PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jako ukázka z právě křtěného CD zazněla v první polovině koncertu Rachmaninovova Rapsodie na Paganiniho téma a potvrdila, že spojení Vondráček, Brauner a FOK je mimořádně šťastné.“ 

„Lukáš Vondráček předvedl u klavíru fenomenální výkon.“

„Při závěrečné děkovačce si pak Zuzana Rzounková mohla užít skutečně bouřlivý a obdivný aplaus.“

Ve středu a ve čtvrtek 29. a 30. března zazněl v Obecním domě koncert k poctě jednoho z největších hudebních velikánů Sergeje Rachmaninova. Takřka na den přesně vyšlo 80. výročí skladatelova úmrtí, proto bylo víc než příznačné využít tyto koncerty jako příležitost pro křest kompletních Rachmaninovových děl pro klavír a orchestr, která během covidové pandemie natočil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK s dirigentem Tomášem Braunerem a sólistou světového renomé Lukášem Vondráčkem. Namísto avizovaného čtvrtého koncertu nakonec zazněla Rapsodie na Paganiniho téma op. 43, tedy jedna z Rachmaninovových nejpopulárnějších a nejhranějších skladeb. Ve druhé polovině pak posluchači mohli vyslechnout monumentální 5. symfonii Gustava Mahlera, která skvěle završila slavnostní večer.

„Kromě neomezené klavírní techniky a obratnosti v harmonické složce mi asi nejvíc imponuje svou velkorysostí, jejímž důsledkem se poměrně spolehlivě drží stranou od kýče.“

„Posluchačsky se mi obtížně přijímal pianistův úsečný způsob vytváření tónu.“

„Tehdy jsem si uvědomil, že sólový recitál je obtížná disciplína, která klade energetické nároky i na ty nejtalentovanější.“

K příležitosti 150. výročí narození skladatele Sergeje Rachmaninova v pražském Rudolfinu v sobotu 25. března 2023 vystoupil v cyklu FOK ruský klavírista Nikolaj Luganskij. V díle tohoto skladatele bývá považován za autoritu a nepochybně to tak vnímá i české publikum. Rudolfinum bylo až na pár míst vyprodané.

„Vstup klavíru se tak po krátkém zopakování úvodního tématu ihned přelévá do melancholického tématu vedlejšího, kde se ukazuje Chopinova hlavní parketa, tedy nádherné vedení melodické linky, v níž dokonale využívá zvuk a témbr klavíru.“

„Klavírista Jan Lisiecki má ve svých 27 letech renomé mimořádného klavíristy mladé generace. Už v patnácti letech podepsal exkluzivní smlouvu s Deutsche Grammophon, v osmnácti se stal nejmladším držitelem ceny Grammophone’s Young Artist Award, kterou získal současně s cenou Leonarda Bernsteina.“

„Ve druhé polovině zahrál Symfonický orchestr FOK Brahmsovu překrásnou druhou symfonii.“

Letošní koncertní sezóna Symfonického orchestru FOK je věnována Evropě a jejím jednotlivým národům, některé koncerty dokonce konkrétním hlavním městům. Středeční koncert, tedy především jeho první polovina, patřil polské metropoli, Varšavě. Ve Smetanově síni Obecního domu se po úvodní Malé suitě Witolda Lutoslawského rozezněl slavný Chopinův koncert e moll v podání polského klavíristy světového formátu Jana Lisieckého. Orchestr řídil rovněž polský dirigent Krysztof Urbański, mimo jiné vítěz Mezinárodní soutěže Pražské Jaro v roce 2007. Druhou polovinu koncertu pak obsáhla Brahmsova Symfonie č. 2.

„Pojetí Marka Kozáka respektuje interpretační tradici, hudební zápis a zdržuje se jakýchkoli interpretačních zvláštností.“

„Markovo provedení mi přiblížilo Prokofjevovu hudbu v naprosto jiném světle, než v jakém jsem ji doposud vnímala.“

„Marek Kozák zůstal do poslední noty závěrečného přídavku zcela soustředěný a pokud cítil nějakou únavu, nedal ji na svém hraní vůbec znát.“

Mladý klavírista Marek Kozák vystoupil v rámci programu komorních koncertů Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Na koncertě z cyklu Světová klavírní tvorba přednesl skladby Bacha, Chopina, Čajkovského a Prokofjeva. Za nedlouhou dobu, kdy se pohybuje v hudebním světě, stihl přitom nasbírat mnoho úspěchů na světových soutěžích. A nejen tam…

„Živelný a energický byl vstup do fugy, která vygradovala do skutečně silných a monumentálních momentů, které si dirigent schoval na konec.“

„Felix Klieser se narodil bez rukou, přesto již od 5 let hraje na lesní roh a svou fenomenální virtuozitou již dobyl nejeden světový sál.“

„Nad symfonií pak jako by se vznášel jeden velký vyzpívaný oblouk či obal, který skladbu spojoval ve velký, procítěný celek.“

FOK se svým šéfdirigentem Tomášem Braunerem připravil pro diváky velmi kvalitní, ovšem nepříliš často hraný program. Dvořákovy Symfonické variace večer zahájily, následně zazněl Straussův první Koncert pro lesní roh, celý večer pak zakončila Dvořákova Symfonie č. 7. Plný, opojný zvuk velkých romantiků příjemně prostupoval sálem po celý koncert.

„Soprán Martiny Jankové, jasný, světlý a výrazově moderní, pozdvihl lidovou píseň jejího rodného kraje do skvělé koncertní verze.“

„Svou dráždivou chvějivostí hlasu, přirozeně cítěnými akcenty a přesvědčivými tempy folklórního materiálu dostála Janková svému vyznání lidové hudbě, v níž vyrostla a ze které ve své době čerpal sám Leoš Janáček, autor prezentovaných částí písňových cyklů.“

„O lidové hudbě se říká, že basa tvrdí muziku, na koncertě v kostele sv. Šimona a Judy držel tempo klavír Ivo Kahánka.“

V poslední lednový den tohoto roku, v úterý 31. ledna 2023, se konal v Kostele sv. Šimona a Judy na Starém Městě pražském atraktivní písňový večer v rámci Komorního cyklu Pražských symfoniků. Vystoupilo trio umělců v sestavě sopranistka Martina Janková, barytonista Tomáš Král a pianista Ivo Kahánek s programem na lidovou notu, který před lety společně natočili na kompaktní disky pro Supraphon. Skvělý zážitek z koncertu nenarušilo ani nevlídné zimní počasí, které přimělo mnohé z návštěvníků neodložit své svrchníky v šatně, přestože koncertní síň Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK je vytápěna.

„Bylo vidět, že dirigent má dílo skutečně prožité.“

„Krček stavěl na soudobé hudbě XX. století i na jeho oblíbeném folkloru.“

„Brahmsovy skladby se vyznačují originalitou i technickou dokonalostí.“

Všechny významné symfonické orchestry v naší vlasti si nad koncertní činnost daly ještě dva závazky. Jednak výchovu nových posluchačů, vytvářením speciálních edukačních programů pro děti a mládež, jednak propagaci soudobé hudby. Nabízejí rezidenční pobyty, objednávají opusy, trvale mají kontakty s řadou současných skladatelů. Jedním z těch, s nimiž dlouhodobě spolupracuje Symfonický orchestr hl. města Praha FOK, je i Jaroslav Krček. Ve světové premiéře orchestr uvedl ve středu 25. a ve čtvrtek 26. ledna 2023 ve Smetanově síni Obecního domu jeho Koncert pro hoboj a orchestr op. 161.

„Už od prvního cembalového akordu a prvních tónů houslí mě syntéza zvuku obou interpretů zaujala svou vznešeností.“

„Rozdílný původ z jejich hry nebyl patrný ani náznakem a Bachovy skladby zněly, jako by na ně oba umělci měli naprosto stejný názor.“

„Oba ve své hře využívali velmi jemných a nenápadných interpretačních prostředků.“

Příslib, že úterní koncert bude neobyčejný, dával již pohled na jména interpretů. Spojení íránsko-amerického cembalisty a francouzské houslistky ve mně budil velká očekávání. Souhra umělců pocházejících z různých kontinentů nebývá tradiční, o to méně, když jeden z interpretů je držitelem ocenění Wigmore Medal za přínos a uznání dlouhodobého vztahu s londýnským koncertním sálem a druhá hráčka byla jmenována rytířkou francouzského Řádu za umění a literaturu.

„Je obdivuhodné, jakým způsobem se Avdeeva zvládne popasovat s výzvou. Jak se bez známky únavy a s přehledem pouští do dalších a dalších taktů rozsáhlé skladby.“

„Nasvícení sálu příjemně korespondovalo s tokem hudby. Na strop byla ovšem použita točící ornamentální světla, což už možná stálo za hranou vkusného pojetí.“

„Pražské publikum bezesporu zažilo jeden ze skutečně nevšedních koncertů, který lze zařadit mezi dramaturgicky nejodvážnější a zároveň nejzajímavější z celé sezóny.“

Ve středeční podvečer patřila Smetanova síň Obecního domu orchestru FOK pod taktovkou Andreje Borejka. Orchestr doplnila skvělá klavíristka Yulianna Avdeeva. Tajuplně nazvaný koncert lákal při bližším pohledu zejména svým zaměřením na pozdně romantická a modernistická díla 20. století. Za nejpřitažlivější kousky se dají na první pohled označit Prokofjevův Druhý klavírní koncert a kompletní provedení Skrjabinovy Páté symfonie Prométheus. Tragicky příjemným objevem se však stala i Karłowiczova symfonická báseň. Velmi dobrého provedení se dočkalo také Kabeláčovo Mysterium času.

„Na varhanním matiné FOK ve Smetanově síni Obecního domu vystoupila Markéta Schley Reindlová. Je vítězkou mezinárodní varhanní soutěže v belgických Bruggách, v Dudelange v Lucembursku a cenu získala také na soutěži Musashino-Tokio.“

 „Mimo bohaté koncertní činnosti působí v Plzni, kde vede kurzy pro chrámové varhaníky a v bavorském Bamberku, kde zastává místo ředitelky chrámové hudby v Erlöserkirche a tam také žije.“

 „Program matiné zvolila z německé a české hudby a provedla ho brilantně s velkým zaujetím a temperamentem.“

V cyklu varhanních matiné FOK ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, vystoupila Markéta Schley Reindlová. Vystudovala klavír a varhany na konzervatoři v Plzni, hru na varhany na pražské AMU, následně ještě obor varhany na Hochschule für Kirchenmusik v Heidelbergu u Martina Sandera a také obor chrámová hudba. Je vítězkou mezinárodních varhanních soutěží v belgických Bruggách (2003) a v Dudelange v Lucembursku (2007). Ocenění i cenu publika získala také na soutěži Musashino-Tokio (2004). Svoji hudební činnost dělí mezi bohatou koncertní činnost, působení v Plzni, kde už 13 let vede kurzy pro chrámové varhaníky a Německo. Právě zde nejen trvale žije, ale také zastává místo ředitelky chrámové hudby, konkrétně v Erlöserkirche v bavorském Bamberku.

„V českých katalozích neexistuje tak osobitá a především strhující nahrávka Mozartovy Haffnerovy symfonie, jak ji dával tehdy Libor Pešek.“

„Naštěstí existovala firma Panton, která se v oblasti klasiky věnovala novodobé české tvorbě i dalším aktuálním počinům a doplňovala tak konzervativnější produkci Supraphonu.“

„Deska, na níž se Pešek poprvé prezentuje coby první šéfdirigent Východočeského státního komorního orchestru.“

Na konci roku 2022, ve kterém se ve věku 89 let uzavřel život dirigenta Libora Peška, se ohlížíme za jeho odkazem. Figurují v něm četné nahrávky, dostupné dnes na CD. Vybíráme však dlouhohrající LP desku, ze které se skladby od Mozarta a Šostakoviče, nahrané Peškem na počátku sedmdesátých let v Pardubicích, objevily později na CD jen odděleně na různých nosičích.

„Klavírista Éric Le Sage a varhaník Olivier Latry vytvořili netradiční duo klávesových nástrojů.“

„Umělci stejné generace provedli v dokonalé komorní spolupráci a obdivuhodné souhře originální skladby pro toto obsazení a použili také transkripce orchestrálních skladeb.“

„Závěr koncertu tvořilo temperamentní provedení Rapsodie v modrém George Gershwina.“

V cyklu FOK Světová klavírní tvorba vystoupili na společném koncertě dva renomovaní francouzští umělci klavírista Éric Le Sage a varhaník Olivier Latry. Patří ke stejné generaci a oba představují špičku současného francouzského interpretačního umění.