„Taneční ´komentář´ byl nejen pohybovým ztvárněním hudby, ale i jejím doplněním, objasněním, nástavbou a zhutněním.“

„Varhany v Jezuitském kostele sice nedisponují úplnou francouzskou symfonickou specifikací, ale Marek Štrbák se dokázal k tomuto zvukovému ideálu přiblížit co nejvěrněji.“

„Hudba otřásla i pohladila hlubiny duše posluchačů a intenzivně je provedla dramatickými událostmi Kristova utrpení.“

V brněnském Jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie se konal 24. března nevšední varhanní koncert. V interpretaci známého slovenského varhaníka Marka Štrbáka zaznělo monumentální dílo Le Chemin de la Croix (Křížová cesta) od významného francouzského varhaníka, skladatele a improvizátora Marcela Duprého. Doplnila je choreografie Zuzany Hubinské.

Jedna z nejrozsáhlejších varhanních kompozicí vůbec vznikla na popud belgické herečky a profesorky na bruselské konzervatoři Madeleine Renaud-Thévenet. Její původní ideou bylo přednést stejnojmennou báseň od francouzského básníka Paula Claudela, přičemž každé zastavení mělo být hudebně „komentováno“ Duprého improvizací. Úspěch představení těchto dvou umělců vedl Duprého k zachycení svých improvizací ve formě jedinečného cyklu se čtrnácti částmi.

Známé varhanní dílo se obvykle uvádí ve spojení s recitací Claudelových veršů. Večerní koncert byl však obohacen o úchvatné pohybové divadlo v choreografii slovenské tanečnice a pedagožky Zuzany Hubinské. Vzhledem k mimořádné hloubce, expresivnosti a dramatičnosti Duprého hudby bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem – a zda vůbec – lze tuto kompozici pohybově ztvárnit. Můžeme s určitostí tvrdit, že choreografka se s touto zajisté komplikovanou výzvou vypořádala velmi citlivě, profesionálně a originálně. Pohybový „komentář“ jejího ansámblu byl nejen pohybovým ztvárněním hudby, ale i jejím doplněním, objasněním, nástavbou a zhutněním. Díky ní vzniklo pravděpodobně první scénické ztvárnění Duprého díla vůbec. Pokud si posluchač nebyl jist momentálním obsahem hudby, mohl se spolehnout, že ho uvidí a procítí v pohybu herců.

Vynikající varhany v Jezuitském kostele sice nedisponují úplnou francouzskou symfonickou specifikací, ale Marek Štrbák se vhodným výběrem a kombinacemi rejstříků dokázal k tomuto zvukovému ideálu přiblížit co nejvěrněji. V umělcově impozantní interpretaci, jak po technické, tak i výrazové stránce, bylo doslova slyšet řev rozzuřeného davu pod Pilátovým palácem, tíhu Kříže na Kristových ramenou, žal jeho Matky a doprovázejících žen, údery kladiv při přibíjení Kristova těla na kříž, ale i závěrečná tichá meditace o naději na spásu. Interpretova hudba otřásla i pohladila hlubiny duše posluchačů a intenzivně je provedla dramatickými událostmi Kristova utrpení.

Vyzvednout musíme i nádherný a procítěný přednes Claudelových veršů v podání Terezie Holubové.

Slovenští umělci ve spolupráci s brněnskou recitátorkou předvedli vskutku nezapomenutelné představení, které v nás bude rezonovat ještě velmi dlouho. Bravo!

Katrin Sáčková

Foto: archiv autorky