Vláda České republiky schválila Státní kulturní politiku na období 2026–2029. Dokument Ministerstva kultury vedeného Oto Klempířem počítá mimo jiné se spravedlivějším odměňováním pracovníků v kultuře, ochranou kulturního dědictví, digitalizací nebo modernizací kulturních institucí. Jeho přijetí ale provází kritika části kulturní obce, která zpochybňuje způsob přípravy dokumentu i míru zapojení odborné veřejnosti.

Česká kultura má na příští tři roky novou strategii. Vláda na svém jednání v pondělí 5. října schválila návrh Státní kulturní politiky České republiky na období 2026 až 2029, který připravilo Ministerstvo kultury Oty Klempíře. Dokument má určit hlavní směr státní kulturní politiky a stanovit oblasti, na které se má v následujících letech soustředit podpora státu. Mezi hlavní priority ministerstvo řadí důstojnější pracovní podmínky a spravedlivější odměňování lidí pracujících v kultuře, ochranu a zpřístupňování kulturního dědictví a modernizaci kulturních institucí. Dokument se věnuje také digitalizaci, výzkumu a využití umělé inteligence v kultuře, modernizaci legislativy, kulturnímu cestovnímu ruchu nebo podpoře audiovize a kreativních odvětví. Jedním z deklarovaných cílů je rovněž posílení exportu české kultury.

Samotné schválení strategie ale není koncem procesu. Její konkrétní naplňování má rozpracovat navazující Akční plán, který má ministerstvo předložit vládě do 30. listopadu. Právě ten bude důležitý pro kulturní sektor, protože má ukázat, jak se obecně formulované priority promění v konkrétní kroky, nástroje podpory a opatření. Ministr kultury Oto Klempíř po schválení dokumentu zdůraznil, že nová strategie podle něj přináší kulturnímu sektoru větší předvídatelnost. Zároveň vyzval profesní organizace k zapojení do přípravy Akčního plánu prostřednictvím kulturní tripartity.

Právě otázka komunikace s kulturní obcí však patří k nejspornějším částem celého procesu. Návrh nové kulturní politiky v uplynulých měsících opakovaně kritizovali představitelé profesních organizací, uměleckých institucí i dalších částí kulturního sektoru. Výhrady směřovaly především ke způsobu, jakým dokument vznikal, a k tomu, že podle kritiků nebyla odborná veřejnost do jeho přípravy zapojena dostatečně. O situaci portál KlasikaPlus.cz informoval ZDE. 

Proti nové podobě strategie se v létě postavily také stovky zástupců kulturního a kreativního sektoru. Pod otevřeným dopisem, který požadoval stažení návrhu a návrat k předchozí koncepci, se podepsalo přibližně šest set lidí a institucí. Kritici upozorňovali mimo jiné na údajně netransparentní přípravu dokumentu a absenci jasného plánu jeho realizace.

V září se kvůli sporným bodům uskutečnilo jednání premiéra Andreje Babiše a ministra kultury se zástupci profesních organizací. Vláda tehdy projednání dokumentu odložila právě s odkazem na potřebu další diskuse. Po následném jednání ministerstvo uvedlo, že se bude připomínkami zabývat. Kritická část kulturní obce však své výhrady neopustila. Prezident Kulturní a kreativní federace Jakub Bakule například uvedl, že podle něj nelze problém návrhu vyřešit pouze dílčími připomínkami a dokument by bylo nutné přepracovat celý.

Schválená strategie tak nyní vstupuje do další fáze, v níž bude rozhodující rozdíl mezi deklarovanými cíli a jejich skutečným provedením. Pro hudební sektor se přitom bude týkat celé řady oblastí, od pracovních a finančních podmínek umělců přes fungování kulturních institucí až po podporu současné tvorby, digitalizaci a prezentaci české kultury v zahraničí. Klíčovým dokumentem proto bude právě připravovaný Akční plán. Ten má ukázat, zda se ambice nové kulturní politiky promění v konkrétní opatření a financování.

Facebook X E-mail WhatsApp