Jiří Kotouč (1945–2026)
Ve věku osmdesáti let zemřel Jiří Kotouč, pěvecký pedagog, dirigent, cembalista a dlouholetý profesor Pražské konzervatoře. Patřil k osobnostem, které výrazně ovlivnily českou scénu staré hudby a svým pedagogickým působením zanechaly stopu v několika generacích operních a koncertních pěvců.

Hudbě se Jiří Kotouč věnoval od raného mládí. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a své vzdělání dále rozšiřoval také v zahraničí, mimo jiné v Miláně u významných italských pedagogů. Už během studií se začal intenzivně zajímat o hudbu renesance a baroka, která se stala jeho celoživotní uměleckou doménou. V šedesátých letech založil soubory Camerata Nova a Collegium flauto dolce, s nimiž se věnoval interpretaci staré hudby na dobové nástroje. Jako instrumentalista i zpěvák vystupoval v řadě evropských zemí a postupně se vypracoval mezi respektované osobnosti oboru. Spolupracoval také s významnými českými soubory a orchestry, mimo jiné jako cembalista.
Od poloviny osmdesátých let se stále více věnoval dirigování. Pod jeho vedením zazněla řada barokních oper a oratorií, často v českých premiérách. Významnou měrou se zasloužil o znovuobjevování děl autorů, jejichž hudba byla po staletí opomíjena. Do českého prostředí uvedl například opery Georga Friedricha Händela, Giovanniho Bononciniho, Claudia Monteverdiho či Antonia Vivaldiho a podílel se na jejich koncertním i scénickém nastudování.
Neméně významná byla jeho pedagogická činnost. Působil na Týnské škole v Praze, na hudební škole v Německu a od roku 1998 vyučoval klasický zpěv na Pražské konzervatoři. Mezi jeho studenty a absolventy patří řada výrazných osobností české operní a koncertní scény, včetně Pavly Vykopalové, Hany Blažíkové, Martina Šrejmy, Ludmily Vernerové či Jiřího Brücklera a řady dalších.
Vedle umělecké a pedagogické práce se věnoval také publicistice, dramaturgii a popularizaci hudby. Po desetiletí psal recenze a odborné texty, připravoval programové materiály a vystupoval v rozhlase i televizi. Ještě v posledních letech aktivně komentoval dění v hudebním světě a sdílel své zkušenosti prostřednictvím přednášek, konzultací i rozhlasových pořadů.
Jiří Kotouč byl respektován nejen pro své odborné znalosti a hluboký vztah ke staré hudbě, ale také pro schopnost předávat zkušenosti mladším generacím. Jeho celoživotní práce přispěla k tomu, že se historická hudba stala pevnou součástí českého koncertního a operního života.
Jiří Kotouč se narodil 7. října 1945 v Praze a zemřel 5. června 2026.
***
Na portálu KlasikaPlus.cz byla publikována Kotoučova reflexe souboru Victoria Ensemble, čtěte ZDE.
foto: archiv KlasikaPlus.cz
Příspěvky redakce
- Teplická sezona 2026/27, i s Plachetkou a Margitou
- Michnovská pocta v Uherském Hradišti
- Praha přivítá šestnáct violových talentů. Nedbalova soutěž hlásí rekordní mezinárodní účast
- Hornisté se těší do Broumova. Zahrají si Valtovo halali
- Výběr varhan pro Janáčkovo kulturní centrum míří do finále
Více z této rubriky
- Praha přivítá šestnáct violových talentů. Nedbalova soutěž hlásí rekordní mezinárodní účast
- Výběr varhan pro Janáčkovo kulturní centrum míří do finále
- Violoncellistka Karolína Žáková ve finále prestižní soutěže Suggia Cello Award v Portu
- Ostravský projekt Sounds of Diversity získal výroční cenu Visegradského fondu
- Mark Zemlianskyi a Raphaël Grevin vítězi mezinárodní kytarové soutěže v Kutné Hoře
- Karel Pexidr (1929–2026)
- Martin Matoušek (1973–2026)
- Národní divadlo Brno využívá léto k rozsáhlým opravám
- Jaroslav Foltýn (1935–2026)
- Pražské jaro ve dvou stech krabicích. Festival ‚předal svou historii‘ Národnímu archivu