PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Varhanní matiné FOK ve Smetanově síni zahájil profesor AMU a známý koncertní varhaník Jaroslav Tůma.“

„Rozsah jeho repertoáru od renesance do současnosti je obdivuhodný. Je také prvním českým varhaníkem, který nahrál souborně varhanní dílo Johanna Sebastiana Bacha.“

„Z české literatury uvedl méně hrané autory Aloise Hábu a Jana Hanuše. Zakončil známou Pátou symfonií Charlese-Marii Widora.“

Tři varhanní matiné v sezoně pořádá Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK na cenné romantické varhany ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, postavené varhanářskou firmou Voit z Durlachu u Karlsruhe roku 1912. Tato firma byla zvolena proto, že tehdy jako jediná v Evropě uměla postavit pojízdný hrací stůl varhan, potřebný vzhledem k úpravám podia koncertního sálu. V sobotu 23. září zasedl k varhanám Jaroslav Tůma, jeden z nejpřednějších českých varhaníků současnosti, profesor hudební fakulty AMU.

„Vystoupením titulárního varhaníka pařížského chrámu sv. Eustacha Baptiste-Floriana Marle-Ouvrarda vyvrcholil letošní 28. ročník Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.“

„Zazněly varhanní skladby francouzských mistrů 19. století.“

„Dvě rozsáhlé improvizace ukázaly mimořádné dispozice sólisty, neselhávající invenci a nápaditost. Francouzskou varhanní školu reprezentoval znamenitě.“

Na závěrečném koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba vystoupil renomovaný francouzský varhanní mistr Baptiste-Florian Marle-Ouvrard, od roku 2015 titulární varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Vystudoval Pařížskou konzervatoř u nejvýznamnějších francouzských varhaníků a pedagogů Oliviera Latryho, Michela Bouvarda, Thierry Escaiche, Phillipa Lefébra a F. X. Rotha. Získal první cenu v Mezinárodních improvizačních soutěžích v Lipsku 2009, Lucembursku 2011…

„Ondřej Valenta dostal na 28. Mezinárodním varhanním festivalu u sv. Jakuba svou prozatím největší koncertní příležitost v Praze.“

„Pro svůj koncert zvolil skutečně festivalově pouze čtyři rozsáhlé skladby různých stylových období.“

„Ke 150. výročí narození Maxe Regera provedl jeho rozsáhlou vrcholnou Fantasii na chorál ‚Wachet auf, ruft und die Stimme‘.“

Ondřej Valenta je varhaníkem a ředitelem kůru na pražském Vyšehradě. Pedagogicky působí na Pražské konzervatoři, kterou vystudoval, a pokračoval na Hudební fakultě AMU. Své vzdělání v oboru si rozšířil ještě na Mozarteu v Salcburku a Vysoké škole hudby a divadla v Mnichově. Zároveň se věnoval studiu cembalové hry na konzervatoři a pokračuje v současné době na AMU. Vystoupení v rámci festivalu 14. září bylo prozatím jeho největší koncertní příležitostí v Praze, které beze zbytku využil.

„Neexistuje metodika, která by říkala, podle čeho se stanovuje velikost varhan.“

„Velikost varhan se měří podle počtu jejich píšťal. Ostatní parametry, jako počet rejstříků nebo manuálů, jsou irelevantní.“

„U varhan nerozhoduje počet píšťal, rejstříků nebo manuálů, ale kvalita zvuku a bohatství barev.“

Balet Bohuslava Martinů Kdo je na světě nejmocnější, pohádka o myších, má na takto položenou otázku v samém závěru jasnou odpověď. Není teď podstatná, ale samozřejmě, že jím není ten, kdo je největší. Mimochodem – kdo je vlastně na světě největší…? Na muzikantskou otázku, který hudební nástroj je největší, je obecná odpověď vcelku jasná. Ani tuba, ani kontrabas, ale varhany. I když jsou každé jinak veliké…

„Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba 7. září vystoupila jihokorejská varhanice Yewon Choi.“

„Studovala varhanní hru v Soulu a účastnila se různých mezinárodních interpretačních kurzů v Evropě. Nyní působí jako varhanice v evangelickém kostele v Mnichově a zároveň tam studuje na magisterském stupni Vysoké hudební školy.“

„V programu uplatnila české skladatele Kabeláče a Ebena. U německých autorů 19. století si z cyklických děl trochu nepochopitelně vybrala pouze jednotlivé části, takže program působil značně útržkovitě.“

Yewon Choi se narodila v Jižní Korei a studovala varhanní hru v Soulu. Účastnila se aktivně různých mezinárodních interpretačních kurzů v Evropě u předních varhaníků (Wolfgang Zerer, David Titterington ad.). V loňském roce získala II. cenu na Mezinárodní soutěži Petra Ebena v Opavě a zvláštní cenu za interpretaci jeho díla. V současné době je varhanicí v evangelickém kostele v Mnichově a zároveň studuje na magisterském stupni ve třídě u nás dobře známého Martina Sandera, vítěze Mezinárodní soutěže Pražského jara a častého porotce varhanních soutěží v České republice. Yewon Choi vystoupila 7. září v Praze na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.

„140. výročí narození největšího českého varhaníka první poloviny 20. století a významného pedagoga Bedřicha Antonína Wiedermanna oslavil 28. Mezinárodní varhanní festival u sv. Jakuba.“

„K provedení Wiedermannových vokálních skladeb byly přizvány sopranistka Jana Sibera a mezzosopranistka Lenka Švehlíková.“

„Kromě Wiedermannových skladeb zazněla ještě Osmá sonáta Alexandra Guilmanta.“

Bylo šťastným počinem dramaturgie 28. Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba připomenout letošní 140. výročí narození největšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna. Jeho dílo na samém konci měsíce srpna interpretovala titulární varhanice baziliky Irena Chřibková. Význam Wiedermanna nespočívá jen v jeho rozsáhlé koncertní činnosti. Jako dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře vzdělal v oboru všechny významnější varhaníky následující generace.

„Titulární varhaník dómu sv. Štěpána ve Vídni Ernst Wally uvedl tři rakouské skladatele.“

„Jeho výběr zvýraznil spíš konzervativní tendence ve vývoji rakouské varhanní hudby.“

„Koncert byl programově doplněn vrcholnou variační Partitou na chorál ‚Sei gegrüsset,Jesu gütig‘ Johanna Sebastiana Bacha.“

Významný rakouský varhaník Ernst Wally (*1976), od roku 2016 titulární varhaník vídeňského dómu sv. Štěpána, vystoupil na svatojakubském Mezinárodním varhanním festivalu s programem převážně rakouských skladatelů. Studoval na Diecézní konzervatoři pro církevní hudbu a na Univerzitě hudby ve Vídni varhanní hru a kompozici a vzdělání v oboru si doplnil ještě na Pařížské konzervatoři. V kompozici se věnuje především varhanní tvorbě v kombinaci s rozmanitým nástrojovým obsazením.

„Giulia Biagetti působí v katedrále v toskánském městě Lucca a věnuje se též mimokoncertním kulturním aktivitám v regionu.“

„Velmi vhodně zvolila pro starou italskou hudbu barokní jednomanuálový nástroj u sv. Jakuba, zřídka používaný.“

„Skladby varhaníků, kteří taky komponují, provedené na velké varhany, přinesly určité pochybnosti o vhodnosti jejich uvedení.“

Giulia Biagetti, další z interpretů svatojakubského varhanního festivalu, vystudovala varhanní hru a kompozici ve Ferraře. Už přes čtyřicet let působí v půvabném toskánském městě jménem Lucca jako varhanice tamní katedrály a věnuje se též mimokoncertním kulturním aktivitám v regionu. Její výkon zapůsobil hráčskou jistotou, ale sestava programu přinesla některé otazníky.

„Polský varhaník Mariusz Wycisk se představil na druhém koncertě cyklu jako reprezentant varhanního mládí.“

„Zaujal výbornou technikou a jistotou projevu.“

„Jako varhaník ze Slezska provedl Slezskou fantasii na ‚Te Deum laudamus‘ polského autora Mariana Sawy.“

Iniciátorka a organizátorka Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba a tamní titulární varhanice Irena Chřibková připravila již osmadvacátý ročník tohoto prestižního cyklu osmi koncertů odehrávajících se v srpnu a září. Pozvala na něj obvyklý počet šesti varhaníků a varhanic z ciziny, jednoho domácího hosta a každoročně na něm i sama vystupuje. Na druhém koncertě 10. srpna dostalo příležitost varhanní mládí v podobě polského hosta Mariusze Wyciska.

„Britský koncertní varhaník Wayne Marshall působí zároveň jako dirigent. Zabývá se především americkou hudbou 20. století a speciálně skladbami George Gershwina a Leonarda Bernsteina.“

„Jeho koncertní výkony jsou charakterizovány neobyčejným temperamentním nasazením, podloženým obrovskou neselhávající virtuózní technikou a směřováním k rychlým až závratným tempům.“

„Na koncertě provedl americkou varhanní tvorbu, která na našich podiích téměř nezaznívá.“

Již dvacátý osmý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil Wayne Marshall (*1961), rodák z Velké Britanie, nositel Řádu britského impéria. Jeho koncertní výkony jsou charakterizovány neobyčejným temperamentním nasazením, podloženým obrovskou neselhávající virtuózní technikou manuálu i v pedálu, a směřováním k neobyčejně rychlým závratným tempům, která přece jen o něco pomaleji reagující svatojakubské varhany nebyly schopny v detailech vždy zvukově realizovat. Silnou stránkou Marshallova výkonu byly improvizace, opět ve virtuózních tempech a opulentním zvuku, kterým se inspiroval během celého koncertu.

„S odvážným a nepodbízivým programem soudobých žijících skladatelů vystoupila na třetím Svatovítském večeru Kateřina Málková.“

„Skladby minimalistů Arvo Pärta a Philipa Glasse koncertu dominovaly.“

„Kateřina Málková hrála s velkým zaujetím, temperamentem a obdivuhodnou technickou brilancí.“

S odvážným a nepodbízivým programem soudobých žijících skladatelů vystoupila na třetím Svatovítském varhanním večeru Kateřina Málková. Vystudovala varhanní hru na konzervatoři v Brně a pražskou AMU. Mimo koncertní činnosti vyučuje klavír a varhany. Je zakladatelkou spolku Opus Organum, který se zabývá propagací a restaurováním varhan Znojemské varhanní školy a ředitelkou a dramaturgyní festivalu hudebního Podyjí. Repertoárově směřuje už od studentských let k soudobé tvorbě. Na svém koncertu se postavila celou vahou své osobnosti za skladby, které se běžně nehrají, a když se hrají, tak rozhodně ne v bezprostředním sledu za sebou. Proto mohou být pro běžné koncertní publikum poslechově náročné.

„Program sestával výhradně z originálních skladeb pro čtyři ruce a čtyři nohy, poprvé u nás.“

„Jejich hra prozrazovala záviděníhodný elán. Hrály nadšeně, velmi muzikálně a připravily návštěvníkům velký zážitek.“

„Tři části Bédardovy Sinfonietty byly zahrány s velkou chutí a ve scherzu zvlášť s pozorností k četným půvabným detailům.“

Závěrečný čtvrtý koncert letního Varhanního Vyšehradu, přehlídky nápaditě dramaturgicky připravované varhaníkem kostela sv. Petra a Pavla a pedagogem Pražské konzervatoře Ondřejem Valentou, přivedl k cenným romantickým varhanám bratří Paštiků z roku 1903 dvě varhanice. Byly jim nedávné absolventky Ivana Michalovičová (AMU) a Petra Kujalová (JAMU), současné studentky doktorského stupně na svých mateřských školách. Záměrem organizátora nebylo jejich vystoupení jako sólistek, ale jako dua v originálních skladbách pro čtyři ruce a čtyři nohy.

„V Praze na Barrandově byl postaven do nového kostela nový nástroj varhanní dílny Kánský-Brachtl.“

„Varhany jsou unikátní tím, že se rejstříkovou dispozicí a provedením jako první u nás inspirovaly francouzským romantickým varhanářstvím 19. století.“

„Pedagog hudební fakulty AMU a známý koncertní varhaník Pavel Černý spolupracoval při stavbě nástroje. Proto byl vyzván jako interpret pro inaugurační koncert.“

Nový nástroj z renomované varhanářské dílny Jaromír Kánský – Josef Brachtl v nedávno postaveném katolickém kostele Krista Spasitele na pražském Barrandově byl inauguračním koncertem představen četným zájemcům a milovníkům varhanní hudby v naprosto naplněném chrámu. Jako sólista se představil pedagog AMU Pavel Černý. Zvukově a výběrem rejstříků jsou těmto varhanám vzorem a inspirací francouzské romantické nástroje 19. století, především nejvýznamnějšího francouzského varhanáře té doby Aristida Cavaillé-Colla.

„Zvítězila koncepce postavení nástroje romantického typu francouzského varhanářství 19. století, především Aristida Cavaillé-Colla. Je unikátní tím, že nástroj podobného typu nebyl u nás zatím nikdy postaven.“

„Nástroj v kostele Krista Spasitele měl štěstí, že jeho stavbu financoval plně sponzor – podnikatel a varhaník Pavel Čížek.“

„S využitím nástroje se počítá při liturgii a při stylových koncertech varhanní hudby.“

Římskokatolická farnost Praha-Hlubočepy postavila a v roce 2020 otevřela na Barrandově nový kostel spojený s komunitním centrem a kavárnou. Na 21. května 2023, při dopolední mši, ohlásila posvěcení nových varhan. První koncert na nástroji se koná 23. května večer, sólistou je Pavel Černý. V SeriáluPlus přinášíme popis varhan, unikátně inspirovaných díly francouzského romantického varhanáře Aristida Cavaillé-Colla, historii jejich vzniku i základní informace o kostele Krista Spasitele.

„Naplánované matiné významné rakouské varhanice Elisabeth Ullmann ve Smetanově síni bylo kvůli covidu odloženo a uskutečnilo se až nyní.“

„Převážně drobné skladby autorů 19. století doplnila interpretka uvedením Toccaty francese soudobého rakouského skladatele Augustina Franze Kropfreitera.“

„Pozoruhodné romantické varhany ve Smetanově síni využila Elisabeth Ullmann jen v tišší dynamice a málokdy použila znělejší fortissimo. Matiné mělo proto spíše intimnější charakter.“

Původně plánované varhanní matiné Elisabeth Ullmann ve Smetanově síni se uskutečnilo kvůli covidové epidemii až nyní. Významná rakouská varhanice studovala na hudebních akademiích v Salcburku, Vídni a Londýně. Její mezinárodní kariéru otevřelo vítězství na Mezinárodní bachovské soutěži v Lipsku 1976 a na soutěži Antona Brucknera v Linci 1978. Od roku 1979 se začala uplatňovat pedagogicky. Koncertovala po celé Evropě, USA, Kanadě i Číně. Také počet jejích CD nahrávek je impozantní. Koncert uspořádal první dubnovou sobotu Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

„Od začátku bylo uvažováno o pravidelných varhanních koncertech, konaných jednou měsíčně během sezony od září do června.“

„Polyfonie pod jeho rukama zní obdivuhodně zřetelně, velmi živě a sdělně. Srozumitelnosti přizpůsobuje počet zvolených rejstříků.“  

„Coufalova hra sršela energií a interpretovo zaujetí skladbou elektrizovalo publikum.“

Pražský kostel U Salvátora byl postaven v letech 1611-14 pro německé evangelíky. Nesloužil jim však dlouho. V době pobělohorské převzal kostel s klášterem řád paulánů, kteří byli zrušeni v roce 1789. Z kostela se stalo skladiště, později mincovna. Původní varhany byly převezeny do Litoměřic. V 19. století byl kostel odkoupen českými evangelíky a od roku 1865 začal opět sloužit svému účelu, včetně nových dvoumanuálových varhan z dílny varhanáře Karla Vocelky. Ty sloužily až do celkové rekonstrukce celého objektu, která proběhla za výrazného finančního přispění norských fondů. Při této příležitosti byly postaveny nové třímanuálové varhany se 48 rejstříky od saské firmy Hermann Eule z Budyšína. Firma také převzala sedm rejstříků z Vocelkova nástroje a ponechala varhanám původní prospekt. Do provozu byly slavnostně uvedeny v dubnu 2011. Od té doby se v kostele uskutečnila už stovka varhanních podvečerů, protagonistou toho stého byl 1. března Josef Coufal.

„Na varhanním matiné FOK ve Smetanově síni Obecního domu vystoupila Markéta Schley Reindlová. Je vítězkou mezinárodní varhanní soutěže v belgických Bruggách, v Dudelange v Lucembursku a cenu získala také na soutěži Musashino-Tokio.“

 „Mimo bohaté koncertní činnosti působí v Plzni, kde vede kurzy pro chrámové varhaníky a v bavorském Bamberku, kde zastává místo ředitelky chrámové hudby v Erlöserkirche a tam také žije.“

 „Program matiné zvolila z německé a české hudby a provedla ho brilantně s velkým zaujetím a temperamentem.“

V cyklu varhanních matiné FOK ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, vystoupila Markéta Schley Reindlová. Vystudovala klavír a varhany na konzervatoři v Plzni, hru na varhany na pražské AMU, následně ještě obor varhany na Hochschule für Kirchenmusik v Heidelbergu u Martina Sandera a také obor chrámová hudba. Je vítězkou mezinárodních varhanních soutěží v belgických Bruggách (2003) a v Dudelange v Lucembursku (2007). Ocenění i cenu publika získala také na soutěži Musashino-Tokio (2004). Svoji hudební činnost dělí mezi bohatou koncertní činnost, působení v Plzni, kde už 13 let vede kurzy pro chrámové varhaníky a Německo. Právě zde nejen trvale žije, ale také zastává místo ředitelky chrámové hudby, konkrétně v Erlöserkirche v bavorském Bamberku.

„Klavírista Éric Le Sage a varhaník Olivier Latry vytvořili netradiční duo klávesových nástrojů.“

„Umělci stejné generace provedli v dokonalé komorní spolupráci a obdivuhodné souhře originální skladby pro toto obsazení a použili také transkripce orchestrálních skladeb.“

„Závěr koncertu tvořilo temperamentní provedení Rapsodie v modrém George Gershwina.“

V cyklu FOK Světová klavírní tvorba vystoupili na společném koncertě dva renomovaní francouzští umělci klavírista Éric Le Sage a varhaník Olivier Latry. Patří ke stejné generaci a oba představují špičku současného francouzského interpretačního umění.

„Člověk by měl myslet nejen na sebe, ale na celý národ, ze kterého pochází.“

„Když je možnost, je potřeba hrát i novou hudbu v kostele. Lidi je potřeba vychovávat, a to velmi opatrně. Ne je urážet.“

„Doporučuji všem, aby se fyzicky pokud možno udržovali v kondici, aby ‚jedli do polosyta a pili do polopita‘, aby se modlili anebo meditovali, aby poznali, proč tu vlastně jsou, a byli za to vděční.“

Varhaník Karel Paukert obdržel 13. října čestný doktorát na Akademii múzických umění v Praze. Za celoživotní koncertní a pedagogickou činnost, v jejímž rámci zvláště po odchodu z Československa v roce 1960 šířil dobré jméno našeho umění v Evropě a Americe, obdržel pak ještě koncem října státní cenu – Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby. Při příležitosti jeho návštěvy Prahy bylo možné s ním pohovořit. Jeho vzpomínky jsou už zachyceny v řadě předchozích rozhovorů nebo v cyklu Osudy Českého rozhlasu, který také Karla Paukerta hostil v pořadu Telefonotéka. Záznamy těchto pořadů je možné si vyslechnout a rozhovory přečíst. Proto se rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz zaměřil spíše na konkrétnější problematiku spojenou se světem varhan.

„Eichenlaub rozvíjí bohatou koncertní činnost a uskutečnil v poslední době souborné provedení varhanních děl Johanna Sebastiana Bacha, Césara Francka a deseti symfonií Charlese-Marii Widora.“

„S romantickými varhanami ve Smetanově síni si velmi dobře rozuměl. Málokdy můžeme tento cenný nástroj slyšet v takovém bohatství barev od tichých poloh až k mohutnému plenu.“

„Úprava Schubertovy Ave Maria Sigfridem Karg-Elertem originál proměnila tak zásadně, že vyzněla místy jako nechtěná parodie a zařazení do programu bylo víc než problematické.“

V koncertní sezóně 2022/2023 byly naplánovány tři recitály pořádané Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK jako sobotní varhanní matiné, na romantické varhany ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Některé z nich byly naplánované už na dobu před dvěma roky, ale kvůli covidové epidemii se uskutečňují až nyní. K nim patří i odložený recitál vynikajícího německého varhaníka Markuse Eichenlauba, v současné době varhaníka ve slavném románském dómu ve Špýru a pedagoga na Hudební univerzitě v Saarbrückenu, který zazněl 24. září.

„Už dlouho svatojakubské varhany nezněly tak zajímavě a barevně jako v tomto Scherzu.“

„Na závěr koncertu zazněla netrpělivě očekávaná improvizace. Tématem byla barokní verze Chorálu Svatý Václave.“

„Celý koncert měl vynikající atmosféru a pozorné a vnímavé posluchače, kteří Cassanovu výkonu bouřlivě aplaudovali.“

Na závěrečném koncertě Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba vystoupil francouzský varhaník David Cassan, laureát mnoha mezinárodních varhanních soutěží. V Praze nehrál poprvé a jeho závratné technické dispozice a velké umění rejstříkování přivedly na koncert četné obecenstvo.

„Výkon Jana Kalfuse imponoval naprostou technickou suverenitou, pevnou rytmičností a jasným interpretačním názorem, podloženým letitou hráčskou zkušeností.“

„Pozoruhodností jeho vystoupení bylo, že si rejstříkoval a otáčel stránky not sám bez jakékoliv další pomoci.“

Sedmý koncert varhanního festivalu u svatého Jakuba v Praze byl v režii Jana Kalfuse. Na program svého recitálu, který se uskutečnil ve čtvrtek 15. září, zařadil hned dva skladatele z rodu Bachů, letošní jubilanty Césara Francka a dlouholetého svatojakubského varhaníka Jiřího Ropka, Sigfrida Karg-Elerta a Thomase Daniela Schleeho. Publikum oslovil suverénním výkonem s jasnou interpretační vizí.

„Jediná rozsáhlá a závažná skladba zazněla hned na začátku. Následující skladby byly krátkého rozsahu, některé kompozičně nepříliš zajímavé a v řazení bezprostředně za sebou zcela nekontrastní.“

„Závěrečná Improvizace na dané téma písně z kancionálu byla stručná. Fagiani se nápěvu příliš nevěnoval a za využití crescendového válce dovedl improvizaci do ohromujícího tutti.“

Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba vystoupil host z Itálie Eugenio Maria Fagiani. Informace v programu o něm sdělují, že je varhaníkem v toskánském Arezzu, ředitelem tamního mezinárodního varhanního festivalu a uměleckým poradcem festivalu Terra Sancta v zemích Blízkého východu. Koncertuje a pořádá mistrovské kurzy v mnoha zemích Evropy a severní Americe.

„Vyrovnaný ve svém unisonu, s velkým rozpětím dynamickým a vynikající v intonaci za suverénního řízení svého sbormistra přispěl Kühnův smíšený sbor k mohutnému účinku díla.“

„Irena Chřibková provedla obtížnou a technicky velmi náročnou skladbu se suverénním nadhledem.“

Na první zářijový večer připadl na Mezinárodním varhanním festivalu u svatého Jakuba koncert Ireny Chřibkové. Varhanice si k sobě přizvala mužskou část Kühnova smíšeného sboru se sbormistrem Jaroslavem Brychem a trombonistu Tomáše Trnku. Společně posluchačům připravili program „Světlo v temnotách“.

„Stěžejními částmi programu byly čtyři improvizace nazvané poeticko-filosoficky Zahrada zrození, Zahrada života, Zahrada smrti a Zahrada věčnosti.“

„Viernův Carillon de Westminster zakončil její vystoupení.“

Další z řady koncertů, který se konal ve čtvrtek 18. srpna, přivítal u svatého Jakuba v Praze Marii Zahrádkovou-Esslovou. Tato varhanice je výrazným talentem mladé generace. Studovala varhanní hru na konzervatoři v Českých Budějovicích u Miroslavy Svobodové a na pražské AMU u Jaroslava Tůmy. Své vzdělání si ještě doplnila na Vysoké hudební škole ve Stuttgartu u Jürgena Essla. Zvítězila na mezinárodní varhanní soutěži Josefa Gablera v Ochsenhausenu a na improvizační soutěži Lions Club ve Stuttgartu. Na svých koncertech zajímavým způsobem kombinuje pečlivě vybraná díla varhanní literatury s vlastními improvizacemi tak, aby tvořila smysluplný celek zcela podle svých představ.

„Profesor pražské AMU a významný koncertní varhaník a improvizátor Jaroslav Tůma převzal druhý koncert Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba v Praze.“

„Passacaglia quasi toccata na B-A-C-H Miloše Sokoly rozpoutala nevídaný ohňostroj virtuozity, který ukázal všechny Tůmovy kvality.“

Prvním interpretem, který na varhanním festivalu v kostele svatého Jakuba složil svým recitálem poctu Jiřímu Ropkovi,  jak zněl název jeho programu, byl Jaroslav Tůma. Jiří Ropek, který byl značnou část svého života zdejším varhaníkem a letos by se dožil sta let, je autorem dokončení Mozartovy Strahovské improvizace, která zazněla i na Tůmově koncertu ve čtvrtek 11. srpna. Kromě této skladby dále Jaroslav Tůma zahrál díla Charlesa-Marii Widora, Roberta Schumanna, Miloše Sokoly a také Mozartovu Fantazii f moll.