„Alcina byla zkomponována pro Händelovu první sezónu v Královském divadle Covent Garden v Londýně.“

„Árie je zasazena do mollové tóniny s disonantní harmonií a složitým rytmem, které odrážejí temnější a složitější povahu postavy.“

„Dovedné využití hudebních motivů, které odrážejí emocionální stavy postav, a nápadité kostýmy a scénografie, která se zdá být ideální rovnováhou mezi tradicí a modernou, dotvářejí pohlcující a fantastický svět opery.“

Derniéra barokní opery Alcina Georga Fridricha Händela z roku 1735 zaplnila v neděli 26. března 2023 do posledního místa vyprodaný sál brněnského Janáčkova divadla. Inscenace, která měla premiéru loni v únoru, vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Théatre de Caen a Opéra Royal de Versailles, a to v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Václava Lukse. 

Tři významné umělecké osobnosti z různých koutů světa vystoupí poprvé s Janáčkovou filharmonií v Ostravě na nadcházejícím Jarním koncertě, na kterém bude kapacita Vesmíru poprvé rozšířena o místa pro stání. Brahmsův Dvojkoncert pro housle s violoncellem i Schumannova první symfonie, kterou její autor zvládl napsat za pouhé čtyři dny a do měsíce ji měl hotovou včetně partů pro orchestr, zaznějí v podání Janáčkovy filharmonie pod taktovkou amerického dirigenta Lawrence Fostera, moldavské houslistky Alexandry Conunové a maďarského violoncellisty Istvána Várdaie, držitelů cen mnoha mezinárodních soutěží. Koncert se bude konat ve čtvrtek 30. března od devatenácti hodin v ostravském Vesmíru.

„Bylo to, jako když jdete na procházku někde, kde to dobře znáte, ale najednou objevíte stezku, které jste si nikdy předtím nevšimli, a která vás zavede k novému výhledu.“

„Tvořit pro tolik skvělých umělců byla jízda!“

„Není dne, kdy bychom se ze Slunce a Deště neradovali.“

Patří k nejoslnivějším úkazům českého hudebního nebe. Ostravská rodačka Nikol Bóková se dlouhá léta profilovala jako klasická pianistka. Před několika lety se však začala otevírat jazzu a dalším hudebním žánrům. Během krátké doby vydala pět vysoce ceněných autorských nahrávek, které byly hodnoceny s velkým uznáním odbornou kritikou i veřejností. K jednomu albu se Nikol nedávno vrátila, aby mu dala novou orchestrální tvář. Její Prometheus zazní už 1. dubna v podání Pražských komorních sólistů pod vedením dirigenta a hornové ikony Radka Baboráka.

Mezinárodní festival komorní hudby Konvergencie vyhlašuje, v pořadí již třetí ročník skladatelské soutěže pro mladé skladatele do pětatřiceti let. Po dvou úspěšných ročnících se soutěž rozšiřuje, kromě slovenských skladatelů se nyní mohou zúčastnit i skladatelé čeští. Cílem je iniciovat vznik a provedení nových skladeb a vytvořit nové generační vazby mezi skladateli a interprety. Členy poroty jsou skladatelé Adrián Demoč, Jevgenij Iršai, Lukáš Borzík, Jaroslav Šťastný, dále norský houslista Nils Økland, violoncellista Jozef Lupták, klavíristka Nora Skuta a klarinetista Branislav Dugovič. Uzávěrka přihlášek je 31. května a výsledky porota vyhlásí 15. července. Veškeré informace o soutěži a přihlášku naleznete na adrese www.konvergencie.sk.

Brněnský soubor Ensemble Opera Diversa letos oslavuje dvacet let oficiální působení. Každý z plánovaných koncertů komorního orchestru proto obsahuje skladbu na objednávku od spřízněného komponisty, čímž soubor navazuje na dlouhodobé úsilí o iniciování a provádění nových děl. Nejinak tomu bude v případě projektu Lamento, jímž orchestr zahajuje koncertní provoz diversního jara 2023. Koncert pod vedením Gabriely Tardonové se bude konat ve středu 29. března od devatenácti hodin v sále Konventu Milosrdných bratří v Brně.

„Obě inscenace se hrály před vyprodaným hledištěm za velkého zájmu berlínského operního publika.“

„V Berlíně se rozhodli pro tradiční zakončení Turandot Francem Alfanem s Toscaniniho škrty.“

„Romeo Castelucci se soustředil svou scénou (vlastní návrh) a vedením postav spíš na duševní pocit opuštěnosti Daphne, což nevlídná zimní krajina jen podtrhuje.“

V německé metropoli Berlíně mají milovníci opery k dispozici tři operní divadla. Nedávno zcela zrekonstruovanou Stání operu Pod lipami, Německou operu (v bývalém Západním Berlíně) a na rekonstrukci čekající Komickou operu, proslavenou působením Waltera Felsensteina nebo Barrie Koskyho. Přestože se repertoár operních scén, zejména v nejhranějších titulech protíná, každé divadlo je vyprofilované a přináší také opery (v případě Komické opery i operety a muzikály), které se jinde nevidí. Dne 17. a 18. března 2023 se v berlínské Státní opeře Pod lipami hrály opery Turandot Giacoma Pucciniho a Daphne Richarda Strausse. Jedná se o poměrně nové inscenace. Turandot měla premiéru 18. června 2022 a Daphne 19. února letošního roku. Obě inscenace se hrály před vyprodaným hledištěm za velkého zájmu berlínského operního publika.

V posledním březnovém týdnu jsou v New Yorku odborníci z Národního muzea, včetně Emanuela Gadalety, ředitele Českého muzea hudby, kteří návštěvníky několikrát v Českém centru provádějí výstavou Slavní čeští skladatelé. Veronika Vejvodová, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka, připravila přednášku Neznámá korespondence Antonína Dvořáka, která se bude konat právě dnes. V přednášce zájemce seznámí s dosud nepublikovanou korespondencí skladatele. Dále Czech Center New York uvede doprovodný koncert k výstavě. Vystoupí klavíristka Isabel Keleti a violoncellista Tomáš Jamník, kteří zahrají díla všech čtyř skladatelů, kterým je výstava věnovaná, tedy Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka i Bohuslava Martinů, a to ve čtvrtek 30. března, den před koncem výstavy, o které jsme psali zde.

„Kromě neomezené klavírní techniky a obratnosti v harmonické složce mi asi nejvíc imponuje svou velkorysostí, jejímž důsledkem se poměrně spolehlivě drží stranou od kýče.“

„Posluchačsky se mi obtížně přijímal pianistův úsečný způsob vytváření tónu.“

„Tehdy jsem si uvědomil, že sólový recitál je obtížná disciplína, která klade energetické nároky i na ty nejtalentovanější.“

K příležitosti 150. výročí narození skladatele Sergeje Rachmaninova v pražském Rudolfinu v sobotu 25. března 2023 vystoupil v cyklu FOK ruský klavírista Nikolaj Luganskij. V díle tohoto skladatele bývá považován za autoritu a nepochybně to tak vnímá i české publikum. Rudolfinum bylo až na pár míst vyprodané.

„Soubor hraje Sukův první smyčcový kvartet dobrých několik desetiletí a v provedení to bylo zcela evidentně znát. Lyrické momenty skladby byly elegantní i citově vyzrálé a s gustem přednášené.“

„Trojnásobná nositelka ceny Thalie se Dvořákova písňového cyklu zmocnila s porozuměním k textu a náladám jednotlivých milostných příběhů se vší mocností svého hlasu.“

„Kontrabasový hlas, hrál Michal Novák, měl tendenci k nesdílnosti s prostorem, nicméně v dalším průběhu skladby zdobil harmonii pěknými pizzicaty a bravurně hranou hbitou melodií ve škále.“

Zemlinsky Quartet hraje na koncertních pódiích doma a v zahraničí skoro tři desetiletí, příští rok to bude 30 let. Na repertoáru mají více než 200 děl skladeb renomovaných světových a českých komponistů, včetně nových skladeb soudobých autorů. Natočili samozřejmě kompletní kvartetní odkaz rakouského skladatele Alexandera Zemlinského, činného v Praze v letech 1911 až 1927. Velkou událostí je komplet smyčcových kvartet Antonína Dvořáka, který realizovali jako čtvrtý soubor v historii. Nahráli také kvartety Josefa Suka, a to hned na svůj první i druhý kompaktní disk. Ten druhý byl recenzován v časopise The Strad. Skladby obou jmenovaných autorů byly na programu koncertu v cyklu Komorní koncerty Koncertního jednatelství FOK v úterý 21. března. A je na místě připomenout hudebního režiséra a skladatele Jiřího Gemrota. Je podepsán mezi tvůrci prvního CD Zemlinského kvarteta a pro úterní koncert pořídil úpravu Dvořákova cyklu Cypřiše pro hlas a smyčcové kvarteto, v němž měla sólo sopranistka Jana Šrejma Kačírková.

„Muzika má úžasný dar postavit vás znovu na nohy.“

„Snažil jsem se každé dílo poctivě vstřebat.“

„Za vše, co teď umím, vděčím opernímu souboru a orchestru Národního divadla moravskoslezského.“

Mladý český dirigent Jiří Habart exceloval na světové dirigentské soutěži Donatella Flick Conducting Competition v Londýně. Rodák z Frýdku-Místku a dirigent operního souboru Národního divadla moravskoslezského prošel náročnou soutěží až do finále a stal se jedním ze tří nejlepších uchazečů o titul. Nakonec zvítězil italsko-německý dirigent Nicolò Foron, ale zahrát si s London Symphony Orchestra je splněný sen. Jméno Jiří Habart v povědomí prestižního orchestru a světových uměleckých agentur určitě nezapadne.

„9. symfónia Ludwiga van Beethovena bola vždy symbolom zlomových udalostí európskych dejín.“

„Daniel Raiskin viedol účinkujúcich pevnou rukou, no dojem z jeho kreácie ťažko označiť za slávnostný.“

„Boli sme svedkami štandardného interpretačného procesu klasicistického symfonického diela bez príslovečnej symboliky a beethovenovského pátosu.“

Na abonentných koncertoch SF v dňoch 23. a 24. marca 2023 opätovne, s odstupom niekoľkých rokov, zaznelo v podaní nášho prvého orchestra veľkolepé, publikom milované a opakovane vyžadované dielo Symfónia č. 9 d mol, op. 125 Ludwiga van Beethovena, priam symbolický etalón symfonickej hudby 19. storočia. Dirigent Daniel Raiskin mal v úmysle ako šéf telesa tento závažný orchestrálny opus uviesť v Bratislave už dávnejšie, jeho zámer však najprv prekazil kovid a neskôr nevyhnutné organizačné zmeny v dramaturgii koncertov. Teraz sa 9. symfónia na pódiu Reduty ocitla v kombinácii s oratóriom Óda na radosť na slová básnika Milana Rúfusa pre sóla, recitátora, miešaný zbor a orchester Jána Cikkera, zakladateľskej osobnosti slovenskej hudobnej moderny. Obe diela interpretovalo rovnaké sólistické kvarteto Eva Hornyáková (soprán), Alena Kropáčková (mezzosoprán), Ondrej Šaling (tenor) a Tomáš Šelc (bas), ktorých v Cikkerovi ako recitátor doplnil člen SND Štefan Bučko.

„Čtenáře působivě provádí i centrem rakouské metropole, především jejími architektonickými dominantami a hvězdami na chodnících města s vročeními skladatelů a hudebních umělců, kteří jsou spjatí s historií slavného orchestru.“

„Z dobové historie upozorňuje např. na tvorbu Richarda Wagnera, Gustava Mahlera, Antona Brucknera, Johannese Brahmse a Richarda Strausse, jejichž díla orchestr zařadil do svého repertoáru a uváděl některá z nich rovněž pod jejich taktovkou.“

„Velmi srozumitelně dokázal objasnit i specifika typického „vídeňského zvuku“ a přiblížit náročnou profesi hudebníků.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha hostí letos na podzim Vídeňské filharmoniky, které bude ve Dvořákově síni Rudolfina 13. září 2023 řídit proslulý mladý dirigent Jakub Hrůša, sólově vystoupí mimořádný klavírista Igor Levit. Kdo by chtěl již nyní více nahlédnout do zákulisního dění slavného rakouského tělesa, může si s radostí otevřít německou odbornou a popularizační publikaci Das Orchester, das niemals schläft / Orchestr, který nikdy nespí, kterou napsal v roce 2017 významný rakouský rozhlasový a televizní moderátor, dramaturg a publicista Christoph Wagner-Trenkwitz. Publikaci inicioval houslista první sekce tělesa a bývalý předseda orchestru Andreas Großbauer. Knihu zaštítil bývalý spolkový rakouský prezident Heinz Fischer, současný čestný patron Vídeňských filharmoniků.

Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova v pondělí 27. března odstartuje jarní turné. Během něho uvede osm koncertů ve Štýrském Hradci, ve Vídni, v Budapešti, v Záhřebu, v Udine, v Milánu a v Aix-en-Provence. V milánském Teatro alla Scala Česká filharmonie vystoupí poprvé od roku 1962, kdy v tomto sále hrála pod taktovkou Karla Ančerla. Na Velikonočním festivalu v Grand Théâtre de Provence vystoupí orchestr úplně poprvé. Na turné Česká filharmonie přichystala dva programy. První vyplní Šestá symfonie Gustava Mahlera, kterou orchestr znovu provede na konci května v Lipsku a pak v červnu v Praze, program druhý bude představovat trojice skladeb od Bély Bartóka, Igora Stravinského a Thierryho Escaicha, jež zněly v Rudolfinu před týdnem.

„Idomeneo bývá považován za skladatelovu první mistrovskou operu. A vskutku je to dílo v mnohém nové, nejen v Mozartově tvorbě samotné, ale i v kontextu evropského operního vývoje.“

„Inscenace je dílem skotského režiséra Davida McVicara, hudebně operu nastudoval a řídil pravidelný spolupracovník divadla Sir Simon Rattle. Inscenace se dá označit jako klasická, hraje se na prázdné scéně, které vévodí zavěšená lebka. Režisér děj opery nikam nepřekládá ani nepřekrucuje vztahy mezi jednotlivými postavami.“

„U Magdaleny Kožené jsme mohli obdivovat její mimořádné herecké nasazení v roli Idomeneova syna, který svého otce miluje a ctí a který miluje i svou Illii.“

Poslední premiérou v berlínské Státní opeře Pod lipami, uskutečněnou 19. března, byla opera Wolfganga Amadea Mozarta Idomeneo, celým názvem Idomeneo, Re di Creta (Idomeneus, král krétský). Mozart ji napsal v roce 1780 jako svou desátou dokončenou operu (před ním vznikly i fragmenty oper Thamos nebo Zaida), po něm následovalo dalších sedm dokončených oper. Idomeneo totiž bývá považován za skladatelovu první mistrovskou operu. Za inscenací stojí režisér David McVicar a dirigent Sir Simon Rattle, v jedné z hlavních rolí účinkuje Magdalena Kožená. 

Hudební festival Koncertní umění, který na začátku března vstoupil do třiatřicáté sezóny, pořádá v pondělí 3. dubna koncert k poctě violisty Lubomíra Malého, dlouholetého dramaturga projektu. V Sále Martinů Hudební fakulty AMU v Praze, vystoupí od půl osmé Wihanovo kvarteto, violista Karel Untermüller, klavírista Karel Vrtiška a varhaník Pavel Svoboda. O dalších dvou koncertech festivalu informujeme níže.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK přivítá klavíristu Lukáše Vondráčka na společných koncertech k oslavě výročí Sergeje Rachmaninova. Při této příležitosti umělci pokřtí Vondráčkovo nové CD Rachmaninovových klavírních koncertů, které s orchestrem nahrál. Pod vedením šéfdirigenta Tomáše Braunera dále zazní Mahlerova Symfonie č. 5. Koncerty se uskuteční ve středu 29. a ve čtvrtek 30. března od půl osmé večer ve Smetanově síni Obecního domu.

„Příčin obliby Zeyerovy hry by se jistě našlo mnoho. V určité etapě našeho soužití se Slováky to mohl být autorův příklon ke slovenské tematice, vyplývající z jeho živého zájmu o Slovensko, probuzeného na konci 19. století přítomností slovenských studentů na pražské české univerzitě a jejich aktivitami ve spolku Detvan (zal. 1882).  Oblibu lze spatřovat i v kongeniální Sukově hudbě, v neposlední řadě pak i v tematice silné, vše obětující lásky, překonávající zlo a nenávist.“

„Melodrama je náročný žánr, vyžaduje nejen volumézní, na dechu dobře postavený hlas, ale i patřičnou hudební erudici. Zeyerova jevištní mluva je navíc v partiích neprovázených hudbou vedena latentním jambickým, tudíž vzestupným veršem. I zde je nutné udržet náležité tempo udávané předtím hudbou a vyvarovat se zbytečných hlasových forzí a tempových akcelerací, vyvolávaných silnými emocemi.“

„Pod taktovkou Jiřího Petrdlíka odvedl operní orchestr DJKT dobrý výkon, který v úvodu a závěru korunoval zpěvným tónem svých houslí a tradici Sukovy hudby oddaný koncertní mistr Martin Kos. Zatímco sborové pasáže nastudované Jakubem Zichou zde zněly z nahrávky, sólové hlasy jsme slyšely v živém podání Ivany Klimentové a Jakuba Turka, kteří nejenže se dobře zhostili svých zpěvních partů, ale v nápadité režii se uplatnili i ve skupinových hereckých akcích činoherního ansámblu.“

Zeyerova pohádka Radúz a Mahulena prošla scénami mnoha českých divadel, a to jak ve své původní podobě, tak v mnoha úpravách. Plzeňské Divadlo J. K. Tyla se k ní po roce 1960 vrátilo novým inscenačním ztvárněním, v němž se opět spojil básníkův text se Sukovou hudbou. Inscenace premiérovaná v sobotu 25. března na jevišti plzeňského Velkého divadla je tak výsledkem spolupráce tamějšího činoherního a operního souboru.

Dramaturgie osmnáctého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Za poklady Broumovska zvolila téma „Dech jako fenomén“. Hlavní těžiště hudebního programu bude spočívat v prezentaci dechových nástrojů, pěveckých souborů i sólových pěvců. „Dýchat“ budou i nedávno zrekonstruované varhany v kostele svatých Petra a Pavla. Festival nabídne komorní i orchestrální díla rezidenčního skladatele letošního ročníku Jana Kučery, na objednávku vznikne skladba Halali pro skupinu lesních rohů i premiéra písňového cyklu mapující broumovskou tématiku. Tím pořadatelé naváží na minulé realizace rezidenčních skladatelů Kryštofa Marka a Tomáše Illeho.

„Velice věrohodné je zejména chování a jednání protagonistky v podání Cate Blanchett.“

„Její chování a postupné vyjevování charakteru pak chtě nechtě připomíná projevy výlučnosti reálných (nejen) hudebních hvězd.“

„Sám film Todda Fielda má celkem šest oscarových nominací. Určitě stojí za návštěvu kina.“

Filmová, svým způsobem i hudební událost těchto týdnů. V kinech se aktuálně promítá drama Tár, pojednávající o úspěšné a slavné dirigentce, která přecenila vlastní možnosti. Nikoli umělecké, ale lidské; má problémy s psychikou, nezvládá sociální chování. Nesporný talent a pracovitost, suverenita, s níž řídí jeden z nejvýznamnějších světových orchestrů, jsou ve zjevném rozporu s křehkostí duše. Jistota, kterou jí dodává vysoká profesionalita a prestižní postavení, zároveň zraňuje a ničí nejen lidi kolem, ale nakonec i ji samotnou.

Národní divadlo Brno nabídne Předpremiérové kukátko k nové operní inscenaci Falstaff. Publikum se tak seznámí s inscenačním týmem a sólisty této opery od Giuseppe Verdiho. Dílo uvedeme v režii Ondřeje Havelky a v hudebním nastudování Ondreje Olose. Kukátko se uskuteční v pondělí 27. března v šestnáct hodin v Janáčkově divadle za přítomnosti inscenačního týmu a sólistů. Vše můžete sledovat i online.