Od státní podpory po umělou inteligenci. Výroční setkání Asociace sborů a orchestrů otevřelo aktuální témata
Tři desetiletí společné činnosti i aktuální výzvy českého hudebního prostředí připomnělo výroční setkání Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky. Pražský program na začátku listopadu spojil mezinárodní konferenci Fenomén orchestr s jednáním zástupců čtrnácti členských uměleckých těles. Vedle společenského významu orchestrální a sborové hudby se pozornost soustředila především na financování kulturních institucí, proměny médií, nové technologie a budování koncertních sálů.

Výročí třiceti let od svého založení si Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky (ASOPS ČR) připomněla třídenním setkáním, které se v Praze uskutečnilo od 1. do 3. listopadu. Jeho hlavním bodem byla konference Fenomén orchestr ve Studiu S1 Českého rozhlasu, pořádaná ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Pražským filharmonickým sborem. Následně se zástupci členských institucí sešli v Nové budově Národního muzea na valné hromadě asociace.
„Třicet let existence ASOPS je především příležitostí ohlédnout se za cestou, kterou české orchestry a pěvecké sbory společně ušly, ale také pojmenovat výzvy, před nimiž dnes stojí. Naším cílem není pouze hájit zájmy jednotlivých institucí, ale především posilovat postavení orchestrální a sborové hudby jako důležité součásti kulturního života České
republiky. Právě otevřený dialog mezi kulturními institucemi, státem, samosprávami a soukromým sektorem považuji za nezbytný předpoklad jejich dalšího rozvoje,“ uvedla Lenka Kavalová, předsedkyně ASOPS ČR a ředitelka Plzeňské filharmonie.

Konference nabídla prostor k diskusi o postavení orchestrů a pěveckých sborů v současné společnosti a jejich významu pro kulturní život i reprezentaci České republiky v zahraničí. Účastníci se zabývali také úlohou hudebních institucí ve vzdělávání, kultivaci společnosti a podpoře lidského zdraví. Další tematické bloky se věnovaly vztahu orchestrů a médií v digitálním prostředí, možnostem využití umělé inteligence a moderních technologií či modelům financování kultury za účasti veřejného a soukromého sektoru.
Mezi zahraničními hosty vystoupili Gerfried Stocker, umělecký ředitel Ars Electronica Center v rakouském Linci, a Mark Pemberton, bývalý výkonný ředitel Asociace britských orchestrů. Akademickou perspektivu přinesl Wolfgang Mastnak z Vysoké školy hudby a divadla v Mnichově, českou kulturní správu zastupoval vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček. Výraznou pozornost účastníci věnovali také koncertní infrastruktuře a výstavbě nových sálů. Debata se zaměřila na to, jak kvalitní prostory pro živou hudbu ovlivňují umělecké možnosti orchestrů, kulturní nabídku měst i rozvoj jednotlivých regionů. Téma tak přesáhlo samotné provozní podmínky hudebních institucí a otevřelo otázku dlouhodobého plánování kulturní infrastruktury v tuzemsku.

Pracovní jednání valné hromady se soustředilo mimo jiné na připravovaný rozpočet Ministerstva kultury na rok 2027. Zásadním bodem byla navrhovaná podoba Programu státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů, jehož objem má podle předloženého návrhu oproti letošnímu roku klesnout o pět desítek milionů korun. K této otázce se zástupci čtrnácti uměleckých těles vyjadřovali také při jednání s představiteli ministerstva, mezi nimiž byli Milan Němeček a ředitelka odboru umění, knihoven a kreativních odvětví Zuzana Zahradníčková. Setkání se zúčastnili rovněž zástupci profesních organizací, prezident Unie orchestrálních hudebníků Jiří Dokoupil a výkonný ředitel Asociace profesionálních divadel Zdeněk Pánek.
Součástí programu byla také prezentace připravovaného výzkumu Hudební fakulty JAMU s pracovním názvem Veřejně financované orchestry ve střední Evropě: institucionální modely, organizace, financování a perspektivy. Lucie Pešl Šilerová a Pavel Šindelář představili projekt, jehož cílem je zmapovat a porovnat institucionální a ekonomické podmínky fungování orchestrů v širším středoevropském kontextu. Výzkum má přispět k lepšímu porozumění rozdílům mezi jednotlivými modely veřejně financovaných hudebních institucí
foto: ASOPS / Petr Chodura
Příspěvky redakce
- Magdalena Kožená vyráží na evropské turné jako Händelova Agrippina
- Vyšehradský Koncert pro hrdiny s premiérou Pocty Miladě Horákové
- NeoKlasik orchestr představí Mozartovy melodramy z nedokončené opery Zaide
- Lidová hudba v mezioborových souvislostech. Brno hostí muzikologické kolokvium
- Pražský komorní orchestr uvede Mendelssohnův raný houslový koncert
Více z této rubriky
- Herbert Blomstedt (1927–2026)
- Ministerskou cenu za přínos hudbě získala Vlasta Reittererová. Předávání provázely protesty
- Nedbalovu violovou soutěž ovládl Antoine Thévoz ze Švýcarska
- Adam Suk a Michał Wałeczek vítězi Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena v Opavě
- O vítězství v Nedbalově violové soutěži se utkají violisté z Číny, Japonska a Švýcarska
- Firkušného festival nabídne český debut Bruce Liua. Nahradí indisponovaného Sternatha
- Stephen Kovacevich (1940–2026)
- Adam Plachetka držitelem Medaile Za zásluhy
- Studenti vysokých škol vyhlásili stávkovou pohotovost, protestují také herci pražského Národního divadla
- Pamela Howard (1939–2026)