Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela britská scénografka, režisérka a pedagožka Pamela Howard, nositelka Řádu britského impéria OBE a od listopadu 2025 čestná doktorka Janáčkovy akademie múzických umění. Její mezinárodní kariéra zahrnovala více než dvě stě inscenací, odbornou publikaci What is Scenography? i řadu projektů spojených s českou hudbou, zejména s tvorbou Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů.

Pamela Howard patřila k výrazným osobnostem současné scénografie a hudebního divadla. Ve své práci spojovala režii, výtvarné řešení inscenací a výtvarné umění, přičemž se věnovala jak velkým operním domům, tak méně obvyklým a opomíjeným prostorům. Její přístup stavěl na jednoduchosti výtvarného jazyka, práci s prostorem a úzkém propojení hudby, textu a vizuální složky představení.

Zásadní místo v jejím životě zaujímala česká hudba. K Leoši Janáčkovi ji přivedla už v šestnácti letech jeho Sinfonietta, kterou zaslechla v rozhlasovém vysílání v Birminghamu. O mnoho desetiletí později se k Janáčkovi vrátila jako režisérka a scénografka opery Výlety pana Broučka do Měsíce. Inscenaci připravila pro Janáčkovu operu Národního divadla Brno v roce 2010 v souvislosti s Janáčkovým mezinárodním festivalem.

Významná byla také její práce s dílem Bohuslava Martinů. V roce 2005 vytvořila řeckou premiéru opery Řecké pašije v Soluni, kde využila prostředí byzantské citadely a bývalého městského vězení. Později se věnovala také opeře Ženitba, kterou připravila pro festival Martinů Revisited v Brně v letech 2008–2009. V roce 2011 na ni navázala instalací a performativním projektem v pražském centru současného umění La Fabrika. K české hudbě se vztahovala rovněž prostřednictvím opery Šarlatán Pavla Haase, jejíž části zpracovala pro Královskou konzervatoř ve Skotsku. Další výraznou kapitolou její tvorby se stala opera Charlotte – a Tri-Coloured Play with Music, kterou od roku 2013 rozvíjela s kanadským libretistou a hercem Alonem Nashmanem a českým skladatelem Alešem Březinou. Dílo inspirované životem a tvorbou malířky Charlotte Salomonové mělo premiéru v Torontu v roce 2016 a následně se představilo na mezinárodních scénách. V roce 2019 zavítalo také do Prahy, kde bylo uvedeno na Nové scéně Národního divadla, a na festivalu Smetanova Litomyšl. Projekt ukázal schopnost Howardové propojit hudbu, výtvarné umění a divadelní vyprávění napříč kulturními prostředími.

Howard se věnovala také výzkumu a popularizaci scénografie. Její kniha What is Scenography?, poprvé vydaná na počátku tohoto století a později rozšířená v dalších vydáních, se stala významnou odbornou publikací pro scénografy, režiséry a pedagogy. Věnovala se rovněž kurátorské práci, mimo jiné výstavě o českém scénografovi Františku Zelenkovi, jehož život a tvorba byly poznamenány nacistickou okupací a holokaustem. Působila jako emeritní profesorka University of the Arts London a zastávala také mezinárodní profesuru na Royal Welsh College of Music and Drama. Její pedagogická práce zasáhla studenty v řadě zemí, včetně České republiky. Čestný doktorát JAMU, který převzala v listopadu 2025, ocenil její celoživotní přínos divadelní tvorbě a vzdělávání i její dlouhodobé vazby na české umělecké prostředí. V roce 2008 jí byl udělen Řád britského impéria OBE za zásluhy o dramatické umění.

Pamela Howard se narodila 5. ledna roku 1939 v Birminghamu ve Velké Británii a zemřela v říjnu roku 2026.

foto: archiv KlasikaPlus.cz, web Pamely Howard, JAMU

Facebook X E-mail WhatsApp