Návrh Státní kulturní politiky České republiky 2026–2030 vyvolal mezi profesními organizacemi a dalšími subjekty působícími v kultuře výraznou kritiku. Desítky organizací požadují jeho stažení a zahájení implementace strategie schválené předchozí vládou, především kvůli způsobu přípravy a podle nich nedostatečnému zapojení odborné veřejnosti. Ministr kultury Oto Klempíř naopak tvrdí, že za podobu státní kulturní politiky odpovídá vláda a ministerstvo, a změnu záměru odmítá.

Nový návrh Státní kulturní politiky České republiky 2026–2030 (uveřejněn zde) se stal předmětem sporu mezi Ministerstvem kultury a částí odborné kulturní veřejnosti. Profesní asociace, kulturní instituce, spolky, platformy a odborové organizace v otevřeném dopise vyzvaly vládu, aby dokument stáhla a pokračovala v zavádění Státní kulturní politiky 2026–2030+ (podrobnosti zde), kterou předchozí vláda schválila 8. října loňského roku. Kritika podle signatářů nesměřuje proti právu nové vlády stanovit vlastní priority, ale především proti způsobu přípravy nového dokumentu.

K otevřenému dopisu se k 9. srpnu připojily desítky subjektů napříč kulturními obory v čele s Kulturní a kreativní federací ČR. Z hudební oblasti jsou mezi nimi například Music Managers Forum Czech Republic a Svaz autorů a interpretů. Signatáři upozorňují, že na předchozí strategii se podílely stovky odborníků z kulturního sektoru, profesních organizací, samospráv, státní správy a akademického prostředí. U nového dokumentu podle nich obdobná odborná participace neproběhla.

Výhrady se týkají také transparentnosti, podle signatářů se odborná veřejnost o návrhu dozvěděla až prostřednictvím webu Hospodářské komory na konci července a dokument nebyl zveřejněn na stránkách ministerstva. Kritici zároveň upozorňují, že ministerstvo mělo podle dříve schválené strategie připravit její implementační plán, místo toho však vznikl nový dokument obecnějšího charakteru. Požadují proto mimo jiné zveřejnění informací o procesu přípravy, odpovědných osobách a vynaložených nákladech.

V obsahové rovině signatáři tvrdí, že návrh z velké části přeformulovává už platnou strategii a podle jejich názoru nepřináší dostatečný důvod k její náhradě. Upozorňují také na absenci některých témat, například podpory profesních organizací, mediální gramotnosti nebo výslovného důrazu na tvůrčí a uměleckou svobodu. Předchozí strategie současně počítala se zlepšením odměňování v kultuře, posilováním kulturní infrastruktury a rozvojem mezinárodní a meziresortní spolupráce.

Ministr kultury Oto Klempíř kritiku odmítá. „Za státní kulturní politiku je odpovědný ministr a ministerstvo kultury, nikoliv oborová sdružení nebo kulturní asociace,“ uvedl. Podle něj má nová vláda právo i odpovědnost určit vlastní priority a stanovit, za co bude na konci volebního období hodnocena.

Mezi priority nového návrhu ministr řadí víceleté financování kulturních organizací, zlepšení odměňování pracovníků v kultuře, zpřístupnění státních muzeí a galerií širším skupinám obyvatel a investice do kulturních staveb a institucí. Dokument podle něj chápe kulturu jako investici do vzdělané a soudržné společnosti. Nově má být posílen také důraz na čtenářství a čtenářskou gramotnost.

Pro hudební sektor zůstává podstatnou otázkou zejména financování kulturních organizací, podmínky práce v kultuře a role profesních organizací. V samotném návrhu podle dodaných podkladů není uvedena specifická nová priorita zaměřená přímo na hudbu, hudební instituce, interprety či hudební vzdělávání. Hudební oblast je proto v aktuálním sporu zastoupena především prostřednictvím profesních organizací působících v širším kulturním sektoru.

Ministerstvo prodloužilo pro odbornou veřejnost lhůtu k připomínkám do 25. srpna. Klempíř tento krok označil za vstřícný. Signatáři otevřeného dopisu však trvají na tom, že možnost dodatečně podávat připomínky nemůže podle jejich názoru nahradit odbornou účast při samotné přípravě strategického dokumentu.

Další vývoj tak ukáže, zda ministerstvo při finalizaci návrhu zohlední připomínky odborné veřejnosti, nebo zda vláda prosadí vlastní koncepci kulturní politiky. Spor se přitom netýká pouze obsahu dokumentu, ale také otázky kontinuity státní kulturní politiky a způsobu, jakým má stát při jejím vytváření spolupracovat s kulturní obcí.

foto: Ministerstvo kultury

Facebook X E-mail WhatsApp