„Vystoupením titulárního varhaníka pařížského chrámu sv. Eustacha Baptiste-Floriana Marle-Ouvrarda vyvrcholil letošní 28. ročník Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.“

„Zazněly varhanní skladby francouzských mistrů 19. století.“

„Dvě rozsáhlé improvizace ukázaly mimořádné dispozice sólisty, neselhávající invenci a nápaditost. Francouzskou varhanní školu reprezentoval znamenitě.“

Na závěrečném koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba vystoupil renomovaný francouzský varhanní mistr Baptiste-Florian Marle-Ouvrard, od roku 2015 titulární varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Vystudoval Pařížskou konzervatoř u nejvýznamnějších francouzských varhaníků a pedagogů Oliviera Latryho, Michela Bouvarda, Thierry Escaiche, Phillipa Lefébra a F. X. Rotha. Získal první cenu v Mezinárodních improvizačních soutěžích v Lipsku 2009, Lucembursku 2011. Je laureátem v Kaliningradu 2011 a nositelem druhé ceny na Mezinárodní improvizační soutěži v Chartres 2012. Rozvinul bohatou koncertní činnost po celém světě. Uplatňuje se také jako improvizátor při promítání němých filmů a ve spojení hudby s tancem nebo výtvarným uměním.

Bylo šťastným počinem ředitelky festivalu Ireny Chřibkové pozvat tohoto mimořádného improvizátora k zakončení letošního 28. cyklu koncertů. Mimo improvizaci provedl Marle-Ouvrard pouze hudbu své země, jak to francouzští varhaníci v cizině obvykle dělají. Především francouzský symfonický styl bývá hojně využíván pro nástrojovou virtuozitu a poslechovou přístupnost. Sólista koncipoval svůj program také tímto směrem. Škoda, že dramaturgie festivalu neprojevuje větší iniciativu. Nebyl by pro francouzské umělce problém uvést i další autory. Zatím zaznívá především Widor a Vierne, méně Franck, Guilmant a Dupré. Olivier Messiaen, Jehan Alain, Gaston Litaize a další jsou uváděni velmi vzácně. Četné obecenstvo, které navštěvuje svatojakubský festival, by si zasloužilo slyšet pestřejší výběr francouzských skladatelů.

Marle-Ouvrard se úvodem věnoval dvěma částem z různých symfonií Charlese-Marii Widora. Ze známé Páté symfonie zvolil rozsáhlou variační první větu. Jeho pojetí už v uvedení tématu bylo značně výrazové a rytmicky uvolněné s četnými zastaveními. I další průběh při zdůraznění výrazu spolu s technickou brilancí převažoval. Pomalá druhá věta z „Gotické symfonie“ zaujala zajímavými harmonickými spoji a krásným barevným zvukem, podporujícím její lyrické vyznění.

Mezi dvě rozsáhlé improvizace sólista vložil ještě vrcholný Chorál č. 2 h moll Césara Francka, dílo ze závěru jeho života. Přísná úvodní ciaccona vyzněla v pevném tvaru právě tak, jako lyrické partie v dalším průběhu skladby. Plenový recitativ ve středu díla ohromil svou dramatičností. Pokračující gradace vystupňovala Chorál až do uvedení hlavního tématu v plenu celého nástroje, kterým ale skladba nekončí. Následuje ztichlý závěr, ztrácející se v pianissimu. Marle-Ouvrard zvládl suverénně složitou stavbu skladby s nadhledem a s pozorností k její zajímavé harmonické struktuře.

Vysokou interpretační kvalitu své hry sólista ještě mnohonásobně překonal v improvizacích. První byla ve formě variační Partity na píseň z kancionálu „Vyvolil si apoštoly“ na nápěv Zdeňka Pololáníka z roku 1967. Její pravidelné periodické členění přineslo v úvodu v harmonizaci tradičnější zpracování v tónině C dur. Všechny variace byly zřetelně odděleny. Hned první variace znamenala ostrou odchylku od předchozího tonálního vyznění. Od začátku bylo zřetelně vidět, jak sólista hýří nápady a jak suverénně umí vyhmátnout zajímavé zvukové barvy ze svatojakubského nástroje. Stylizací byla zajímavá variace, kde byla citována píseň na vysoký rejstřík v pedálu nad ležícími shluky akordů v manuále. Ve střední části rozsáhlé improvizace provedl Marle-Ouvrard fugata na každý jednotlivý verš spolu s augmentovanou verzí v pedálu. Bylo patrné, že je poučen na barokních vzorech a polyfonie měla střízlivý harmonický podklad. Po tiché spojovací variaci nastoupilo toccatové finále, ve kterém se sólista obdivuhodně držel daného nápěvu. Vystupňoval partitu do fortissima s citací písně v dvojitém pedálu. Takovou úžasnou improvizovanou variační partitu pražské obecenstvo ještě neslyšelo. V první improvizaci se Marle-Ouvrard dobrovolně ukáznil a důsledně pracoval s tématem.

V další improvizaci nemusel rozlet své fantasie a okamžitých nápadů nijak omezovat. Tématem byl biblický námět z Matoušova evangelia o vyhnání kupců z chrámu. Zde mohl sólista ukázat své obrovské improvizační dispozice a invenci v okamžitém gejzíru nápadů. Při dramatické „peleši lotrovské“ varhany bouřily všemi rejstříky, při Ježíšově uzdravení slepých a kulhavých v chrámu průběh improvizace ztichl a zvroucněl. Závěrem opět nastoupilo pleno a vyvrcholilo vzletné sólistovo vystoupení. Velký strhující výkon! Obecenstvu se interpret ještě odvděčil přídavkem. Zazněla Saint-Saënsova Labuť.

Foto: Zdeněk Chrapek