„Titulární varhaník dómu sv. Štěpána ve Vídni Ernst Wally uvedl tři rakouské skladatele.“

„Jeho výběr zvýraznil spíš konzervativní tendence ve vývoji rakouské varhanní hudby.“

„Koncert byl programově doplněn vrcholnou variační Partitou na chorál ‚Sei gegrüsset,Jesu gütig‘ Johanna Sebastiana Bacha.“

Významný rakouský varhaník Ernst Wally (*1976), od roku 2016 titulární varhaník vídeňského dómu sv. Štěpána, vystoupil na svatojakubském Mezinárodním varhanním festivalu s programem převážně rakouských skladatelů. Studoval na Diecézní konzervatoři pro církevní hudbu a na Univerzitě hudby ve Vídni varhanní hru a kompozici a vzdělání v oboru si doplnil ještě na Pařížské konzervatoři. V kompozici se věnuje především varhanní tvorbě v kombinaci s rozmanitým nástrojovým obsazením.

Pro své pražské vystoupení zvolil tři rakouské skladatele. Jeho výběr zvýraznil spíš konzervativní tendence ve vývoji rakouské varhanní hudby. Jiná situace byla jen u skladby Antona Heillera, silně ovlivněného Hindemithovým kompozičním stylem. Koncert ještě doplnil rozsáhlou Partitou Johanna Sebastiana Bacha a varhanním přepisem Ave Maria Franze Liszta.

Zahájil skladbou Roberta Fuchse, původem ze Štýrska, který na konzervatoři studoval hudební skladbu a po absolutoriu působil jako varhaník, později dirigent a profesor vídeňské konzervatoře, kde byl jeho žákem Gustav Mahler. Jedenáct let také zastával úřad dvorního varhaníka. Pro svůj nástroj napsal pouze dvě Fantasie. Fantasie C dur je z roku 1909. Má čtyři části navazující bezprostředně na sebe. Je komponována v duchu pozdního romantismu se značným využitím chromatických postupů. Začátek a závěr působí značně bombasticky, aniž by skladba hlouběji zaujala. Zahrána byla spolehlivě a s patřičným nadhledem.

Anton Heiller je ve varhanním světě mezinárodně uznávaným jménem, především v souvislosti s bachovskou renezancí po druhé světové válce a jeho pravidelného pedagogického působení na letních interpretačních kurzech v holandském Haarlemu. Vystudoval varhany, cembalo a kompozici na vídeňské Akademii a hned po konci války ve věku dvaadvaceti let na ní začal vyučovat. Jako skladatel napsal mnoho chorálních zpracování, partity, dvě sonáty a dva koncerty s orchestrem – jeden pro varhany, druhý pro cembalo a varhanní positiv. Partitu na chorál „Vater unser“ napsal ve svých pětadvaceti letech a nepatří k jeho nejzdařilejším dílům. Složité kontrapunkty v jednotlivých variacích trochu znejasňují jejich vyznění. Škoda, že sólista nezvolil nějaké Heillerovo chorální zpracování z pozdější doby nebo virtuózní Tanz-Toccatu.

Z díla Johanna Sebastiana Bacha zazněla jeho rozsáhlá vrcholná Partita na chorál „Sei gegrüsset, Jesu gütig“. Jejích jedenáct variací nebylo příliš kontrastně narejstříkováno a řada z nich využila pouze osmistopový rejstřík, což možná proměnlivou barevnost skladby ochudilo. Wallyho interpretační pojetí, technicky velmi spolehlivé, působilo trochu stroze a bez sebemenších tempových výkyvů v jednotlivých variacích až strojově.

Ave Maria Franze Liszta je napsáno původně pro sbor s doprovodem varhan. Pro varhany je přepsal A. W. Gottschalg. Krátká skladba převedla komorní dynamikou koncert do závěrečného čísla, kterým byly Preludium a fuga D dur Franze Schmidta. Skladatel se narodil v Bratislavě (neboli „Pozsony“ v tehdejším uherském království v rámci Rakouské monarchie). V jeho čtrnácti letech se rodina přestěhovala do nedaleké Vídně. Tam začal Schmidt studovat na konzervatoři, kde byl žákem Antona Brucknera. Po studiu působil jako cellista v orchestru Dvorní opery, ale brzy se stal profesorem violoncella, kontrapunktu a kompozice na konzervatoři a v závěru svého působení i jejím rektorem. Byl významnou osobností tehdejšího rakouského kulturního života. Svému pozdně romantickému skladebnému stylu zůstal po celý život věrný. Jeho varhanní díla jsou v Rakousku dodnes často hrána. Napsal dvě Fantasie, Toccatu C dur, chaconne a řadu preludií a fug. Preludium a fuga D dur s podtitulem Aleluja začíná efektním preludiem v plenovém zvuku a pevně vystavěná gradační fuga vrcholí v hymnické D dur. Po ní ještě Ernst Wally ve smyslu přídavku improvizoval na téma s chorálními názvuky a zajímavým využitím celotónové stupnice.

Foto: Zdeněk Chrapek