PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Pražští symfonikové pod taktovkou Andreje Borejka nabídli ve dnech 21. a 22. října večery plné kontrastů, virtuozity i hlubokého zamyšlení. Beethovenův První klavírní koncert svěřili mladičké klavíristce Alexandře Dovgan. Skutečné těžiště programu však spočívalo v Patnácté symfonii Dmitrije Šostakoviče, díle, které dodnes fascinuje svou mnohoznačností i odzbrojující upřímností. Smetanova síň Obecního domu tak přihlížela výkonům, v nichž se technická brilance přirozeně snoubila s hudební zralostí.

Sólista, komorní hráč a koncertní mistr Pražských symfoniků Roman Patočka po dlouhé době vystoupí v Opavě. S orchestrem Janáčkovy filharmonie Ostrava se v tamním kostele sv. Václava 27. října zhostí světové premiéry prvního houslového koncertu, který napsal skladatel, ale i herec a dabér, člen pop-funkové skupiny Monkey Business Ondřej Brousek – jeho kus zazní pod taktovkou Jiřího Habarta v odvážném sousedství skladeb starých mistrů Beethovena a Vranického… KlasikaPlus.cz přináší rozhovor s interpretem zbrusu nové kompozice Romanem Patočkou, který hovoří nejen o premiérované skladbě, ale také o svém působení u orchestru FOK, svém náhledu na soudobá díla či plánech do blízkého budoucna.

Pozoruhodnou dramaturgii skýtal klavírní recitál francouzského umělce Bertranda Chamayoua v sobotu 17. října podaný na pódiu pražského Rudolfina. Svůj program postavil na méně hraných skladbách populárního cyklu Písně beze slov německého skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, které doplnil o klavírní kusy, v nichž našel určitou spřízněnost. Zazněla tak tvorba 19. století (Schubert, Schumann, Fauré), což se zvukově i stylově k Písním beze slov hodilo, avšak zbylý program založený na klavírní tvorbě George Crumba, György Kurtága nebo skupiny Beatles žádné hlubší propojení s vynálezem Mendelssohna nepřinesl, a skladatelský svět těchto umělců zapůsobil poněkud cize. Umělecký zážitek tak přinesla pouze znamenitá hra klavíristy.

Ve středu 7. října začala 92. sezóna Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK neokázalým programem, kterému však nechybělo nic podstatného; Beethovenův Houslový koncert a Brahmsovu Druhou symfonii navíc přenášela Česká televize. Nikdo neponechal nic náhodě – sólistka Alena Baeva byla interpretačně přesvědčivá a šéfdirigent Tomáš Netopil orchestr dovedl k opravdu krásnému zvuku.

Česká televize uspořádala u příležitosti závěru Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha dne 26. září ve Smetanově síni Obecního domu koncert nazvaný Operní gala Zlaté Prahy. Byl to krásný večer naplněný výsostným pěveckým uměním a hudebním mistrovstvím.

Programová řada Opera in Concert mezinárodního festivalu Dvořákova Praha představila na letošním 19. ročníku operu Jakobín, kdy nepřítomnou scénickou složku se interpretům mezinárodního renomé podařilo kompenzovat skvělými pěveckými výkony a autentickým uměleckým výrazem. Pod taktovkou Tomáše Netopila se kromě sólistů představil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Kozubík) a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu (sbormistryně Věra Hrdinková). Jednoznačně úspěšná akce se v Dvořákově síni Rudolfina konala 19. září.

Není neobvyklé, že symfonické orchestry pořádají koncerty pod širým nebem s cílem přátelského setkání se svými posluchači – jednu z takových hudebních událostí připravil ve dnech 26. a 27. srpna Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK vedený dirigentem Janem Kučerou. Z jeho tradičně sestaveného programu vyčníval především výběr z Musorgského suity Obrázky z výstavy ve zřídka hrané úpravě Václava Smetáčka; právě 120. výročí od narození tohoto „domácího“ dirigenta FOK si v následující sezoně orchestr připomíná. Kromě Smetáčkovy úpravy „Kartinek“ byl na program zařazen i jeho slavnostní pochod Vivat Olympia, který se společně s povídkou Bohumila Hrabala s názvem Prokopnutý buben postaral o dramaturgické ozvláštnění koncertu.

Program závěrečného koncertu 35. ročníku Festivalu Krumlov, který se uskutečnil v sobotu 8. srpna již tradičně v českokrumlovské pivovarské zahradě, byl věnován dvěma velikánům italské opery. Árie, duety, intermezza a předehry z děl Pucciniho a Verdiho si početné publikum vyslechlo v podání australsko-americké sopranistky Danielle de Niese, mezzosopranistky Ester Pavlů a tenoristy Pavla Černocha. Pod taktovkou Tomáše Netopila se rozezněl jeden z našich předních orchestrů – Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

Koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK na letošní Smetanově Litomyšli se rozkročil od Beethovena k Martinů, od přírody ke středověkému miráklu. Dvěma partiturami dal pod taktovkou Tomáše Netopila okusit něco ze světa dvou hudebních protikladů: poeticky romantizujícího klasicismu a neobarokního neromantického modernismu. Pastorální symfonii po přestávce vystřídal operní objev – původní verze Mariken z Nimègue, jedné ze čtyř částí Her o Marii.

Dirigent Tomáš Netopil končí svou první sezónu jako šéfdirigent Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Součástí jejího posledního programu v Obecním domě bude evropská premiéra donedávna neznámé, francouzské verze jednoaktovky Bohuslava Martinů Mariken z Nimégue. S tímto dílem pak orchestr i šéfdirigent zamíří na festival Smetanova Litomyšl, kde se Netopil posléze ještě připojí k souboru Silentium!. S jeho členy provede hudbu autorů z kroměřížského archivu. O objevování Martinů i barokní hudby, jakož i o postavení a přednostech FOK a plánech s ním promluvil v následujícím rozhovoru.

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka zahájil v Divadle Antonína Dvořáka slavnostním koncertem v pondělí 1. června. V interpretaci Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK pod taktovkou Tomáše Netopila zazněla Slavnostní předehra Dmitrije Šostakoviče, ikonická Sinfonietta Leoše Janáčka a sólový part v rovněž interpretovaném Šostakovičově Prvním violoncellovém koncertu přednesl Pablo Ferrández. Závěrečné ovace svědčily o úspěšném koncertě…

Faustovo prokletí je podobně jako Fantastická symfonie trestí hudebního romantismu, extravagantním výsledkem tvůrčí výjimečnosti Hectora Berlioze. Rozsáhlé dílo žánrově označil jako dramatickou legendu, ale klidně by se dalo hovořit o koncertní opeře. Na festivalu Pražské jaro zazněla exaltovaná skladba o Faustovi, Mefistovi a Markétce v pondělí právě takto – lyricky i hrůzostrašně, rouhačsky, epicky, barvitě. Dirigent Tomáš Netopil do ní s velkým aparátem účinkujících dal vše, co lze.

Průběh letošního ročníku klavírní soutěže Pražského jara budil pozornost od samého prvopočátku. Z 231 přihlášených pianistů jich bylo do prvního kola vybráno 42, přičemž poklidnou hladinu tuzemských klavírních vod značně rozčeřila skutečnost, že 40 (!) účastníků pocházelo z Asie – 25 z Korejské republiky, 11 z Číny, 3 z Japonska a jedna soutěžící přijela ze Singapuru. „Evropské barvy“ reprezentovali Eliška Tkadlčíková z pražské HAMU a německý pianista Julian Gast…

Poté co vystudoval hru na hoboj a dirigování na Pražské konzervatoři se Tomáš Brauner rozhodl absolvovat dirigování i na pražské HAMU a na vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst. Dnes patří mezi nejvýraznější dirigentské tváře naší koncertní i operní scény. Jako bývalý šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů se 30. dubna podílí na slavnostní koncertu u příležitosti osmdesátých narozenin tohoto orchestru. Ve svém nabitém programu si našel čas i na rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.