Sólista, komorní hráč a koncertní mistr Pražských symfoniků Roman Patočka po dlouhé době vystoupí v Opavě. S orchestrem Janáčkovy filharmonie Ostrava se v tamním kostele sv. Václava 27. října zhostí světové premiéry prvního houslového koncertu, který napsal skladatel, ale i herec a dabér, člen pop-funkové skupiny Monkey Business Ondřej Brousek – jeho kus zazní pod taktovkou Jiřího Habarta v odvážném sousedství skladeb starých mistrů Beethovena a Vranického… KlasikaPlus.cz přináší rozhovor s interpretem zbrusu nové kompozice Romanem Patočkou, který hovoří nejen o premiérované skladbě, ale také o svém působení u orchestru FOK, svém náhledu na soudobá díla či plánech do blízkého budoucna.

Od covidového roku 2020/21 jste koncertním mistrem Pražských symfoniků (čili Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK), kteří vcelku čerstvě vstoupili do 92. sezóny. Jak byste formuloval, co jste se za posledních šest let naučil? Co vám působení u FOK dává?

Naučil jsem se kvalitně připravit v relativně krátké době občas velmi těžký repertoár. Také jsem zjistil, že nemůžete všechny členy ve skupině učinit šťastnými. Každý má mnohdy zcela jinou představu jak o hudbě, tak o smycích a je potřeba dojít ke kompromisu. Upřímně, nejvíc jsem se toho naučil během svého ročního působení v sezoně 2007/08 u Deutsche Symphonie Orchester Berlin, kde působil fantastický houslista Wei Lu jako první koncertní mistr.

Nechci po vás porovnávat styl práce aktuálního šéfdirigenta FOK Tomáše Netopila se stylem předchozího šéfdirigenta Tomáše Braunera, ale zajímalo by mě alespoň to, kde vidíte akcenty každého z dirigentů. Na co klade důraz Tomáš Brauner a na co jeho následovník? Dají se najít nějaké typické znaky práce každého z nich?

Důraz jejich práce se liší možná v nějakých detailech; řekl bych, že je znát hudební pozadí každého z dirigentů. Zatímco Tomáš Brauner hrával na hoboj, Tomáš Netopil je stále aktivní houslista, tudíž má možná větší představu o zvuku, barvách a možnostech smyčcových nástrojů a nebojí se je naplno využívat.

Už brzy hostujete u jiného českého orchestru, totiž u Janáčkovy filharmonie Ostrava. Půjde o vaši první spolupráci s tímto orchestrem?

Ne, naše historie pravděpodobně sahá do počátků milénia. Tehdy se jednalo tuším o společné turné s Jakubem Hrůšou ve Španělsku. Od té doby jsem vícekrát vystupoval s Janáčkovou filharmonií. Avšak opavské publikum mě uslyší po asi pětadvaceti letech.

Tak vzpomenete si, co jste tehdy, před čtvrtstoletím hrál?

Bohužel vůbec, ale samotného mě to zajímá… Tak jsem to dohledal v seznamech koncertů. Dříve jsem byl ještě pečlivý a vedl si přesné záznamy… Byl to recitál s klavírem, na programu byli: Bach – Sonáta E dur, kterou jsem hrál mimochodem minulý čtvrtek v řadě FOK v kostele u sv. Anežky, Dvořák Romance a Mazurek, Bartók Rapsodie č.1 a Martinů První sonáta.

Pokud jde o Ondřeje Brouska, půjde o vaši první spolupráci s ním? Jeho houslový koncert budete hrát v premiéře…

Ondřej Brousek je můj spolužák z konzervatoře, dokonce jsem s ním chodil do stejné třídy na angličtinu. Už tehdy jsem obdivoval jeho schopnosti improvizace na klavír. O mnoho let později jsem se setkal ve FOKu s jeho drobnějšími díly, a tak mám velkou radost z toho, že nyní mám tu čest premiérovat jeho první houslový koncert. A tímto mu do budoucna nasadit brouka do hlavy ohledně vzniku druhého houslového koncertu.

Mám to chápat jako vážně míněnou výzvu, nebo spíše jako drobný žertík?

Obojí, přesně, jak říkáte, jen v opačném pořadí: V první řadě jako drobný žertík a následně jako vážně míněnou výzvu. 

„Ondřeje Brouska znají mnozí jako herce, dabéra a člena funkové kapely Monkey Business. Je však i plodným skladatelem muzikálů a filmové i klasické hudby. Jeho Houslový koncert, vzniklý pro českého houslistu Romana Patočku a Janáčkovu filharmonii Ostrava, pokračuje v tradici Beethovena, Stravinského, Ravela, Bernsteina i Sondheima či Johna Williamse.“ Tak zní oficiální text na stránkách Janáčkovy filharmonie. Osobně se mi myšlenkově poněkud složitě přebírá sdělení, že koncert „pokračuje v tradici Beethovena i Johna Williamse“. Jak mám chápat tak pestrobarevný inspirační záběr díla?

Nejsem muzikolog. Beethovenův odkaz spatřuji hlavně ve formální stavbě díla. Různorodé vlivy v Ondřejově koncertu vnímám a nabídne barevnou paletu úžasných harmonií, které zanechají v posluchačích velký dojem. Jako u téměř každé kompozice, jeden každý posluchač si tam najde svoje vlivy, podobnosti a inspirace. Já sám se snažím už jen najít vhodné charaktery a vtisknout je do hudby. U nových děl je to o to zajímavější, že si skladbu nelze poslechnout již nahranou a inspirovat se podáním jiných interpretů.

Můžete tedy říct, že se soudobou hudbou máte v obecnosti dobrý vztah?

Dneska je bohužel pojem „soudobá hudba“ tak široký, že se na to nedá snadno odpovědět. Shrnul bych to takto: Ve chvíli, kdy už hodnou chvíli neslyším nějakou melodii a harmonie tahá za uši, tak můj kladný vztah končí. Přiznám se, že jsem si jednou u extravagantní kompozice řekl schválně o vysoký honorář jen proto, abych ji nemusel hrát.

Houslový koncert vznikl pro vás. Konzultoval s vámi Ondřej Brousek své kompoziční myšlenky? Podílel jste se do nějaké míry na vzniku díla?

Kompoziční myšlenky se mnou Ondřej nekonzultoval. Potkali jsme se vždy, když dopsal větu. Řešili jsme spíš technické věci. Co se dobře hraje, jestli se dají některé dvojhmaty pochytat v daném tempu a tak dále. Vzácně jsem mu navrhl jiné postupy, které mi přišly technicky logičtější. Takže pár drobných úprav jsme udělali, ale nebylo jich mnoho. Vybavuji si, že jsem mu doporučil, aby ve třetí větě zazněla někde reminiscence tématu z první věty, aby se tak pomyslný kruh koncertního díla propojil v jeden celek. A to mi také splnil.

Tak to zní, jako docela podstatný vklad kompozici samé… Jinak, z dálky vypadá kombinace Beethovena, Brouska a Vranického hodně divoce. Tato bude aplikována 27. října v opavském kostele sv. Václava. Vím, že to není otázka, na kterou byste měl odpovídat vy, ale přebíráte si nějak po svém logiku této dramaturgické sestavy?

Vzhledem k tomu, že se plně koncentruji na nacvičení díla, tak jsem se ani nedíval, které další skladby zazní na programu. Věřím, že pořadatel koncertu věnoval dostatečné úsilí a péči výběru skladeb na tento večer tak, aby si posluchači přišli na své a prožili krásný večer obklopeni jak tradiční, tak i moderní hudbou.

Kromě zmiňovaných aktivit jste také členem klavírního Eben tria a smyčcového Talichova kvarteta. Tedy pozorujeme sólové, komorní i orchestrální projekty, jichž jste součástí. Chcete říct, která z poloh je vám nejbližší?

Užívám si veškerou diverzitu, které jednotlivé polohy nabízí, ale nejraději asi stále hraju sólově s orchestrem. Velmi mě baví zvuk, barvy a inspirace, kterou orchestrální doprovod přináší. Rád také cvičím skladby tak, aby vyzněly do nejmenších detailů, což věřím, že při sólovém hraní nejvíce vynikne a posluchači to také nejvíce ocení.

Tradiční otázka na závěr: Co dalšího vás v nejbližší době čeká?

Záhy po premiéře Brouskova houslového koncertu vyrážíme s kvartetem na turné po Japonsku. Mezi dalšími koncerty s FOK jako koncertní mistr opráším Čajkovského houslový koncert, který provedu jednak společně s Jihočeskou filharmonií v Českých Budějovicích a také s FOK na novoročním koncertě.

Foto: Petr Dyrc, archiv Romana Patočky

Facebook X E-mail WhatsApp