KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Od státní podpory po umělou inteligenci. Výroční setkání Asociace sborů a orchestrů otevřelo aktuální témata english

Tři desetiletí společné činnosti i aktuální výzvy českého hudebního prostředí připomnělo výroční setkání Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky. Pražský program na začátku listopadu spojil mezinárodní konferenci Fenomén orchestr s jednáním zástupců čtrnácti členských uměleckých těles. Vedle společenského významu orchestrální a sborové hudby se pozornost soustředila především na financování kulturních institucí, proměny médií, nové technologie a budování koncertních sálů.

Výročí třiceti let od svého založení si Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky (ASOPS ČR) připomněla třídenním setkáním, které se v Praze uskutečnilo od 1. do 3. listopadu. Jeho hlavním bodem byla konference Fenomén orchestr ve Studiu S1 Českého rozhlasu, pořádaná ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Pražským filharmonickým sborem. Následně se zástupci členských institucí sešli v Nové budově Národního muzea na valné hromadě asociace.

„Třicet let existence ASOPS je především příležitostí ohlédnout se za cestou, kterou české orchestry a pěvecké sbory společně ušly, ale také pojmenovat výzvy, před nimiž dnes stojí. Naším cílem není pouze hájit zájmy jednotlivých institucí, ale především posilovat postavení orchestrální a sborové hudby jako důležité součásti kulturního života České
republiky. Právě otevřený dialog mezi kulturními institucemi, státem, samosprávami a soukromým sektorem považuji za nezbytný předpoklad jejich dalšího rozvoje,“
uvedla Lenka Kavalová, předsedkyně ASOPS ČR a ředitelka Plzeňské filharmonie.

Lenka Kavalová

Konference nabídla prostor k diskusi o postavení orchestrů a pěveckých sborů v současné společnosti a jejich významu pro kulturní život i reprezentaci České republiky v zahraničí. Účastníci se zabývali také úlohou hudebních institucí ve vzdělávání, kultivaci společnosti a podpoře lidského zdraví. Další tematické bloky se věnovaly vztahu orchestrů a médií v digitálním prostředí, možnostem využití umělé inteligence a moderních technologií či modelům financování kultury za účasti veřejného a soukromého sektoru.

Mezi zahraničními hosty vystoupili Gerfried Stocker, umělecký ředitel Ars Electronica Center v rakouském Linci, a Mark Pemberton, bývalý výkonný ředitel Asociace britských orchestrů. Akademickou perspektivu přinesl Wolfgang Mastnak z Vysoké školy hudby a divadla v Mnichově, českou kulturní správu zastupoval vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček. Výraznou pozornost účastníci věnovali také koncertní infrastruktuře a výstavbě nových sálů. Debata se zaměřila na to, jak kvalitní prostory pro živou hudbu ovlivňují umělecké možnosti orchestrů, kulturní nabídku měst i rozvoj jednotlivých regionů. Téma tak přesáhlo samotné provozní podmínky hudebních institucí a otevřelo otázku dlouhodobého plánování kulturní infrastruktury v tuzemsku.

Pracovní jednání valné hromady se soustředilo mimo jiné na připravovaný rozpočet Ministerstva kultury na rok 2027. Zásadním bodem byla navrhovaná podoba Programu státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů, jehož objem má podle předloženého návrhu oproti letošnímu roku klesnout o pět desítek milionů korun. K této otázce se zástupci čtrnácti uměleckých těles vyjadřovali také při jednání s představiteli ministerstva, mezi nimiž byli Milan Němeček a ředitelka odboru umění, knihoven a kreativních odvětví Zuzana Zahradníčková. Setkání se zúčastnili rovněž zástupci profesních organizací, prezident Unie orchestrálních hudebníků Jiří Dokoupil a výkonný ředitel Asociace profesionálních divadel Zdeněk Pánek.

Součástí programu byla také prezentace připravovaného výzkumu Hudební fakulty JAMU s pracovním názvem Veřejně financované orchestry ve střední Evropě: institucionální modely, organizace, financování a perspektivy. Lucie Pešl Šilerová a Pavel Šindelář představili projekt, jehož cílem je zmapovat a porovnat institucionální a ekonomické podmínky fungování orchestrů v širším středoevropském kontextu. Výzkum má přispět k lepšímu porozumění rozdílům mezi jednotlivými modely veřejně financovaných hudebních institucí

foto: ASOPS / Petr Chodura

KlasikaPlus.cz

Redakční články v rubrikách AktuálněPlus a VýhledPlus



Příspěvky redakce



Více z této rubriky