PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Bennewitzovo kvarteto vystoupilo 23. května odpoledne v rámci festivalu Pražské jaro. Na programu koncertu v Anežském klášteře byly dva vrcholné kvartety vzniklé na sklonku života svých autorů – Smyčcový kvartet č. 3, op. 94 Benjamina Brittena a Smyčcový kvartet č. 14 As dur, op. 105 Antonína Dvořáka. Dramaturgie koncertu tak vedle sebe postavila dvě pozdní díla mimořádné hloubky, spojující bilancování i osobní reflexi nad završením skladatelské cesty.

Národní divadlo moravskoslezské uvedlo mimořádný počin na poli opery 20. století, když sáhlo po Prokofjevově Hráči. Stalo se tak v hudebním nastudování Marka Šedivého a režii Jiřího Nekvasila. Opera v revidované verzi z roku 1927, na libreto podle stejnojmenného románu Fjodora Michajloviče Dostojevského, zazněla v ruském originále a premiérově byla uvedena 21. května v Divadle Antonína Dvořáka. Reflexe vychází z druhé premiéry 23. května a kromě významu díla samotného se zaměřuje i na některé slabiny ostravského nastudování.

V případě vítěze Chopinovy soutěže ve Varšavě nikdo neočekává, že by z koncertu odcházel zklamaný. Ale věděl někdo z publika předem, jak intenzivní zážitek tento osmadvacetiletý americký pianista v pátek 22. května na koncertě v rámci 81. ročníku festivalu Pražské jaro připraví? Erica Lu není třeba blíže představovat, přesto raději nejvýznamnější fakta: Kromě jeho vítězství na Chopinově soutěži v roce 2025 získal také čtvrtou cenu na stejné soutěži o deset let dříve jako sedmnáctiletý, v roce 2018 vyhrál Mezinárodní klavírní soutěž v Leedsu, spolupracuje s prestižním vydavatelstvím Warner Classics a koncertoval po celém světě v nejvýznamnějších sálech a s mnoha prestižními orchestry.

Mezinárodní hudební festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců letos slaví pětadvacet let své existence, a to nejen ve městě Mahlerova dětství. Daří se prorůstání festivalu do širšího okolí a propojení s regionem, kdy dramaturgické napojení na česko-rakouské hudební souvislosti i dialog se současnou hudbou zůstávají stěžejním motivem. Slavnostní zahajovací koncert jubilující přehlídky letos připadl na úterý 19. května, v Horáckém divadle Jihlava vystoupila Moravská filharmonie Olomouc pod vedením Marka Štilce. Zazněla Wagnerova předehra k opeře Tannhäuser a Mahlerova Symfonie č. 4 se sólovým partem v podání sopranistky Terezy Mátlové. Volba orchestru odkazuje na Mahlerovo dirigentské působení v Olomouci v roce 1883.

Strhující hudební program, ovace vestoje, záplava květin, četná objetí, upřímná poděkování naživo i prostřednictvím nápadité videoprojekce. Filharmonie Hradec Králové se ve čtvrtek 21. května rozloučila po osmi úspěšných sezonách se svým šéfdirigentem Kasparem Zehnderem. A učinila tak ve velkém stylu. Sálem se nesly tóny skladeb Alexandra Skrjabina a Antona Brucknera, v klavírním koncertu prvního jmenovaného autora zazářil jako sólista Andrei Korobeinikov.

Šéfdirigent Chuhei Iwasaki před orchestr Plzeňské filharmonie neklade malé cíle. Dokladem toho je po nedávném úspěšném provedení kantáty Carmin Burana Carla Orffa nastudování dalšího velkého vokálně-instrumentálního díla, Symfonie č. 2 B dur, op. 52 „Lobgesang“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Dílo zaznělo 21. května v Plzni a zazní ve stejném obsazení ještě 24. května v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. Program bude živě přenášet Česká televize na programu ČT art.

Inscenací opery Dialogy karmelitek od Francise Poulenca nasadilo pražské Národní divadlo laťku hodně vysoko. Čtvrteční premiéra ve Státní opeře byla potvrzením, že toto dílo patří v repertoáru dvacátého století k nejlepším a nejsilnějším, ale byla také zaslouženým úspěchem režisérky Barbory Horákové Joly. Nadčasové historické pozadí střetů svobody s revoluční totalitou a na něm rozvinuté duchovní téma soustředěné na ženy, na řeholnice, v ní evidentně zarezonovalo tak silně, že tentokrát nechala stranou kontroverze, které se jí dařívá připravovat, a s invencí a působivě předestřela hudební drama tak, jak ho autoři opery zamýšleli.

Theater an der Wien, tedy Divadlo na Vídeňce, uvedlo další premiéru. Tentokrát téměř neznámý titul Stiffelio Giuseppa Verdiho. Hudbu na libreto Francesca Maria Piaveho na scénu uvedl ruský režisér Vasily Barkhatov. V titulní roli vystoupil Luciano Ganci, hudebního nastudování se ujal Jéremie Rhorer a hrál ORF Radio-Symphonieorchester Wien. Sólisté se setkali s velkým ohlasem, na rozdíl od dirigenta, na kterého se bučelo. Premiéra se konala 13. května.

Akordeonista Mihails Olehovs patří k mladé generaci interpretů, kteří systematicky mění pohled na svůj nástroj – v klasické hudbě i mimo ni. V rozhovoru před koncertem Čtyři živly, který se uskuteční 26. května v žižkovském Atriu, mluví o hudbě, Lotyšsku, hledání domova, o tichu i o pohybu. Překvapil také svou brilantní češtinou…

Fanoušky si kromě svých mimořádných uměleckých kvalit získává svou upřímností, lidskostí a autenticitou. Neváhá sdílet své bezprostřední pocity – někdy si postěžuje na neprakticky ostříhanou ofinu nezvladatelně padající do obličeje (pro flétnistku noční můra), jindy se svěří s pochybnostmi, které hudebníci všech úrovní a každého věku dobře znají, ale ne každý o nich dokáže otevřeně mluvit. Stejně ryzí je i její hudební projev. Když se na Zofii Neugebauer zeptáte kohokoli z flétnové komunity, uvidíte jiskru v očích nebo trochu zasněný pohled…

Gruzínská klavíristka Tamta Magradze se poprvé českému publiku představí v polovině června v Ostravě během sólového recitálu na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka. Připravila si nejen skladby svého nejmilejšího skladatele Franze Liszta, ale i Sergeje Rachmaninova či právě Leoše Janáčka. Tamta je držitelkou cen z mezinárodních soutěží, jako je například Lisztova soutěž v Utrechtu či La Palma d‘Oro v italské Liguire, v dnešní době už ale úspěšně rozvíjí i svou sólovou kariéru – vystoupila na nespočtu velkých pódíí během festivalů v Tbilisi, Utrechtu, Bayreuthu, Budapešti či Modeně. Rozhovor jsme vedly nejenom o jejích hudebních začátcích, ale i o následném studiu ve Výmaru, roli hudebnice či debutovém albu.

Festival Dvořákova Olomouc pokračoval v úterý 19. května klavírním večerem. Ve slavnostní dvoraně Arcibiskupského paláce se konal koncert klavírního virtuosa Ivo Kahánka a jeho žačky na HAMU v Praze, Elišky Tkadlčíkové. Nejprve zahráli každý sám, pak i společně čtyřručně, kdy závěrem zněla i úprava Vltavy Bedřicha Smetany.

Třetí večer koncertní řady Fakulty umění Ostravské univerzity tentokrát nabídl pěvecké umění. Ve středu 20. května se v koncertním sále fakulty rozezněly písně a árie v podání Veroniky Rovné, Nicoly Proksch, Jana Martiníka a Michala Dziedzice. Doprovodu se ujali klavíristé Michal Bárta a Alexandr Starý.