PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Pozoruhodnou dramaturgii skýtal klavírní recitál francouzského umělce Bertranda Chamayoua v sobotu 17. října podaný na pódiu pražského Rudolfina. Svůj program postavil na méně hraných skladbách populárního cyklu Písně beze slov německého skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, které doplnil o klavírní kusy, v nichž našel určitou spřízněnost. Zazněla tak tvorba 19. století (Schubert, Schumann, Fauré), což se zvukově i stylově k Písním beze slov hodilo, avšak zbylý program založený na klavírní tvorbě George Crumba, György Kurtága nebo skupiny Beatles žádné hlubší propojení s vynálezem Mendelssohna nepřinesl, a skladatelský svět těchto umělců zapůsobil poněkud cize. Umělecký zážitek tak přinesla pouze znamenitá hra klavíristy.

Závěrečný galakoncert Lednicko-valtického hudebního festivalu 17. října sliboval v kulisách valtické Zámecké jízdárny velkolepou tečku za letošním ročníkem. Francouzsky laděnému večeru s průřezem od Georgese Bizeta po Ravelovo Boléro dominovala sopranistka Sandra Hamaoui a hrála Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Jiřího Habarta. Spojení noblesních prostor s francouzským repertoárem vyžaduje cit pro barvu, detail a dynamickou kontrolu. Hlavní otázkou tak bylo, zda pestrá zvuková paleta nalezne v daném místě odpovídající interpretační oporu.

Závěrečný koncert 33. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby, který se konal 17. října v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci, patřil Verdiho Messa da Requiem. Moravskou filharmonii Olomouc řídil Leoš Svárovský, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala. Sólisty večera byli sopranistka Maida Hundeling, altistka Jana Sýkorová, tenorista Daniel Matoušek a basista Martin Gurbaľ.

V sobotu 17. října pokračoval festival Janáček Brno symfonickým koncertem. Představila se Česká filharmonie s dirigentem Vasilijem Petrenkem, aby spolu s Ústřední hudbou Armády ČR provedli Sinfoniettu Leoše Janáčka. Před ní zazněla suita z baletu Dřevěný princ od Bély Bartóka a na závěr Petruška Igora Stravinského. Provedení se setkalo s frenetickým potleskem a vřelým přijetím u publika.

Hudební festival Lípa Musica ctí tradice. Jednou z nich je i to, že každoroční umělecký garant festivalu – významná osobnost z oblasti hudby – má několik dnů svého času a energie věnovat dětem ze základních uměleckých škol. Letos je garantem flétnistka Jana Semerádová, a tak nikoho nepřekvapilo, že děti pronikaly do barokního repertoáru a lektoři byli z Collegia Marianum.

Opera Národního divadla uvedla 15. října v premiéře Debussyho operu Pelléas a Mélisanda. Největší hodnotou nové inscenace je bezesporu hudební nastudování francouzského dirigenta Patricka Fournilliera. Naopak německý režisér Christof Loy se svojí koncepcí duchu díla velmi vzdálil.

První premiérou operní sezony Divadla F. X. Šaldy se 17. října stala opereta Orfeus v podsvětí od Jacquese Offenbacha. Dirigoval ji šéf liberecké opery Karol Kevický a na hudebním nastudování se podílel také dirigent Jan Mikoláš. Liberecké divadlo přináší vizuálně zábavný, byť lehce přímočarý scénický tvar v režii Lindy Hejlové Keprtové.

Spolek Lieder Society koncertem 16. října na Novoměstské radnici připomenul letošní Rok slovenské hudby. Vedle skladeb českých autorů inspirovaných slovenským folklorem zazněly také písně slovenských skladatelů. Program představila dvě československá písňová dua: sopranistka Tamara Morozová vystoupila s klavíristou Róbertem Pechancem a sopranistka Eliška Minářová s pianistou Pavolem Praženicou. Vzhledem k tomu, že připomínek Roku slovenské hudby je u nás jako šafránu, jednalo se o počin nanejvýš záslužný, svým způsobem i poučný, neboť ruku na srdce: Kolik čtenářů KlasikyPlus dokáže vyjmenovat alespoň tři slovenské skladatele?

Italský dirigent Gianluca Capuano patří k předním osobnostem současné historicky poučené interpretace a k umělcům, kteří zásadně rozšiřují pohled na možnosti interpretace staré hudby. Jeho záběr sahá od Monteverdiho a Händela přes Rossiniho až k Wagnerovi, jehož Prsten Nibelungův připravuje se souborem Les Musiciens du Prince–Monaco na dobové nástroje. Právě tento orchestr, jehož šéfdirigentem je od roku 2019, jej úzce pojí i s pěvkyní Cecilií Bartoli. Capuano, který pravidelně vystupuje na nejvýznamnějších evropských operních scénách letos získal ocenění pro nejlepšího dirigenta v rámci Oper! Awards. V Praze 24. října řídí první zdejší uvedení Rossiniho opery Hrabě Ory, které se uskuteční v Obecním domě s Angelicou Disanto a Petrem Nekorancem v hlavních rolích. V rozhovoru dirigent hovoří o Rossiniho hudebním jazyce, proměnách poučené interpretace i o tom, jak se ovlivňuje hudba s filozofií.

Medzinárodný festival pravoslávnej hudby Archaion Kallos uviedol 14. októbra dve čisto zborové, ale inak veľmi odlišné diela. V kostole sv. Václava na Zderaze zaznela premiéra Dvoch duchovných piesní Jana Ryanta Dřízala nasledovaná ikonickým Schnittkeho Koncertom pre miešaný zbor. Spieval ansámbel Pražští pěvci.

Festival Janáček Brno nabízí publiku i komornější akce, které přitahují pozornost svojí neobvyklostí. V Mozartově sále divadla Reduta vystoupili v pátek 16. října pěvci Aleš Briscein a Michaela Zajmi spolu se skladatelem Kryštofem Mařatkou jako klavíristou. Vedle Zápisníku zmizelého a Říkadel nabídl Mařatka i vlastní kompozice, které zazněly v české premiéře. Neobvyklost provedení i výklad k němu zaujaly publikum natolik, že ještě po koncertě probíhaly s účinkujícími živé diskuse.

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 19. do 25. října?

Filip Urban je český dirigent, jehož působení zahrnuje symfonický i operní repertoár a projekty propojující hudbu, tanec a divadlo. Spolupracoval s Českou filharmonií, Dekkadancers či Janáčkovou filharmonií Ostrava. Za zásadní považuje také vzájemnou důvěru a lidský rozměr spolupráce. Nyní se v Národním divadle moravskoslezském podílí na přípravě scénického provedení Verdiho Rekviem.

Pražské Rudolfinum ovládly 16. října soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 s barokním programem, jehož dominantou byla Missa Votiva Jana Dismase Zelenky. Pod vedením Václava Lukse zaznělo dílo, které autor napsal jako poděkování za své uzdravení. V první půli večera bylo uvedeno také moteto Komm, Jeus, komm a kantáta Nach dir, Herr, verlanget mich Johanna Sebastiana Bacha. Hlavní sólistkou večera byla Tereza Zimková.

Koncertní řada H Janáčkovy filharmonie Ostrava je logickým, správným doplněním běžných abonentních cyklů. V rámci takzvaných „hodinovek“ lze slyšet program kratší, ale neméně zajímavý a skvěle provedený. Večer v sále Vesmíru 16. října věnovaný výhradně Johannesu Brahmsovi spojil výběr z Uherských tanců se Symfonií č. 3 F dur, a vytvořil tak náladově rozličný program s rychlým spádem, v němž se jiskřivá taneční energie proměnila ve vážnější symfonickou výpověď. Šéfdirigent Daniel Raiskin přitom předvedl dokonalé pochopení maďarské hudby i jejího nezaměnitelného charakteru.