„Francouzského dirigenta a houslistu Rémyho Ballota provází pověst specialisty na Brucknerovu symfonickou a komorní hudbu.“

„Snaha interpretů po ušlechtilém zvuku vyzněla nejpůsobivěji ve třetí větě Brucknerova kvintetu.“ 

„Výkon souboru v první půli koncertu bohužel znovu potvrdil, že Smetana je interpretačně obtížný autor.“

V rámci plzeňských Smetanovských dnů snad zatím neproběhl žádný ročník, v němž by nevystoupilo ani jedno z našich smyčcových kvartet. Letos se mohou plzeňští posluchači těšit 8. dubna na Talichovo kvarteto, které do svého programu zařadilo Smetanův Druhý smyčcový kvartet d moll. V pondělí 25. března se v kvartetní a kvintetní sestavě v Plzni poprvé představili zahraniční hosté působící v současné době v Rakousku. Ve svém vystoupení v Domě hudby připomněli vedle Bedřicha Smetany dalšího letošního jubilanta Antona Brucknera. 

Francouzského dirigenta a houslistu Rémyho Ballota, posledního žáka proslulého rumunského dirigenta a skladatele Sergia Celibidacheho, provází pověst specialisty na Brucknerovu symfonickou a komorní hudbu. Zatímco skladatelova symfonická a varhanní tvorba je v Čechách poměrně dobře známa, nelze totéž tvrdit o jeho tvorbě komorní. A je to právě Rémy Ballot, který po svém debutovém koncertu v roce 2000 v bazilice kláštera St. Florian (Brucknerově působišti a místě jeho pohřbení) vydal u společnosti Gramola cyklus skladatelových symfonií. 

Pětačtyřicet minut trvající Smyčcový kvintet F dur, WAB 112 zazněl v druhé půli koncertu v obsazení Rémy Ballot, Iris Ballot (housle), Stefanie Kropfreiter, Natalia Kuleba (viola) a Marta Sudraba Gürtler (violoncello). Akustika plzeňského Domu hudby (původně tělocvičny německého spolku Aar) je svým dřevěným obložením zvuku komorního smyčcového uskupení příznivě nakloněna, interpreti si tedy mohou dovolit pracovat s detailní dynamikou. První (Gemässigt) a druhá věta (Scherzo. Schnell. Trio. Langsamer) se místy nesly snad až příliš akademicky střízlivě – Scherzo prý bylo zadavatelem Josephem Helmesbergerem, ředitelem vídeňské konzervatoře a primáriem kvarteta pokládáno za příliš náročné. Snaha interpretů po ušlechtilém zvuku vyzněla nejpůsobivěji ve třetí větě (Adagio), zatímco závěrečná věta (Finale. Lebhaft bewegt) byla v souladu s intencemi skladatele korunována temperamentnějším projevem.

Bohužel s menším úspěchem se interpreti (Rémy a Iris Ballot, Stefanie Kropfreiter a Marta Sadrada Gürtler) chopili Smetanova Smyčcového kvartetu e moll „Z mého života“. Českým interpretům a posluchačům důvěrně známý program zde nenašel své naplnění. Jisté nepochopení signalizovaly již první tóny violy, znějící „non apassionato“ bez hlubšího ponoru. Absence stylovosti a interpretačních specifik českých tanců (Allegro moderato alla Polka) i nenaplněné očekávání vřelosti třetí věty (Largo sostenuto) by se snad daly odpustit, nepříjemně mne však překvapily poměrně časté intonační nepřesnosti. Výkon souboru v první půli koncertu bohužel znovu potvrdil, že Smetana je interpretačně obtížný autor.

Program Smetanovských dnů pokračuje ve středu na témže místě v půl osmé večer ukázkami současné tvorby melodramů. Zastoupeni jsou skladatelé Jiří Bezděk, Michaela Augustinová, Kateřina Trojanová, Ondřej Jírový a Patrik Kotlár.

Foto: Jan Růžička