„Na varhanním matiné FOK ve Smetanově síni Obecního domu vystoupila Markéta Schley Reindlová. Je vítězkou mezinárodní varhanní soutěže v belgických Bruggách, v Dudelange v Lucembursku a cenu získala také na soutěži Musashino-Tokio.“

 „Mimo bohaté koncertní činnosti působí v Plzni, kde vede kurzy pro chrámové varhaníky a v bavorském Bamberku, kde zastává místo ředitelky chrámové hudby v Erlöserkirche a tam také žije.“

 „Program matiné zvolila z německé a české hudby a provedla ho brilantně s velkým zaujetím a temperamentem.“

V cyklu varhanních matiné FOK ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, vystoupila Markéta Schley Reindlová. Vystudovala klavír a varhany na konzervatoři v Plzni, hru na varhany na pražské AMU, následně ještě obor varhany na Hochschule für Kirchenmusik v Heidelbergu u Martina Sandera a také obor chrámová hudba. Je vítězkou mezinárodních varhanních soutěží v belgických Bruggách (2003) a v Dudelange v Lucembursku (2007). Ocenění i cenu publika získala také na soutěži Musashino-Tokio (2004). Svoji hudební činnost dělí mezi bohatou koncertní činnost, působení v Plzni, kde už 13 let vede kurzy pro chrámové varhaníky a Německo. Právě zde nejen trvale žije, ale také zastává místo ředitelky chrámové hudby, konkrétně v Erlöserkirche v bavorském Bamberku.

Její výkon na matiné byl technicky neomylný a po všech stránkách brilantní. Hraje nadšeně a s velkou chutí. Ve všech interpretovaných skladbách jednotlivé fráze dýchaly a jiskřivý přirozený rytmus dával naprostou srozumitelnost i logiku výstavbě skladebných celků. Toto vše bylo navíc ještě podtrženo velkou přirozenou muzikálností, která učinila její koncertní výkon na matiné velmi srozumitelný a pro publikum nádherně sdělný. Program matiné, sestavila Markéta Schley Reindlová působivě z německých autorů a českých skladatelů 20. století. Romantické varhany ve Smetanově síni nejsou zvukově ideální pro barokní hudbu, přesto se její největší mistr Johann Sebastian Bach na programu objevil. Vrcholné Preludium a fuga Es dur BWV 552 rámuje skladatelův cyklus velkých chorálových předeher „Dritter Theil der Clavierübung“ a provádí se často samostatně. Interpretka zahrála slavnostní rytmy plenového Preludia velmi energicky. Druhé téma podala překvapivě velmi kontrastně, pouze v mezzoforte, ale přesto udržela jeho velkolepou architekturu přesvědčivě. Dílo korunovala trojitá fuga. Jako kontrast v krásných romantických barvách vyzněly Dvě chorálové předehry z op.122 Johannesa Brahmse, z nichž zvlášť první „Schmücke dich, o liebe Seele“ v prostém trojhlasu, vyzněla jako oáza klidu a vnitřního soustředění.

Z českých autorů zvolila Petra Ebena a Miloslava Kabeláče. Z Ebenova cyklu „Job“ zapůsobila přímo drtivě část „Touha po smrti“, hudebně ve formě stále gradující passacaglie, po jejímž strmém vrcholu nastoupí tichá kóda, kde dva jemné hlasy ve vysoké poloze v manuále naznačují, podle výkladu skladatele, „absenci veškeré naděje“. Zde Markéta Schley Reindlová trochu podcenila mohutný prostor Smetanovy síně a závěr této části byl tudíž téměř neslyšitelný. Z cenného díla Miloslava Kabeláče provedla ze Dvou fantasií op.32 Fantasii g moll. Daleko častěji se hrává efektní virtuózní Fantasie d moll, ale Fantasie g moll je hudebně nápaditější a ve výstavbě zajímavější. Interpretka vystihla velmi přesvědčivě její stavebný oblouk a vystupňovala skladbu až do mohutného hymnického závěru.

Dvě chorálové předehry z op.67 Maxe Regera v zajímavých harmonizacích chorálních melodií, převedly matiné do závěru, který tvořila IV. sonáta B dur Felixe Mendelssohna-Bartholdyho z op.65. Její čtyři věty zachovávají rozvrh klasické sonáty. Interpretka nikde nepodlehla svodům pomalejších temp. Hrála svižně a i ve středních větách zpěvně, přesto zcela bez sklonu k sentimentu. Finále ji zastihlo ve vynikající formě a své vystoupení i velmi temperamentně zakončila. Publiku se ještě odvděčila přidaným tichým Finále z Mendelssohnovy VI. sonáty.

Foto: ilustrační – Wikipedie (Uoaei1 – licence: CC BY-SA 4.0), Fb Markéty Schley Reindlové