PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„David di Fiore citlivě registruje a vhodně využívá možnosti symfonických varhan.“

„Interpret výstižně vyjadřuje výrazovou naléhavost obsahu.“

„Bratislavské katedrální varhany vykreslují kvality skladatelské akribie Petra Ebena i interpretačního přínosu Davida di Fiore.“

Starozákonní příběh Joba zachycuje sázku Boha s ďáblem o člověka. Petr Eben biblický text zhudebnil formou rozsáhlého varhanního cyklu obsahujícího i mluvené slovo. Za nejnovější nahrávkou tohoto výjimečného duchovního díla, která vznikla v Bratislavě, stojí varhaník David di Fiore.

„Všechno je tak, jak známe z libreta a českých operních scén. A přece je cosi jinak.“

„Láska a radost jsou trvale v našich životech a předsudky okolí nejsou to nejdůležitější.“

„Celý večer byl koncertem herectví, radosti ze života a ohňostrojem lidské energie.“

Vtipný, neotřelý, půvabný, to byl příběh Dvou vdov Bedřicha Smetany v podání Birmingham Opera Company, Škampova kvarteta, klavíristy Filipa Martinky a litomyšlských ochotníků. To vše v zámecké jízdárně pod taktovkou Lady Valešové, úspěšné Češky působící v Londýně.

„Kateřina Kněžíková představila Libuši možná méně jako kněžnu, o to více však jako ženu.“

„Jakub Hrůša se prezentuje jako člověk nesmírně skromný, hluboce přemýšlivý a naprosto precizní detailista.“

„Koncertní provedení opeře nikterak neubralo na atraktivitě, ba naopak.“

Letošní ročník národního festivalu Smetanova Litomyšl dospěl sotva do poloviny, a přesto lze bez nadsázky říci, že má za sebou svůj vrchol. Dlouhý – více než čtyřhodinový – nedělní večer patřil Smetanově Libuši v podání České filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši, našich předních operních sólistů a Pražského filharmonického sboru. A výsledek jejich společného snažení nelze popsat jinak než jako oslnivý.

„Symfonické básně Šárka a Z českých luhů a hájů byly coby části dechovému obsazení nejlépe konvenující pravou ozdobou a vrcholem celého provedení.“

„Jak tenká může být hranice oddělující původní dílo od aranžmá jako svébytného tvůrčího počinu…“

„Hyblerova úprava sesadila Smetanu z piedestalu našeho národního skladatele a učinila ho hudebním světoobčanem v tom nejlepším slova smyslu.“

Stalo se mimořádně dobrým zvykem posledních let, že festival Smetanova Litomyšl přichází každoročně alespoň s jednou premiérou či jinak průlomovým počinem. K předloňským novým opusům A znovu láska… a Pochovávání světla nebo loňskému naprosto mimořádnému nastudování Schönbergových Písní z Gurre se – pro letošní rok příznačně – přidala Smetanova Má vlast v úpravě pro dechové okteto, třetí hornu, harfu, violoncello a kontrabas.

„Vznikl kompaktní celek, který v živé dramatizaci nabídl nejen přehled Smetanova života, ale pohled hluboko do jeho osobnosti.“

„Ačkoliv se z části jedná o čtené divadlo, v režii není žádné statické místo.“

„Z hlediska hudební režie bylo nastudování rovněž nápadité, i když možná trochu předimenzované.“

Letošek je v Česku ve znamení Roku české hudby, a může za to číslice „4“, která se týká třech našich hudebních hvězd klasické hudby: Leoš Janáček má 170 let od narození, Antonín Dvořák 120 od smrti, a nejstarší z nich Bedřich Smetana slaví nejvíc – 140 let od úmrtí a 200 let od narození. Liberecká opera Divadla F. X. Šaldy připravila k tomu výročí dva symfonické koncerty a zvláště opulentní nastudování Smetanovy opery Hubička, která se odehrává ve zdejším kraji. V libereckém Paláci Liebieg však mohli diváci v pátek 24. 5. zhlédnout ještě jeden divadelní projekt ke Smetanovu výročí s názvem Západ slunce.

„Jako autor žijící a tvořící na rozhraní dvou tehdy ještě propojených světů – českého a německého – dovedl Wolfram svou nevyhraněnost umně využít. Později se ale tato dvojznačnost stala ambivalencí, nevýhodou a nakonec i prokletím.“

„Především díky své hudební autenticitě a mistrovské sebejistotě patří Perkmon mezi nejcennější díla evropského kulturního dědictví. Jeho určující vliv na rozvoj romantické opery bude teprve třeba pečlivě definovat.“

„Novodobé vzkříšení opery se může stát poněkud netradičním příspěvkem k Roku české hudby.“

Na severočeském zámku Jezeří bude 15. června uvedena v češtině klavírní verze znovu objevené raně romantické opery Perkmon od Josepha M. Wolframa, teplického skladatele a starosty. V Krušnohorském divadle v Teplicích se má pak v češtině odehrát 20. června scénické uvedení. V obou případech za řízení dirigenta Jana Zástěry.

„Litomyšlská rodačka Lucie Kratochvílová s velmi příjemnou barvou hlasu oslovila především naprosto perfektní artikulací.“

„Program vlastenecky i hudebně gradoval Smetanovou Českou písní.“

„596. litomyšlský hudební večer, bavil a také měrou vrchovatou ukázal na nezastupitelnou roli amatérských hudebních těles na naší kulturní scéně.“

Rok české hudby je v plném proudu a k jeho oslavám se připojují sólisté, komorní uskupení i velké symfonické soubory, profesionálové i amatérští hudebníci. V rodišti Bedřicha Smetany tyto oslavy pokračovaly v úterý 14. května ve Smetanově domě již tradičním jarním koncertem Litomyšlského symfonického orchestru pod vedením Davida Lukáše.

„Dnešním žargonem bychom řekli, že Šaturová zpívala Myslivečka dřív, než to bylo cool.“

„Dokonalý soulad s Collegiem 1704 jako by stíral hranice, kde končí zpěv a kde začíná orchestrální zvuk.“

„Velikým otazníkem zůstalo účinkování Vojtěcha Dyka.“

Po více než 250 letech – tehdy v Thunovském paláci sídlila italské operní společnost –, se do tohoto místa, dnes hlavního jednacího sálu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vrátila opera. Na mimořádném koncertu nazvaném Veřejné slyšení Mozarta a Myslivečka pořádaném spolkem Piana na ulici zde vystoupilo Collegium 1704 se svým šéfem Václavem Luksem a sólisty Simonou Houda Šaturovou a Vojtěchem Dykem.

„Koncert vypovedal o dobrom porozumení si dirigenta s členmi orchestra Štátnej filharmónie Košice.“

„Prepojenie dvoch charakteristických európskych riek Rýna a Dunaja ponúkol Béla Kéler prostredníctvom valčíka Od Rýna k Dunaju, op. 138.“

„Excelentným prídavkom sa stala neodmysliteľná skladba novoročných koncertov, a to valčík Johanna Straussa ml.“

Štátna filharmónia Košice pripravila mimoriadny novoročný koncert svojej 55. koncertnej sezóny na sviatok Troch kráľov 6. januára 2024. Vypredanú sálu Domu umenia naplnila Štátna filharmónia Košice dramaturgiou, ktorá vznikla z diel skladateľov spätých so Slovenskom v oblúku dvoch storočí. Treba dodať, že tým sa nevyčerpali všetky možnosti stavby novoročných koncertov do budúcnosti.

„Že nebyl klavírní virtuos, Dvořákovi zcela jistě nebránilo nástroji skvěle porozumět.“ 

„Snoubí se zde průzračnost jako u Mozarta a srozumitelnost a polyfonická struktura jako u Bacha s romantikou a poetičností.“ 

„Proč asi většina velikých skladatelů pečlivě během života studovala dílo Johanna Sebastiana Bacha…?“

Ve Dvořákově síni Rudolfina se konaly ve dnech od 11. do 13. října koncerty, kde Česká filharmonie pod vedením svého šéfdirigenta Semjona Byčkova provedla tři skvosty z tvorby Antonína Dvořáka. S koncertní předehrou Karneval a jeho slavnou Novosvětskou symfonií se můžeme setkat celkem snadno, i když v tomto případě přednes dirigenta Byčkova byl mimořádným zážitkem…

„Fialovo dílo bylo od prvních tónů kontrabasů mísících se s celestou a tubulárními zvony až do posledního jakoby skomírajícího zvuku violy doslova nabité dramatičností, obrovskou tenzí a těmi nejhlubšími city a emocemi.“

„Kristina Fialová je ve svém projevu navenek velmi uměřená. Neplýtvá pohybem, přemrštěnými gesty ani mimikou… Veškerou energii i prožívání skladby jako by soustředila jen do nástroje.“

„Robert Kružík dokázal dovést posluchače k pozitivnímu zjištění, že i současná klasická hudba může být zajímavá, přitažlivá, poslouchatelná a přístupná. A to je zjištění mimořádně povzbudivé.“

Víkendový program festivalu Smetanova Litomyšl nás zavedl dvakrát na stejné místo. Dějištěm dalších z koncertů, které jsme si už na začátku roku pečlivě vybrali, byl tentokrát piaristický chrám Nalezení sv. Kříže, prostor vpravdě nadčasový, místo, kde si podává ruku baroko s moderním uměním. V sobotu a v neděli to neplatilo jen o architektuře a výtvarné či vizuální tvorbě, ale i o hudbě.

„Přiznávám, že Schönbergovo dílo jsem znal doposud spíše okrajově. Teď se cítím povzbuzen, ba možná povinován se poněkud dovzdělat.“

„Druhá část předznamenala a třetí definitivně doslova odpálila ohňostroj nápadů a jasnozřivých hudebních myšlenek, z nichž i ta zdánlivě nejnepatrnější dokázala být neskutečně efektní i efektivní zároveň.“

„Toho nedělního večera se v Litomyšli pod vedením dirigenta Petra Popelky zrodil výkon naprosto hodný těch několika vteřin užaslého ticha po doznění posledních tónů i dlouhých minut trvajících standing ovations.“

Dramaturg Národního festivalu Smetanova Litomyšl pan Vojtěch Stříteský vyprávěl v rámci ouvertury k Písním z Gurre o tom, že když je poprvé slyšel živě, dobrou hodinu pak chodil a vstřebával, co vlastně vyslechl. My jsme bezprostředně po litomyšlském provedení Schönbergova monumentálního opusu hodinu času neměli, zážitky z vyslechnutého však vstřebáváme ještě teď, když píšu tyto řádky…

„Je až neuvěřitelné, kolik mámivé hudby dokázal sedmatřicetiletý autor vyslovit ve válečném roce.“

„Obrovský obdiv patří sólistovi a také celému orchestru.“

„Dirigent Jiří Rožeň pojal Beethovenovu symfonii promyšleně, uvážlivě a zjevně celým srdcem.“

Mistrovské housle plné temperamentu. Takový název si zvolila Moravská filharmonie Olomouc pro závěrečný koncert své 77. koncertní sezóny 27. dubna 2023 v Redutě. Atraktivní byl i výběr dvou zcela odlišných autorů, Arama Chačaturjana v Koncertu pro housle a orchestr a Ludwiga van Beethovena v 7. symfonii, to vše v podání mládí doslova strhujícího…

„Taneční ´komentář´ byl nejen pohybovým ztvárněním hudby, ale i jejím doplněním, objasněním, nástavbou a zhutněním.“

„Varhany v Jezuitském kostele sice nedisponují úplnou francouzskou symfonickou specifikací, ale Marek Štrbák se dokázal k tomuto zvukovému ideálu přiblížit co nejvěrněji.“

„Hudba otřásla i pohladila hlubiny duše posluchačů a intenzivně je provedla dramatickými událostmi Kristova utrpení.“

V brněnském Jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie se konal 24. března nevšední varhanní koncert. V interpretaci známého slovenského varhaníka Marka Štrbáka zaznělo monumentální dílo Le Chemin de la Croix (Křížová cesta) od významného francouzského varhaníka, skladatele a improvizátora Marcela Duprého. Doplnila je choreografie Zuzany Hubinské.

„Hodna obdivu je však zejména klavíristka Jana Ryšánková. Dobrým počinem bylo zařazení tohoto díla před přestávkou.“

„Bylo snadné nechat se unášet pohodovým, radostným a melodickým Andante v Triu G dur Josepha Haydna a v jeho Poco adagio podléhat rafinovaně vedenému dialogu sametových i zvonivých tónů houslí Jiřího Jahody.“

„Po přestávce přišlo na řadu skvostné a radostné dílo Antonína Dvořáka, který nikdy nezklame.“

První dubnovou neděli v brněnském Rubínu uzavřelo Moravské klavírní trio XIII. ročník svého Muzikobraní, a to koncertem se zaměřením na folklórní prvky v klavírních triích Josepha Haydna, Vítězslava Nováka a Antonína Dvořáka.

„Jímavý i vášnivý Koncert cis-moll Francise Poulenca svou symfonickou stylizací klavírního doprovodu klade velké nároky na interpreta, pianistka se jich však zhostila velmi úspěšně.“

„Do nejmenších detailů vyvážená i dynamická souhra, vynikla něha, noblesa i virtuozita bicích nástrojů a hluboké vzájemné pochopení obsahu skladby působilo až meditativně.“

„Byl to nádherný večer a dík za úspěšnou spolupráci patří především Moravské filharmonii Olomouc.“

Páteční večer 16. prosince v olomoucké Redutě se nesl ve znamení spolupráce domácí Moravské filharmonie Olomouc s českými akademiemi múzických umění. Zástupcem pražské AMU byl dirigent Václav Dlask, brněnskou JAMU reprezentovali klavíristka Anna-Sofie Mojzešová, dirigenti Marek Madeja a Tomáš Küfhaber a bicista David Paša. Orchestrální koncert nabídl publiku díla Dvořáka, Poulenca a Rautavaary a sklidil u něj velký ohlas.

„Dramatický příběh nevyzněl o nic méně přesvědčivě než originál.“

„Perfektní souhra obou instrumentalistek udržovala potřebné napětí.“

„Název cyklu naznačuje spíše odlehčenou hudební nadílku, ale publiku se tu dostává závažných a zajímavých témat.“

Nápaditost Moniky Knoblochové při vytváření dramaturgie programů „Hudebního salónu Café créme“ získala v průběhu let zaslouženě svou popularitu i publikum. Svědčí o tom i koncert, konaný již tradičně v bývalém pražském kostele svatého Vavřince 13. listopadu tohoto roku. Původně orchestrální podoba melodramu Jiřího Antonína Bendy „Ariadna na Naxu“ zazněla tentokrát v citlivé úpravě pro dva recitátory, flétnu a cembalo.

„Díky skvěle zvládnuté technice si posluchač snad ani nevšiml enormní náročnosti nespočetného množství běhů; místo toho zkrátka jen poslouchal tok hudby, což je podle mne u Mozarta velmi žádoucí – a zároveň velmi nesnadno dosažitelné.“

„Autor jasně ukazuje velmi solidní kompoziční techniku, kdy i s prostým tématem pracuje velmi nápaditě v oblastech barvy a imitací, velmi kompaktně a zároveň posluchačsky velmi přístupně.“

„Má druhá návštěva tohoto tělesa. Během relativně krátkého času, který mezi mými dvěma zážitky uplynul, jsem vypozoroval pozoruhodný pokrok.“

Dne 14. listopadu se konal v modlitebně Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech koncert studentského projektu Humble Orchestra pod vedením dirigenta Daniela Kadlece. Program sestával ze dvou skladeb. První byl Mozartův Klavírní koncert c-moll, ve kterém se jako sólistka představila klavíristka Klára Skalková, ve druhé polovině pak zazněla premiéra Symfonie č. 1 od skladatele Enrika Štece.

„Pan profesor Tuček mi pošeptal: Na tu jednou budeme jezdit do Vídně!“

„Eliška okamžitě sedla na vlak a přijela předzpívat. Nabídku dostala už po první árii: Vy jste naše Kostelnička!“

„Už o první pauze bylo znát, že jsou Vídeňáci překvapeni výkonem neznámé pěvkyně. A o druhé pauze už bylo jasné, kdo je hvězdou večera.“

Vídeňská státní opera v neděli vrátila na jeviště letitou, nicméně stále stejně působivou inscenaci Janáčkovy opery Její pastorkyňa v režii Davida Pountneyho. Pod taktovkou Seijiho Ozawy měla inscenace premiéru v roce 2002 jako koprodukce s Janáčkovou operou Národního divadla Brno. Tenkrát se ve Vídni zpívalo ještě v němčině a roli Kostelničky si na dlouhých devět let doslova přivlastnila fenomenální Agnes Baltsa, miláček vídeňského publika. Současné provedení už zní v češtině…

„Kdybych měla napsat, jaké pocity ve mne tento koncert vyvolal, řekla bych – tajuplnost, klid a vyrovnanost.“

„Pro mne osobně byla vrcholem Rakova koncertu jeho velmi emotivní skladba Živá a mrtvá voda, která vznikla v době covidových lockdownů.“

„Myslím, že mohu mluvit za všechny milovníky ‚klasické‘ kytary – tento koncert nejen naprosto naplnil, ale asi i předčil naše očekávání.“

V Nových Hradech bychom čekali nejen krásný starý hrad, ale město disponuje i zámkem. Na přelomu září a října se v malebném městečku kousek od rakouských hranic už pošesté konal Jihočeský kytarový festival.

„Violetta je náročná role a Lucie Kaňková se jí zhostila výborně. Její dynamický rejstřík ve mně maximálně rezonoval ve druhém a třetím dějství jak v dojemných pianissimech, tak i úpěnlivých fortissimech.“

„Představení je minimalisticky koncipované a kéž by si z toho vzali příklad ti, kdo ´obohacují´ podobně slavná díla o novátorské přístupy až základní ´revoluční´ pojetí.“

„Bruckner je stejně tak milovaný velkými a náhlými kontrasty božských pianissim, jako i majestátnými katedrálními plochami fortissimo – a alespoň ze čtrnácté řady bych si byl přál, aby celková zvuková úroveň orchestru byla povětšinou o stupeň nižší.“

Se dvěma čerstvými zážitky z pražského kulturního dění se na sociálních sítích a zároveň na portálu KlasikaPlus.cz dělí se čtenáři publicista a skladatel Alexander Goldscheider, žijící čtyři desetiletí v Británii, ale pravidelně se vracející do původní vlasti. Vyznává se současně z toho, jak se vyvíjelo jeho chápání smyslu psaní o hudbě – kritického v mládí, přejného a sympatizujícího v pozdějším věku.

„Došlo mi, že nejlepší způsob, jak pochopit Janáčka, je začít ho hrát.“

„Jestli si hodně lidí myslí, že druhé housle mají vždycky lehčí part než ty první, tak se nepěkně pletou.“

„V té chvíli mi taktovka připadala jako kouzelná hůlka Harryho Pottera, která svou magií působila jen čirou radost ze hry a z úchvatného souzvuku flétny a smyčců…“

Víte, jaké hudební akce jsou nejlepší? Takové, ke kterým se musíte neustále vracet, a ze kterých cítíte příjemné rozechvění ještě hodně dlouho po jejich skončení. Letošní Novoměstské Slunohraní (jubilejní desáté, které proběhlo od 3. do 8. července 2022) takové každopádně bylo.

„Nebyl to Martinů sám, ale duch jeho tvorby byl v zachován.“

„Nádherný opus, který nebyl poplatný Otvírání studánek jako neoddiskutovatelnému vzoru, ale přesto v tom nejlepším slova smyslu hovořil jejich jazykem.“

„Kantáta Mikeš z hor přítomné vrátila na začátek, k touze, aby špatné odešlo a zůstalo to dobré, stálé…“

Komorní sbor Martinů Voices na Smetanově Litomyšli uvedl v premiéře komorní kantátu Pochovávání světla skladatele Jiřího Gemrota. Vznikla na libreto Vojtěcha Stříteského, který vyšel z odkazu básníka Miloslava Bureše, spoluautora Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Ke koncertu se vrací pravidelný návštěvník festivalových programů Jaromír Kašpar.

„Hudba se nedá exaktně změřit a mnohem zajímavější na ní je hledat nové možnosti, tvary, artikulace, barvy a vůně, než jen a pouze poměřovat všechno dvourozměrným metrem.“

„Nedokázal bych stát na pódiu a vytvářet hudbu podle partitury jednoho a přitom milovat druhého.“

„Martinů si vytvořil vlastní nezaměnitelný jazyk, ve kterém se snoubí velmi osobité harmonické cítění s rytmizovanou melodikou, kterou je lehčí poslouchat než hrát.“

Letos v červnu se dostalo studentce poličského gymnázia Miriam Kašparové jedinečné příležitosti zúčastnit se mistrovského kurzu uznávaného českého houslisty Ivana Ženatého. Konal se v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka ve skladatelových rodných Hukvaldech. Svědectví o výuce spojuje čtenářka s odpověďmi Ivana Ženatého na její otázky.

„Vyzbrojený poznatkami a pevnými postojmi, Michal Potemra zanechal za sebou obdivuhodné dielo bibliografa s dôrazom na regionálnu bibliografiu na Slovensku.“

„Mária Potemrová odovzdávala svojim študentom nielen vedomosti, ale aj zapaľovala lásku k viacvrstvovej činnosti v hudobnej pedagogike, kultúre i profesionálnom hudobnom umení. Sprostredkovávala im dotyky hudby a inšpirovala múzou.“

„Svojich študentov doviedla na viaceré významné hudobné festivaly do Bratislavy, Budapešti, Viedne, Prahy, Brna či Varšavy. Naučila ich samozrejmej návšteve koncertov či operných predstavení a ich analytickému vnímaniu.“

Nedávna vedecká konferencia v Štátnej vedeckej knižnici v Košiciach – pri príležitosti storočnice narodenia manželov Potemrovcov, historika a bibliografa Michala Potemry a muzikoložky a hudební pedagožky Márie Potemrové – potvrdila pozoruhodnú skutočnosť: ako záujem o vedu, hudbu a históriu môže spojiť životné cesty dvoch ľudí a zároveň osloviť mnohých v ich okolí.

„Rázem se náměstí naplnilo, nadšení, někteří zprvu trochu udivení posluchači nešetřili potleskem!“

„Hodinu před tím se uskutečnil v Besedním domě komorní koncert a i toto prostředí bylo ozvláštněné.“

„A tak se koncert k pětasedmdesátému výročí založení JAMU v Brně vydařil ke spokojenosti všech.“

Ve středu večer se Brno rozeznělo hudbou, která se linula z Komenského náměstí, kde sídlí Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Open-air orchestrální koncert k pětasedmdesátému výročí založení brněnské akademie potěšil jak posluchače, kteří za ním přišli plánovitě, tak náhodné kolemjdoucí…