Šestačtyřicátý ročník festivalu Smetanovské dny se v Plzni uskuteční mezi 26. únorem a 9. dubnem. Připraveny budou symfonické i komorní koncerty, opery, výstavy a mezioborové sympozium, ale také masopust, přehlídkový koncert ZUŠ Bedřicha Smetany nebo projekt Muzikantská naděje pro nadané děti, které si pod taktovkou Chuheie Iwasakiho společně zahrají s plzeňskými filharmoniky. V tomto textu KlasikaPlus.cz kromě doprovodného programu představuje zejména zmíněné výstavy a sympozium, o ostatním programu informuje později separátně.

Festival, jenž nese jméno Bedřicha Smetany, je už několik desetiletí nejen připomínkou odkazu tohoto tvůrce, ale také výzvou k dialogu mezi obory, žánry, generacemi i pohledy na svět. Smetanovské dny nabídnou setkání s mimořádnými osobnostmi. „Mezinárodně uznávaná operní diva Marina Viotti nás během zahajovacího koncertu provede áriemi Gioacchina Rossiniho. Po roce se na festival vrací skvělý houslista s pozoruhodným životním příběhem Fedor Rudin i emeritní sólofagotista Vídeňských filharmoniků Štěpán Turnovský s dcerou Julií, vynikající houslistkou a violistkou. (…) A na samý závěr festivalu o publikum nadčasovým dílem Carla Orffa Carmina Burana zavadí jaro a štěstěna. V tomto případě Plzeňská filharmonie spojí síly s Českým filharmonickým sborem Brno a Kühnovým dětským sborem,“ vyzdvihuje hlavní osobnosti ředitelka festivalu Smetanovské dny a Plzeňské filharmonie Lenka Kavalová. KlasikaPlus.cz festival souhrnně představila ZDE.

Součástí festivalu jsou však také výstavy a sympozium, jakož i další doprovodný program. Právě ten samotný festival, zahajovaný 26. února, předjímá zejména skrze akci Masopust, masopust, jen mě holka nevopusť… Stejně jako loni „tradiční plzeňský masopust“ pořádá Plzeňský lidový soubor Mladina, a to už v sobotu 14. února od šestnácti hodin. Sraz je na místě zvaném U Branky.

Nadaným dětem ze základních uměleckých škol Plzně a Plzeňského kraje a studentům plzeňské konzervatoře je poté určen projekt Muzikantská naděje. Jeden z koncertů v jejím rámci se koná 20. února v Lidovém domě v Blovicích. Děti i studenti si pod taktovkou šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho společně zahrají s plzeňskými filharmoniky a KlasikaPlus.cz už informovala ZDE. Další zastávky projektu Muzikantská naděje jsou v plánu 27. února v plzeňském Domě hudby, 6. března v refektáři domažlické ZUŠ J. Jindřicha, o den později na Jezuitské koleji v Klatovech, 10. dubna (už mimo oficiální termín festivalu, ale stále pod jeho hlavičkou) ve Velkém sále Lidového domu v obci Chrást a 12. dubna v Kulturním a kreativním centru Wolfram v Dobřanech.

Pod doprovodný program festivalu spadá také interpretační seminář spičkových umělců Fedora Rudina (housle), Senji Rummukainen (violoncello) a Borise Kusnezowa (klavír) určený posluchačům Konzervatoře Plzeň a konaný 30. března dopoledne v Domě hudby.

Rossiniovské zahájení festivalu se uskuteční 26. února večer, ale ještě před ním, se začátkem v 9:30, je pro zájemce k mání 46. Plzeňské mezioborové sympozium na téma Podzemí a podsvětí: mýtus, symbol a realita 19. století, jehož organizátorem je Ústav pro dějiny umění pražské Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Toto sympozium v Západočeském muzeu trvá do 28. února. 

Co se týče výstav, ta s názvem Podzemím k pokroku – Technické dějiny Plzně a Plzeňska v 19. století bude ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje zahájena vernisáží 25. února od sedmnácti hodin. „Pivovarské sklepy zná v Plzni každý. Jenže podzemí nabízí mnohem víc než slavnou tradici piva. V 19. století se pod povrchem Plzně i celého Plzeňska odehrála doslova revoluce – vznikala kanalizace, vodovody, doly nebo železniční tunely, které změnily život obyvatel i tvář celého regionu. Výstava návštěvníky zavede do doby, kdy podzemní stavby přinášely čistotu, rychlejší dopravu a rozvoj průmyslu. Ukazuje, že právě v hlubinách země se rodil pokrok, který položil základy moderní společnosti,“ zní oficiální anotace produkce, kterou organizátoři sklidí 30. dubna.

Výstava Svět pod povrchem: jeskyně, podzemí a podsvětí v umění 19. století, patrně spjatá se zmiňovaným sympoziem (to je nejspíše případ i první zmíněné výstavy), bude k zhlédnutí v Západočeské galerii, její výstavní síni 13, a to od 27. února do 24. května. „Představy o světech skrytých pod povrchem země odpradávna jitřily lidskou fantazii. Spojovaly se nejen s náboženskými a mytologickými významy, ale také s touhou člověka prozkoumat, poznat a dobýt tento běžně nedostupný prostor. Podzemí se stávalo útočištěm, v němž lidé hledali ztracené bezpečí či se oddávali „tajným“ činnostem, které neměly být na očích. Výstava představí motivy podzemí a podsvětí ve vizuální kultuře 19. století v několika tematických celcích,“ je znění pozvánky.

Foto: archiv KlasikaPlus.cz, marinaviotti.com, archiv Plzeňské filharmonie, archiv Plzeňského lidového souboru Mladina

Facebook X E-mail WhatsApp