„Poté, co ji odmítli angažovat v bratislavském Slovenském národním divadle, prožila učednické roky v Banské Bystrici.“
„Ještě roku 1989 se stihla potkat s Herbertem von Karajanem, který ji obsadil do role Marzelliny v chystané produkci Beethovenova Fidelia.“
„V jejím zpěvu je pro italskou hudbu nezbytná lehkost propojená s expresí, ale také zvláštní hebkost a poetičnost.“
Kariéry slovenských pěvců a pěvkyň jsme v Čechách vždy sledovali se zájmem. Navíc se nám tu od určité doby, konkrétně od normalizace, zdálo, že na Slovensku jsou na tom nějak lépe, že dovedou lépe vychovat více talentů. Dokonce se mluvilo o „slovenské pěvecké škole“. Jestli tomu skutečně tak bylo, může být stále předmětem diskuse; mohlo jít o klam, mající kořeny ve společenské situaci. Normalizační vývoj na Slovensku nebyl totožný s tím v českých zemích. Roli snad sehrála i blízkost Vídně, aspoň v podobě televizního a rozhlasového vysílání, nabízejícího srovnání. To všechno už je ale historie… Každopádně jsou tu osobnosti, které vzešly ze Slovenska, udělaly kariéru ve světě a všichni je znají. Ale pak tu jsou i jména, která jsou ne snad zapomenutá, ale jakoby v pozadí. Jedním z takových je Ľubica Orgonášová.