„Tradiční koncert na velikonoční Boží hod se konal v minoritské bazilice sv. Jakuba.“

„Irena Chřibková přizvala dva spoluúčinkující – mezzosopranistku Lenku Švehlíkovou a houslistku Věru Eretovou.“

„Koncert, trvající hodinu, se skládal ze třinácti kratších skladeb od doby barokní až po Bedřicha Antonína Wiedermanna.“

Společenství Svatojakubské Audite Organum 31. března uspořádalo velikonoční koncert v bazilice sv. Jakuba na pražském Starém Městě. Společně se představily titulární varhanice Irena Chřibková, houslistka Věra Eretová a mezzosopranistka Lenka Švehlíková.

Pestrý program obsahoval třináct krátkých skladeb, trval šedesát minut a nezaznělo v něm žádné rozsáhlejší a závažnější dílo. Prvních osm skladeb bylo interpretačně drženo v tiché dynamice od pianissima do mezzoforte a postrádaly větší kontrasty slohové i výrazové. Irena Chřibková je zkušená koncertní hráčka, výborně doprovázela a přispěla několika sólovými vstupy. Škoda, že nepřevzala větší iniciativu a neuplatnila své zralé umění ve větším rozsahu. Omezovala se také značně v dynamice a svatojakubské varhany zněly spíš jako varhany střední velikosti a ne jako mohutný čtyřmanuálový nástroj. Určitá část programu se dotýkala bezprostředně velikonočních svátků jako Bachova chorálová předehra Vstal z mrtvých Kristus Spasitel, Surrexit Christus hodie Václava Karla Holana Rovenského a velikonoční Offertoire pour le jour de Pâques Alexandra Pierra-Françoise Boëlyho.

Lenka Švehlíková vládne krásným hlasem temnější barvy. Zaujala především duchovní árií Jesu dulcissime Františka Xavera Brixiho a jásavým Oslavujte Pána Bedřicha Antonína Wiedermanna, výrazově znamenitě vystupňovaným.

Houslistka Věra Eretová byla v chrámové akustice svým komorním projevem na hranici slyšitelnosti (málo znělý nástroj?) a ani proti zvukově velmi zredukovanému varhannímu doprovodu se neprosadila. Zvlášť v Koncertu a moll Antonia Vivaldiho, kde sólový part měl být hlavní kompoziční linií, housle zanikaly a zvukově se zcela ztrácely. V úpravě známého Panis angelicus Césara Francka ve třetí částí v přísném kánonu nebyly housle zpěvní lince rovnocenným partnerem a provedení proto postrádalo potřebnou plasticitu.

Irena Chřibková v závěru uvedla dva autory francouzské provenience 19. století. Ve velice stylovém zvuku s použitím mnoha jazykových rejstříků provedla Offertoire Alexandra Pierra-Françoise Boëlyho. Závěr koncertu patřil Belgičanovi Jacquesu-Nicolasu Lemmensovi, zakladateli francouzské varhanní školy 19. století, učiteli Guilmanta a Widora a jeho známé skladbě Fanfare, jejíž četná staccata byla milosrdně přikryta chrámovou akustikou s krásným dozvukem.

Návštěva koncertu byla nepříliš početná a odezva publika zdvořilá.

Foto: ilustrační - Facebook / Audite organum