projekt jejich osmého ročníku s motem Viva Venetia! proběhl 14. května a hostem řady byl tentokrát soubor provozující starou hudbu na dobové nástroje Batzdorfer Hofkapelle, se dvěma sólisty. Na hoboj hrála Xenia Löffler, na fagot a zobcovou flétnu Claudius Kamp. Program tvořila díla Georga Friedricha Händela, Johanna Gottlieba Grauna, Johanna Friedricha Fasche a Antonia Vivaldiho.

Pražské jaro nabídlo v sobotu 16. května po dlouhých osmi letech koncert Smetanova tria, které výtečně zahrálo v Anežském klášteře. Vysoké renomé komorního tělesa s více než devadesátiletou tradicí potvrdil pestrý program od konce 18. do první poloviny 20. století.

Katedra zpěvu a operní režie pražské HAMU připravila na 15., 16. a 17. května trojí provedení inscenace Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky. Režie se ujal Beno Blachut, za hudební přípravou stojí společně Jiří Štrunc, Michael Housa a Filip Martinka. Páteční představení v Divadle Disk znovu připomnělo sílu a poselství této opery i to, proč jsou studentská představení pro vzdělávání mladé generace tak důležitá.

Po trojici koncertů v brněnském Besedním domě zavítal Silentium! ensemble s programem předposledního koncertu v rámci 14. sezóny cyklu Bacha na Mozarta! opět do kostela sv. Janů. Pod precizním vedením Terezy Válkové představil několik duchovních motet ze sbírky Kleine geistliche Konzerte německého barokního skladatele Heinricha Schütze.

V neděli 17. května odpoledne se v Ostravě konala výjimečná akce – v objektu Trojhalí Karolina zazněla Symfonie č. 8 Es dur Gustava Mahlera, nazývaná „Symfonie tisíců“. Obrovský provozovací aparát čítal na šest set účinkujících, kdy se spojilo sto padesát instrumentalistů z pěti symfonických orchestrů, asi čtyři sta padesát sboristů ze třinácti sborů z devíti měst, z toho sto dětí. K tomu osm zpěváků-sólistů pod dirigentem Christianem Armingem se dvěma asistenty. Ambiciózní projekt v pondělí 18. května večer prožil ještě reprízu.