Ústav muzikologie Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity pořádá od 9. do 11. listopadu jubilejní šedesáté Mezinárodní muzikologické kolokvium. Letošní ročník se zaměří na proměny pojetí lidové hudby v odborném diskurzu, její vztahy k dalším uměleckým a společenským oblastem i na rozmanité metodologické přístupy k jejímu výzkumu.

Tématem letošního setkání s názvem Folk Music in Interdisciplinary Contexts (Lidová hudba v mezioborových souvislostech) je proměňující se postavení lidové hudby v historickém, společenském a kulturním kontextu. Zájem o lidovou kulturu se původně soustředil především na dokumentaci folkloru, postupně se však rozšířil také na jeho umělecké zpracování, mimo jiné v souvislosti s národními hnutími devatenáctého století. S rozvojem rozhlasového vysílání a dalších médií se lidová hudba začala šířit mimo své původní prostředí a ve druhé polovině dvacátého století se stále častěji stala předmětem nadregionálního a srovnávacího výzkumu. Současné muzikologické přístupy zohledňují také vliv globalizace, politizace, mediálního prostředí a hudebního průmyslu.

Mezinárodní muzikologické kolokvium chce vytvořit prostor pro konfrontaci různých pohledů na tyto proměny a propojit historické, systematické, teoretické i hudebněanalytické přístupy. Mezi vybraná témata patří nové poznatky v oblasti sběru a dokumentace lidové hudby, její kompoziční zpracování, vztah k regionální politice, médiím a hudebnímu průmyslu nebo proměny folklorních tradic v důsledku společenských změn. Program zahrnuje také příspěvky z oblasti etnologie, etnomuzikologie, sociologie, antropologie, mediálních studií a dalších disciplín.

Jednání zahájí v pondělí 9. listopadu po poledni příspěvek Zdeňka Vejvody věnovaný osmdesátým narozeninám muzikologa Lubomíra Tyllnera. Jana Spáčilová se následně zaměří na mýty a skutečnosti spojené s hanáckými operami (Operae Hanaticae) a Gabriela Gacek na funkce a proměny lidových melodií v baletu Z krakowiakiem do Wrocławia z roku 1946. Odpolední část nabídne mimo jiné příspěvek Gertrud Marie Huber o postavení alpské citery v kontextu lidové hudby. Pondělní program doplní v sedmnáct hodin projekce či prezentace historických janáčkovských nahrávek vztahujících se k opeře Z mrtvého domu a v devatenáct hodin koncert v Besedním domě, jehož program zahrnuje skladby Bély Bartóka a Miloslava Ištvana.

Úterní jednání otevře Matěj Kratochvíl příspěvkem o socialisticko-kybernetickém folkloru a výzkumu lidových písní v Československu na pomezí ideologie a technologie. Sergio das Neves se bude zabývat proměnami legitimity portugalského fada po jeho zapsání na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, Misaki Goto pak odcizením, proměnami vnímání a kulturním přivlastňováním v souvislosti s japonskou lidovou hudbou minjó. Další příspěvky představí metodologickou proměnu vnímání lidové hudby v díle arménského muzikologa Komitase Vardapeta nebo pentatoniku v písňové tradici Slováků ve Vojvodině. Markéta Štefková se zaměří na humor v přístupu Bély Bartóka ke slovenské lidové hudbě, Veronika Vejvodová pak na roli německého nakladatele Simrocka při vzniku, vydávání a propagaci Dvořákova písňového cyklu V národním tónu. Úterní program uzavře společná diskuse a společenské setkání na Ústavu muzikologie.

Středeční příspěvky se zaměří mimo jiné na příběh moravské dechové hudby, ambivalentní postavení besed u cimbálu nebo úlohu hudby při rozpoznávání proměněných podob lidového tance na příkladu moravských kariček. Mezinárodní perspektivu rozšíří příspěvky o lidové, tradiční a folklorizované hudbě v Galicii a o tassa bubnování v Trinidadu a Tobagu. Závěrečná část jednání se vrátí také k českému prostředí: Judita Kučerová představí roli lidové písně v českém hudebním vzdělávání na základních školách a Ondřej Pivoda se zaměří na lidovou píseň jako východisko rozvoje kompoziční tvořivosti v přednáškách Leoše Janáčka na mistrovské třídě Pražské konzervatoře. Kolokvium bude zakončeno ve středu 11. listopadu odpoledne.

Foto: Ústav hudební vědy FF MU

Facebook X E-mail WhatsApp