Vítaný host rozhlasových symfoniků, dirigent Petr Altrichter připravil program z hudby českých skladatelů tří generací, které spojuje vztah učitel–žák. Od Josefa Suka, žáka Antonína Dvořáka, posluchači 29. dubna v Rudolfinu vyslechnou úvodem Fantastické scherzo. Dále čeká Dvořákova symfonická báseň Zlatý kolovrat a po přestávce Česká rapsodie, kantáta pro baryton, varhany a orchestr od mladého Bohuslava Martinů, žáka Sukova. V tomto díle se lze těšit na také na výkony barytonisty Svatopluka Sema, varhanice Daniely Valtové Kosinové a Českého filharmonického sboru Brno pod vedením Petra Fialy. Přímý přenos vysílá Český rozhlas Vltava, záznam stanice D-dur.

Fantastické scherzo, jež Josef Suk dokončil v roce 1903, kdy mu bylo devětadvacet let, pocitově přenáší oblíbený symfonický žánr z 19. do 20. století. V souladu s významem slova „vtip“ osciluje mezi žertovnou frazeologií a valčíkovým metrem, ale prozkoumává také jemné posuny v parametrech orchestrální barvy, dynamiky, metra a rytmu a výdobytky harmonií z přelomu století. Neopouští však lyrické melodie. Premiéru měla kompozice v Rudolfinu 18. dubna 1905.

V roce 1896 zkomponoval Antonín Dvořák podle Erbenovy Kytice symfonické básně Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat a Holoubek. Neexistence textu jako opory vedla autora k originální koncepci: podstatnou část hudebních témat totiž vybudoval na rytmickém základě veršů. Ve Zlatém kolovratu sleduje děj víceméně popisně. Báseň se proto v minulosti hrávala s výraznými škrty. Veřejná premiéra se uskutečnila v říjnu 1896 v Anglii, kdy London Symphony Orchestra dirigoval Hans Richter.

Českou rapsodií přivítal 28letý Bohuslav Martinů blížící se konec první světové války. V monumentálním vlasteneckém díle exponuje verše z básně Čechy od Jaroslava Vrchlického, protestantskou duchovní píseň se slovy žalmu Hospodin je můj pastýř a z katolické tradice Svatováclavský chorál. Premiéru měla Česká rapsodie v podání České filharmonie počátkem roku 1919, a to za přítomnosti prezidenta Masaryka. Stylově nevyhraněná, avšak působivá kantáta, nesoucí dedikaci Aloisi Jiráskovi, přispěla k oslavám míru, svobody a vzniku samostatného Československa.

Foto: Martin Divíšek

Facebook X E-mail WhatsApp