PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Česká flétnová asociace letos opět pozvala do Prahy světoznámou flétnistku Claru Novákovou, která 10. září vystoupila se svým recitálem v Zrcadlové kapli Klementina. Kromě ní vystoupili i klavírista Jiří Mittner a violistka Karolína Strašilová. Koncert navázal na spolupráci Clary Novákové a Jiřího Mittnera, která vznikla při koncertu České flétnové asociace věnovaném v roce 2024 tvorbě Jana Nováka.

Od 1. do 4. října se konal již desátý ročník Jihočeského kytarového festivalu v Nových Hradech. Jako vždy proběhly čtyři koncerty – čtvrteční a páteční v Kulturně-spolkovém domě, sobotní na zámku a nedělní, tentokrát již brzy odpoledne, v Hotelu Máj.

Klarinetissimo známe především jako jednodenní workshopy, během nichž se mladí klarinetisté různých věkových kategorií a úrovní setkávají při společném muzicírování. Letní Fantasy Klarinetissimo, které se na konci srpna uskutečnilo v Praze, však nabídlo něco podstatně rozsáhlejšího. Čtyři intenzivní dny naplněné zkouškami, komorní hrou, klarinetovým orchestrem, koncerty i dalšími aktivitami vytvořily téměř malou letní akademii komorní a souborové hry.

Nadějný pěvec a pravidelný čtenář portálu KlasikaPlus.cz, též milovník hudby Richarda Wagnera, basbarytonista Theodor Šimáček (*2006) se zúčastnil letošního jubilejního ročníku Bayreuthského festivalu. Přehlídka vyhrazená právě Wagnerově hudbě se letos konala přesně postopadesáté a Šimáček v následujícím textu zachycuje ducha akce, reflektuje navštívené inscenace i sugestivně líčí své pocity nad dílem skladatelova génia.

Poslední červencový týden od sedmadvacátého do jedenatřicátého se konal čtvrtý ročník Letních violoncellových kurzů v Praze. Spolek Cellování, který už jedenáctou sezónu pořádá workshopy, kurzy a koncerty pro mladé violoncellisty, pořádal akci v prostorách Základní umělecké školy na Petřinách. I když je určena převážně pro žáky ZUŠ, mezi frekventanty se občas objevují i mladí posluchači konzervatoří, kterým často minulé ročníky kurzů pomohly s přípravou k talentovým zkouškám.

Historické hlavné námestie v Banskej Bystrici je architektonickým skvostom. Verím, že keby bolo v Ríme, patrilo by medzi jeho najznámejšie námestia. A v apendixe tohto námestia medzi historickým trojkostolím uzrel 29. júla 1911 svetlo sveta potomok profesora latinčiny a gréčtiny Františka a jeho manželky Márie – Ján Cikker, jeden z popredných predstaviteľov slovenskej hudobnej moderny.

Bez sebemenší nadsázky lze říci, že stane-li na kterémkoli z pódií Národního festivalu Smetanova Litomyšl jeho rezidenční orchestr Collegium 1704 se sborem Collegium Vocale 1704, mohou posluchači očekávat věci mimořádné. V neděli 21. června tomu nebylo jinak. Hudebníci, kteří už pod vedením Václava Lukse nabídli festivalovým návštěvníkům nejeden zapamatováníhodný počin, tentokrát přijeli na festival s nastudováním Händelova oratoria Susanna. A posluchačský zážitek to byl vpravdě velkolepý, ba dechberoucí.

Národní festival Smetanova Litomyšl se nezadržitelně blíží, květen však v Litomyšli patří již tradičně koncertu tělesa, které je doma ve zdejším Smetanově domě, Litomyšlskému symfonickému orchestru. Ten se v úterý 5. května 2026 při 612. litomyšlském hudebním večeru vrátil po roční, rekonstrukcí vynucené pauze na své domovské pódium a oslovil své posluchače a příznivce pořadem s přiléhavým názvem Duality.

Jsou inscenace, u nichž se po premiéře ptáme především na to, zda se vydařily. U některých se ale ještě před touto otázkou ozve jiná: Proč k nim nedošlo už dávno? Nynější první uvedení dětské opery Kolotoč skladatele Václava Trojana v pražském Národním divadle je velikou událostí. Nejen proto, že tuto výjimečnou skladbu poprvé představilo pražskému publiku v regulérní divadelní inscenaci (a to celých 86 let od jejího dokončení), ale hlavně proto, že ji ukázalo jako dílo plné života, hravosti a fantazie. Režii si vzala na starost Magdalena Švecová, hudební nastudování vedl dirigent Zbyněk Müller.

Nástroj andělů i smrti – takový název přijal šestý koncert 14. sezóny cyklu Bacha na Mozarta! 15. dubna v brněnském Besedním domě hrál Silentium! ensemble s koncertní mistryní Dagmar Valentovou a v roli sólistky se na zobcové flétny projevila Michaela Koudelková.

Sobota 7. února patřila mladým nadějným hudebníkům. Závěrečný koncert workshopu orchestrální hry pro dřevěné dechové nástroje s názvem Windissimo přinesl posluchačům nejen působivý orchestrální program, ale především důkaz, jak zásadní význam mají smysluplné edukační projekty pro rozvoj mladých muzikantů. Jako posluchač, který rozumí hudbě i důležitosti hudebního vzdělávání, jsem z koncertu odcházel s pocitem, že jsem byl svědkem něčeho podstatného a výjimečného.

„V rámci koncertného života mesta Bardejov sú Organové dni Jozefa Grešáka jediným koncertným cyklom arteficiálnej hudby mimoriadnej kvality.“

„Jozefovi Grešákovi kontakt s organom novopostaveným v bazilike v roku 1909 otvoril cestu k rozvoju hudobného talentu.“

„Suverénna technika a virtuózna samozrejmosť – takýto prívlastok možno pripísať organovému recitálu Přemysla Kšicu.“

Organové dni Jozefa Grešáka s viacerými jubileami. Pod tímto titulkem se v článku pro portál KlasikaPlus.cz vrací východoslovenská muzikoložka Silvia Fecsková k letnímu festivalu, na kterém během července a srpna vystoupili v hlavním katolickém chrámu v památkovém městě Bardejově čtyři varhaníci. Jedním z nich byl Přemysl Kšica, varhaník chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Autorka uzavírá text připomínkou skutečnosti, že rok 2027 bude spojen s dvojím jubileem skladatele Jozefa Grešáka, a tedy výzvou, že je nejvyšší čas uvažovat nad tím, jak ho pojmout.

„Režisérka inscenace Lisaboa Houbrechts uplatnila vlastní představu a děj v některých případech nekorespondoval s tím, jak ho zamýšleli Strauss s Hofmannsthalem.“

„Hudební nastudování dirigenta Modesta Pitrenase si zaslouží obrovské uznání a obdiv, stejně tak jako virtuózní výkon orchestru.“

„Ačkoliv Eliška Weissová v této roli v St. Gallenu teprve v květnu debutovala, už teď lze s jistotou prohlásit, že nemá v této roli sobě rovných.“

Česká dramatická sopranistka Eliška Weissová ztvárnila náročnou titulní roli v opeře Elektra Richarda Strausse. Stalo se tak ve švýcarském St. Gallen v režijním pojetí Lisaboy Houbrechts a hudebním nastudování Modesta Pitrenase. Inscenaci, na jejímž úspěchu má lví podíl právě tuzemská pěvkyně, pro portál KlasikaPlus.cz zachytil jeho čtenář Theodor Šimáček.

„O starou hudbu se zajímáme ne proto, že je stará a že bychom snad chtěli vytvářet nějaké muzeum dob dávno minulých, nýbrž proto, že se nám líbí a chceme ji naopak přinést do naší doby.“

„Podobně jako víno kurzisté mohli koštovat i muziku, neboť nabídka tříd byla bohatá a repertoár znějící na koncertech a přehrávkách skutečně různorodý.“

„Vyvrcholením týdenní snahy byly tři velké koncerty. Na nich se protkli všichni hudební i nehudební účastníci kurzů.“

Pokud jste v sobotu 5. července letošního roku zavítali za rekreací do jihomoravského městečka Valtice, jistě vám neunikly siluety rozmanitých existencí, které se, často obtěžkány podivně tvarovanými zavazadly, pomalu šinuly k internátu Střední vinařské školy. Nyní již můžeme prozradit, že se jednalo o nastávající studenty, pedagogy a jiné účastníky již 37. ročníku Mezinárodní letní školy staré hudby (MLŠSH), kteří dychtivě vyhlíželi své desky, visačky a stravenky, ze kterých další týden, někteří až do neděle 13. 7., budou žít.

„Být součástí tradice varhanních koncertů Auditions d’orgue v Notre-Dame je pro každého varhaníka výjimečnou příležitostí.“

„Díky své bohaté hudební historii a tradici obsazovat pozici titulárního varhaníka patří Notre-Dame v Paříži k nejprestižnějším koncertním místům pro královský nástroj na světě.“

„Juraj Křemen je neustále se zdokonalující ambiciózní umělec. Jeho komunikace s nadšeným pařížským publikem, které dokázal zaujmout Lisztovým rozsáhlým dílem, je toho důkazem.“ 

Mladý slovenský koncertní varhaník Juraj Křemen, absolvent pražské AMU ze třídy Jaroslava Tůmy, se v létě představil v katedrále Notre-Dame v Paříži, a to jako první středoevropský varhaník od jejího znovuotevření v prosinci 2024. Jedny z největších a nejslavnějších varhan na světě rozezněl v rámci koncertního cyklu Auditions d’orgue.

„I začínající klarinetisté dokážou pod vedením zkušených lektorů vytvořit hudbu, která má atmosféru a hloubku a dokáže oslovit posluchače.“

„Byl to důkaz, že hudba dokáže spojovat lidi bez ohledu na věk, zkušenosti či profesi.“

„Klarinetissimo tak nebylo jen hudebním workshopem. Bylo připomínkou, že hudba je dobrodružstvím sama o sobě.“

Poslední sobotní srpnový večer roku 2025 přinesl do sálu KC Unitaria v Praze koncert, který byl víc než jen závěrečným vystoupením účastníků workshopu Klarinetissimo. Byl to svátek klarinetu, radosti z hudby a důkaz, jak velký význam má kvalitní hudební vzdělávání pro všechny generace mladých i dospělých hudebníků. Letní workshop s podtitulem Dobrodružné Klarinetissimo nabídl posluchačům i účastníkům cestu do světa filmových melodií, které zná snad každý – od Indiana Jonese a Jumanji přes Avatar, Hru o trůny až po dojemnou hudbu z filmu Jak vycvičit draka.

„Výsledek se na koncertě Václava Lukse dotýká dokonalosti a násobí prožitek z chvil, v nichž působí i užaslé ticho po doznění Bachovy hudby.“

„Možnosti se zdají být v písních o lásce a bojích u Joela Frederiksena téměř nekonečné.“

„Neslavnější varhanní skladbu všech dob hraje Christian Schmitt bez patosu, se zvláštní lehkostí.“

Ve druhé polovině uplynulého týdne jsme se konečně dočkali výrazněji letních teplot, které v Litomyšli přímo vybízejí k návštěvě některého z tamních chrámů. A pokud se dá taková návštěva spojit s koncertem, máme zde stav takřka ideální.

„Zatímco samotný Jahoda byl ve svých životních peripetiích představen formou zábavnou, lehce atakující hranici parodičnosti, jeho hudba byla přednesena s úctou a respektem.“

„Jiří Bartoloměj Sturz, ‚stvořitel‘ Ignáce Jahody Chrobolského, předkládá jeho vokální a instrumentální díla s nepřeslechnutelným respektem k barokní hudbě v její monumentální působivosti, a zároveň s vědomím, že baroko nebylo jen vážné…“

„Jahodova (Sturzova) hudba vychází z baroka, ale zcela přiznaně se od barokních postupů odváží odchýlit.“

Koncert, který jsme v pátek 13. června vyslechli v libereckém kostele Nalezení svatého Kříže a v podání souboru Fragium16, mnozí s potěšením a pobavením, lze chápat jako pokračování a rozvíjení hry s fiktivním hudebním skladatelem českého baroka a jeho tvorbou, v premiéře zde zazněla kantáta České nebe Ignáce Jahody. Ale zatímco samotný Jahoda byl ve svých životních peripetiích představen formou zábavnou, lehce atakující hranici parodičnosti, jeho hudba byla přednesena s úctou a respektem.

„Jeho styl dirigování je pro mne jedinečný a nezaměnitelný. Neustále v extrémně plynulém, nezastavitelném pohybu.“

„U milovníků díla poličského génia vyvolala skladba blažený úsměv na rtech.“

„Vychutnat si plejádu jasnozřivých myšlenek, v nichž Král David balancuje na hranách časů i stylů.“

Pokud mne paměť neklame, myslím, že biblického obrazu spojeného s vínem na svatbě v Káni Galilejské jsem v souvislosti se Smetanovou Litomyšlí už někdy použil. Ovšem jako příměr pro to, že se zde až do pozdních festivalových dnů, ba i na samotný závěr, posluchačům nabízí jen to nejlepší. Nemám nejmenších pochyb, že festival se stejnou cestou bude ubírat i tentokrát, nicméně dramaturgie 67. ročníku podává ve shodě s výrokem správce hostiny z Janova evangelia to nejlepší od samého začátku. 

„Riaditeľ školy Josef Žídek, otec tenoristu Iva Žídka, ju povzbudil slovami: Holka, pěkně zpíváš, zkus jít na konzervatoř.“

„Doskám divadla v Košiciach ostala verná plných dvadsať rokov. Do repertoáru jej pribudlo 44 postáv.“

„Medzi výnimočných študentov vokálnej triedy Elišky Pappovej patrí basista Ján Martiník.“

Mnohí návštevníci Štátneho divadla v Košiciach si aj po mnohých rokoch  s vďačnosťou a uznaním spomenú na operné postavy Abigail, Čo-Čo-San, Rusalku, Toscu či Aidu v podaní opernej a operetnej sólistky, sopranistky, koncertnej umelkyne a vokálnej pedagogičky Elišky Pappovej, rodenej Novákovej, ktorá sa 4. mája 2025 dožila  významného životného jubilea – 85 rokov. V úctou a vďakou si na ňu spomínajú aj sólisti, ktorí sa s touto skromnou, príjemnou, na seba mimoriadne náročnou umelkyňou stretali na opernom javisku. Tenorista Štefan Margita s veľkou úctou a rešpektom hovorí aj v súčasnosti o interpretačnom majstrovstve a nevídanej kolegialite Elišky Pappovej pri tvorbe výsledného operného tvaru naštudovaného hudobno-dramatického opusu.

„Sólista dokázal tento jev předat naprosto znamenitě.“

„Interpret navzdory složitosti díla dokázal formou provést srozumitelně, což je z hlediska interpretačního uchopení a vyznění často nesnadné.“

„Šavlový tanec je známý zejména v orchestrální verzi. Na koncertě zazněla transkripce klavíristy a dirigenta Alana Bushe, ale neméně znamenitá.“

Klavírní recitál Karla Košárka zanechal v Redutě Moravské filharmonie Olomouc atmosféru virtuozity i prosté obyčejnosti, kterou dodaly fragmenty lidových nápěvků. Publiku se dostalo možnosti nahlédnout do období romantismu zastoupeného Bedřichem Smetanou a Franzem Listzem, také však poznalo hudbu dvacátého století, která nabyla značné variability. Sólista završil koncert brilantním provedením světoznámého Šavlového tance a po velmi dlouhém potlesku se rozloučil přídavkem s prvky jazzu a posluchače nechal odejít s pocitem lehkosti.

„Hudebními předky skladeb Stanislava Šurina jsou liturgická zpracování renomovaného českého skladatele Petra Ebena.“

„Styl Šurinových antifon a duchovních písní se skladebně pohybuje na liturgicky osvědčené půdě moderní rozšířené modality a ebenovské kořeny nezapře.“

„Textová heterogennost sbírky umožňuje její široké bohoslužebné využití.“

Ve slovenské liturgické hudbě přibyla vítaná novinka –  druhé rozšířené vydání Antifon a duchovních písní z pera obdivuhodně neúnavného a činorodého trnavského skladatele, varhaníka, organologa a organizátora hudebního života Stanislava Šurina. Stalo se tak v rámci společné edice vydavatelství Katolické univerzity v Ružomberku Verbum a Ústavu sakrálního umění TI TF KU ve Spišském Podhradí a na Spišské Kapitule, kde Stanislav Šurin pedagogicky působí. 

„Plné absolutorium si zaslouží celý orchestr, který dirigent David Lukáš dovedl k pojetí v závěrečné části vygradovanému k dokonalosti téměř dechberoucí.“

„Symfonickou báseň Finlandia odehráli s monumentalitou, která by mohla konkurovat i početně výrazně větším tělesům.“ 

„Provedení nechyběla energie, stejně jako citlivá práce dirigenta.“

V roce, kdy si hudební svět připomíná 150. výročí narození finského skladatele období pozdního romantismu a rané moderny Jeana Sibelia, pozval Litomyšlský symfonický orchestr 6. května 2025 své příznivce v rámci 604. Litomyšlského hudebního večera na putování za romantikou severu.

„Bachovo kompoziční umění nepůsobí nijak historicky vzdáleně.“

„Interpreti usilovali o co nejhlubší pochopení skladatelova hudebního myšlení.“

„Hudební hodnoty uvedeného gratulačního díla vyniknou ve srovnání s hudebními produkcemi, kterými se nechávají oslavovat někteří ‚panovníci‘ současnosti…“

Program posledního koncertu instrumentalistů z Czech Ensemble Baroque a pěvců z vokálního Silentium! Ensemble v rámci cyklu Bacha na Mozarta! byl 14. dubna cele věnován výročí Johanna Sebastiana Bacha. Oba soubory se v pořadu zvaném Bach jubilující představily v příznivém světle.

„Od začátku až do konce představení byl každý zvuk, vizuální vjem, text i pohyb součástí husté sítě vztahů, která však byla před posluchači-diváky splétána s lehkostí.“

„Čeho jsme byli svědky? Provedené skladby? Odehraného divadla? Vytvoření obrazu na zdi a na stole?“

„Po Večeři a krátké přestávce se podával salát.“

Svědkem nevšední události se stal ten, kdo v čase večeře v neděli 2. února roku 2025 zavítal do brněnské jídelny Masarykova studentského domova na čtvrtý koncert z cyklu Auskultace s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou souboru Brno Contemporary Orchestra…

„Režisérka Veronika Kos Loulová se rozhodla svěřit se divákům olomoucké opery prostřednictvím jeviště se svými zážitky a zkušenostmi prvorodičky.“

„S Janáčkovou partiturou nakládá režisérka naprosto svévolně.“

„Je třeba otevřeně říci, že to, co se odehrávalo v pátek 15. listopadu na jevišti Moravského divadla, je ostudné.“

Moravské divadlo Olomouc připravilo novou operní inscenaci, a to poněkud nestandardního ražení. Janáčkovu operu Její pastorkyňa, tentokrát titulovanou Jenůfa režijně ztvárnila Veronika Kos Loulová a zejména její vklad je předmětem glosy čtenáře portálu KlasikaPlus.cz.

„Vyjde-li ,s kůží na trh‘ syn Renáty Spisarové a Petra Kotíka, očekávání je veliké.“

„Akordeonista a skladatel Viktor Stocker je novou zajímavou skladatelskou tváří v Ostravě a velmi oceňuji, že festival dává příležitost i takovýmto mladým začínajícím autorům.“

„Ostravská Hudební současnost ukázala, že má stále co nabídnout.“

Ve čtvrtek 24. října se v knihovně v Mariánských Horách konal další z řady koncertů ostravského festivalu Hudební současnost nazvaný prostě Večer ostravských skladatelů. Na koncertě v příjemném prostoru zaplněném do posledního místa se tentokrát představilo sice jen pět autorů, ale jejich výběr se ukázal jako velmi šťastný. Také délka koncertu bez přestávky byla optimální a pořadí skladeb pečlivě dramaturgicky zvolené.

„Česká hudba tvoří jeden ze základních kamenů repertoáru kvarteta, což není zdaleka obvyklé u zahraničních souborů.“

„První houslista Tartini Quartetu se narodil úplně ve stejný den jako Václav Talich.“

„Hru souboru charakterizovala okolnost, že v interpretaci nepřeháněli tempa rychlých vět.“

Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun probíhá od 1. října do 24. listopadu a zahrnuje řadu šesti festivalových koncertů a epilogu. Hlásí se k památce slavného dirigenta, který v Berouně prožil vekou část svého života – dramaturgií připomíná jeho přínos a životní osudy. Nejinak tomu bylo u již pátého koncertu, který jsme si mohli vyslechnout v úterý 29. října. Večer s názvem Pocta české hudbě, na kterém vystoupil soubor Tartini Quartet ze Slovinska, odkazuje na Talichovu lublaňskou životní epizodu, především na jeho působení ve Slovinské filharmonii. Všichni hráči Tartini Quartetu jsou současní nebo emeritní členové tohoto orchestru.

„Na jevišti hraje zcela jiný příběh, než jaký vytvořili Svatopluk Čech a Leoš Janáček.“

„Američanům jsou odkazy na Woodstock i Apollo mnohem bližší než nám.“

„Dát do souvislosti boj husitů na život a na smrt za Boží pravdu s vítězstvím hokejistů je přinejmenším nevkusné.“

Národní divadlo Brno uvádí novou inscenaci opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka. K premiéře, která otevřela festival Janáček Brno 2024, se ještě jednou vracíme podnětem k diskusi.