28. říjen
Svátek mají Juda a Tadeáš. Státní svátek – Den vzniku samostatného československého státu
2010 – zemřel Miroslav Langer, klavírista a pedagog (narodil se 5. května 1945). Vystudoval na pražské AMU ve třídě Josefa Páleníčka, který ho silně ovlivnil. Na hudební fakultě pak začal brzy sám učit. Koncertoval, natočil řadu nahrávek pro Český rozhlas, Českou televizi a pro francouzský rozhlas. Známá je jeho interpretace dvou Beethovenových koncertů, č. 2 B dur a č. 4 G dur, Klavírního koncertu č. 2 g moll Camilla Saint-Saënse, Klavírního koncertu č. 2 c moll Sergeje Rachmaninova a dalších. Z české hudby se pod vlivem svého učitele Páleníčka zaměřoval hlavně na díla Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka. Působil též v porotách řady hudebních soutěží a vedl mistrovské kurzy ve finském Jyväskylä, kde pak další dva roky působil jako pedagog na tamní konzervatoři.
1970 – zemřel Karel Konvalinka, dirigent, skladatel a pedagog (narodil se 21. prosince 1885). Učil na školách na Horácku, založil smyčcový orchestr Hudební sdružení učitelů, se kterým koncertoval v řadě moravských měst. Po první světové válce se stal dirigentem hudebního spolku Smetana, se kterým nastudoval i operní představení. Od roku 1932 působil v Brně jako učitel a pak ředitel národní školy. Po válce pracoval jako archivář Ústřední pedagogické knihovny. Soukromě studoval u Jaroslava Křičky a K. B. Jiráka. Jeho syn Miloš Konvalinka byl známým dirigentem.
1942 – premiéru mělo v Mnichově Capriccio, poslední opera Richarda Strausse. Má konverzační charakter. Impulsem byla Salieriho jednoaktovka Prima la Musica, Poi le Parole (Nejprve hudba, pak slova). Strausse na ni upozornil jeho tehdejší libretista Stefan Zweig. Skladatel ho pak požádal o zpracování libreta vycházejícího z několika motivů Salieriho námětu. A tak je v Capricciu část děje věnovaná debatě básníka a skladatele nad tím, zda je hudba nadřazena veršům, či naopak.
1936 – narodil se Carl Davis, bitský dirigent a skladatel amerického původu (zemřel 3. srpna 2023). Napsal hudbu pro více než stovku televizních inscenací a komponoval novou hudbu k němým filmům. V Česku se proslavil zejména dirigováním koncertů The Beatles Night a Hollywood Night na festivalu Prague Proms. S Paulem McCartneym spolupracoval na začátku 90. let na jeho Liverpoolském oratoriu.
1930 – narodila se Mirka Pokorná, klavíristka (zemřela 24. ledna 2017). Sólistka, která vystupovala v řadě evropských zemí a byla mezi prvními československými umělci koncertujícími v Japonsku. V československé premiéře v roce 1951 uvedla Prokofjevův Klavírní koncert č. 1 a suitu z baletu Romeo a Julie. Působila také jako pedagožka. Sama studovala u Viléma Kurze mladšího a na AMU do roku 1953 u Ilony Štěpánové-Kurzové.
1924 – zemřel Emanuel Chvála, hudební kritik a skladatel (narodil se 1. ledna 1851), žák Josefa Förstera a Zdeňka Fibicha. Byl funkcionářem Umělecké besedy, členem Jednoty pro zvelebování hudby v Čechách, členem České akademie věd a umění a předsedou spolku J. Dalcroze. Z podnětu Josefa Václava Sládka se začal věnovat hudební publicistice a kritice.
1922 – narodil se Gershon Kingsley (narozen jako Götz Gustav Ksinski), německo-americký skladatel (zemřel 10. prosince 2019), průkopník elektronické hudby, hráč na Moogův syntezátor. Aranžoval a dirigoval mnoho broadwayských muzikálů, komponoval hudbu pro filmy, televizní pořady a reklamy. Jeho eklektický styl se pohyboval mezi avantgardou a popem. Byl rovněž autorem rockově inspirovaných skladeb pro židovské obřady.
1915 – premiéru měla Alpská symfonie (Eine Alpensinfonie), symfonická báseň Richarda Strausse, ryzí programní hudba zobrazující hudebními prostředky výstup na alpský vrchol a návrat do údolí v rámci jediného dne. První uvedení Drážďanským dvorním orchestrem se uskutečnilo v sále Filharmonie v Berlíně pod taktovkou skladatele.
1909 – narodil se Josef Gingold, rusko-americký houslista (zemřel 11. ledna 1995), od roku 1920 v USA. V roce 1937 získal místo v Symfonickém orchestru NBC řízeném Arturem Toscaninim; byl tehdy zakládajícím členem Primrose String Quartet a působil i v NBC Trio. Později byl koncertním mistrem v Detroitském symfonickém orchestru a od roku 1947 v Clevelandského orchestru. Učil v letech 1960-1995 na Indiana University. Několik let žil v mládí v Belgii, kde studoval u Eugèna Ysaÿe.
1896 – narodil se Howard Hanson, americký skladatel, hudební teoretik a dirigent (zemřel 26. února 1981), po čtyři desetiletí ředitel Eastman School of Music na Rochesterské univerzitě ve státě New York. Založil Orchestrální koncerty amerických skladatelů a od roku 1931 každoroční Festivaly americké hudby. Představovaly zavedená díla amerických skladatelů i premiéry nových skladeb. Během tří formativních let strávených na stipendiu v Římě ho ovlivnil Ottorino Respighi. Hansonovu operu Veselá hora (1934) lze považovat za první plně americkou operu – dílo amerického skladatele a amerického libretisty na americký příběh; premiéru měla v Metropolitní opeře v New Yorku. V roce 1944 získal Pulitzerovu cenu za svou Symfonii č. 4.
1893 – premiéru měla Symfonie č. 6 h moll (Patetická), op. 74 Petra Iljiče Čajkovského. První provedení řídil v Petrohradu sám autor, devět dní před smrtí.
1888 – premiéru měla čtyřvětá symfonická suita Šeherezáda, op. 35 Nikolaje Rimského-Korsakova. Inspiraci našla ve sbírce arabských pohádek Tisíc a jedna noc. V Petrohradu nové dílo dirigoval autor.
1888 – narodil se Emil Štolc, skladatel a dirigent (zemřel 1. července 1940). Působil u vojenských hudeb, jako dirigent a později kapelník sokolské hudby v Sokole na Smíchově a od roku 1928 jako kapelník i u Národní gardy. Od roku 1912 měl v Praze na Smíchově vlastní hudební nakladatelství „Melodion“ a později vydával časopis Hudební listy. Složil přes tisíc skladeb, aranžoval a instrumentoval, mimo jiné valčíky Jarní zpěvy a Na krásném modrém Dunaji Johanna Strausse ml. Mnoho operních melodií také upravoval do „směsí“ a fantazií jak pro dechové orchestry, tak pro smyčcová obsazení. Věnoval se i pedagogické činnosti. Vydal Sborovou školu pro dechové nástroje.
1878 – narodil se Conrado del Campo, španělský houslista, dirigent, pedagog a skladatel (zemřel 17. března 1953). Studoval na madridské konzervatoři. Jeho učiteli byli José del Hierro, Jesús de Monasterio, Pedro Fontanilla a Emilio Serrano. Absolvoval také mistrovský kurz u Ruperta Chapí. V roce 1890 získal první cenu v hudební teorii a stipendium ke studiu v Berlíně. Od 14 let hrál v orchestru divadla Circus Colón, později byl houslistou v divadlech Príncipe Alfonso a Apolo a konečně zakotvil v královském divadle Teatro Real, kde působil až do roku 1926. Hrál také v komorních souborech Cuarteto Francés a Quinteto de Madrid. V roce 1899 získal cenu za symfonickou báseň Ante las Ruinas. V roce 1915 se stal profesorem skladby na konzervatoři v Madridu. Mezi jeho žáky byli třeba Cristóbal Halffter, Enrique Franco, Amadeo Roldán a Domingo Santa Cruz Wilson. Na přelomu let 1903–1904 stál u zrodu Orquesta Sinfónica de Madrid, o čtyři desítky let později byl jeho hlavním dirigentem. Napsal 17 symfonických skladeb, 12 smyčcových kvartetů, tři mše, 25 sborových skladeb, 25 písní a řadu drobnějších komorních skladeb.
1877 – zemřel Johann von Herbeck, rakouský skladatel a dirigent (narodil se 25. prosince 1831). Známý je jako ten, kdo v roce 1865 dirigoval premiéru Nedokončené symfonie Franze Schuberta, nalezené až dlouho po jeho smrti. Dirigoval také vídeňskou premiéru Wagnerových Mistrů pěvců norimberských… V letech 1859 až 1870 a 1873 až 1877 dirigoval vídeňské koncerty Gesellschaft der Musikfreunde, které se staly událostmi prvořadého významu. V roce 1866 byl jmenován hlavním dvorním kapelníkem a v letech 1871 až 1875 byl ředitelem Císařské opery.
1866 – zemřel František Pelegrin Hrdina, český skladatel působící na Slovensku (narodil se roku 1793). Byl učitelem a varhaníkem v Modre. Jeho dílo patří převážně do sféry chrámové hudby. Skladby jsou psány v klacistním stylu a vyznačují se lidovou melodikou.
1828 – debut pianistky Clary Wieck, pozdější manželky Roberta Schumanna. Jako devítiletá měla recitál v koncertní síni Gewandhaus v Lipsku.
1812 – zemřel Joseph Beer, český vojenský trubač, virtózní klarinetista a skladatel (narodil se 18. května 1744), který přišel u klarinetu s revolučním přidáním páté klapky. Umožnilo to čistěji a snadněji hrát tóny, které jsou na starších typech nástrojů těžko dostupné nebo znějí falešně. Díky vylepšení mohl přijít s novým herním stylem – s neslýchanou čistotou tónu, jemnými nuancemi a dokonalým decrescendem, čímž položil základy moderní klarinetové interpretace
1768 – zemřel Michel Blavet, francouzský flétnista a skladatel (narodil se 13. března 1700). Už od chlapeckých let byl oslavován jako nejlepší francouzský flétnista. S protekcí vévody von Levis den Posten se stal jedním z prvních flétnistů Pařížské opery. V roce 1732 byl jmenován superintendantem hraběte z Clermontu, toto místo zastával až do své smrti. Roku 1738 byl navíc jmenován členem královské kapely ve Versailles a roku 1740 vstoupil do orchestru Pařížské opery. Ústředním bodem v jeho skladatelském díle je příčná flétna.
1751 – narodil se Dmitrij Stěpanovič Bortňanskij (Dmytro Bortňanskyj), ruský skladatel ukrajinského původu (zemřel 10. října 1825). Sloužil u dvora carevny Kateřiny Veliké a v letech 1769 až 1779 pobýval v Itálii, kde úspěšně komponoval opery. Po návratu do Ruska působil jako dvorní skladatel a ředitel carské kapely v Sankt Petěrburku. Proslavil se zejména duchovní sborovou hudbou pro obřady pravoslavné církve. Zkomponoval desítky sborových koncertů, liturgických zpěvů a hymnů. Napsal také několik oper, sonát a klavírních skladeb.
1693 – narodil se Šimon Brixi, skladatel, varhaník a kantor (zemřel 2. listopadu 1735). Jeho hudba stylově vychází z vrcholně barokní benátské školy, jsou v ní však slyšitelné i podněty z odlehčeného, pozdnějšího barokního stylu neapolské školy. Ve svých dílech ale užívá i prvky lidové české hudby, včetně českých textů… Studoval v Nymburku. Se synerm tamního regenschoriho Samuela Černohorskéh, s pozdějším známým barokním skladatelem Bohuslavem Matějem Černohorským, ho pojilo celoživotní přátelství. Studia na právnické fakultě nedokončil a začal se živit hudbou. Působil v univerzitním kostele Panny Marie před Týnem, později pak jako varhaník a od roku 1727 jako regenschori v kostele svatého Martina ve zdi na Starém Městě Pražském. Od roku 1725 působil jako kantor v tamní farní škole. Z proslulého hudebnického rodu se nejvíc proslavil jeho syn František Xaver Brixi.
1612 – anglický král James I. (Jakub I.) jmenoval Johna Dowlanda dvorním loutnistou. V roce 1626 v tomto úřadu vystřídal svého zesnulého otce Robert Dowland.
————-
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1923 – Československé státní aerolinie uskutečnily svůj první let, symbolický oblet pražského letiště
1922 – při takzvaném Pochodu na Řím uchopil moc v Itálii Benito Mussolini
1918 – v Praze byla vyhlášena samostatná Československá republika
1886 – byla odhalena Socha Svobody na ostrově Liberty Island v New Yorku
1492 – Kryštof Kolumbus přistál na Kubě