PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Po loňském úspěšném debutu na festivalu Smetanovské dny dostala rodina Turnovských z Vídně s jejich přáteli opět pozvání ke komornímu koncertu. V sále Domu hudby v Plzni sice ještě nějaká volná místa zbyla, ale houslista Dalibor Karvay, violistka Julia Turnovsky, violoncellistka Julia Hagen a fagotista Štěpán Turnovský 30. března znovu předvedli výběr z komorní tvorby rakouských skladatelů, doplněný o Kvartet pro fagot, housle, violu a violoncello Françoise Divienna.

Plzeňané Plzeňanům… I tak by se dal charakterizovat koncert, při kterém se v pondělí 23. března v rámci festivalu Smetanovské dny představil houslista Kryštof Kohout po boku klavíristy Petra Nováka. Posluchači příchozí do Domu hudby prožili umělecky hodnotný večer.

V plzeňském Domě hudby se v neděli odpoledne uskutečnil další z komorních koncertů, jež vedle divadelních představení a symfonických koncertů tvoří pestrou programovou náplň Smetanovských dnů. V podání Trojanova tria zazněla hudba k animovanému filmu Jiřího Trnky Císařův slavík, jeden z nejznámějších opusů plzeňského rodáka Václava Trojana. Pořad slovem provázela Dominika Prokopová.

Zatímco filmová hudba „západní“ provenience – různí Potterové, Piráti a Páni – se těší přízni orchestrů již delší dobu, uvádění „východní“ (konkrétně japonské) produkce je stále spíše raritou, byť i to se začíná měnit. Dokladem takového posunu je koncert The Sound of Epic Anime Plzeňské filharmonie ze dne 19. března, kdy dirigoval její šéfdirigent Chuhei Iwasaki.

V rámci festivalu Smetanovské dny se 9. března plzeňskému publiku naskytla výjimečná příležitost zaslechnout cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany v úpravě pro sólový klavír. Tohoto úkolu se zhostil Matyáš Novák ve svém projektu Smetana Reborn.

Na zahajovacím koncertě Smetanovských dnů (26. 2.) v České republice poprvé vystoupila Marina Viotti, laureátka mezinárodních pěveckých soutěžích a držitelka mnoha ocenění. Švýcarsko-francouzskou mezzosopranistku charakterizuje neobvykle široký záběr. Po studiu flétny se nadchla pro jazz, gospel a heavy metal. Na univerzitě v Lyonu studovala filozofii a francouzskou literaturu. Klasickému zpěvu se věnovala ve Vídni u sopranistky Heidi Brunner a na Houte Ecole de Music v rodném Lausanne ve třídě Brigitte Balleys. Bellcantový zpěv se učila v Barceloně pod vedením Raula Giméneze a v Itálii u Alessandry Rossi. Při příležitosti plzeňského koncertu jsme pěvkyni položili několik otázek.

Orchestr Prague Philharmonia má se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Emmanuelem Villaumem před americkým turné. Během sedmi dnů mezi 20. a 26. lednem zahrají na šesti místech ve čtyřech amerických státech: nejdříve na jihovýchodě na Floridě, v Georgii a Alabamě na závěr také v New Yorku v ikonické Carnegie Hall. KlasikaPlus.cz s dirigentem, mimo jiné hudebním ředitelem dallaské opery, v této souvislosti přináší velký rozhovor, který inspirativně odhaluje leccos z umělcova uměleckého i osobnostního zázemí.

„Sforzata v kontrabasech a kontrafagotech jako by uvedla do pohybu hrůzný kolos osudu.“

„U některých interpretací dochází k rozmělnění pulsu a ulpívání na jednotlivostech, čemuž se Chuhei Iwasaki bravurně vyhnul.“

„Opravdové, definitivní vítězství přišlo v mohutném klimaxu, během něhož Iwasaki obouruč inicioval každý jednotlivý výbuch souzvuků celého orchestru.“

O velkolepé zakončení 45. ročníku festivalu Smetanovské dny se 10. dubna postarala domácí Plzeňská filharmonie. Pod taktovkou šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho uvedla Pátou symfonii Gustava Mahlera před zaplněnou Měšťanskou besedou. Akce takového formátu si zaslouží ohlédnutí.

„Podobně jako Italové ctí Petrarcu, pro Francouze je Guillaume de Machaut největším básníkem vrcholného středověku.“

„Cappella Mariana dává přednost zpěvu v kombinaci s různými nástroji – gotickou harfou, fidulou a zobcovými flétnami.“

„Soubor se může těšit ze spolupráce s Jaromírem Medunou, který dal ve svém dokonalém projevu zaznít kráse mateřštiny.“ 

Téměř po celou dobu trvání Smetanovských dnů jsme byli svědky diskusí na téma, má-li se jeho programová náplň striktně držet pouze devatenáctého století, či zda může vybočit i do jiných stylových období. Zatímco multidisciplinární sympozium a výtvarná oblast v podobě výstav v Západočeské galerii a Západočeském muzeu původní záměr zachovává, hudební program se ubírá jinou cestou. Občas nám dramaturgie koncertů totiž nabídne exkurz buď do současných, anebo naopak časově vzdálenějších period hudebního vývoje. Bylo tomu tak i v úterý 1. dubna, kdy se v plzeňském Domě hudby v podání souboru Capella Mariana rozezněla hudba Guillauma de Machaut (cca 1300–1377).

„Do Čech jezdím od roku 1991, ale v Plzni vystoupím poprvé.“

„Možná se mnou nebudou všichni souhlasit, ale skladbu také vnímám charakterově jako hodně ‚britskou‘, tedy svým způsobem odlišnou od našeho kontinentálního vnímání klasické hudby.“

„S přibývajícím věkem dokážu lépe rozlišit jemné výrazové nuance, které Elgar své hudbě vtiskl.“

Ve čtvrtek 6. března vystoupí v rámci zahajovacího koncertu 45. ročníku festivalu Smetanovské dny jedna z výrazných osobností současného hudebního světa, violoncellista Daniel Müller-Schott. Spolu s Plzeňskou filharmonií a za řízení nizozemského dirigenta Jana Schultsze provedou emočně silný Violoncellový koncert Edwarda Elgara.

„Plzeňská filharmonie se výrazněji uplatnila v Pražském karnevalu, v němž skladatel předjímá další etapu hudebního vývoje.“

„Intonačně jistý barevný témbr Richarda Samka se naplno rozezněl v árii Lukáše z Hubičky.“ 

„Letošní 44. ročník zakončila Česká píseň, kantáta pro smíšený sbor a orchestr, oslava někdejší pospolité české zpěvnosti v oblasti duchovní, intimní i společenské.“ 

Do posledního místa zaplněný Velký sál plzeňské Měšťanské besedy ve čtvrtek 11. dubna opět potvrdil nezvratitelný fakt, že závěrečný koncert největšího plzeňského hudebního festivalu je domácími návštěvníky chápán jako slavnost, které „se sluší“ zúčastnit. Do nádherné secesní budovy tak směřovali nejen věrní abonenti Plzeňské filharmonie, ale mnohem širší publikum. Letošní slavnostní atmosféru umocnila i vkusná květinová výzdoba pódia.

„Svatopluk Schuller dal svému projevu potřebnou autenticitu výpovědi teenagera, intenzivně prožívajícího veselé chvíle života i sladkobolné citové zvraty.“

„Pěvec Thoma Jaron-Wutz zaujal ukázněným projevem, vycházejícím z nejlepších tradic německého komorního zpěvu.“

„Marek Kozák nalezl v polkách a miniaturách vkusnou míru interpretace, oproštěnou od zbytečných efektů.“

Tanec nechyběl… Vzpomínka na Plzeň – Studentský deník Bedřicha Smetany. Pořad o Smetanových studiích na plzeňském gymnáziu snad nemohl dostat příhodnější název, než představuje citát ze skladatelova deníku. Komponovaného pořadu ve středu 10. dubna v plzeňském Domě hudby se jako hosté zúčastnili zástupci institucí zainteresovaných na pořadech věnovaných seznámení s kritickým vydáním Smetanova deníku* vzniklého v letech 1840-47 a zahrnujícího převážně plzeňské období. Večer byl doplněn klavírními skladbami a písněmi Smetanova raného období.

„České noneto vlastně zažilo všechny české prezidenty.“

„Soubor si interpretaci Českých tanců doslova užíval.“

„Dvořákova Serenáda vyzněla i pro nové obsazení velmi zdařile.“

Soubor České noneto, který byl založen r. 1924 oslavil své jubileum také účinkováním na 44. ročníku festivalu Smetanovské dny v Plzni. Zvolil zajímavý program z děl jemu věnovaných a z děl upravených pro netradiční uskupení houslí, violy, violoncella, kontrabasu, flétny, hoboje, klarinetu, fagotu a lesního rohu. Těleso se rozhodlo všem posluchačům rozdat jedno ze svých CD, která natáčí pro francouzský label Praga Digital. Celý večer se nesl v pohodovém duchu radosti z krásy hudby, což plzeňské publikum ocenilo.

„Volba umělce, který zahájí cyklus celého provedení Smetanových děl, tedy byla určitě na místě“ 

„Kahánek překvapil řadou zvukově zajímavých momentů, které si těžko může dovolit jiný pianista.“

„Přesvědčil, že je interpretem s obrovskou hudební představou, kterou dovede naplnit.“

V Plzni odstartoval v rámci právě probíhajícího festivalu Smetanovské dny dílčí projekt Smetanománie, na kterém zazní kompletní dílo pro klavír Bedřicha Smetany. Uměleckým garantem a tím, kdo nápad ředitelky festivalu Lenky Kavalové provedení celého Smetanova díla rozdělil mezi spolupracující instituce a koncertní umělce, je Jan Simon. Plzeňský Dům hudby a jeho Sál Antonína Dvořáka nyní hostí nejen vynikající české koncertní umělce, kteří se ve večerních recitálech budou věnovat zejména těm nejobtížnějším dílům, ale i studenty spolupracujících českých hudebně vzdělávacích institucí, jako je Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze, Janáčkova akademie múzických umění, Ostravská univerzita a Konzervatoř Plzeň.

„Klavírních partů se ujal jediný klavírista Miroslav Sekera.“ 

„V pojetí Zbigniewa Kaliny vyzněla Šrámkova protiválečná báseň jako naléhavá výpověď vojáka.“

„Hudba třiadvacetiletého Martinů posluchačům poskytla silný zážitek z jemné efemérní atmosféry.“

První české melodramy, uskutečněné jako další z komorních koncertů Smetanovských dnů 4. dubna v Domě hudby, plynule navázaly na pořad minulého týdne, na rozdíl od něj však nabídly retrospektivní pohled. Počínaje druhou polovinou 19. století až po první dekádu století následujícího zavedly posluchače do doby, kdy se melodram stal oblíbenou hudební formou jak českého, tak německého kulturního života. Jako fundovaná odbornice na melodram se průvodního slova opět ujala Věra Šustíková, předsedkyně Společnosti Zdeňka Fibicha a spoluorganizátorka Melodramfestu.

„Pavla Tesařová a Lukáš Klánský se ve Fantazii na českou lidovou píseň Sil jsem proso blýskli zcela mimořádnými výkony.“

„Dvořákovým Mazurkem pro housle a klavír e moll Pavla Tesařová opět potvrdila, že na naší koncertní scéně vyrůstá výrazná osobnost.“

„Lahodně znějící, barvitý mezzosoprán Sylvy Čmugrové je pro Dvořákovu písňovou tvorbu mimořádně disponovaný.“

Komorní koncerty plzeňských Smetanovských dnů pokračovaly 3. dubna v Domě hudby s programem, v němž zazněly převážně kompozice, k jejichž zrodu přispěli významnou měrou podporovatelé jednoho ze dvou skladatelů – buď Bedřicha Smetany, anebo Antonína Dvořáka. Na otázky Jakou úlohu hrálo mecenášství v umění? Jací byli podporovatelé našich klasiků? Byli kosmopolity, anebo vlastenci? střídavě odpovídali oba průvodci večera Pavel Ryjáček a Zdeněk Hazdra…